Historické památky města: Státní hrad a zámek, Muzeum Jindřichohradecka, proboštský kostel Nanebevzetí Panny Marie, kaple sv. Maří Magdaleny, kostel sv. Jana Křtitele s minoritským klášterem, kostel Nejsvětější Trojice, kostel sv. Kateřiny.

Hledat firmy v obci Jindřichův Hradec, část obce Dolní Skrýchov
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Historie obce Jindřichův Hradec celá historie

1185

Po bitvě u Loděnic dostal Vítek z Prčic od panovníka jihovýchodní část Čech, kterou kolonizoval.

1220-1237

Jindřich Vítkovec povolává do tržní osady pod hradem řád německých rytířů (Domus hospitalis S.Marie Teutonicorum), uděluje mu patronátní právo k farnímu kostelu a zavazuje bratry k vybudování špitálu při tomto kostele.

1255

Jindřichův syn Vítek z Hradce potvrzuje německým rytířům patronátní právo k farnímu kostelu udělené jeho otcem a přidává řádu další majetky a svobody. Mezi účastníky zlistinění tohoto právního aktu se objevuje nejstarší známý hradecký rychtář Jindřich, zvaný Kameník, patrně první správní úředník rodícího se města.

1269

Vystoupením komtura Konráda mezi svědky na listině z r.1269 je prokázána existence hradecké řádové komendy, náležející v pozdější době k nejvýznamnějším komendám tohoto řádu v českých zemích.

1277

Na jaře t.r. obsadil hrad odbojného Oldřicha I. český král Přemysl Otakar II. a v polovině května zde i krátce pobýval.

1293

V listině zemského komtura Jindřicha z Pieru z 13.října se Hradec poprvé připomíná městem (civitas).

1294

Oldřich II. z Hradce usazuje ve městě se svolením krále osm židovských rodin a zároveň si nechává panovníkem potvrdit stará práva k cestě vedoucí přes Hradec.

1297

V Hradci jsou poprvé výslovně jmenováni hradečtí měšťané (civis)...

1312-1349

V tomto období vlády Oldřicha III. z Hradce se dotvářela podoba města v urbanistickém smyslu postupným formováním velkého náměstí s navazujícími domovními frontami podél hlavních komunikací mířících k tržišti.

1320

Kolem tohoto roku je většinou badatelů kladem příchod minoritů do Hradce.

1335-1342

Výzvy papežského inkvizitora dominikána Havla z Hradce měšťanům, kteří sami vyznávají kacířství, nebo jej podporují, aby se dostavili před inkvizitora, hradeckého faráře nebo kvadriána minoritského konventu.

1340-1341

R.1340 papež Benedikt II.vyhlásil proti heretikům na Hradecku první křížovou výpravu do Čech. V r.1341 byl poničen Oldřichův hrad, zřejmě i město a mnoho okolních vesnic.

1349-1389

Po smrti Oldřicha III. byly rodové državy rozděleny mezi čtyři Oldřichovy syny (tzv.rozdrobení dominia). Vedle skupiny urozených či službou příslušejících k panskému sídlu sílí vrstva obchodníků a zámožných řemeslníků.

1380

Odrazem společenského postavení soukeníků je přizvání k účasti na všech duchovních milostech minoritského konventu u kostela sv.Jana Křtitele.

1389

Město dostává od Jindřicha III. z Hradce první psané privilegium, jímž se vrchnost zříká práva odúmrti a uděluje všem obyvatelům právo svobodného disponování s movitým a nemovitým majetkem, poskytuje svobodu volného pohybu a zaručuje trvalou výši městských úroků.

1399-1405

R.1399 založili Heřman a Jan ml. Z Hradce na Zarybnickém předměstí u konce mostu druhý městský špitál s kaplí sv. Alžběty za spoluúčasti hradecké městské obce.

Ve 14.století byly položeny základy všech městských čtvrtí.

1410

Město se poprvé připomíná v písemných pramenech v plném znění dnešního názvu: Jindřichův Hradec.

1415-1434

V době husitské stálo město většinou stranou současných sociálních a mocenských konfliktů.. Vlastní husitské války se městu vyhnuly. Na pozice husitů se postavil zcela jednoznačně pouze Oldřich Vavák, který byl na čáslavském sněmu r.1421 zvolen jedním ze správců země.Jeho nástupce Menhart z Hradce z počátku sympatizoval s kalichem, postoj změnil a v řadách českého panstva se zúčastnil bitvy u Lipan r.1434.

1434-1448

Menhart vstupuje do vysoké politiky. Město se stává vedle Prahy nejdůležitějším centrem diplomatických jednání a politických střetů mezi znepřátelenými stranami.

1453-1463

Vymření hradecké větve rodu Oldřichem r.1453 a nezletilost z linie telčské přivodilo městu desetiletí poručnické vlády Zdeňka ze Šternberka, předního odpůrce Jiřího z Poděbrad.

1457

Oporou katolictví v městě se stal nově povolaný řád františkánů (tzv.bosáků), který se usídlil na předměstí u kostela sv.Václava. Od r.1478 byl na Novém městě, kde 1491 vyrostl klášterní kostel sv.Kateřiny. Spolu v městě byli i nadále minorité, kteří převzali zřejmě i některé duchovní povinnosti po německých rytířích (např.v kapli Sv.Maří Magdaleny), kteří odešli z města po r.1450.

1463

Na hradecký stolec nastupuje Jindřich IV, představitel ortodoxní katolické linie mezi českým panstvem, odpůrce Jiřího z Poděbrad, stoupenec Matyáše Korvína , od něhož přestoupil r.1479 na stranu Vladislava II.

1467

Jindřich IV. z Hradce byl v opozici proti králi. V Hradci rokovali jak přívrženci panské jednoty, tak stoupence krále. Před město přitáhla vojska poděbradské strany, obléhání skončilo neúspěchem.

1472

Jindřich IV. potvrdil hradeckým měšťanům stará práva v rozsahu privilegií z r.1389.

1483

Díky vysokému postavení Jindřicha IV. v českém státě a přátelskému vztahu k panovníkovi vděčí J.Hradec za vydání královského majestátu, jímž Vladislav II. udělil městu právo výročního jarmarku a polepšil znak tím, že ke zlaté růži připojil dva české královské lvy a svou iniciálu W s korunkou.

1511

Po čtyřletém období poručnické vlády nastupuje na hradecký stolec Adam I. Zastával vysoký zemský úřad, v r.1523 se stal nejvyšší kancléřem.

1516

Adam I. potvrdil privilegiem měšťanům starší práva. Dodatek privilegia dodává, že majetek zemřelých bez závěti se přisuzuje kostelu a na opravy města.

1529

Odhad české části zboží Adama I. (bez moravských držav) řadí hradeckého pána na 7.-8.místo mezi nejbohatšími velmoži v království.

1531-1546

Po náhlé smrti Adama I. spravuje rodový majetek v období nezletilosti jeho synů Jáchyma a Zachariáše poručník Volf st. Krajíř z Krajku na Landštejně.

1550

Smlouvou ze dne 26.září 1550 bylo rozděleno panství tak, že Jáchymovi zůstal velkostatek Jindřichův Hradec a Zachariášovi moravský velkostatek Telč. Období vlády Jáchyma zahájilo všestranný rozvoj města Jindřichův Hradec.

1552

Privilegiem udělil Jáchym měšťanům rozsáhlé výsady, zaručil svobodné odkazování majetku, právo na svobodné stěhování a sňatky, povolil provozovat myslivost a rybolov na jejich statcích.

1562-1564

Připojení panství Hluboká a některých dalších zboží k dosavadním hradeckým državám Jáchyma z Hradce znamenalo obrovský majetkový vzestup rodu.

1564

Po dohodě s Jáchymem z Hradce uvolňují minorité svůj klášter u sv.Jana Křtitele ke zřízení městského špitálu a odcházejí do Jihlavy. V tomto roce se Hradec stává svědkem velkolepého smutečního průvodu s ostatky císaře a českého krále Ferdinanda I., směřujícího z Vídně do Prahy. Ve farním kostele Nanebevzetí P.Marie proběhl smuteční akt.

1568

S nástupem Adama II. se počíná faktický ústup pánů z Hradce z vysoké politiky. Ani výnosný úřad pražského purkrabího nezastavil nepříznivý finanční vývoj a stoupající zadlužení. 1594 Vláda Adama II. (1568-1596) nenarušila ekonomickou prosperitu samotného města provázenou mimořádnou náboženskou tolerancí. S nábožensky umírněným postojem Adama II. kontrastují snahy jeho manželky přísné katoličky Kateřiny z Montfortu. Na její popud přistoupil v r.1594 k výstavbě jezuitské koleje s novou kaplí sv.Maří Magdaleny. Jezuitům svěřil Adam II. patronátní právo ke všem kostelům na svém dominiu a pověřil dozorem nad veškerým hradeckým školstvím. Školní výuka jezuitského gymnázia, jednoho z nejstarších v českých zemích byla zahájena v r.1595.

1604

Smrtí jediného Adamova syna Jáchyma Oldřicha vymírá rod pánů z Hradce po meči a dědictví se ujímá Jáchymova sestra Lucie Otýlie z Hradce, provdaná v r.1602 za Viléma Slavatu z Chlumu a Košumberka.

1618-1620

Během českého povstání přijalo město stavovskou posádku. V těchto letech město odrazilo tři útoky císařské armády generála Dampiera a Buquoye a kapitulovalo až po bitvě na Bílé hoře. Po vítězství Habsburků se vrátil z emigrace Vilém Slavata i jezuité. V procesu proti hradeckým měšťanům bylo vyneseno 24 rozsudků smrti, které byli zmírněny či prominuty s podmínku přestupu ke katolické víře. Vilém Slavata dále podporoval habsburskou politiku, zastával až do své smrti úřad nejvyššího kancléře království.

1622-1625

Městu byla odňata veškerá privilegia a současně omezena městská samospráva, jejíž pravomoce přenesl Slavata na vrchnostenského hejtmana a regenta.

1625

Bulou papeže Urbana VIII. Obdržela jindřichohradecká fara výsady infulovaného probošství (právo používat berly a mitry při slavnostních bohoslužbách). Katolictví ve městě bylo prosazováno jezuity za trvalé podpory slavatovské vrchnosti. Povýšením fary na probošství spolu s navrácením městských privilegií zahájilo éru "smíření" Slavaty s hradeckým měšťanstvem.

1637

Jezuité opatřili ostatky sv.Hippolyta, který se stal hlavním patronem města, následovali je hradečtí františkáni s ostatky sv.Teodora (1682). Atmosféru 17.století provází mohutný rozvoj výtvarných, hudebních a literárních děl. Církevní svátky střídají představení jezuitského divadla. Významným členem literátského kůru byl až do své smrti roku 1676 Adam Michna z Otradovic (nar.asi v r.1600), varhaník, hudební skladatel, písničkář a básník.

1654

Podle soupisu obyvatelstva a domů se Jindřichův Hradec řadí se svými 405 osedlými domy v pořadí českých měst na druhé místo hned za Prahu.

1655-1661

V těchto letech působil jako profesor na jezuitském gymnáziu v Jindřichově Hradci Bohuslav Balbín.

1689

Císař Leopold I. udělil městu právo konání dalšího výročního a dvou dobytčích trhů. Spolu s výsadou skladování a prodeje soli z r.1653 udělenou privilegiem Adama Pavla Slavaty, měly tyto svobody podpořit další rozvoj obchodního podnikání.

1693

Vymřením slavatovského rodu po meči přechází jindřichohradecké panství na Marii Josefu Slavatovou provdanou za Heřmana Jakuba Černína.

1753

Černínové žijící především ve svých palácích v Praze a Vídni, dostavují rokokový zámek Jemčina blízko Jindřichova Hradce.

1741

Po vypuknutí sporů o dědictví rakouské se stává město svědkem častých vojenských tažení a potýká se i s následky válečných útrap. V r.1741 obsadili město Francouzi a Bavoři, r.1744 Prusové a po vypuknutí sedmileté války muselo město zřídit vojenský lazaret. Spolu s městským špitálem přijal v r.1757 na 7000 raněných z bitvy u Štěrbohol.

1757

Dobře zavedená a prosperující soukenická výroba, řadící se v Čechách na druhé místo za Liberec, zaručovala hospodářský růst města. Počtem obydlených domů (505) se v r.1757 dostává před České Budějovice (494) a Písek (225).

1773

Požár zničil značný počet předměstských domů a velkou část zámku s jeho přepychovými renesančními interiéry a uměleckými sbírkami. Zrušením jezuitského řádu téhož roku zanikla i kolej (změněná v r.1779 ve vojenská kasárna). Činnost gymnázia byla ukončena (obnovené gymnázium v r.1807 - jako světský ústav).

1797

Josef Alois Landfras zakoupil Hilgardnerovu tiskárnu a navázal na její tradici - tisk lidové produkce. Postupem doby tiskárna sehrávala důležitou práci při jazykovém obrození města a okolí.

1801

Požár zničil téměř celé město. Následné stavební úpravy přidaly domovním průčelím zejména nové kamenické detaily, štukový dekor. Byla zastavena všechna loubí domů na náměstí. Zbouraly se brány Novoměstská a Rybniční. Zrušila se část hradeb, zasypal se městský příkop a tím se umožnilo založení velkého sadu na rozhraní starého a nového města.

1871-1887

Napojení parostrojní železnice Prahy na Vídeň se městu vyhnulo. Nastal závažný zlom v dějinném vývoji města vedoucí až k postupné ztrátě obchodního a kulturního významu. Teprve r.1887 bylo město napojeno na hlavní trať prostřednictvím tzv. Českomoravské transversální dráhy vedoucí z Veselí n.L. přes Jindřichův Hradec do Jihlavy. O deset let později byl zahájen provoz na úzkokolejné trati z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice. V r.1887 zažilo město i první zkoušku Křižíkových elektrických lamp.

1914

Podle projektu architekta H.Watchera byla dokončena rekonstrukce zámku a jeho úpravy.

1918-1937

Vznik Československé republiky nijak výrazněji neproměnil strukturu průmyslové a zemědělské výroby na Jindřichohradecku. K největším závodům patřily textilní podniky: Třebického továrna, Českomoravská továrna majitele Z.Singera. Potravinářský závod E.Hermanna vyráběl sirupy a škrob. Slabě rozvinutý průmysl a obdobná situace v zemědělství měly za následek velkou nezaměstnanost v období hospodářské krize (1929-1932).

1938-1945

Mnichovská dohoda s následným obsazením pohraničního území a nově ustavené hranice téměř odřízly Jindřichův Hradec od českého vnitrozemí. V r.1939 byl do města dosazen německý vládní komisař a od r.1940 byl Jindřichův Hradec přičleněn k okresu telečskému a pod správu Oberlandratu v Jihlavě. Z města byly postupně odstraňovány české úřady a školy. Nacistickou okupaci města ukončil příchod Rudé armády maršála Malinovského 8.května 1945.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Web používá nezbytné cookies pro jejich fungování. Se souhlasem jsou zpracovávané preferenční a statistické cookies, které slouží pro zapamatování nastavení a měření návštěvnosti. Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies. Podrobnou úpravu můžete provést kliknutím na “Vlastní nastavení”. Své preference můžete kdykoliv změnit a souhlas odvolat kliknutím na “Cookies” v zápatí stránky. Volba pouze nezbytných cookies může mít vliv na funkčnost a výkon stránek.