Hledat firmy v obci Jiříkov, část obce Filipov
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Historie obce Jiříkov celá historie

Historie našeho města je bohatá tak, jako je bohatá historie celého tohoto kraje a okolí, často nazývaným Nizozemí. Podle dochovaných zpráv o městě samém, z pera významného místního historika R.J.Lahmera v knize Pamětní listy Georgswalde, vznikla nejprve jako farní vesnice.V té době posledních Přemyslovců se zde nalézala údajně kaple a poustevna, v niž žil mnich jménem Iorg. Tento měl přivádět v době kolonizace další své druhy, podle jazyka z Dolního Saska. Později vzniklá osada podél místní říčky se jmenovala nejdříve Iorgswalde, Georgswalde a od roku 1946 potom Jiříkov. První doložená zmínka o vesnici se nachází v míšeňských matrikách z roku 1346 a potom až do 15.století není znám žádný dokument o příslušnosti k panství. Poté jsou majiteli držitelé šluknovského panství. V polovině 16.století má Jiříkov soudní stolici s jedním rychtářem, 12ti člennou porotou a jedním písařem. V té době se již všude v okolí pěstoval len, který se dále zpracovával, bělil a prodával obchodníkům. Stálé války a nepokoje bránily rozmachu tohoto řemesla a tak teprve v roce 1751 začalo mít plátenictví větší vzestup a odbyt. Bylo to zásluhou Christiana Salmeho, který se z potulného muzikanta stal podnikatelem a navázal obchodní spojení s Itálií a Amerikou. Blahobyt vzrůstal a proto se tu začali usazovat tovaryši, kteří zde našli dobrý výdělek a zaměstnání. Nebyla však jen léta tučná ale byla také hubená. To když zde tábořila cizí vojska a náklady musela nést obec. Vydělané zlaťáky se rozpouštěly mezi regimenty vojsk švédských, francouzských, polských, ale i dánských a jiných. Až v druhé polovině 19.století se výroba plátna dále rozvíjí. To když je Jiříkov povýšen císařovnou Marii Therezií na městys (1753) a povoleny mu týdenní trhy s plátnem.

19.století je stoletím zrušení nevolnictví, rozvoje techniky a řemesel. Tentokrát vynález parního stroje přinesl rozšíření textilního průmyslu a v Jiříkově je založena v roce 1807 první fabrika. Průmyslově zhotovované jiříkovské zboží se, potom nadlouho stalo ve světě pojmem. Městys je spojen s ostatním světem nejen poštou ale roce 1873 i železniční dráhou. V polovině tohoto století je také provedeno spojení do té doby samostatných obcí Starý a Nový Jiříkov, Loučného a Filipova. Počet obyvatel se ke konci 90.let vyšplhal až na 8.754 lidí, bezmála 1.000 domů a byl větší než v okresním městě Šluknov. Zásluhu na tom lze přikládat konjunktuře, která nastala po velkém krachu na Vídeňské burze. Proto je také žádána Jeho Císařská Milost o povýšení městyse na město, což se stalo až v předvečer 1. světové války v roce 1914. To má již město 10.084 obyvatel a 1.067 domů bez Filipova, který se mezi tím od Jiříkova oddělil. Běží první roky 20.století, století, které je poznamenáno velkými změnami. Začala 1.světová válka a když v roce 1918 končila, vzniklo na troskách Rakousko-uherské monarchie několik nových států, mezi nimiž byla i republika Československá. Ani jí se však nevyhnuly nejdříve národnostní různice a později i světová hospodářská krize a velký vzestup chudoby, zvláště v pohraničí. Když se již zdá, že národnostní různice pomalu ustupují do pozadí, vítězí vedle Německu strana Nacionálních socialistů s Adolfem Hitlerem v čele.

V roce 1937 se konají za účasti šluknovského, rumburského a varnsdorfského okresu v Rumburku Borovské oslavy.

Ze sousedství je však živena propaganda proti všemu českému a vyvrcholením je v roce 1938 pochod asi 700 Němců z vedlejšího saského Ebersbachu přes hranice, napodporu místního henleinovského hnutí, které již delší dobu horovalo pro připojení Sudet k nacistickému Německu. Ta samá situace nastává i v sousedním Filipově.

Obec Filipov, nyní součást města Jiříkova, vznikla v druhé polovině 17.století. zajímavé na tom je, že tento vznik umožnily v této době velké selské rebelie, které byly i na Šluknovském panství. V roce 1680, krátce po těchto rebeliích, rozpouští tehdejší majitel panství Filip Zikmund z Dittrichsteina jiříkovský poplužní dvůr, který se těchto selských bouří také zúčastnil. Ležící pole dává vrchnost rozparcelovat a za výhodných podmínek je nechává svým poddaným. Na části těchto pozemků podél hraniční říčky Sprévy zakládá tento Filip Zikmund z Dittrivhsteina v roce 1681 malou vesnici Filipov. Zakladatel je přísný katolík a nemá velkou důvěru k místním, kteří byli po 140 let protestanty. Proto povolává ze svého panství na jížní Moravě z Mikulova padesát katolických rodin jako nové osídlence. Podél filipovského potoka Šnaudry vyrůstají domy obce Philippsdorf (Filipova ves). Soudě podle dochovaných dokladů se Filipov zdárně rozvíjel, a tak již v roce 1731 má obec 63 domů a o pět let později jich má již 86. možná na tom měl zásluhu i tehdejší rychtář Johann Glathe, který je vzpomínán před rokem 1715. rychtář byl jmenován vrchností a rozhodoval malé pře, ale měl také určité výhody, jako bylo volné pečení chleba a porážky zvířat. V roce 1778 v době tak zvané „bramborové války“ je ve vsi ubytován velký regiment vojsk, který obec musí živit. V těchto letech jsou vojenská tažení a nařizování kontribucí běžná.

Když je vedlejší obec Starý Jiříkov (Alt Georgswalde) prohlášena městysem, spojují se s ní nařízením zákona o slučování obcí nejen obce Nový Jiříkov a Loučné, ale i Filipov. Stane se tak v roce 1849. v letech 1864, 1877 a 1886 jsou však deklarovány snahy o to, aby se Filipov znovu osamostatnil. Ještě v roce 1887 sto třicet jedna zdejších daňových poplatníků žádá zemský výbor o samostatnost. Filipovští se však dočkali splnění svých přání až 10 let. Svůj podíl na tom má i tak zvaný „Filipovský zázrak“ – zjevení Panny Marie, následná stavba poutního kostela (vysvěcen 1865) a tisíce poutníků, kteří navštěvují tyto „severní Lurdy“. Obec se stává zásluhou zázračného uzdravení Magdaleny Kadeové světoznámým místem pouti. V roce 1867 je dostavěna nová škola, klášter sester řádu Boromejského s kaplí (1868) a je zde ustaven sbor dobrovolných hasičů (1869).

Prvním starostou se stává Ingnath Donath. Vedle kostela vyrůstá také klášter Redemptoristů (1884) a v roce 1892 je v obci zřízena celnice. Převážná většina obyvatel je však zaměstnána ve vedlejší Saské obci Neugersdorf v textilkách a druzí se věnují pastevectví a zemědělství. V obci se provádí prodej másla ve dvaceti domech a tak kopec nad obcí dostává po této poživatině i jméno Butterberg, neboli máslový (nyní Vyhlídka). Velká návštěvnost obce poutníky z celého světa (až 6.000 na procesích) přivodí však i to, že zde vzniká 16 hostinců, restaurací a hotelů. Filipov se utěšeně rozrůstá. V roce 1911 má 2.260 obyvatel, z toho 50 Čechů. Přejde 1. světová válka, velká bída a hlad a toto vše dosti redukuje počet obyvatel. Před druhou světovou válkou má obec již jen 1.916 občanů a 234 domů. Jedním z těch domů je i Česká obecná škola. Ta je v osudovém roce 1938 uzavřena. Německé obyvatelstvo se raduje v tomto roce i z připojení pohraničí k Velkoněmecké říši.to však ještě netuší, jak rychle se z toho opojení probudí. Za nedlouho nato již mnoho rodin oplakává své otce, syny a bratry, kteří padnou v prvních dnech války. Když 8. května 1945 končí válka, oddechnou si všichni obyvatelé. Již v druhé polovině května se zde usazují noví osídlenci. Do podzimu je podle mezinárodních smluv dokončen odsun většiny německých obyvatel. Po roce 1948 dochází k zániku soukromého podnikání, z řemeslníků a zemědělců se stávají postupně družstevníci. A protože v té době není ani žádoucí podporovat církevní slavnosti, ustávají i návštěvy potníků. Místní představitel kláštera Páter Šimanovský je zatčen, kostel uzavřen a dokonce se hovoří o jeho likvidaci. Státní hranice je neprodyšně uzavřena drátěnými zátarasy, pokladna obce zůstává prázdná. Osud obce Filipov je zpečetěn a proto se znovu spojuje z Jiříkovým. Všude se bourá mnoho opuštěných domů a tak se Jiříkov stává nejprůmyslovějším městem na počet obyvatel ve Šluknovském výběžku. V mnoha příhraničních obcí té doby se zdá, jako by zde existovala stavební uzávěrka. Teprve v současné době se Jiříkov začíná vzpamatovávat. I zde vyrůstají nové rodinné domky a opravují se ty staré. Obec dále nabízí pozemky na výstavbu za výhodných podmínek a snaží se zpět nalákat podnikavé lidi. Zda se jí to povede, se ukáže za pár let. Blízkost větších průmyslových měst jako je Rumburk, Varnsdorf, ale i Ebersbach a Neugersdorf za hranicemi, se může stát pro tyto lidi dobrou motivací. Podmínky k životu jsou zde také dobré. V místě jsou 2 mateřské školy, úplná základní škola, speciální škola, obchodní síť s potravinami, drogerií a železářstvím, 2 ordinace praktických lékařů, 2 ordinace zubních lékařů, 1 ordinace gynekologická. Na území města se nalézá 10 restaurací, 1 cukrárna a kavárna, 1 hotel. Dále zde podnikají menší strojírenské podniky, textilní a kožedělná výroba, 3 autoopravny. Svojí činnost provozují tělovýchovné jednoty Spartak a Sokol a různá občanská sdružení počínaje hasiči, kynology, filatelisti, rybáři, chovateli hospodářských zvířat a střeleckým spolkem. Na území města je Klub důchodců, Domov důchodců, Ústav sociální péče a 2 veřejné knihovny.

Město má státem chráněné nemovité památky:

Kostel sv. Jiří, postavený v letech 1725-28 staviteli M. Rossim a J. J. QAichbauerem podle redukovaného plánu vídeňského architekta J. I. Hildebranta. Obklopuje jej starý hřbitov založený v roce 1729.

Barokní sousoší sv. Karla Boromejského, Jana Nepomuckého a sv. Floriana z roku 1769

V barokním slohu postavenou FARU z konce 18. století.

4 domy z 18. století postavené v lidové architektuře.

Zpracoval: p. Eder

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Web používá nezbytné cookies pro jejich fungování. Se souhlasem jsou zpracovávané preferenční a statistické cookies, které slouží pro zapamatování nastavení a měření návštěvnosti. Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies. Podrobnou úpravu můžete provést kliknutím na “Vlastní nastavení”. Své preference můžete kdykoliv změnit a souhlas odvolat kliknutím na “Cookies” v zápatí stránky. Volba pouze nezbytných cookies může mít vliv na funkčnost a výkon stránek.