Městys Doudleby nad Orlicí se nachází jižně od okresního města Rychnov nad Kněžnou. Mezi části obce patří Doudleby nad Orlicí a Vyhnánov. Své jméno odvozují od dávného východního slovanského kmene Doudlebů, jehož příslušníci pronikli na přelomu 6. a
Hledat firmy v obci Doudleby nad Orlicí
Živé firmy v obci Doudleby nad Orlicí 55 firem
Doudleby nad Orlicí č. ul.Vyhnánov č. 49, Doudleby nad OrlicíRudé armády 44, Doudleby nad OrlicíKomenského 518, Doudleby nad OrlicíZavřenoDružstevní 438, Doudleby nad OrlicíOtevřeno 24 hodinRudé armády 5, Doudleby nad OrlicíOtevřeno 24 hodinDukelská ul., Doudleby nad OrlicíZavřenoJiráskova 360, Doudleby nad OrlicíZavřenoDukelská 50, Doudleby nad OrlicízavřenoVyhnánov č. 75, Doudleby nad OrlicízavřenoDukelská 91, Doudleby nad OrlicízavřenoDukelská 91, Doudleby nad OrlicízavřenoDukelská 91, Doudleby nad OrlicízavřenoRudé armády 104, Doudleby nad Orlicízavřeno
Historie obce Doudleby nad Orlicí
Doudleby nad Orlicí se rozkládají na obou březích Divoké Orlice, z větší části v její údolní nivě, západně od soutoku se Zdobnicí. Povrch jejich katastru tvoří východní část Třebechovické tabule a severozápadní část Kozlovského hřbetu. Své jméno odvozují od dávného východního slovanského kmene Doudlebů, jehož příslušníci pronikli na přelomu 6. a 7. století n. l. do české kotliny s dalšími skupinami stěhujících se Slovanů. Nejstarší známé osídlení v jejich katastru je spjato s tzv. kulturou popelnicových polí, rozšířenou od 12. st. před. n. l. do jeho změny. Drobné nálezy pocházejí též z období po změně letopočtu do příchodu Slovanů. První písemná zpráva o jménu Doudleby v České republice je v Kosmově kronice, vztahuje se k roku 981, avšak týká se Doudleb v jižních Čechách. Názory na dobu a způsob založení Doudleb nad Orlicí nejsou shodné. První dosud známou zmínku o nich obsahují dvě listiny Přemysla Otakara ll z 27. července r. 1259. Na první listině je mezi svědky uveden Oldřich ( Vrlicus ), na druhé Oldřich z Doudleb (Vrlicus de Dudleu ). Tato skutečnost dokládá, že Doudleby nad Orlicí existovaly před rokem 1259. Příslušník uvedeného rodu je jako majitel Doudleb nad Orlicí doložen písemně ještě v 2. polovině 14. století. Od 15. století až do poloviny 16. se v držení doudlebského zboží vystřídala řada různých rodů. V roce 1562 koupil Doudleby spolu s litickým panstvím Mikuláš z Bubna. Místo dosavadní tvrze nechal italskými umělci postavit renesanční zámek, který byl po dokončení využíván jako lovecký. Trvalé sídlo ze Žamberka do Doudleb přenesli na začátku 19. století. V 18. a 19 století byla součástí Doudleb nad Orlicí židovská obec, která čítala téměř 50 rodin. Začínala pod nynější školou, měla vlastní modlitebnu, školu, lázeň a porážku zvířat. Po velkém požáru roku 1860 ( vyhořela polovina domů židovské obce ) se větší část židovských rodin odstěhovala. Zrušením roboty a poddanství v polovině 19. století se obec stala samostatnou správní jednotkou se starostou a obecním zastupitelstvem. Od poloviny 19. století se postupně utvářely jednotlivé společenské organizace. K nejstarším patřila divadelní společnost, hasičský sbor, Sokol, sportovní klub. Většinou působí dodnes v různých obdobích k nim přibývaly další. V obou světových válkách přišla o život řada občanů, které připomíná pomník uprostřed obce. Pro obživu obyvatelstva měla určující úlohu zemědělská výroba ( velkostatek rodu z Bubna a Litic, rolnické usedlosti různé velikosti ), nevelký byl počet řemeslníků, větší živnostníků. Od roku 1870 pracoval v obci cukrovar, později přestavěný na textilní továrnu, známou stávkou dělníků v letech světové hospodářské krize. Po 2. světové válce se z některých dílen staly drobné provozovny, mnohé živnosti byly sdruženy v různá družstva, jiné zanikly. Zemědělskou výrobu organizovalo jednotné zemědělské družstvo, školní statek a Výzkumný ústav pro chov prasat. Významně se rozšířil a zlepšil bytový fond výstavbou rodinných domků, přestavbou starších a družstevní výstavbou. Po roce 1989 začali samostatně hospodařit na vlastní půdě čtyři rolníci a ostatní půda i zařízení zemědělského družstva přešla do pronájmu podnikatelů v živočišné a rostlinné výrobě, opravárenství a velkoobchodu. Postupně byly vráceny příslušníkům rodu z Bubna a Litic zámecké budovy a pozemky. Obnoveny či nově byly založeny různé živnosti i řemeslné výroby, textilní továrna výrobu ukončila. Značná část aktivně činných obyvatel obce dojíždí za prací do sousedních obcí a měst ( Kostelec nad Orlicí, Vamberk, Rychnov nad Kněžnou ). Doudleby nad Orlicí mají úplnou plynofikaci, elektrifikaci, kabelový telekomunikační rozvod i zásobování pitnou vodou z veřejného vodovodu. Prochází jimi silnice první třídy a železniční trať Praha – Hradec Králové – Letohrad s odbočkou přes Vamberk do Rokytnice v Orlických horách. V obci se narodila, nebo dočasně žila řada významných osob kulturního života, různých vědních oborů i sportovního dění, jejichž význam přesáhl hranice místa i okresu. V současnosti žije v Doudlebách nad Orlicí ( k 15. 8. 2000 ) 1928 obyvatel. Obec Doudleby nad Orlicí se nachází v nadmořské výšce 285,9 m.
Fotogalerie obce Doudleby nad Orlicí
Demografické údaje
MĚSTYS Doudleby nad Orlicí
Dukelská 68, Doudleby nad Orlicí, 51742, Doudleby nad Orlicí
Osoby
- Ing. Keprta Ivan, starosta
Kontakty
- 494 383 007
- obec@doudleby.cz
- www.doudleby.cz
Vlajka
2 části obce:
21 ulic:
Vyhnánov č. 49, Doudleby nad OrlicíRudé armády 44, Doudleby nad OrlicíKomenského 518, Doudleby nad OrlicíZavřenoDružstevní 438, Doudleby nad OrlicíOtevřeno 24 hodinRudé armády 5, Doudleby nad OrlicíOtevřeno 24 hodinDukelská ul., Doudleby nad OrlicíZavřenoJiráskova 360, Doudleby nad OrlicíZavřenoDukelská 50, Doudleby nad OrlicízavřenoVyhnánov č. 75, Doudleby nad OrlicízavřenoDukelská 91, Doudleby nad OrlicízavřenoDukelská 91, Doudleby nad OrlicízavřenoDukelská 91, Doudleby nad OrlicízavřenoRudé armády 104, Doudleby nad Orlicízavřeno
Historie obce Doudleby nad Orlicí
Doudleby nad Orlicí se rozkládají na obou březích Divoké Orlice, z větší části v její údolní nivě, západně od soutoku se Zdobnicí. Povrch jejich katastru tvoří východní část Třebechovické tabule a severozápadní část Kozlovského hřbetu. Své jméno odvozují od dávného východního slovanského kmene Doudlebů, jehož příslušníci pronikli na přelomu 6. a 7. století n. l. do české kotliny s dalšími skupinami stěhujících se Slovanů. Nejstarší známé osídlení v jejich katastru je spjato s tzv. kulturou popelnicových polí, rozšířenou od 12. st. před. n. l. do jeho změny. Drobné nálezy pocházejí též z období po změně letopočtu do příchodu Slovanů. První písemná zpráva o jménu Doudleby v České republice je v Kosmově kronice, vztahuje se k roku 981, avšak týká se Doudleb v jižních Čechách. Názory na dobu a způsob založení Doudleb nad Orlicí nejsou shodné. První dosud známou zmínku o nich obsahují dvě listiny Přemysla Otakara ll z 27. července r. 1259. Na první listině je mezi svědky uveden Oldřich ( Vrlicus ), na druhé Oldřich z Doudleb (Vrlicus de Dudleu ). Tato skutečnost dokládá, že Doudleby nad Orlicí existovaly před rokem 1259. Příslušník uvedeného rodu je jako majitel Doudleb nad Orlicí doložen písemně ještě v 2. polovině 14. století. Od 15. století až do poloviny 16. se v držení doudlebského zboží vystřídala řada různých rodů. V roce 1562 koupil Doudleby spolu s litickým panstvím Mikuláš z Bubna. Místo dosavadní tvrze nechal italskými umělci postavit renesanční zámek, který byl po dokončení využíván jako lovecký. Trvalé sídlo ze Žamberka do Doudleb přenesli na začátku 19. století. V 18. a 19 století byla součástí Doudleb nad Orlicí židovská obec, která čítala téměř 50 rodin. Začínala pod nynější školou, měla vlastní modlitebnu, školu, lázeň a porážku zvířat. Po velkém požáru roku 1860 ( vyhořela polovina domů židovské obce ) se větší část židovských rodin odstěhovala. Zrušením roboty a poddanství v polovině 19. století se obec stala samostatnou správní jednotkou se starostou a obecním zastupitelstvem. Od poloviny 19. století se postupně utvářely jednotlivé společenské organizace. K nejstarším patřila divadelní společnost, hasičský sbor, Sokol, sportovní klub. Většinou působí dodnes v různých obdobích k nim přibývaly další. V obou světových válkách přišla o život řada občanů, které připomíná pomník uprostřed obce. Pro obživu obyvatelstva měla určující úlohu zemědělská výroba ( velkostatek rodu z Bubna a Litic, rolnické usedlosti různé velikosti ), nevelký byl počet řemeslníků, větší živnostníků. Od roku 1870 pracoval v obci cukrovar, později přestavěný na textilní továrnu, známou stávkou dělníků v letech světové hospodářské krize. Po 2. světové válce se z některých dílen staly drobné provozovny, mnohé živnosti byly sdruženy v různá družstva, jiné zanikly. Zemědělskou výrobu organizovalo jednotné zemědělské družstvo, školní statek a Výzkumný ústav pro chov prasat. Významně se rozšířil a zlepšil bytový fond výstavbou rodinných domků, přestavbou starších a družstevní výstavbou. Po roce 1989 začali samostatně hospodařit na vlastní půdě čtyři rolníci a ostatní půda i zařízení zemědělského družstva přešla do pronájmu podnikatelů v živočišné a rostlinné výrobě, opravárenství a velkoobchodu. Postupně byly vráceny příslušníkům rodu z Bubna a Litic zámecké budovy a pozemky. Obnoveny či nově byly založeny různé živnosti i řemeslné výroby, textilní továrna výrobu ukončila. Značná část aktivně činných obyvatel obce dojíždí za prací do sousedních obcí a měst ( Kostelec nad Orlicí, Vamberk, Rychnov nad Kněžnou ). Doudleby nad Orlicí mají úplnou plynofikaci, elektrifikaci, kabelový telekomunikační rozvod i zásobování pitnou vodou z veřejného vodovodu. Prochází jimi silnice první třídy a železniční trať Praha – Hradec Králové – Letohrad s odbočkou přes Vamberk do Rokytnice v Orlických horách. V obci se narodila, nebo dočasně žila řada významných osob kulturního života, různých vědních oborů i sportovního dění, jejichž význam přesáhl hranice místa i okresu. V současnosti žije v Doudlebách nad Orlicí ( k 15. 8. 2000 ) 1928 obyvatel. Obec Doudleby nad Orlicí se nachází v nadmořské výšce 285,9 m.
Fotogalerie obce Doudleby nad Orlicí
Demografické údaje
MĚSTYS Doudleby nad Orlicí
Dukelská 68, Doudleby nad Orlicí, 51742, Doudleby nad Orlicí
Osoby
- Ing. Keprta Ivan, starosta
Kontakty
- 494 383 007
- obec@doudleby.cz
- www.doudleby.cz
Vlajka
2 části obce:
21 ulic:
Rudé armády 44, Doudleby nad OrlicíKomenského 518, Doudleby nad OrlicíZavřenoDružstevní 438, Doudleby nad OrlicíOtevřeno 24 hodinRudé armády 5, Doudleby nad OrlicíOtevřeno 24 hodinDukelská ul., Doudleby nad OrlicíZavřenoJiráskova 360, Doudleby nad OrlicíZavřenoDukelská 50, Doudleby nad OrlicízavřenoVyhnánov č. 75, Doudleby nad OrlicízavřenoDukelská 91, Doudleby nad OrlicízavřenoDukelská 91, Doudleby nad OrlicízavřenoDukelská 91, Doudleby nad OrlicízavřenoRudé armády 104, Doudleby nad Orlicízavřeno
Historie obce Doudleby nad Orlicí
Doudleby nad Orlicí se rozkládají na obou březích Divoké Orlice, z větší části v její údolní nivě, západně od soutoku se Zdobnicí. Povrch jejich katastru tvoří východní část Třebechovické tabule a severozápadní část Kozlovského hřbetu. Své jméno odvozují od dávného východního slovanského kmene Doudlebů, jehož příslušníci pronikli na přelomu 6. a 7. století n. l. do české kotliny s dalšími skupinami stěhujících se Slovanů. Nejstarší známé osídlení v jejich katastru je spjato s tzv. kulturou popelnicových polí, rozšířenou od 12. st. před. n. l. do jeho změny. Drobné nálezy pocházejí též z období po změně letopočtu do příchodu Slovanů. První písemná zpráva o jménu Doudleby v České republice je v Kosmově kronice, vztahuje se k roku 981, avšak týká se Doudleb v jižních Čechách. Názory na dobu a způsob založení Doudleb nad Orlicí nejsou shodné. První dosud známou zmínku o nich obsahují dvě listiny Přemysla Otakara ll z 27. července r. 1259. Na první listině je mezi svědky uveden Oldřich ( Vrlicus ), na druhé Oldřich z Doudleb (Vrlicus de Dudleu ). Tato skutečnost dokládá, že Doudleby nad Orlicí existovaly před rokem 1259. Příslušník uvedeného rodu je jako majitel Doudleb nad Orlicí doložen písemně ještě v 2. polovině 14. století. Od 15. století až do poloviny 16. se v držení doudlebského zboží vystřídala řada různých rodů. V roce 1562 koupil Doudleby spolu s litickým panstvím Mikuláš z Bubna. Místo dosavadní tvrze nechal italskými umělci postavit renesanční zámek, který byl po dokončení využíván jako lovecký. Trvalé sídlo ze Žamberka do Doudleb přenesli na začátku 19. století. V 18. a 19 století byla součástí Doudleb nad Orlicí židovská obec, která čítala téměř 50 rodin. Začínala pod nynější školou, měla vlastní modlitebnu, školu, lázeň a porážku zvířat. Po velkém požáru roku 1860 ( vyhořela polovina domů židovské obce ) se větší část židovských rodin odstěhovala. Zrušením roboty a poddanství v polovině 19. století se obec stala samostatnou správní jednotkou se starostou a obecním zastupitelstvem. Od poloviny 19. století se postupně utvářely jednotlivé společenské organizace. K nejstarším patřila divadelní společnost, hasičský sbor, Sokol, sportovní klub. Většinou působí dodnes v různých obdobích k nim přibývaly další. V obou světových válkách přišla o život řada občanů, které připomíná pomník uprostřed obce. Pro obživu obyvatelstva měla určující úlohu zemědělská výroba ( velkostatek rodu z Bubna a Litic, rolnické usedlosti různé velikosti ), nevelký byl počet řemeslníků, větší živnostníků. Od roku 1870 pracoval v obci cukrovar, později přestavěný na textilní továrnu, známou stávkou dělníků v letech světové hospodářské krize. Po 2. světové válce se z některých dílen staly drobné provozovny, mnohé živnosti byly sdruženy v různá družstva, jiné zanikly. Zemědělskou výrobu organizovalo jednotné zemědělské družstvo, školní statek a Výzkumný ústav pro chov prasat. Významně se rozšířil a zlepšil bytový fond výstavbou rodinných domků, přestavbou starších a družstevní výstavbou. Po roce 1989 začali samostatně hospodařit na vlastní půdě čtyři rolníci a ostatní půda i zařízení zemědělského družstva přešla do pronájmu podnikatelů v živočišné a rostlinné výrobě, opravárenství a velkoobchodu. Postupně byly vráceny příslušníkům rodu z Bubna a Litic zámecké budovy a pozemky. Obnoveny či nově byly založeny různé živnosti i řemeslné výroby, textilní továrna výrobu ukončila. Značná část aktivně činných obyvatel obce dojíždí za prací do sousedních obcí a měst ( Kostelec nad Orlicí, Vamberk, Rychnov nad Kněžnou ). Doudleby nad Orlicí mají úplnou plynofikaci, elektrifikaci, kabelový telekomunikační rozvod i zásobování pitnou vodou z veřejného vodovodu. Prochází jimi silnice první třídy a železniční trať Praha – Hradec Králové – Letohrad s odbočkou přes Vamberk do Rokytnice v Orlických horách. V obci se narodila, nebo dočasně žila řada významných osob kulturního života, různých vědních oborů i sportovního dění, jejichž význam přesáhl hranice místa i okresu. V současnosti žije v Doudlebách nad Orlicí ( k 15. 8. 2000 ) 1928 obyvatel. Obec Doudleby nad Orlicí se nachází v nadmořské výšce 285,9 m.
Fotogalerie obce Doudleby nad Orlicí
Demografické údaje
MĚSTYS Doudleby nad Orlicí
Dukelská 68, Doudleby nad Orlicí, 51742, Doudleby nad Orlicí
Osoby
- Ing. Keprta Ivan, starosta
Kontakty
- 494 383 007
- obec@doudleby.cz
- www.doudleby.cz
Vlajka
2 části obce:
21 ulic:
Komenského 518, Doudleby nad OrlicíZavřenoDružstevní 438, Doudleby nad OrlicíOtevřeno 24 hodinRudé armády 5, Doudleby nad OrlicíOtevřeno 24 hodinDukelská ul., Doudleby nad OrlicíZavřenoJiráskova 360, Doudleby nad OrlicíZavřenoDukelská 50, Doudleby nad OrlicízavřenoVyhnánov č. 75, Doudleby nad OrlicízavřenoDukelská 91, Doudleby nad OrlicízavřenoDukelská 91, Doudleby nad OrlicízavřenoDukelská 91, Doudleby nad OrlicízavřenoRudé armády 104, Doudleby nad Orlicízavřeno
Historie obce Doudleby nad Orlicí
Doudleby nad Orlicí se rozkládají na obou březích Divoké Orlice, z větší části v její údolní nivě, západně od soutoku se Zdobnicí. Povrch jejich katastru tvoří východní část Třebechovické tabule a severozápadní část Kozlovského hřbetu. Své jméno odvozují od dávného východního slovanského kmene Doudlebů, jehož příslušníci pronikli na přelomu 6. a 7. století n. l. do české kotliny s dalšími skupinami stěhujících se Slovanů. Nejstarší známé osídlení v jejich katastru je spjato s tzv. kulturou popelnicových polí, rozšířenou od 12. st. před. n. l. do jeho změny. Drobné nálezy pocházejí též z období po změně letopočtu do příchodu Slovanů. První písemná zpráva o jménu Doudleby v České republice je v Kosmově kronice, vztahuje se k roku 981, avšak týká se Doudleb v jižních Čechách. Názory na dobu a způsob založení Doudleb nad Orlicí nejsou shodné. První dosud známou zmínku o nich obsahují dvě listiny Přemysla Otakara ll z 27. července r. 1259. Na první listině je mezi svědky uveden Oldřich ( Vrlicus ), na druhé Oldřich z Doudleb (Vrlicus de Dudleu ). Tato skutečnost dokládá, že Doudleby nad Orlicí existovaly před rokem 1259. Příslušník uvedeného rodu je jako majitel Doudleb nad Orlicí doložen písemně ještě v 2. polovině 14. století. Od 15. století až do poloviny 16. se v držení doudlebského zboží vystřídala řada různých rodů. V roce 1562 koupil Doudleby spolu s litickým panstvím Mikuláš z Bubna. Místo dosavadní tvrze nechal italskými umělci postavit renesanční zámek, který byl po dokončení využíván jako lovecký. Trvalé sídlo ze Žamberka do Doudleb přenesli na začátku 19. století. V 18. a 19 století byla součástí Doudleb nad Orlicí židovská obec, která čítala téměř 50 rodin. Začínala pod nynější školou, měla vlastní modlitebnu, školu, lázeň a porážku zvířat. Po velkém požáru roku 1860 ( vyhořela polovina domů židovské obce ) se větší část židovských rodin odstěhovala. Zrušením roboty a poddanství v polovině 19. století se obec stala samostatnou správní jednotkou se starostou a obecním zastupitelstvem. Od poloviny 19. století se postupně utvářely jednotlivé společenské organizace. K nejstarším patřila divadelní společnost, hasičský sbor, Sokol, sportovní klub. Většinou působí dodnes v různých obdobích k nim přibývaly další. V obou světových válkách přišla o život řada občanů, které připomíná pomník uprostřed obce. Pro obživu obyvatelstva měla určující úlohu zemědělská výroba ( velkostatek rodu z Bubna a Litic, rolnické usedlosti různé velikosti ), nevelký byl počet řemeslníků, větší živnostníků. Od roku 1870 pracoval v obci cukrovar, později přestavěný na textilní továrnu, známou stávkou dělníků v letech světové hospodářské krize. Po 2. světové válce se z některých dílen staly drobné provozovny, mnohé živnosti byly sdruženy v různá družstva, jiné zanikly. Zemědělskou výrobu organizovalo jednotné zemědělské družstvo, školní statek a Výzkumný ústav pro chov prasat. Významně se rozšířil a zlepšil bytový fond výstavbou rodinných domků, přestavbou starších a družstevní výstavbou. Po roce 1989 začali samostatně hospodařit na vlastní půdě čtyři rolníci a ostatní půda i zařízení zemědělského družstva přešla do pronájmu podnikatelů v živočišné a rostlinné výrobě, opravárenství a velkoobchodu. Postupně byly vráceny příslušníkům rodu z Bubna a Litic zámecké budovy a pozemky. Obnoveny či nově byly založeny různé živnosti i řemeslné výroby, textilní továrna výrobu ukončila. Značná část aktivně činných obyvatel obce dojíždí za prací do sousedních obcí a měst ( Kostelec nad Orlicí, Vamberk, Rychnov nad Kněžnou ). Doudleby nad Orlicí mají úplnou plynofikaci, elektrifikaci, kabelový telekomunikační rozvod i zásobování pitnou vodou z veřejného vodovodu. Prochází jimi silnice první třídy a železniční trať Praha – Hradec Králové – Letohrad s odbočkou přes Vamberk do Rokytnice v Orlických horách. V obci se narodila, nebo dočasně žila řada významných osob kulturního života, různých vědních oborů i sportovního dění, jejichž význam přesáhl hranice místa i okresu. V současnosti žije v Doudlebách nad Orlicí ( k 15. 8. 2000 ) 1928 obyvatel. Obec Doudleby nad Orlicí se nachází v nadmořské výšce 285,9 m.
Fotogalerie obce Doudleby nad Orlicí
Demografické údaje
MĚSTYS Doudleby nad Orlicí
Dukelská 68, Doudleby nad Orlicí, 51742, Doudleby nad Orlicí
Osoby
- Ing. Keprta Ivan, starosta
Kontakty
- 494 383 007
- obec@doudleby.cz
- www.doudleby.cz
Vlajka
2 části obce:
21 ulic:
Družstevní 438, Doudleby nad OrlicíOtevřeno 24 hodinRudé armády 5, Doudleby nad OrlicíOtevřeno 24 hodinDukelská ul., Doudleby nad OrlicíZavřenoJiráskova 360, Doudleby nad OrlicíZavřenoDukelská 50, Doudleby nad OrlicízavřenoVyhnánov č. 75, Doudleby nad OrlicízavřenoDukelská 91, Doudleby nad OrlicízavřenoDukelská 91, Doudleby nad OrlicízavřenoDukelská 91, Doudleby nad OrlicízavřenoRudé armády 104, Doudleby nad Orlicízavřeno
Historie obce Doudleby nad Orlicí
Doudleby nad Orlicí se rozkládají na obou březích Divoké Orlice, z větší části v její údolní nivě, západně od soutoku se Zdobnicí. Povrch jejich katastru tvoří východní část Třebechovické tabule a severozápadní část Kozlovského hřbetu. Své jméno odvozují od dávného východního slovanského kmene Doudlebů, jehož příslušníci pronikli na přelomu 6. a 7. století n. l. do české kotliny s dalšími skupinami stěhujících se Slovanů. Nejstarší známé osídlení v jejich katastru je spjato s tzv. kulturou popelnicových polí, rozšířenou od 12. st. před. n. l. do jeho změny. Drobné nálezy pocházejí též z období po změně letopočtu do příchodu Slovanů. První písemná zpráva o jménu Doudleby v České republice je v Kosmově kronice, vztahuje se k roku 981, avšak týká se Doudleb v jižních Čechách. Názory na dobu a způsob založení Doudleb nad Orlicí nejsou shodné. První dosud známou zmínku o nich obsahují dvě listiny Přemysla Otakara ll z 27. července r. 1259. Na první listině je mezi svědky uveden Oldřich ( Vrlicus ), na druhé Oldřich z Doudleb (Vrlicus de Dudleu ). Tato skutečnost dokládá, že Doudleby nad Orlicí existovaly před rokem 1259. Příslušník uvedeného rodu je jako majitel Doudleb nad Orlicí doložen písemně ještě v 2. polovině 14. století. Od 15. století až do poloviny 16. se v držení doudlebského zboží vystřídala řada různých rodů. V roce 1562 koupil Doudleby spolu s litickým panstvím Mikuláš z Bubna. Místo dosavadní tvrze nechal italskými umělci postavit renesanční zámek, který byl po dokončení využíván jako lovecký. Trvalé sídlo ze Žamberka do Doudleb přenesli na začátku 19. století. V 18. a 19 století byla součástí Doudleb nad Orlicí židovská obec, která čítala téměř 50 rodin. Začínala pod nynější školou, měla vlastní modlitebnu, školu, lázeň a porážku zvířat. Po velkém požáru roku 1860 ( vyhořela polovina domů židovské obce ) se větší část židovských rodin odstěhovala. Zrušením roboty a poddanství v polovině 19. století se obec stala samostatnou správní jednotkou se starostou a obecním zastupitelstvem. Od poloviny 19. století se postupně utvářely jednotlivé společenské organizace. K nejstarším patřila divadelní společnost, hasičský sbor, Sokol, sportovní klub. Většinou působí dodnes v různých obdobích k nim přibývaly další. V obou světových válkách přišla o život řada občanů, které připomíná pomník uprostřed obce. Pro obživu obyvatelstva měla určující úlohu zemědělská výroba ( velkostatek rodu z Bubna a Litic, rolnické usedlosti různé velikosti ), nevelký byl počet řemeslníků, větší živnostníků. Od roku 1870 pracoval v obci cukrovar, později přestavěný na textilní továrnu, známou stávkou dělníků v letech světové hospodářské krize. Po 2. světové válce se z některých dílen staly drobné provozovny, mnohé živnosti byly sdruženy v různá družstva, jiné zanikly. Zemědělskou výrobu organizovalo jednotné zemědělské družstvo, školní statek a Výzkumný ústav pro chov prasat. Významně se rozšířil a zlepšil bytový fond výstavbou rodinných domků, přestavbou starších a družstevní výstavbou. Po roce 1989 začali samostatně hospodařit na vlastní půdě čtyři rolníci a ostatní půda i zařízení zemědělského družstva přešla do pronájmu podnikatelů v živočišné a rostlinné výrobě, opravárenství a velkoobchodu. Postupně byly vráceny příslušníkům rodu z Bubna a Litic zámecké budovy a pozemky. Obnoveny či nově byly založeny různé živnosti i řemeslné výroby, textilní továrna výrobu ukončila. Značná část aktivně činných obyvatel obce dojíždí za prací do sousedních obcí a měst ( Kostelec nad Orlicí, Vamberk, Rychnov nad Kněžnou ). Doudleby nad Orlicí mají úplnou plynofikaci, elektrifikaci, kabelový telekomunikační rozvod i zásobování pitnou vodou z veřejného vodovodu. Prochází jimi silnice první třídy a železniční trať Praha – Hradec Králové – Letohrad s odbočkou přes Vamberk do Rokytnice v Orlických horách. V obci se narodila, nebo dočasně žila řada významných osob kulturního života, různých vědních oborů i sportovního dění, jejichž význam přesáhl hranice místa i okresu. V současnosti žije v Doudlebách nad Orlicí ( k 15. 8. 2000 ) 1928 obyvatel. Obec Doudleby nad Orlicí se nachází v nadmořské výšce 285,9 m.
Fotogalerie obce Doudleby nad Orlicí
Demografické údaje
MĚSTYS Doudleby nad Orlicí
Dukelská 68, Doudleby nad Orlicí, 51742, Doudleby nad Orlicí
Osoby
- Ing. Keprta Ivan, starosta
Kontakty
- 494 383 007
- obec@doudleby.cz
- www.doudleby.cz
Vlajka
2 části obce:
21 ulic:
Rudé armády 5, Doudleby nad OrlicíOtevřeno 24 hodinDukelská ul., Doudleby nad OrlicíZavřenoJiráskova 360, Doudleby nad OrlicíZavřenoDukelská 50, Doudleby nad OrlicízavřenoVyhnánov č. 75, Doudleby nad OrlicízavřenoDukelská 91, Doudleby nad OrlicízavřenoDukelská 91, Doudleby nad OrlicízavřenoDukelská 91, Doudleby nad OrlicízavřenoRudé armády 104, Doudleby nad Orlicízavřeno
Historie obce Doudleby nad Orlicí
Doudleby nad Orlicí se rozkládají na obou březích Divoké Orlice, z větší části v její údolní nivě, západně od soutoku se Zdobnicí. Povrch jejich katastru tvoří východní část Třebechovické tabule a severozápadní část Kozlovského hřbetu. Své jméno odvozují od dávného východního slovanského kmene Doudlebů, jehož příslušníci pronikli na přelomu 6. a 7. století n. l. do české kotliny s dalšími skupinami stěhujících se Slovanů. Nejstarší známé osídlení v jejich katastru je spjato s tzv. kulturou popelnicových polí, rozšířenou od 12. st. před. n. l. do jeho změny. Drobné nálezy pocházejí též z období po změně letopočtu do příchodu Slovanů. První písemná zpráva o jménu Doudleby v České republice je v Kosmově kronice, vztahuje se k roku 981, avšak týká se Doudleb v jižních Čechách. Názory na dobu a způsob založení Doudleb nad Orlicí nejsou shodné. První dosud známou zmínku o nich obsahují dvě listiny Přemysla Otakara ll z 27. července r. 1259. Na první listině je mezi svědky uveden Oldřich ( Vrlicus ), na druhé Oldřich z Doudleb (Vrlicus de Dudleu ). Tato skutečnost dokládá, že Doudleby nad Orlicí existovaly před rokem 1259. Příslušník uvedeného rodu je jako majitel Doudleb nad Orlicí doložen písemně ještě v 2. polovině 14. století. Od 15. století až do poloviny 16. se v držení doudlebského zboží vystřídala řada různých rodů. V roce 1562 koupil Doudleby spolu s litickým panstvím Mikuláš z Bubna. Místo dosavadní tvrze nechal italskými umělci postavit renesanční zámek, který byl po dokončení využíván jako lovecký. Trvalé sídlo ze Žamberka do Doudleb přenesli na začátku 19. století. V 18. a 19 století byla součástí Doudleb nad Orlicí židovská obec, která čítala téměř 50 rodin. Začínala pod nynější školou, měla vlastní modlitebnu, školu, lázeň a porážku zvířat. Po velkém požáru roku 1860 ( vyhořela polovina domů židovské obce ) se větší část židovských rodin odstěhovala. Zrušením roboty a poddanství v polovině 19. století se obec stala samostatnou správní jednotkou se starostou a obecním zastupitelstvem. Od poloviny 19. století se postupně utvářely jednotlivé společenské organizace. K nejstarším patřila divadelní společnost, hasičský sbor, Sokol, sportovní klub. Většinou působí dodnes v různých obdobích k nim přibývaly další. V obou světových válkách přišla o život řada občanů, které připomíná pomník uprostřed obce. Pro obživu obyvatelstva měla určující úlohu zemědělská výroba ( velkostatek rodu z Bubna a Litic, rolnické usedlosti různé velikosti ), nevelký byl počet řemeslníků, větší živnostníků. Od roku 1870 pracoval v obci cukrovar, později přestavěný na textilní továrnu, známou stávkou dělníků v letech světové hospodářské krize. Po 2. světové válce se z některých dílen staly drobné provozovny, mnohé živnosti byly sdruženy v různá družstva, jiné zanikly. Zemědělskou výrobu organizovalo jednotné zemědělské družstvo, školní statek a Výzkumný ústav pro chov prasat. Významně se rozšířil a zlepšil bytový fond výstavbou rodinných domků, přestavbou starších a družstevní výstavbou. Po roce 1989 začali samostatně hospodařit na vlastní půdě čtyři rolníci a ostatní půda i zařízení zemědělského družstva přešla do pronájmu podnikatelů v živočišné a rostlinné výrobě, opravárenství a velkoobchodu. Postupně byly vráceny příslušníkům rodu z Bubna a Litic zámecké budovy a pozemky. Obnoveny či nově byly založeny různé živnosti i řemeslné výroby, textilní továrna výrobu ukončila. Značná část aktivně činných obyvatel obce dojíždí za prací do sousedních obcí a měst ( Kostelec nad Orlicí, Vamberk, Rychnov nad Kněžnou ). Doudleby nad Orlicí mají úplnou plynofikaci, elektrifikaci, kabelový telekomunikační rozvod i zásobování pitnou vodou z veřejného vodovodu. Prochází jimi silnice první třídy a železniční trať Praha – Hradec Králové – Letohrad s odbočkou přes Vamberk do Rokytnice v Orlických horách. V obci se narodila, nebo dočasně žila řada významných osob kulturního života, různých vědních oborů i sportovního dění, jejichž význam přesáhl hranice místa i okresu. V současnosti žije v Doudlebách nad Orlicí ( k 15. 8. 2000 ) 1928 obyvatel. Obec Doudleby nad Orlicí se nachází v nadmořské výšce 285,9 m.
Fotogalerie obce Doudleby nad Orlicí
Demografické údaje
MĚSTYS Doudleby nad Orlicí
Dukelská 68, Doudleby nad Orlicí, 51742, Doudleby nad Orlicí
Osoby
- Ing. Keprta Ivan, starosta
Kontakty
- 494 383 007
- obec@doudleby.cz
- www.doudleby.cz
Vlajka
2 části obce:
21 ulic:
Dukelská ul., Doudleby nad OrlicíZavřenoJiráskova 360, Doudleby nad OrlicíZavřenoDukelská 50, Doudleby nad OrlicízavřenoVyhnánov č. 75, Doudleby nad OrlicízavřenoDukelská 91, Doudleby nad OrlicízavřenoDukelská 91, Doudleby nad OrlicízavřenoDukelská 91, Doudleby nad OrlicízavřenoRudé armády 104, Doudleby nad Orlicízavřeno
Historie obce Doudleby nad Orlicí
Doudleby nad Orlicí se rozkládají na obou březích Divoké Orlice, z větší části v její údolní nivě, západně od soutoku se Zdobnicí. Povrch jejich katastru tvoří východní část Třebechovické tabule a severozápadní část Kozlovského hřbetu. Své jméno odvozují od dávného východního slovanského kmene Doudlebů, jehož příslušníci pronikli na přelomu 6. a 7. století n. l. do české kotliny s dalšími skupinami stěhujících se Slovanů. Nejstarší známé osídlení v jejich katastru je spjato s tzv. kulturou popelnicových polí, rozšířenou od 12. st. před. n. l. do jeho změny. Drobné nálezy pocházejí též z období po změně letopočtu do příchodu Slovanů. První písemná zpráva o jménu Doudleby v České republice je v Kosmově kronice, vztahuje se k roku 981, avšak týká se Doudleb v jižních Čechách. Názory na dobu a způsob založení Doudleb nad Orlicí nejsou shodné. První dosud známou zmínku o nich obsahují dvě listiny Přemysla Otakara ll z 27. července r. 1259. Na první listině je mezi svědky uveden Oldřich ( Vrlicus ), na druhé Oldřich z Doudleb (Vrlicus de Dudleu ). Tato skutečnost dokládá, že Doudleby nad Orlicí existovaly před rokem 1259. Příslušník uvedeného rodu je jako majitel Doudleb nad Orlicí doložen písemně ještě v 2. polovině 14. století. Od 15. století až do poloviny 16. se v držení doudlebského zboží vystřídala řada různých rodů. V roce 1562 koupil Doudleby spolu s litickým panstvím Mikuláš z Bubna. Místo dosavadní tvrze nechal italskými umělci postavit renesanční zámek, který byl po dokončení využíván jako lovecký. Trvalé sídlo ze Žamberka do Doudleb přenesli na začátku 19. století. V 18. a 19 století byla součástí Doudleb nad Orlicí židovská obec, která čítala téměř 50 rodin. Začínala pod nynější školou, měla vlastní modlitebnu, školu, lázeň a porážku zvířat. Po velkém požáru roku 1860 ( vyhořela polovina domů židovské obce ) se větší část židovských rodin odstěhovala. Zrušením roboty a poddanství v polovině 19. století se obec stala samostatnou správní jednotkou se starostou a obecním zastupitelstvem. Od poloviny 19. století se postupně utvářely jednotlivé společenské organizace. K nejstarším patřila divadelní společnost, hasičský sbor, Sokol, sportovní klub. Většinou působí dodnes v různých obdobích k nim přibývaly další. V obou světových válkách přišla o život řada občanů, které připomíná pomník uprostřed obce. Pro obživu obyvatelstva měla určující úlohu zemědělská výroba ( velkostatek rodu z Bubna a Litic, rolnické usedlosti různé velikosti ), nevelký byl počet řemeslníků, větší živnostníků. Od roku 1870 pracoval v obci cukrovar, později přestavěný na textilní továrnu, známou stávkou dělníků v letech světové hospodářské krize. Po 2. světové válce se z některých dílen staly drobné provozovny, mnohé živnosti byly sdruženy v různá družstva, jiné zanikly. Zemědělskou výrobu organizovalo jednotné zemědělské družstvo, školní statek a Výzkumný ústav pro chov prasat. Významně se rozšířil a zlepšil bytový fond výstavbou rodinných domků, přestavbou starších a družstevní výstavbou. Po roce 1989 začali samostatně hospodařit na vlastní půdě čtyři rolníci a ostatní půda i zařízení zemědělského družstva přešla do pronájmu podnikatelů v živočišné a rostlinné výrobě, opravárenství a velkoobchodu. Postupně byly vráceny příslušníkům rodu z Bubna a Litic zámecké budovy a pozemky. Obnoveny či nově byly založeny různé živnosti i řemeslné výroby, textilní továrna výrobu ukončila. Značná část aktivně činných obyvatel obce dojíždí za prací do sousedních obcí a měst ( Kostelec nad Orlicí, Vamberk, Rychnov nad Kněžnou ). Doudleby nad Orlicí mají úplnou plynofikaci, elektrifikaci, kabelový telekomunikační rozvod i zásobování pitnou vodou z veřejného vodovodu. Prochází jimi silnice první třídy a železniční trať Praha – Hradec Králové – Letohrad s odbočkou přes Vamberk do Rokytnice v Orlických horách. V obci se narodila, nebo dočasně žila řada významných osob kulturního života, různých vědních oborů i sportovního dění, jejichž význam přesáhl hranice místa i okresu. V současnosti žije v Doudlebách nad Orlicí ( k 15. 8. 2000 ) 1928 obyvatel. Obec Doudleby nad Orlicí se nachází v nadmořské výšce 285,9 m.
Fotogalerie obce Doudleby nad Orlicí
Demografické údaje
MĚSTYS Doudleby nad Orlicí
Dukelská 68, Doudleby nad Orlicí, 51742, Doudleby nad Orlicí
Osoby
- Ing. Keprta Ivan, starosta
Kontakty
- 494 383 007
- obec@doudleby.cz
- www.doudleby.cz
Vlajka
2 části obce:
21 ulic:
Jiráskova 360, Doudleby nad OrlicíZavřenoDukelská 50, Doudleby nad OrlicízavřenoVyhnánov č. 75, Doudleby nad OrlicízavřenoDukelská 91, Doudleby nad OrlicízavřenoDukelská 91, Doudleby nad OrlicízavřenoDukelská 91, Doudleby nad OrlicízavřenoRudé armády 104, Doudleby nad Orlicízavřeno
Historie obce Doudleby nad Orlicí
Doudleby nad Orlicí se rozkládají na obou březích Divoké Orlice, z větší části v její údolní nivě, západně od soutoku se Zdobnicí. Povrch jejich katastru tvoří východní část Třebechovické tabule a severozápadní část Kozlovského hřbetu. Své jméno odvozují od dávného východního slovanského kmene Doudlebů, jehož příslušníci pronikli na přelomu 6. a 7. století n. l. do české kotliny s dalšími skupinami stěhujících se Slovanů. Nejstarší známé osídlení v jejich katastru je spjato s tzv. kulturou popelnicových polí, rozšířenou od 12. st. před. n. l. do jeho změny. Drobné nálezy pocházejí též z období po změně letopočtu do příchodu Slovanů. První písemná zpráva o jménu Doudleby v České republice je v Kosmově kronice, vztahuje se k roku 981, avšak týká se Doudleb v jižních Čechách. Názory na dobu a způsob založení Doudleb nad Orlicí nejsou shodné. První dosud známou zmínku o nich obsahují dvě listiny Přemysla Otakara ll z 27. července r. 1259. Na první listině je mezi svědky uveden Oldřich ( Vrlicus ), na druhé Oldřich z Doudleb (Vrlicus de Dudleu ). Tato skutečnost dokládá, že Doudleby nad Orlicí existovaly před rokem 1259. Příslušník uvedeného rodu je jako majitel Doudleb nad Orlicí doložen písemně ještě v 2. polovině 14. století. Od 15. století až do poloviny 16. se v držení doudlebského zboží vystřídala řada různých rodů. V roce 1562 koupil Doudleby spolu s litickým panstvím Mikuláš z Bubna. Místo dosavadní tvrze nechal italskými umělci postavit renesanční zámek, který byl po dokončení využíván jako lovecký. Trvalé sídlo ze Žamberka do Doudleb přenesli na začátku 19. století. V 18. a 19 století byla součástí Doudleb nad Orlicí židovská obec, která čítala téměř 50 rodin. Začínala pod nynější školou, měla vlastní modlitebnu, školu, lázeň a porážku zvířat. Po velkém požáru roku 1860 ( vyhořela polovina domů židovské obce ) se větší část židovských rodin odstěhovala. Zrušením roboty a poddanství v polovině 19. století se obec stala samostatnou správní jednotkou se starostou a obecním zastupitelstvem. Od poloviny 19. století se postupně utvářely jednotlivé společenské organizace. K nejstarším patřila divadelní společnost, hasičský sbor, Sokol, sportovní klub. Většinou působí dodnes v různých obdobích k nim přibývaly další. V obou světových válkách přišla o život řada občanů, které připomíná pomník uprostřed obce. Pro obživu obyvatelstva měla určující úlohu zemědělská výroba ( velkostatek rodu z Bubna a Litic, rolnické usedlosti různé velikosti ), nevelký byl počet řemeslníků, větší živnostníků. Od roku 1870 pracoval v obci cukrovar, později přestavěný na textilní továrnu, známou stávkou dělníků v letech světové hospodářské krize. Po 2. světové válce se z některých dílen staly drobné provozovny, mnohé živnosti byly sdruženy v různá družstva, jiné zanikly. Zemědělskou výrobu organizovalo jednotné zemědělské družstvo, školní statek a Výzkumný ústav pro chov prasat. Významně se rozšířil a zlepšil bytový fond výstavbou rodinných domků, přestavbou starších a družstevní výstavbou. Po roce 1989 začali samostatně hospodařit na vlastní půdě čtyři rolníci a ostatní půda i zařízení zemědělského družstva přešla do pronájmu podnikatelů v živočišné a rostlinné výrobě, opravárenství a velkoobchodu. Postupně byly vráceny příslušníkům rodu z Bubna a Litic zámecké budovy a pozemky. Obnoveny či nově byly založeny různé živnosti i řemeslné výroby, textilní továrna výrobu ukončila. Značná část aktivně činných obyvatel obce dojíždí za prací do sousedních obcí a měst ( Kostelec nad Orlicí, Vamberk, Rychnov nad Kněžnou ). Doudleby nad Orlicí mají úplnou plynofikaci, elektrifikaci, kabelový telekomunikační rozvod i zásobování pitnou vodou z veřejného vodovodu. Prochází jimi silnice první třídy a železniční trať Praha – Hradec Králové – Letohrad s odbočkou přes Vamberk do Rokytnice v Orlických horách. V obci se narodila, nebo dočasně žila řada významných osob kulturního života, různých vědních oborů i sportovního dění, jejichž význam přesáhl hranice místa i okresu. V současnosti žije v Doudlebách nad Orlicí ( k 15. 8. 2000 ) 1928 obyvatel. Obec Doudleby nad Orlicí se nachází v nadmořské výšce 285,9 m.
Fotogalerie obce Doudleby nad Orlicí
Demografické údaje
MĚSTYS Doudleby nad Orlicí
Dukelská 68, Doudleby nad Orlicí, 51742, Doudleby nad Orlicí
Osoby
- Ing. Keprta Ivan, starosta
Kontakty
- 494 383 007
- obec@doudleby.cz
- www.doudleby.cz
Vlajka
2 části obce:
21 ulic:
Dukelská 50, Doudleby nad OrlicízavřenoVyhnánov č. 75, Doudleby nad OrlicízavřenoDukelská 91, Doudleby nad OrlicízavřenoDukelská 91, Doudleby nad OrlicízavřenoDukelská 91, Doudleby nad OrlicízavřenoRudé armády 104, Doudleby nad Orlicízavřeno
Historie obce Doudleby nad Orlicí
Doudleby nad Orlicí se rozkládají na obou březích Divoké Orlice, z větší části v její údolní nivě, západně od soutoku se Zdobnicí. Povrch jejich katastru tvoří východní část Třebechovické tabule a severozápadní část Kozlovského hřbetu. Své jméno odvozují od dávného východního slovanského kmene Doudlebů, jehož příslušníci pronikli na přelomu 6. a 7. století n. l. do české kotliny s dalšími skupinami stěhujících se Slovanů. Nejstarší známé osídlení v jejich katastru je spjato s tzv. kulturou popelnicových polí, rozšířenou od 12. st. před. n. l. do jeho změny. Drobné nálezy pocházejí též z období po změně letopočtu do příchodu Slovanů. První písemná zpráva o jménu Doudleby v České republice je v Kosmově kronice, vztahuje se k roku 981, avšak týká se Doudleb v jižních Čechách. Názory na dobu a způsob založení Doudleb nad Orlicí nejsou shodné. První dosud známou zmínku o nich obsahují dvě listiny Přemysla Otakara ll z 27. července r. 1259. Na první listině je mezi svědky uveden Oldřich ( Vrlicus ), na druhé Oldřich z Doudleb (Vrlicus de Dudleu ). Tato skutečnost dokládá, že Doudleby nad Orlicí existovaly před rokem 1259. Příslušník uvedeného rodu je jako majitel Doudleb nad Orlicí doložen písemně ještě v 2. polovině 14. století. Od 15. století až do poloviny 16. se v držení doudlebského zboží vystřídala řada různých rodů. V roce 1562 koupil Doudleby spolu s litickým panstvím Mikuláš z Bubna. Místo dosavadní tvrze nechal italskými umělci postavit renesanční zámek, který byl po dokončení využíván jako lovecký. Trvalé sídlo ze Žamberka do Doudleb přenesli na začátku 19. století. V 18. a 19 století byla součástí Doudleb nad Orlicí židovská obec, která čítala téměř 50 rodin. Začínala pod nynější školou, měla vlastní modlitebnu, školu, lázeň a porážku zvířat. Po velkém požáru roku 1860 ( vyhořela polovina domů židovské obce ) se větší část židovských rodin odstěhovala. Zrušením roboty a poddanství v polovině 19. století se obec stala samostatnou správní jednotkou se starostou a obecním zastupitelstvem. Od poloviny 19. století se postupně utvářely jednotlivé společenské organizace. K nejstarším patřila divadelní společnost, hasičský sbor, Sokol, sportovní klub. Většinou působí dodnes v různých obdobích k nim přibývaly další. V obou světových válkách přišla o život řada občanů, které připomíná pomník uprostřed obce. Pro obživu obyvatelstva měla určující úlohu zemědělská výroba ( velkostatek rodu z Bubna a Litic, rolnické usedlosti různé velikosti ), nevelký byl počet řemeslníků, větší živnostníků. Od roku 1870 pracoval v obci cukrovar, později přestavěný na textilní továrnu, známou stávkou dělníků v letech světové hospodářské krize. Po 2. světové válce se z některých dílen staly drobné provozovny, mnohé živnosti byly sdruženy v různá družstva, jiné zanikly. Zemědělskou výrobu organizovalo jednotné zemědělské družstvo, školní statek a Výzkumný ústav pro chov prasat. Významně se rozšířil a zlepšil bytový fond výstavbou rodinných domků, přestavbou starších a družstevní výstavbou. Po roce 1989 začali samostatně hospodařit na vlastní půdě čtyři rolníci a ostatní půda i zařízení zemědělského družstva přešla do pronájmu podnikatelů v živočišné a rostlinné výrobě, opravárenství a velkoobchodu. Postupně byly vráceny příslušníkům rodu z Bubna a Litic zámecké budovy a pozemky. Obnoveny či nově byly založeny různé živnosti i řemeslné výroby, textilní továrna výrobu ukončila. Značná část aktivně činných obyvatel obce dojíždí za prací do sousedních obcí a měst ( Kostelec nad Orlicí, Vamberk, Rychnov nad Kněžnou ). Doudleby nad Orlicí mají úplnou plynofikaci, elektrifikaci, kabelový telekomunikační rozvod i zásobování pitnou vodou z veřejného vodovodu. Prochází jimi silnice první třídy a železniční trať Praha – Hradec Králové – Letohrad s odbočkou přes Vamberk do Rokytnice v Orlických horách. V obci se narodila, nebo dočasně žila řada významných osob kulturního života, různých vědních oborů i sportovního dění, jejichž význam přesáhl hranice místa i okresu. V současnosti žije v Doudlebách nad Orlicí ( k 15. 8. 2000 ) 1928 obyvatel. Obec Doudleby nad Orlicí se nachází v nadmořské výšce 285,9 m.
Fotogalerie obce Doudleby nad Orlicí
Demografické údaje
MĚSTYS Doudleby nad Orlicí
Dukelská 68, Doudleby nad Orlicí, 51742, Doudleby nad Orlicí
Osoby
- Ing. Keprta Ivan, starosta
Kontakty
- 494 383 007
- obec@doudleby.cz
- www.doudleby.cz
Vlajka
2 části obce:
21 ulic:
Vyhnánov č. 75, Doudleby nad OrlicízavřenoDukelská 91, Doudleby nad OrlicízavřenoDukelská 91, Doudleby nad OrlicízavřenoDukelská 91, Doudleby nad OrlicízavřenoRudé armády 104, Doudleby nad Orlicízavřeno
Historie obce Doudleby nad Orlicí
Doudleby nad Orlicí se rozkládají na obou březích Divoké Orlice, z větší části v její údolní nivě, západně od soutoku se Zdobnicí. Povrch jejich katastru tvoří východní část Třebechovické tabule a severozápadní část Kozlovského hřbetu. Své jméno odvozují od dávného východního slovanského kmene Doudlebů, jehož příslušníci pronikli na přelomu 6. a 7. století n. l. do české kotliny s dalšími skupinami stěhujících se Slovanů. Nejstarší známé osídlení v jejich katastru je spjato s tzv. kulturou popelnicových polí, rozšířenou od 12. st. před. n. l. do jeho změny. Drobné nálezy pocházejí též z období po změně letopočtu do příchodu Slovanů. První písemná zpráva o jménu Doudleby v České republice je v Kosmově kronice, vztahuje se k roku 981, avšak týká se Doudleb v jižních Čechách. Názory na dobu a způsob založení Doudleb nad Orlicí nejsou shodné. První dosud známou zmínku o nich obsahují dvě listiny Přemysla Otakara ll z 27. července r. 1259. Na první listině je mezi svědky uveden Oldřich ( Vrlicus ), na druhé Oldřich z Doudleb (Vrlicus de Dudleu ). Tato skutečnost dokládá, že Doudleby nad Orlicí existovaly před rokem 1259. Příslušník uvedeného rodu je jako majitel Doudleb nad Orlicí doložen písemně ještě v 2. polovině 14. století. Od 15. století až do poloviny 16. se v držení doudlebského zboží vystřídala řada různých rodů. V roce 1562 koupil Doudleby spolu s litickým panstvím Mikuláš z Bubna. Místo dosavadní tvrze nechal italskými umělci postavit renesanční zámek, který byl po dokončení využíván jako lovecký. Trvalé sídlo ze Žamberka do Doudleb přenesli na začátku 19. století. V 18. a 19 století byla součástí Doudleb nad Orlicí židovská obec, která čítala téměř 50 rodin. Začínala pod nynější školou, měla vlastní modlitebnu, školu, lázeň a porážku zvířat. Po velkém požáru roku 1860 ( vyhořela polovina domů židovské obce ) se větší část židovských rodin odstěhovala. Zrušením roboty a poddanství v polovině 19. století se obec stala samostatnou správní jednotkou se starostou a obecním zastupitelstvem. Od poloviny 19. století se postupně utvářely jednotlivé společenské organizace. K nejstarším patřila divadelní společnost, hasičský sbor, Sokol, sportovní klub. Většinou působí dodnes v různých obdobích k nim přibývaly další. V obou světových válkách přišla o život řada občanů, které připomíná pomník uprostřed obce. Pro obživu obyvatelstva měla určující úlohu zemědělská výroba ( velkostatek rodu z Bubna a Litic, rolnické usedlosti různé velikosti ), nevelký byl počet řemeslníků, větší živnostníků. Od roku 1870 pracoval v obci cukrovar, později přestavěný na textilní továrnu, známou stávkou dělníků v letech světové hospodářské krize. Po 2. světové válce se z některých dílen staly drobné provozovny, mnohé živnosti byly sdruženy v různá družstva, jiné zanikly. Zemědělskou výrobu organizovalo jednotné zemědělské družstvo, školní statek a Výzkumný ústav pro chov prasat. Významně se rozšířil a zlepšil bytový fond výstavbou rodinných domků, přestavbou starších a družstevní výstavbou. Po roce 1989 začali samostatně hospodařit na vlastní půdě čtyři rolníci a ostatní půda i zařízení zemědělského družstva přešla do pronájmu podnikatelů v živočišné a rostlinné výrobě, opravárenství a velkoobchodu. Postupně byly vráceny příslušníkům rodu z Bubna a Litic zámecké budovy a pozemky. Obnoveny či nově byly založeny různé živnosti i řemeslné výroby, textilní továrna výrobu ukončila. Značná část aktivně činných obyvatel obce dojíždí za prací do sousedních obcí a měst ( Kostelec nad Orlicí, Vamberk, Rychnov nad Kněžnou ). Doudleby nad Orlicí mají úplnou plynofikaci, elektrifikaci, kabelový telekomunikační rozvod i zásobování pitnou vodou z veřejného vodovodu. Prochází jimi silnice první třídy a železniční trať Praha – Hradec Králové – Letohrad s odbočkou přes Vamberk do Rokytnice v Orlických horách. V obci se narodila, nebo dočasně žila řada významných osob kulturního života, různých vědních oborů i sportovního dění, jejichž význam přesáhl hranice místa i okresu. V současnosti žije v Doudlebách nad Orlicí ( k 15. 8. 2000 ) 1928 obyvatel. Obec Doudleby nad Orlicí se nachází v nadmořské výšce 285,9 m.
Fotogalerie obce Doudleby nad Orlicí
Demografické údaje
MĚSTYS Doudleby nad Orlicí
Dukelská 68, Doudleby nad Orlicí, 51742, Doudleby nad Orlicí
Osoby
- Ing. Keprta Ivan, starosta
Kontakty
- 494 383 007
- obec@doudleby.cz
- www.doudleby.cz
Vlajka
2 části obce:
21 ulic:
Dukelská 91, Doudleby nad OrlicízavřenoDukelská 91, Doudleby nad OrlicízavřenoDukelská 91, Doudleby nad OrlicízavřenoRudé armády 104, Doudleby nad Orlicízavřeno
Historie obce Doudleby nad Orlicí
Doudleby nad Orlicí se rozkládají na obou březích Divoké Orlice, z větší části v její údolní nivě, západně od soutoku se Zdobnicí. Povrch jejich katastru tvoří východní část Třebechovické tabule a severozápadní část Kozlovského hřbetu. Své jméno odvozují od dávného východního slovanského kmene Doudlebů, jehož příslušníci pronikli na přelomu 6. a 7. století n. l. do české kotliny s dalšími skupinami stěhujících se Slovanů. Nejstarší známé osídlení v jejich katastru je spjato s tzv. kulturou popelnicových polí, rozšířenou od 12. st. před. n. l. do jeho změny. Drobné nálezy pocházejí též z období po změně letopočtu do příchodu Slovanů. První písemná zpráva o jménu Doudleby v České republice je v Kosmově kronice, vztahuje se k roku 981, avšak týká se Doudleb v jižních Čechách. Názory na dobu a způsob založení Doudleb nad Orlicí nejsou shodné. První dosud známou zmínku o nich obsahují dvě listiny Přemysla Otakara ll z 27. července r. 1259. Na první listině je mezi svědky uveden Oldřich ( Vrlicus ), na druhé Oldřich z Doudleb (Vrlicus de Dudleu ). Tato skutečnost dokládá, že Doudleby nad Orlicí existovaly před rokem 1259. Příslušník uvedeného rodu je jako majitel Doudleb nad Orlicí doložen písemně ještě v 2. polovině 14. století. Od 15. století až do poloviny 16. se v držení doudlebského zboží vystřídala řada různých rodů. V roce 1562 koupil Doudleby spolu s litickým panstvím Mikuláš z Bubna. Místo dosavadní tvrze nechal italskými umělci postavit renesanční zámek, který byl po dokončení využíván jako lovecký. Trvalé sídlo ze Žamberka do Doudleb přenesli na začátku 19. století. V 18. a 19 století byla součástí Doudleb nad Orlicí židovská obec, která čítala téměř 50 rodin. Začínala pod nynější školou, měla vlastní modlitebnu, školu, lázeň a porážku zvířat. Po velkém požáru roku 1860 ( vyhořela polovina domů židovské obce ) se větší část židovských rodin odstěhovala. Zrušením roboty a poddanství v polovině 19. století se obec stala samostatnou správní jednotkou se starostou a obecním zastupitelstvem. Od poloviny 19. století se postupně utvářely jednotlivé společenské organizace. K nejstarším patřila divadelní společnost, hasičský sbor, Sokol, sportovní klub. Většinou působí dodnes v různých obdobích k nim přibývaly další. V obou světových válkách přišla o život řada občanů, které připomíná pomník uprostřed obce. Pro obživu obyvatelstva měla určující úlohu zemědělská výroba ( velkostatek rodu z Bubna a Litic, rolnické usedlosti různé velikosti ), nevelký byl počet řemeslníků, větší živnostníků. Od roku 1870 pracoval v obci cukrovar, později přestavěný na textilní továrnu, známou stávkou dělníků v letech světové hospodářské krize. Po 2. světové válce se z některých dílen staly drobné provozovny, mnohé živnosti byly sdruženy v různá družstva, jiné zanikly. Zemědělskou výrobu organizovalo jednotné zemědělské družstvo, školní statek a Výzkumný ústav pro chov prasat. Významně se rozšířil a zlepšil bytový fond výstavbou rodinných domků, přestavbou starších a družstevní výstavbou. Po roce 1989 začali samostatně hospodařit na vlastní půdě čtyři rolníci a ostatní půda i zařízení zemědělského družstva přešla do pronájmu podnikatelů v živočišné a rostlinné výrobě, opravárenství a velkoobchodu. Postupně byly vráceny příslušníkům rodu z Bubna a Litic zámecké budovy a pozemky. Obnoveny či nově byly založeny různé živnosti i řemeslné výroby, textilní továrna výrobu ukončila. Značná část aktivně činných obyvatel obce dojíždí za prací do sousedních obcí a měst ( Kostelec nad Orlicí, Vamberk, Rychnov nad Kněžnou ). Doudleby nad Orlicí mají úplnou plynofikaci, elektrifikaci, kabelový telekomunikační rozvod i zásobování pitnou vodou z veřejného vodovodu. Prochází jimi silnice první třídy a železniční trať Praha – Hradec Králové – Letohrad s odbočkou přes Vamberk do Rokytnice v Orlických horách. V obci se narodila, nebo dočasně žila řada významných osob kulturního života, různých vědních oborů i sportovního dění, jejichž význam přesáhl hranice místa i okresu. V současnosti žije v Doudlebách nad Orlicí ( k 15. 8. 2000 ) 1928 obyvatel. Obec Doudleby nad Orlicí se nachází v nadmořské výšce 285,9 m.
Fotogalerie obce Doudleby nad Orlicí
Demografické údaje
MĚSTYS Doudleby nad Orlicí
Dukelská 68, Doudleby nad Orlicí, 51742, Doudleby nad Orlicí
Osoby
- Ing. Keprta Ivan, starosta
Kontakty
- 494 383 007
- obec@doudleby.cz
- www.doudleby.cz
Vlajka
2 části obce:
21 ulic:
Dukelská 91, Doudleby nad OrlicízavřenoDukelská 91, Doudleby nad OrlicízavřenoRudé armády 104, Doudleby nad Orlicízavřeno
Historie obce Doudleby nad Orlicí
Doudleby nad Orlicí se rozkládají na obou březích Divoké Orlice, z větší části v její údolní nivě, západně od soutoku se Zdobnicí. Povrch jejich katastru tvoří východní část Třebechovické tabule a severozápadní část Kozlovského hřbetu. Své jméno odvozují od dávného východního slovanského kmene Doudlebů, jehož příslušníci pronikli na přelomu 6. a 7. století n. l. do české kotliny s dalšími skupinami stěhujících se Slovanů. Nejstarší známé osídlení v jejich katastru je spjato s tzv. kulturou popelnicových polí, rozšířenou od 12. st. před. n. l. do jeho změny. Drobné nálezy pocházejí též z období po změně letopočtu do příchodu Slovanů. První písemná zpráva o jménu Doudleby v České republice je v Kosmově kronice, vztahuje se k roku 981, avšak týká se Doudleb v jižních Čechách. Názory na dobu a způsob založení Doudleb nad Orlicí nejsou shodné. První dosud známou zmínku o nich obsahují dvě listiny Přemysla Otakara ll z 27. července r. 1259. Na první listině je mezi svědky uveden Oldřich ( Vrlicus ), na druhé Oldřich z Doudleb (Vrlicus de Dudleu ). Tato skutečnost dokládá, že Doudleby nad Orlicí existovaly před rokem 1259. Příslušník uvedeného rodu je jako majitel Doudleb nad Orlicí doložen písemně ještě v 2. polovině 14. století. Od 15. století až do poloviny 16. se v držení doudlebského zboží vystřídala řada různých rodů. V roce 1562 koupil Doudleby spolu s litickým panstvím Mikuláš z Bubna. Místo dosavadní tvrze nechal italskými umělci postavit renesanční zámek, který byl po dokončení využíván jako lovecký. Trvalé sídlo ze Žamberka do Doudleb přenesli na začátku 19. století. V 18. a 19 století byla součástí Doudleb nad Orlicí židovská obec, která čítala téměř 50 rodin. Začínala pod nynější školou, měla vlastní modlitebnu, školu, lázeň a porážku zvířat. Po velkém požáru roku 1860 ( vyhořela polovina domů židovské obce ) se větší část židovských rodin odstěhovala. Zrušením roboty a poddanství v polovině 19. století se obec stala samostatnou správní jednotkou se starostou a obecním zastupitelstvem. Od poloviny 19. století se postupně utvářely jednotlivé společenské organizace. K nejstarším patřila divadelní společnost, hasičský sbor, Sokol, sportovní klub. Většinou působí dodnes v různých obdobích k nim přibývaly další. V obou světových válkách přišla o život řada občanů, které připomíná pomník uprostřed obce. Pro obživu obyvatelstva měla určující úlohu zemědělská výroba ( velkostatek rodu z Bubna a Litic, rolnické usedlosti různé velikosti ), nevelký byl počet řemeslníků, větší živnostníků. Od roku 1870 pracoval v obci cukrovar, později přestavěný na textilní továrnu, známou stávkou dělníků v letech světové hospodářské krize. Po 2. světové válce se z některých dílen staly drobné provozovny, mnohé živnosti byly sdruženy v různá družstva, jiné zanikly. Zemědělskou výrobu organizovalo jednotné zemědělské družstvo, školní statek a Výzkumný ústav pro chov prasat. Významně se rozšířil a zlepšil bytový fond výstavbou rodinných domků, přestavbou starších a družstevní výstavbou. Po roce 1989 začali samostatně hospodařit na vlastní půdě čtyři rolníci a ostatní půda i zařízení zemědělského družstva přešla do pronájmu podnikatelů v živočišné a rostlinné výrobě, opravárenství a velkoobchodu. Postupně byly vráceny příslušníkům rodu z Bubna a Litic zámecké budovy a pozemky. Obnoveny či nově byly založeny různé živnosti i řemeslné výroby, textilní továrna výrobu ukončila. Značná část aktivně činných obyvatel obce dojíždí za prací do sousedních obcí a měst ( Kostelec nad Orlicí, Vamberk, Rychnov nad Kněžnou ). Doudleby nad Orlicí mají úplnou plynofikaci, elektrifikaci, kabelový telekomunikační rozvod i zásobování pitnou vodou z veřejného vodovodu. Prochází jimi silnice první třídy a železniční trať Praha – Hradec Králové – Letohrad s odbočkou přes Vamberk do Rokytnice v Orlických horách. V obci se narodila, nebo dočasně žila řada významných osob kulturního života, různých vědních oborů i sportovního dění, jejichž význam přesáhl hranice místa i okresu. V současnosti žije v Doudlebách nad Orlicí ( k 15. 8. 2000 ) 1928 obyvatel. Obec Doudleby nad Orlicí se nachází v nadmořské výšce 285,9 m.
Fotogalerie obce Doudleby nad Orlicí
Demografické údaje
MĚSTYS Doudleby nad Orlicí
Dukelská 68, Doudleby nad Orlicí, 51742, Doudleby nad Orlicí
Osoby
- Ing. Keprta Ivan, starosta
Kontakty
- 494 383 007
- obec@doudleby.cz
- www.doudleby.cz
Vlajka
2 části obce:
21 ulic:
Dukelská 91, Doudleby nad OrlicízavřenoRudé armády 104, Doudleby nad Orlicízavřeno
Historie obce Doudleby nad Orlicí
Doudleby nad Orlicí se rozkládají na obou březích Divoké Orlice, z větší části v její údolní nivě, západně od soutoku se Zdobnicí. Povrch jejich katastru tvoří východní část Třebechovické tabule a severozápadní část Kozlovského hřbetu. Své jméno odvozují od dávného východního slovanského kmene Doudlebů, jehož příslušníci pronikli na přelomu 6. a 7. století n. l. do české kotliny s dalšími skupinami stěhujících se Slovanů. Nejstarší známé osídlení v jejich katastru je spjato s tzv. kulturou popelnicových polí, rozšířenou od 12. st. před. n. l. do jeho změny. Drobné nálezy pocházejí též z období po změně letopočtu do příchodu Slovanů. První písemná zpráva o jménu Doudleby v České republice je v Kosmově kronice, vztahuje se k roku 981, avšak týká se Doudleb v jižních Čechách. Názory na dobu a způsob založení Doudleb nad Orlicí nejsou shodné. První dosud známou zmínku o nich obsahují dvě listiny Přemysla Otakara ll z 27. července r. 1259. Na první listině je mezi svědky uveden Oldřich ( Vrlicus ), na druhé Oldřich z Doudleb (Vrlicus de Dudleu ). Tato skutečnost dokládá, že Doudleby nad Orlicí existovaly před rokem 1259. Příslušník uvedeného rodu je jako majitel Doudleb nad Orlicí doložen písemně ještě v 2. polovině 14. století. Od 15. století až do poloviny 16. se v držení doudlebského zboží vystřídala řada různých rodů. V roce 1562 koupil Doudleby spolu s litickým panstvím Mikuláš z Bubna. Místo dosavadní tvrze nechal italskými umělci postavit renesanční zámek, který byl po dokončení využíván jako lovecký. Trvalé sídlo ze Žamberka do Doudleb přenesli na začátku 19. století. V 18. a 19 století byla součástí Doudleb nad Orlicí židovská obec, která čítala téměř 50 rodin. Začínala pod nynější školou, měla vlastní modlitebnu, školu, lázeň a porážku zvířat. Po velkém požáru roku 1860 ( vyhořela polovina domů židovské obce ) se větší část židovských rodin odstěhovala. Zrušením roboty a poddanství v polovině 19. století se obec stala samostatnou správní jednotkou se starostou a obecním zastupitelstvem. Od poloviny 19. století se postupně utvářely jednotlivé společenské organizace. K nejstarším patřila divadelní společnost, hasičský sbor, Sokol, sportovní klub. Většinou působí dodnes v různých obdobích k nim přibývaly další. V obou světových válkách přišla o život řada občanů, které připomíná pomník uprostřed obce. Pro obživu obyvatelstva měla určující úlohu zemědělská výroba ( velkostatek rodu z Bubna a Litic, rolnické usedlosti různé velikosti ), nevelký byl počet řemeslníků, větší živnostníků. Od roku 1870 pracoval v obci cukrovar, později přestavěný na textilní továrnu, známou stávkou dělníků v letech světové hospodářské krize. Po 2. světové válce se z některých dílen staly drobné provozovny, mnohé živnosti byly sdruženy v různá družstva, jiné zanikly. Zemědělskou výrobu organizovalo jednotné zemědělské družstvo, školní statek a Výzkumný ústav pro chov prasat. Významně se rozšířil a zlepšil bytový fond výstavbou rodinných domků, přestavbou starších a družstevní výstavbou. Po roce 1989 začali samostatně hospodařit na vlastní půdě čtyři rolníci a ostatní půda i zařízení zemědělského družstva přešla do pronájmu podnikatelů v živočišné a rostlinné výrobě, opravárenství a velkoobchodu. Postupně byly vráceny příslušníkům rodu z Bubna a Litic zámecké budovy a pozemky. Obnoveny či nově byly založeny různé živnosti i řemeslné výroby, textilní továrna výrobu ukončila. Značná část aktivně činných obyvatel obce dojíždí za prací do sousedních obcí a měst ( Kostelec nad Orlicí, Vamberk, Rychnov nad Kněžnou ). Doudleby nad Orlicí mají úplnou plynofikaci, elektrifikaci, kabelový telekomunikační rozvod i zásobování pitnou vodou z veřejného vodovodu. Prochází jimi silnice první třídy a železniční trať Praha – Hradec Králové – Letohrad s odbočkou přes Vamberk do Rokytnice v Orlických horách. V obci se narodila, nebo dočasně žila řada významných osob kulturního života, různých vědních oborů i sportovního dění, jejichž význam přesáhl hranice místa i okresu. V současnosti žije v Doudlebách nad Orlicí ( k 15. 8. 2000 ) 1928 obyvatel. Obec Doudleby nad Orlicí se nachází v nadmořské výšce 285,9 m.
Fotogalerie obce Doudleby nad Orlicí
Demografické údaje
MĚSTYS Doudleby nad Orlicí
Dukelská 68, Doudleby nad Orlicí, 51742, Doudleby nad Orlicí
Osoby
- Ing. Keprta Ivan, starosta
Kontakty
- 494 383 007
- obec@doudleby.cz
- www.doudleby.cz
Vlajka
2 části obce:
21 ulic:
Rudé armády 104, Doudleby nad Orlicízavřeno
Historie obce Doudleby nad Orlicí
Doudleby nad Orlicí se rozkládají na obou březích Divoké Orlice, z větší části v její údolní nivě, západně od soutoku se Zdobnicí. Povrch jejich katastru tvoří východní část Třebechovické tabule a severozápadní část Kozlovského hřbetu. Své jméno odvozují od dávného východního slovanského kmene Doudlebů, jehož příslušníci pronikli na přelomu 6. a 7. století n. l. do české kotliny s dalšími skupinami stěhujících se Slovanů. Nejstarší známé osídlení v jejich katastru je spjato s tzv. kulturou popelnicových polí, rozšířenou od 12. st. před. n. l. do jeho změny. Drobné nálezy pocházejí též z období po změně letopočtu do příchodu Slovanů. První písemná zpráva o jménu Doudleby v České republice je v Kosmově kronice, vztahuje se k roku 981, avšak týká se Doudleb v jižních Čechách. Názory na dobu a způsob založení Doudleb nad Orlicí nejsou shodné. První dosud známou zmínku o nich obsahují dvě listiny Přemysla Otakara ll z 27. července r. 1259. Na první listině je mezi svědky uveden Oldřich ( Vrlicus ), na druhé Oldřich z Doudleb (Vrlicus de Dudleu ). Tato skutečnost dokládá, že Doudleby nad Orlicí existovaly před rokem 1259. Příslušník uvedeného rodu je jako majitel Doudleb nad Orlicí doložen písemně ještě v 2. polovině 14. století. Od 15. století až do poloviny 16. se v držení doudlebského zboží vystřídala řada různých rodů. V roce 1562 koupil Doudleby spolu s litickým panstvím Mikuláš z Bubna. Místo dosavadní tvrze nechal italskými umělci postavit renesanční zámek, který byl po dokončení využíván jako lovecký. Trvalé sídlo ze Žamberka do Doudleb přenesli na začátku 19. století. V 18. a 19 století byla součástí Doudleb nad Orlicí židovská obec, která čítala téměř 50 rodin. Začínala pod nynější školou, měla vlastní modlitebnu, školu, lázeň a porážku zvířat. Po velkém požáru roku 1860 ( vyhořela polovina domů židovské obce ) se větší část židovských rodin odstěhovala. Zrušením roboty a poddanství v polovině 19. století se obec stala samostatnou správní jednotkou se starostou a obecním zastupitelstvem. Od poloviny 19. století se postupně utvářely jednotlivé společenské organizace. K nejstarším patřila divadelní společnost, hasičský sbor, Sokol, sportovní klub. Většinou působí dodnes v různých obdobích k nim přibývaly další. V obou světových válkách přišla o život řada občanů, které připomíná pomník uprostřed obce. Pro obživu obyvatelstva měla určující úlohu zemědělská výroba ( velkostatek rodu z Bubna a Litic, rolnické usedlosti různé velikosti ), nevelký byl počet řemeslníků, větší živnostníků. Od roku 1870 pracoval v obci cukrovar, později přestavěný na textilní továrnu, známou stávkou dělníků v letech světové hospodářské krize. Po 2. světové válce se z některých dílen staly drobné provozovny, mnohé živnosti byly sdruženy v různá družstva, jiné zanikly. Zemědělskou výrobu organizovalo jednotné zemědělské družstvo, školní statek a Výzkumný ústav pro chov prasat. Významně se rozšířil a zlepšil bytový fond výstavbou rodinných domků, přestavbou starších a družstevní výstavbou. Po roce 1989 začali samostatně hospodařit na vlastní půdě čtyři rolníci a ostatní půda i zařízení zemědělského družstva přešla do pronájmu podnikatelů v živočišné a rostlinné výrobě, opravárenství a velkoobchodu. Postupně byly vráceny příslušníkům rodu z Bubna a Litic zámecké budovy a pozemky. Obnoveny či nově byly založeny různé živnosti i řemeslné výroby, textilní továrna výrobu ukončila. Značná část aktivně činných obyvatel obce dojíždí za prací do sousedních obcí a měst ( Kostelec nad Orlicí, Vamberk, Rychnov nad Kněžnou ). Doudleby nad Orlicí mají úplnou plynofikaci, elektrifikaci, kabelový telekomunikační rozvod i zásobování pitnou vodou z veřejného vodovodu. Prochází jimi silnice první třídy a železniční trať Praha – Hradec Králové – Letohrad s odbočkou přes Vamberk do Rokytnice v Orlických horách. V obci se narodila, nebo dočasně žila řada významných osob kulturního života, různých vědních oborů i sportovního dění, jejichž význam přesáhl hranice místa i okresu. V současnosti žije v Doudlebách nad Orlicí ( k 15. 8. 2000 ) 1928 obyvatel. Obec Doudleby nad Orlicí se nachází v nadmořské výšce 285,9 m.
Fotogalerie obce Doudleby nad Orlicí
Demografické údaje
MĚSTYS Doudleby nad Orlicí
Dukelská 68, Doudleby nad Orlicí, 51742, Doudleby nad Orlicí
Osoby
- Ing. Keprta Ivan, starosta
Kontakty
- 494 383 007
- obec@doudleby.cz
- www.doudleby.cz
Vlajka
2 části obce:
21 ulic:
Historie obce Doudleby nad Orlicí
Doudleby nad Orlicí se rozkládají na obou březích Divoké Orlice, z větší části v její údolní nivě, západně od soutoku se Zdobnicí. Povrch jejich katastru tvoří východní část Třebechovické tabule a severozápadní část Kozlovského hřbetu. Své jméno odvozují od dávného východního slovanského kmene Doudlebů, jehož příslušníci pronikli na přelomu 6. a 7. století n. l. do české kotliny s dalšími skupinami stěhujících se Slovanů. Nejstarší známé osídlení v jejich katastru je spjato s tzv. kulturou popelnicových polí, rozšířenou od 12. st. před. n. l. do jeho změny. Drobné nálezy pocházejí též z období po změně letopočtu do příchodu Slovanů. První písemná zpráva o jménu Doudleby v České republice je v Kosmově kronice, vztahuje se k roku 981, avšak týká se Doudleb v jižních Čechách. Názory na dobu a způsob založení Doudleb nad Orlicí nejsou shodné. První dosud známou zmínku o nich obsahují dvě listiny Přemysla Otakara ll z 27. července r. 1259. Na první listině je mezi svědky uveden Oldřich ( Vrlicus ), na druhé Oldřich z Doudleb (Vrlicus de Dudleu ). Tato skutečnost dokládá, že Doudleby nad Orlicí existovaly před rokem 1259. Příslušník uvedeného rodu je jako majitel Doudleb nad Orlicí doložen písemně ještě v 2. polovině 14. století. Od 15. století až do poloviny 16. se v držení doudlebského zboží vystřídala řada různých rodů. V roce 1562 koupil Doudleby spolu s litickým panstvím Mikuláš z Bubna. Místo dosavadní tvrze nechal italskými umělci postavit renesanční zámek, který byl po dokončení využíván jako lovecký. Trvalé sídlo ze Žamberka do Doudleb přenesli na začátku 19. století. V 18. a 19 století byla součástí Doudleb nad Orlicí židovská obec, která čítala téměř 50 rodin. Začínala pod nynější školou, měla vlastní modlitebnu, školu, lázeň a porážku zvířat. Po velkém požáru roku 1860 ( vyhořela polovina domů židovské obce ) se větší část židovských rodin odstěhovala. Zrušením roboty a poddanství v polovině 19. století se obec stala samostatnou správní jednotkou se starostou a obecním zastupitelstvem. Od poloviny 19. století se postupně utvářely jednotlivé společenské organizace. K nejstarším patřila divadelní společnost, hasičský sbor, Sokol, sportovní klub. Většinou působí dodnes v různých obdobích k nim přibývaly další. V obou světových válkách přišla o život řada občanů, které připomíná pomník uprostřed obce. Pro obživu obyvatelstva měla určující úlohu zemědělská výroba ( velkostatek rodu z Bubna a Litic, rolnické usedlosti různé velikosti ), nevelký byl počet řemeslníků, větší živnostníků. Od roku 1870 pracoval v obci cukrovar, později přestavěný na textilní továrnu, známou stávkou dělníků v letech světové hospodářské krize. Po 2. světové válce se z některých dílen staly drobné provozovny, mnohé živnosti byly sdruženy v různá družstva, jiné zanikly. Zemědělskou výrobu organizovalo jednotné zemědělské družstvo, školní statek a Výzkumný ústav pro chov prasat. Významně se rozšířil a zlepšil bytový fond výstavbou rodinných domků, přestavbou starších a družstevní výstavbou. Po roce 1989 začali samostatně hospodařit na vlastní půdě čtyři rolníci a ostatní půda i zařízení zemědělského družstva přešla do pronájmu podnikatelů v živočišné a rostlinné výrobě, opravárenství a velkoobchodu. Postupně byly vráceny příslušníkům rodu z Bubna a Litic zámecké budovy a pozemky. Obnoveny či nově byly založeny různé živnosti i řemeslné výroby, textilní továrna výrobu ukončila. Značná část aktivně činných obyvatel obce dojíždí za prací do sousedních obcí a měst ( Kostelec nad Orlicí, Vamberk, Rychnov nad Kněžnou ). Doudleby nad Orlicí mají úplnou plynofikaci, elektrifikaci, kabelový telekomunikační rozvod i zásobování pitnou vodou z veřejného vodovodu. Prochází jimi silnice první třídy a železniční trať Praha – Hradec Králové – Letohrad s odbočkou přes Vamberk do Rokytnice v Orlických horách. V obci se narodila, nebo dočasně žila řada významných osob kulturního života, různých vědních oborů i sportovního dění, jejichž význam přesáhl hranice místa i okresu. V současnosti žije v Doudlebách nad Orlicí ( k 15. 8. 2000 ) 1928 obyvatel. Obec Doudleby nad Orlicí se nachází v nadmořské výšce 285,9 m.
Fotogalerie obce Doudleby nad Orlicí
Demografické údaje
Historie obce Doudleby nad Orlicí
Doudleby nad Orlicí se rozkládají na obou březích Divoké Orlice, z větší části v její údolní nivě, západně od soutoku se Zdobnicí. Povrch jejich katastru tvoří východní část Třebechovické tabule a severozápadní část Kozlovského hřbetu. Své jméno odvozují od dávného východního slovanského kmene Doudlebů, jehož příslušníci pronikli na přelomu 6. a 7. století n. l. do české kotliny s dalšími skupinami stěhujících se Slovanů. Nejstarší známé osídlení v jejich katastru je spjato s tzv. kulturou popelnicových polí, rozšířenou od 12. st. před. n. l. do jeho změny. Drobné nálezy pocházejí též z období po změně letopočtu do příchodu Slovanů. První písemná zpráva o jménu Doudleby v České republice je v Kosmově kronice, vztahuje se k roku 981, avšak týká se Doudleb v jižních Čechách. Názory na dobu a způsob založení Doudleb nad Orlicí nejsou shodné. První dosud známou zmínku o nich obsahují dvě listiny Přemysla Otakara ll z 27. července r. 1259. Na první listině je mezi svědky uveden Oldřich ( Vrlicus ), na druhé Oldřich z Doudleb (Vrlicus de Dudleu ). Tato skutečnost dokládá, že Doudleby nad Orlicí existovaly před rokem 1259. Příslušník uvedeného rodu je jako majitel Doudleb nad Orlicí doložen písemně ještě v 2. polovině 14. století. Od 15. století až do poloviny 16. se v držení doudlebského zboží vystřídala řada různých rodů. V roce 1562 koupil Doudleby spolu s litickým panstvím Mikuláš z Bubna. Místo dosavadní tvrze nechal italskými umělci postavit renesanční zámek, který byl po dokončení využíván jako lovecký. Trvalé sídlo ze Žamberka do Doudleb přenesli na začátku 19. století. V 18. a 19 století byla součástí Doudleb nad Orlicí židovská obec, která čítala téměř 50 rodin. Začínala pod nynější školou, měla vlastní modlitebnu, školu, lázeň a porážku zvířat. Po velkém požáru roku 1860 ( vyhořela polovina domů židovské obce ) se větší část židovských rodin odstěhovala. Zrušením roboty a poddanství v polovině 19. století se obec stala samostatnou správní jednotkou se starostou a obecním zastupitelstvem. Od poloviny 19. století se postupně utvářely jednotlivé společenské organizace. K nejstarším patřila divadelní společnost, hasičský sbor, Sokol, sportovní klub. Většinou působí dodnes v různých obdobích k nim přibývaly další. V obou světových válkách přišla o život řada občanů, které připomíná pomník uprostřed obce. Pro obživu obyvatelstva měla určující úlohu zemědělská výroba ( velkostatek rodu z Bubna a Litic, rolnické usedlosti různé velikosti ), nevelký byl počet řemeslníků, větší živnostníků. Od roku 1870 pracoval v obci cukrovar, později přestavěný na textilní továrnu, známou stávkou dělníků v letech světové hospodářské krize. Po 2. světové válce se z některých dílen staly drobné provozovny, mnohé živnosti byly sdruženy v různá družstva, jiné zanikly. Zemědělskou výrobu organizovalo jednotné zemědělské družstvo, školní statek a Výzkumný ústav pro chov prasat. Významně se rozšířil a zlepšil bytový fond výstavbou rodinných domků, přestavbou starších a družstevní výstavbou. Po roce 1989 začali samostatně hospodařit na vlastní půdě čtyři rolníci a ostatní půda i zařízení zemědělského družstva přešla do pronájmu podnikatelů v živočišné a rostlinné výrobě, opravárenství a velkoobchodu. Postupně byly vráceny příslušníkům rodu z Bubna a Litic zámecké budovy a pozemky. Obnoveny či nově byly založeny různé živnosti i řemeslné výroby, textilní továrna výrobu ukončila. Značná část aktivně činných obyvatel obce dojíždí za prací do sousedních obcí a měst ( Kostelec nad Orlicí, Vamberk, Rychnov nad Kněžnou ). Doudleby nad Orlicí mají úplnou plynofikaci, elektrifikaci, kabelový telekomunikační rozvod i zásobování pitnou vodou z veřejného vodovodu. Prochází jimi silnice první třídy a železniční trať Praha – Hradec Králové – Letohrad s odbočkou přes Vamberk do Rokytnice v Orlických horách. V obci se narodila, nebo dočasně žila řada významných osob kulturního života, různých vědních oborů i sportovního dění, jejichž význam přesáhl hranice místa i okresu. V současnosti žije v Doudlebách nad Orlicí ( k 15. 8. 2000 ) 1928 obyvatel. Obec Doudleby nad Orlicí se nachází v nadmořské výšce 285,9 m.
Fotogalerie obce Doudleby nad Orlicí
MĚSTYS Doudleby nad Orlicí
Dukelská 68, Doudleby nad Orlicí, 51742, Doudleby nad Orlicí
Osoby
- Ing. Keprta Ivan, starosta
Kontakty
- 494 383 007
- obec@doudleby.cz
- www.doudleby.cz
Vlajka
