Hledat firmy v obci Hať
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Firmy v obci Hať
Posledně opravené/vložené firmy:zobrazit více

DANIELA PRÁDLO - Pod Olšinou 312/26, Hať

ZŠ A MŠ Hať - Na Chromině 600/2, HaťwebFotografie u firmy

HERCOGOVÁ HANA - Rychlovecká 347/7, Hať

Historie obce Hať celá historie

V severovýchodní části okresu Opava na samém úpatí Hlučínské pahorkatiny leží v mírném údolí potoka Bečva příhraniční obec Hať. Nálezy patrně z období lineární a moravské malované keramiky svědčí o osídlení zdejšího kraje již v mladší době kamenné. Most z proutí přes bažinatou krajinu, staročesky nazývaný „hatí“, dal nejspíše název staré slovanské osadě v pohraniční oblasti holasického kraje.

V historických pramenech se obec připomíná poprvé v roce 1250 jako majetek velehradského kláštera, který zřejmě původní předkolonizační osadu osídlil novými osadníky. První historická zmínka o Hati vůbec je v listině papeže Inocenta IV. vydané 18.12.1250 v Lyonu. V této listině, kterou papež potvrzuje veškeré zboží kláštera velehradského, je osada označená pojmem „Had“ a snad tato první písemná zpráva zavdala příčinu, proč se plaz dostal do obrazového znamení obecní pečeti.

Nezodpovězená zůstává otázka, co se dělo s obcí v letech 1250 – 1439. V tomto období se název obce nevyskytuje ani ve smlouvě velehradského kláštera s olomouckým biskupem Brunem ze Šaunburku (1245 – 1281), ani v listině z roku 1270, v níž král Přemysl Otakar II. potvrzuje tomuto klášteru jeho statky. Právě v tomto období se však objevuje v různých dokumentech ves Sinfridsdorf (Žibřidovice). Poprvé je to v již zmíněné listině olomouckého biskupa z roku 1265. Další zprávy o této vsi jsou z let 1270, 1303, 1320 a 1334. Poslední zmínka o Sifridsdorfu je v listině knížete Konráda Olešnického z roku 1425. Ani historikové nejsou jednotní v názoru, zda existovaly dvě samostatné vsi Hať a Sifridsdorf, nebo se jednalo o jednu a tutéž ves, u které se v průběhu let změnil pouze název.

Teprve po 189 letech, až v roce 1439 se znovu objevuje Hať v listině, kterou opat velehradského kláštera Štěpán zastavuje tuto ves společně se vsí Píšť a Ovsiště, panu Čeňkovi ze Tvorkova. Poté se Hať připomíná v listině krále Jiřího z Poděbrad z 1.2.1468. Tehdy byla v držení Bernarda Bírka z Násile. Posléze se dostala do majetku pánů z Benešova a na Drahotuších. Někteří z nich se titulovali „z Hati“ nebo „Haťský“. Pravděpodobně za nich byla ve vsi zbudována tvrz. Panské sídlo po připojení obce nejprve k panství hlučínskému v r. 1517 a potom r. 1567 k Šilheřovicím ztratilo na významu a beze stopy zaniklo. V roce 1567 získal vsi Darkovice, Hať, Koblov a Šilheřovice jako samostatné panství Karel z Vrbna. V roce 1609 získala toto panství Bohunka Stošová z Kounic.

V roce 1625 koupil Hať a Ovsiště Bernard Lichnovský z Voštic. Krátce na to náležela Hať opět k šilheřovickému panství. Do majetku hraběte Šlika se toto panství dostává v roce 1632. Již v roce 1567 byla v obci fara, při které byla v roce 1576 postavena jedna z nejstarších škol na Hlučínsku. Podle tzv. „Hushuňku“, jednoho z nejstarších soupisů venkovského obyvatelstva v obcích Hlučínska, byl v roce 1608 v Hati 1 svobodný fojt, 40 sedláků, 9 zahradníků a 2 svobodní mlynáři. Obrovský požár, kterému padl za oběť i zdejší mlýn, propukl v obci v roce 1673. V následujícím roce koupila Hať se šilheřovickým panstvím opavská jezuitská kolej, která své rekatolizační dílo završila r. 1731 stavbou jednolodního barokního kostela sv. Matouše. Ten byl v roce 1894 prodloužen přístavbou o 12 m, celý přikryt břidlicí a rovněž vnitřní vybavení – oltáře a sochy byly pořízeny nové. Dle karolínského katastru žilo v Hati r. 1721: 33 sedláků, 9 zahradníků a 2 mlynáři vlastnili dva mlýny o dvou složeních.

Historickým přelomem v životě obce byly události v pol. 18. stol., kdy v roce 1742 po prohrané válce byla Marie Terezie nucena podstoupit část Slezska Prusku. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 připadla obec se šilheřovickým panstvím náboženskému fondu a roku 1787 je nejprve získal Karel Laryš a ještě téhož roku Fridrich Eichendorff. Od r. 1844 byla majetkem Rothschildů.

Na základě mírové smlouvy uzavřené po skončení I. světové války mezi spojeneckými mocnostmi a Německem dne 28. června 1919 ve Versailles připadly obce Hlučínska 4. února 1920 k ČSR. Obec Hať se dvorem Karlovec byla rozhodnutím mezinárodní komise pro stanovení hranice československo-německé spolu s obcí Píšť připojena k ČSR 16.3. 1923 a začleněna do okresu Hlučín. Na katastru obce vznikly dva hraniční přechody pro malý pohraniční styk s Německem.

V letech 1938 – 1945 se obec stejně jako ostatní obce Hlučínska stala součástí německé říše. Občané Hlučínska, pokud se zde narodili před rokem 1910 a měli zde 10.10.1938 stále bydliště, včetně manželek, dětí a vnoučat, automaticky získali německé občanství. Na muže se vztahovala branná povinnost. Museli narukovat do německé armády, kde mnoho z nich položilo své životy.

Dne 21.4.1945 byla obec osvobozena. Byly obnoveny hraniční přechody, tentokrát s Polskou lidovou republikou. Až do roku 1960 patřila obec pod správní okres Hlučín. Po jeho zrušení byla připojena k okresu Opava. V roce 1978 byla Hať v rámci integrace přičleněna k městu Hlučín a stala se jeho městskou části. Tento stav trval až do roku 1990, kdy se znovu osamostatnila.

OBEC Hať

Lipová 357/86, Hať, 74716, Hať u Hlučína

Osoby

  • p. Vyletělek Werner, starosta

Kontakty

1 části obce: