Mokré Lazce

První zmínka o Mokrých Lazcích se v historických pramenech objevuje roku 1377, existenci obce je však možné předpokládat již před tímto datem.

Původní osada patřila ke štítinské tvrzi, kterou vlastnili páni z Kravař. Roku 1430 založil Hartl Tunkl v Mokrých Lazcích svobodné fojtství, které vzápětí prodal panu Zbyňkovi Hřivnáčovi z Heraltic. Další z majitelů, Tvorkovští, nechali v 16. století vybudovat dřevěný kostel, který předali pod správu dominikánského řádu. Přičiněním dominikánů stála v obci již počátkem 17. století dřevěná škola. Staré písemnosti v archívech se zmiňují zejména o událostech, které nepříznivě zasáhly do života obyvatel: připomínají plenění obce a okolí Mansfeldovým i švédským vojskem za třicetileté války, velký požár z roku 1667, při němž lehla popelem téměř celá tehdy dřevěná vesnice, i drancování ze strany pruských a rakouských vojáků za válek v 18. století.

Poté co císař Josef II. zrušil dominikánský řád, vyrostla na jeho bývalých pozemcích řada nových usedlostí a vznikla obec Nové Mokré Lazce. I přes úřední rozdělení vystupují až do svého sloučení obě části obce obvykle jako jeden celek.

Na přelomu 19. a 20. století ožívá v převážně české vesnici vlastenecký duch: je založen český hasičský sbor, působí zde hned několik ochotnických divadelních spolků a po první světové válce vznikají také tři tělocvičné jednoty.

Mnichovskou dohodou byla obec připojena k Německé říši. 20. dubna 1945 osvobodila Mokré Lazce Rudá armáda: během těžkých bojů, jež byly součástí Ostravské operace, padly kromě několika místních obyvatel desítky sovětských i německých vojáků a zničeno bylo mnoho domů. Poválečné budování přes mnohé negativní rysy přispělo k modernizaci obce, která pokračuje i v současnosti.