Doksy

V první polovině 19. století při budování koněspřežné dráhy byl používán k výrobě pražců pod koleje.Také v obci jsou dochovány různé opěrné zdi a stavby zemědělských usedlostí a rodinných domků, kdy byl použit ve větší míře tento kámen ke stavbě. V největším rozkvětu kamenictví v obci zde pracovalo 300 i více dělníků – kameníků. Byl používán jak hrubě nalámaný kámen ke stavbám nebo na zpevnění cest, výstavbu příjezdových silnic a na rozšíření železničních sítí do Prahy. Také se používal na kamenické a sochařské výrobky. Ještě v roce 1914 pracovalo již téměř v zaniklých lomech 15 starých kameníků. Poslední práce v lomech byly ukončeny v roce 1924. Pozůstatky po této historii kameníků a těžbě v lomech jsou patrné ještě dnes v okolních lesích i v některých částech zastavěné obce a tvoří krásnou scenérii okolní přírody. První písemně dochované známky o obci pocházejí z roku 1385, kdy tamní tvrz drželi Jan z Dokes a Chval z Doksu. Obec vystřídala několik majitelů, jako byli Žďárští ze Žďáru, Žejdlicové ze Šenfeldu a až po Bílé hoře připadla jedna její část Jaroslavu Bořitovi z Martinic a druhá hraběti z Bredy.