Drahlín

Tak je uvedeno na začátku pamětní knihy Sboru dobrovolných hasičů v Drahlíně z r. 1889.

Přesná doba vzniku obce není z historie a písemných pramenů známá. V díle A. Sedláčka Místopisný slovník historický království českého se uvádí:

Drahlín, ves někdy s tvrzí, jež se mylně ve spojení uvádí s kněžnou Drahomiří. Na tvrzi seděl r. 1324 Heřman z Drahlína, předek pánů z Valdeka na Litni sedících. Z té příčiny připomíná se Drahlín r. 1390 jako příslušenství Litenska. R. 1413 skoupili Drahlín Dobeš ze Tmaně a Zdenek z Podmokl od svých manželek. R. 1533 připomíná se Drahlín jako příslušenství statku Hlubošského.

Drahlín - Valdek - Hluboš .... S pomocí historických pramenů zkusme nahlédnout do historie.

O Valdeku uvádí A. Sedláček, že hrad založil Oldřich Zajíc, zakladatel rodu pánů z Valdeka. Oldřich zemřel r. 1357, hrad pak vlastnil Budislav, Oldřich, Zdislav a Zdislavův syn Vilém. R. 1511 připadl Valdek dědičně Krnatovi Pešíkovi z Komárova, po jeho smrti jednomu z jeho synů, Kryštofovi. Kryštofův syn hrad opustil, a když jeho majetek byl prodán k Hořovicům, uvádí se Valdek jako " hrad pustý". Mimořádně zajímavé pojednání o Valdeku a pánech z Valdeka najdeme v díle Dobroslavy Menclové, České hrady I.

O Hluboši A. Sedláček - ve Slovníku - uvádí, že jako osada kdysi s tvrzí příslušela k hradu Valdeku, později patřila Zbraslavovi z Hluboše. Podrobnější údaje jsou v rozsáhlém Sedláčkově díle Hrady, zámky a tvrze české, VI.: v držení Hluboše - a tedy i Drahlína - se vystřídali Jan z Hluboše 1415, Oldřich z Drásovic 1434 a jeho synové, páni ze Svárova 1436, Václav z Koněprus 1455, pán z Rohatce, Vtelenský ze Vtelna, Bechyně z Lažan 1623.

Dál Hluboš náležela Öttingen-Wallersteinům.

V Ottově naučném slovníku je uvedena poznámka: "V 18. století vlastnili Hluboš - i Drahlín - Bechyňové z Lažan, Hochbergové z Hennersdorfu,r. l816 dal poslední z rodu panství do loterie a koupil je kníže Schönberg-Waldenburg , od něj 1835 hrabě Ludvík de Pourtales."

R. 1920 byl hlubošský zámeček, v jádře barokní, pseudorenesančně přestavěný, r. 1872 rozšířený, letním sídlem prezidenta T.G. Masaryka. R. 1925 koupil objekt příbramský továrník Kolařík - ještě tehdy byly v zámečku vzácné gobeliny z první pol. 17. století.

O Drahlínu jsou zmínky v dílech A. Sedláčka, L. Malého i dr. A. Podlahy. Všechna se shodují v jednom: existovalo zde tvrziště, pravděpodobně čtvercové, s valy (asi 6 m) a příkopem ( asi 3 m ), jež zaniklo nepochybně v 15. stol., a z něhož dnes lze vidět jen malý terénní útvar.

Zcela jistý není ani vznik samotného jména Drahlín. Existuje sice domněnka, že mohlo vzniknout ze stejného kořene jako slovo " draha", označující pozemky pro pastvu dobytka z celé osady - avšak historická díla připouštějí i jinou možnost. A. Sedláček uvádi ve Slovníku:

Pro Příbramsko má Drahomíra dosti blízký vztah, neboť pověst lidová připisuje jí založení hrádku u Příbramě, jemuž po ní dáno jméno Draholín, což později staženo prý na Drahlín..... Pověst vypráví, že i kníže Václav, syn její, Drahomíř na Drahlíně navštívil...

V jiném díle však uvádí: ...Drahlín, ves památná tvrzištěm ( dl. 34 a šíře 25 kroků ) ve čtvercové ohradě rozměrů 6, 6, 63, 65 kroků, o němž se bájí, že je založila kněžna Drahomíra, ač spíše ukazuje na osobní jméno " Drahla...

Zmiňuje se o něm i A. Podlaha, že na tvrzi Drahlín seděl Malovec z Drahlína, snad týž, jenž po svém přepadení v lesích u Příbrami podle slibu vystavěl kapličku na Svaté Hoře....

Dílo dr. A. Profouse, Místní jména v Čechách, uvádí, že jméno Drahlín vzniklo přivlastňovací příponou - in z vlastního jména Drahla.

Citový, historicky ani jazykově neopodstatněný náhled může hledat souvislosti slov "Drahlín" a "drahý" třeba ve smyslu "je nám drahý".

Charakter terénu, zbytky příkopů a valů i samo - pomístní pojmenování Na hradišti svědčí o tom, že zde - kdysi mezi lety 600-1000 n. letopočtu - skutečně existovalo sídlo, pravděpodobně dřevěná, kamenem opevněná tvrz.

Tak pravděpodobně mohla kdysi vypadat (při pohledu z jihu) tvrz. Autor kresby Fr. Mácha.

Existence sídla je doložena i nálezy úlomků keramiky. Tyto tvrze však ztratily svůj význam v době, kdy na skalních ostrozích a nepřístupných místech se začaly stavět kamenné, dobře opevněné hrady. Jeden ze zápisů z kroniky obce, asi z r. 1890, uvádí: V drahlínském Hradišti nachází se dosud sklepení 15 m dlouhé, avšak zkraje zasypané...

Jinde kronika uvádí: Na protější straně obce, na návrší zvaném Hůrka, před mnoha lety zjištěno dávné pohřebiště nálezem popelnic, z nichž bohužel jen několik střepin uchováno bylo. Po celém návrší v nepatrné hloubce tu a tam naleznou se občas zetlelé kosti a různé rezem sešlé zbytky starobylých zbraní...

Nynější utváření okolního terénu - jámy , vyvýšeniny a příkopy nad Malým Drahlínem, zbytky staré haldy v polích i pomístní pojmenování Na štole by odpovídaly někdejšímu dolování. Všechny pozůstatky se však vztahují na historicky mladší povrchové dobývání železných rud ( hnědel), či na pokusy o získávání zlata, příp. na rozvoj březohorského revíru.

O tom opět uvádí obecní kronika: V rokli proti čp. 7 doloval na zlato r. 1856 zdejší soused Matěj Beneš a společníci. Dolování však překazil jednak mocný proud vody, jednak nedostatek hmotných prostředků. Opuštěný důl byl zasypán.

Z další historie Drahlína se rovněž nezanechalo příliš mnoho dokladového materiálu. V díle A. Sedláčka se uvádí - z období po třicetileté válce - ...v našem okolí v konfiskaci unikly Milín, Jince, Lochovice, Dobříš, Chotilsko, Křížov, Slapy, Mníšek... Z okolí ztrestáni nemilosrdně ...Karel Vtelenský ryt. z Vtelna , propadl polovici majetku - Hluboš, Drahlín, Obecnice...

Dnes jsou v Okresním archivu Příbram uloženy pouze knihy z let 1839 - 1951 (a to evidence pozemků 1839, zápisy o schůzích 1931 - 1951, účetní knihy 1936 - 1944, podací protokoly 1901 - 1925 ).

V r. 1650 měla obec 6 sedláků, 8 chalupníků a jeden pustý dům , obdělávalo se tu 176 strychů polí, chovalo 22 krav a 11 ovcí (kromě ovcí panských). V r. 1713 byli v obci v domcích : 1. Jiří Šrámek, 2. Jiří Mytka ml., 3. Jiří Charvát, 4. Václav Strniště, 5. Ondřej Bedřich, 6. Václav Šrámek, 7. Jan Bílek, 8. Václav Cibulka, 9. Matěj Bečvář, 10. Filip Lenz, 12. Martin Novotný, 13.Matěj Charvát, 14. Jan Uhlíř, 15. Václav Holý, 16. František Holý, 17. Jiří Veselý, 18. panská hospoda, šenkýř Tomáš Neubauer, 19. Petr Neubauer, 20. Kryštof Plecitý, 21. šafář, 22. panský ovčák.

Z další historie uveďme alespoň několik stručných údajů.

1780 - zavedena popisná čísla domů, 1830 - postavena hájovna spadající pod hlubošské panství, 1836 - koupil Hluboš, a tedy i Drahlín hrabě Ludvík de Pourtales od kněžny Ludviky ze Schönbergu, 1850 - poprvé zvolena v Hluboši samospráva (jejíž pravomoc se týkala i Drahlína) za přítomnosti okresního hejtmana Jana Schöndla, starostou se stal Jan Šimonovský, šenkýř.

29. srpna připadlo panství Hluboš s Drahlínem knížeti Karlu Öttingen z Wallersteinu, 1874 - požár, založený ze msty pasákem Václavem Macegickou hospodáři Matěji Kohoutovi, zničil 8 usedlostí, 26. září , 1879 - Drahlín a Sádek jako spojená nová obec se oddělily od Hluboše, prvním starostou byl Fr. Havelka, 1881- směrem ke Lhotě postaven dřevěný most, 1899 - bylo zrušeno " zvonění proti mrakům ", 1901 - Sádek a Drahlín se rozdělily na samostatné obce, 1902 - ustaven obecní strážník (obec mu zakoupila šavli a kroj), začala se stavět okresní silnice od Obecnice přes Drahlín do Sádku, na návrh starosty Fr. Šefla byla založena pamětní kniha obce a sboru hasičů, pro chudé děti koupila obec z nouzového fondu 20 párů obuvi za 120 K, 1911 - podle sčítání lidu žilo v Drahlíně 849 osob ve 115 domcích, 2 domy byly pusté, 1917 - několik obětí si vyžádala epidemie španělské chřipky, 1918 - v I. světové válce zahynulo 27 obyvatel obce.

1920 - na Hradišti vznikaly Komenského sady, 28. září založil učitel Fr. Malý tělovýchovnou jednotu Sokol, 1923 - drahlínští sportovci získali první místo v závodech na trati Milín - Příbram, 1924 - obecní pozemek V luhu byl pronajat jako školní hřiště, 1929 - Družstvo elektrárenské, jehož předsedou byl Fr. Šefl, začalo se zaváděním elektrického proudu, v mimořádně tuhé zimě byly mrazy až 44° C , 1930 - bylo zavedeno autobusové spojení Příbram - Drahlín, v obci bylo 734 obyvatel, 590 ha polí, 238 ha luk, 69 ha zahrad, 5,8 ha pastvin, 231 ha lesů, 1932 - konal se I. sjezd rodáků - při té příležitosti byl odhalen pomník padlým z I. světové války,

1934 - firma Holeček , Klatovy provedla regulaci rokle...

Z let 1939 - 1945 jsou zaznamenány v kronice těžké životní podmínky, zhoršující se poměry a utrpení obyvatel v době fašistiské okupace.

1942 - příkazem okupantských úřadů byli totálně nasazeni na práce v Německu V. Holý, Fr. Holý, M. Švehlová, St. Vrba, V. Fürst, A. Houska, J. Šrámek, J. Kropáč, Fr. Vyšín, K. Slepička, K. Sláma, St. Sláma.

1943 - ... dne 30. ledna bylo v Drahlíně zle. Do obce přijela přepadová komise, která měla za účel hledati zatajené zásoby masa a hlavně obilí. Prohlídka dopadla dobře. Ale v 11. hodin přijeli Němci, začali hledat znovu a u V. Kuby našli asi 200 kg obilí. Ihned V. Kubu zatkli, odvezli do Tábora, Jihlavy a na Pankrác, kde byl odsouzen na dva a půl roku. Byl uvězněn v Bernau a Untermansfeldu. Vrátil se po mnoha útrapách až 26. května 1945. V srpnu byl gestapem zatčen Emanuel Brynda čp. 78, 36 let, odvezen do Buchenwaldu, kde při náletu zahynul .

Autor: Obec Drahlín ©