Obec vznikla při tvrzi, která zde měla být již v roce 1249. Měli tu sídlit vladykové z Braškova, kteří se také někdy psali z Kyšic. První písemná zmínka pochází z roku 1316, kdy je připomínán Diviš z Kyšic, který toho roku prodal obec Drahelčic.

Hledat firmy v obci Kyšice, ulice Fr. Hovorky
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Historie obce Kyšice celá historie

Obec vznikla při tvrzi, která zde měla existovat již v roce 1249. Měli tu sídlit vladykové z Braškova, kteří se také někdy psali z Kyšic. První písemná zmínka pochází z roku 1316, kdy je připomínán Diviš z Kyšic, který toho roku prodal obec Drahelčice. Po pánech z Braškova a na Kyšicích přešla tvrz s příslušenstvím drženou od poloviny 13.století do začátku 15.století prodejem na rod pánů Kladenských z Kladna.

Jeho kladenská větev vymřela po meči Zdeňkem z Kladna a její panství přešlo na rod Žďárských ze Žďáru. Posledním z této větve Žďárských na Kladně byl František Adam Eusebius, který spravoval panství od roku 1652 do roku 1670. Jeho úmrtím vymřela větev pánů Žďárských na Kladně po meči. Po peněžním vyrovnání se saskou větví (Eusebius ustanovil za svého dědice syna Mikuláše Žďárského ze Žďáru, žijícího v exilu v Míšni, pokud bude katolického vyznání) připadlo panství pěti sestrám Eusebiovým. Zpočátku spravovaly sestry panství společně, ale v roce 1688 si je rozdělily. Díl, do něhož patřil Červený Újezd, Svárov, Rymáň, Libečov, Dolní Ptíče a Kyšice, přijala Terezie Eleonora provdaná hraběnka z Ugarde. V roce 1688, kdy došlo k dělení kladenského panství Žďárských, stála v Kyšicích kamenná tvrz se šindelovou střechou, ve které dříve bývalo několik pokojů, ale nyní jsou z nich udělány sýpky na obilí. Při tvrzi byl dvůr a za tvrzí dvě štěpnice. Ve dvoře bylo tehdy 21 krav, 7 jalovic, 5 volů, 4 svině, 23 prasátek a něco drůbeže. Dále sem patřil mlýn “Čertovský“ o 1 složení a starý “Kyšický“, jenž míval 2 složení, t.č. pustý. Hlavně však k tvrzi patřily velké plochy nejlepších polí v okolí.

Panství Červenoújezdské prodala hraběnka z Ugarde v roce 1690 své sestře Barboře Johaně provdané hraběnce z Caretto-Millesimo za 72.000 zlatých. Tím došlo ke spojení panství Červenoújezdského s panstvím Tachlovickým. Po sedmi letech prodala hraběnka z Caretto-Millesimo tato spojená panství Karlu Jáchymovi hraběti Bredovi, který dalšími nákupy vytvářel velké tachlovické panství. V roce 1732 koupila od hraběte Bredy tachlovické panství Anna Marie velkovévodkyně Toskánská. Po ní zdědila panství roku 1741 její dcera Anna Karolina, ovdovělá vévodkyně bavorská. V letech 1751 až 1777 vládli na tomto panství její synové Klement František a Maxmilián Josef, kurfirstové bavorští. Poslední zemřel roku 1777 a protože nezanechal dědice, přešlo panství na Karla Augusta, vévodu zweibrückenského, který je roku 1784 prodal Kristianovi Augustovi, knížeti Valdeckému. V roce 1790 připadlo panství podle smlouvy zpět Karlu Augustovi, který je před svou smrtí roku 1795 odkázal svému bratrovi Maxmilianu Josefovi, kurfirstovi bavorskému. Když ten se pak stal králem bavorským, postoupil všechny statky zweibrückenské v Čechách arcivévodovi Ferdinandovi, tehdy kurfirstu salzburskému a od roku 1814 velkovévodovi toskánskému. Po něm je v roce 1824 zdědil jeho syn Leopold, arcivévoda rakouský a velkovévoda toskánský. Roku 1847 připadly statky jako soukromé císařské jmění císaři Ferdinandovi V., po jehož smrti přešly v roce 1875 na císaře Františka Josefa I., po něm pak na jeho nástupce arcivévodu Karla.

Po vzniku samostatné Československé republiky v roce 1918 se panství stalo majetkem československého státu a z panského dvora v Kyšicích vznikl státní velkostatek.

Ze sbírky a darů občanů Kyšic byla v letech 1924-25 postavena sokolovna, která se pak na dlouhá léta stala centrem tělocvičného a kulturního dění v obci. V letech 1973-76 byla svépomocí občanů vybudována mateřská škola pro 25 až 30 dětí.

Dominantou obce je kaple se štíhlou věží uprostřed návsi postavená v roce 1863 z obecních prostředků. Další památkou je kříž na pískovcovém podstavci z roku 1888 stojící na návsi poblíž kaple a boží muka z roku 1897 nad obcí při silnici na Braškov. Památce občanů Kyšic, kteří jako vojáci rakousko-uherské armády padli na bojištích I. světové války (1914-1918) a občanům, kteří se stali oběťmi německé okupace Čech za II. světové války (1939-1945) je věnován pomník uprostřed návsi.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Web používá nezbytné cookies pro jejich fungování. Se souhlasem jsou zpracovávané preferenční a statistické cookies, které slouží pro zapamatování nastavení a měření návštěvnosti. Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies. Podrobnou úpravu můžete provést kliknutím na “Vlastní nastavení”. Své preference můžete kdykoliv změnit a souhlas odvolat kliknutím na “Cookies” v zápatí stránky. Volba pouze nezbytných cookies může mít vliv na funkčnost a výkon stránek.