V Dolních Heřmanicích je uprostřed obce kaplička se zvoničkou z roku 1842, soukromá kaple sv. Kříže u domu č. 38, za obcí naproti domu č. 14 zděná boží muka, sedm křížů v různých částech katastru, zřícenina hradu Templštejn.
Hledat firmy v obci Dolní Heřmanice, část obce Dolní Heřmanice
Živé firmy v obci Dolní Heřmanice, část obce Dolní Heřmanice 8 firem
Dolní Heřmanice č. 100zavřenoDolní Heřmanice č. 125zavřenoDolní Heřmanice č. 11zavřenoDolní Heřmanice č. 30zavřenoDolní Heřmanice č. 130zavřenoDolní Heřmanice č. 26zavřenoDolní Heřmanice č. 111zavřeno
Historie obce Dolní Heřmanice celá historie
První zmínka o Dolních Heřmanicích je k roku 1349. V té době byla obec částí tasovského panství, jehož majitel Jan z Tasova věnoval Dolní Heřmanice za pokoj duše své svých předků. V následujícím roce zapsal na Dolních Heřmanicích a na Oslavě 350 kop grošů věna své manželce Alžbětě, dceři Čeňka z Pirkštejna a následně roku zapsal na ní a na Oslavě 350 kop gr. věna své manželce Alžbětě, dceři Čeňka z Pirkštejna. Od t.r. měla zde podíl mimo to sestra Janova Anna, manželka Adama z Konic, a sestřenec Václav z Myslibořic, jenž jej r. 1365 odstoupil své manželce Jitce, přijav již 1358 svého bratra Ratibora na spolek i na ves Heřmanice a r. 1374 přibrav i bratra Buška u Myslibořic. Od r. 1366 přešla část Anina na Jana z Meziříčí, jenž po 5 letech zapsal 1200 víd. denárův (v. Meziříčí) své manželce Kateřině mezi jiným i na vsi Heřmanicích. Alžběta, vdova po Janovi, zapsala své věno peníze 350 kop gr. na Heřmanicích a na Oslavě s dvory, lesy, rybníkem a přísl. své matce Jitce a bratru Janovi ze Slúpa (1354).
Macek z Heřmanic prodal r. 1381 Janu Rohovcovi ze Zhoře a dědicům dvůr v Tasově a koupil si naopak dvůr ve Zhoři od Filipa ze Zhoře (Hol.). T r. vzpomíná se Zdich z Heřmanic, jenž si koupil od Mikšíka z Krevlic ve vsi Heřmanicích 2 lány s příslušenstvím, které již r. 1386 zcizil Markovi z Tasova. R. 1385 Martin z Heřmanic koupil si s Kladem Nedvědovým z Tasova alodní dvůr v Kamenném, jejž prodali 1406 Matějovi Hubenkovi z Tasova. Kateřina, vdova po Janovi ml. z Meziříčí, svou dceru Elišku, vdovu po Vilémovi ze Světnova, na ostatek svého zapsaného dědictví .... Na Heřmanicích .... Vzala na spolek s právem dědictví po své smrti (1398). R. 1407 zapsal Lacek z Kravař Kateřině (z Náramče), manž. Zbyňka ze Stichovic a vnučce Buška z Heřmanic, 10 kop ročních úroků na vsi Heřmanicích, na něž se ihned spolčila s mužem. V zem. deskách jest zapsáno r. 1447, že táž Kateřina na jmenované své věnné právo na Dol. Heřmanicích se spolčila se svým synem Mikulášem (z Náramče), jenž je postoupil Janovi z Lomnice a z Meziříčí. Odtud zůstává část vsi stále u meziříčského panství.
R. 1750 patřily u vsi velkostatku lesy: Na dědinách 160 m, Obora 477 m, Hrad 143 m, Sejkorce 54 m. Dle seznamu svob. dvorů v poznámkách Strnišťových (IX., 59-73) měly býti ve vsi dva svobodné dvory. Přifařeny jsou do Tasova, kamž posílali i desátek faráři od nepaměti. Ježto za Ladislava Berky tasovská fara byla nekatolická. Škola byla založena asi r. 1760. Učívalo se v letech 1798-1847 v č. 51., do r. 1879 v upravené kovárně na návsi, od t.r. se učí v školní budově nově vystavěné. Do r. 1798 po 35 let učiteloval Fr. Nestrašil, 1798-1830 Jan Prudík, 1830-1874 syn předešlého František, od r. 1875 Jos. Šabacký. Při škole jest domácí protokol z r. 1837, knihovna z r. 1885. Že dříve z obce se chodívalo do tasovské školy, lze dovoditi z toho, že již od nepaměti "rektoru tasovskému" dávali sedláci po snopě žita a po koláči. Před r. 1848 plnil tu povinnost jen dům Orlův, jenž ji vybavil 3 zl. k tasovské škole.
K obci náleží:
1. Hájenka (býv. Eliášův mlýn) (č. 41) meziříčského panství. R. 1775 byl na mlýně (2 složení a pila) Antonín Hamža, dříve Antonín Eliáš.
2. "Hamžův mlýn" (4. 40)m r. 1775 jeho (3 složení a pila) majetník Václav Hamža dával vrchnosti gruntovní činže.
3. Chalupa č. 39 (býv. "Řihákův mlýn"). R. 1775 Jan Pirochta, majetník.
4. Obora s myslivnou a hájenkou.
Nad bývalým Eliášovým mlýnem jest v lese zřícenina "Hrad" ("Tempelštein"). Zdá se, že to bývala jen nějaká "hlídka", z níž zůstal zděný roh 5 m vysoký, 3-4 m dlouhý a 1,5 m silný, jinak není známek, jež by ukazovaly na zasypané valy nebo zřícené zdi.
Fotogalerie obce Dolní Heřmanice
Demografické údaje
Obec Dolní Heřmanice
Dolní Heřmanice č. 100, 59401, Velké Meziříčí
Osoby
- Bc. Neufussová Romana, starosta
Kontakty
- 604 264 427
- obec@dolnihermanice.cz
- www.dolnihermanice.cz
Vlajka
2 části obce:
Dolní Heřmanice č. 125zavřenoDolní Heřmanice č. 11zavřenoDolní Heřmanice č. 30zavřenoDolní Heřmanice č. 130zavřenoDolní Heřmanice č. 26zavřenoDolní Heřmanice č. 111zavřeno
Historie obce Dolní Heřmanice celá historie
První zmínka o Dolních Heřmanicích je k roku 1349. V té době byla obec částí tasovského panství, jehož majitel Jan z Tasova věnoval Dolní Heřmanice za pokoj duše své svých předků. V následujícím roce zapsal na Dolních Heřmanicích a na Oslavě 350 kop grošů věna své manželce Alžbětě, dceři Čeňka z Pirkštejna a následně roku zapsal na ní a na Oslavě 350 kop gr. věna své manželce Alžbětě, dceři Čeňka z Pirkštejna. Od t.r. měla zde podíl mimo to sestra Janova Anna, manželka Adama z Konic, a sestřenec Václav z Myslibořic, jenž jej r. 1365 odstoupil své manželce Jitce, přijav již 1358 svého bratra Ratibora na spolek i na ves Heřmanice a r. 1374 přibrav i bratra Buška u Myslibořic. Od r. 1366 přešla část Anina na Jana z Meziříčí, jenž po 5 letech zapsal 1200 víd. denárův (v. Meziříčí) své manželce Kateřině mezi jiným i na vsi Heřmanicích. Alžběta, vdova po Janovi, zapsala své věno peníze 350 kop gr. na Heřmanicích a na Oslavě s dvory, lesy, rybníkem a přísl. své matce Jitce a bratru Janovi ze Slúpa (1354).
Macek z Heřmanic prodal r. 1381 Janu Rohovcovi ze Zhoře a dědicům dvůr v Tasově a koupil si naopak dvůr ve Zhoři od Filipa ze Zhoře (Hol.). T r. vzpomíná se Zdich z Heřmanic, jenž si koupil od Mikšíka z Krevlic ve vsi Heřmanicích 2 lány s příslušenstvím, které již r. 1386 zcizil Markovi z Tasova. R. 1385 Martin z Heřmanic koupil si s Kladem Nedvědovým z Tasova alodní dvůr v Kamenném, jejž prodali 1406 Matějovi Hubenkovi z Tasova. Kateřina, vdova po Janovi ml. z Meziříčí, svou dceru Elišku, vdovu po Vilémovi ze Světnova, na ostatek svého zapsaného dědictví .... Na Heřmanicích .... Vzala na spolek s právem dědictví po své smrti (1398). R. 1407 zapsal Lacek z Kravař Kateřině (z Náramče), manž. Zbyňka ze Stichovic a vnučce Buška z Heřmanic, 10 kop ročních úroků na vsi Heřmanicích, na něž se ihned spolčila s mužem. V zem. deskách jest zapsáno r. 1447, že táž Kateřina na jmenované své věnné právo na Dol. Heřmanicích se spolčila se svým synem Mikulášem (z Náramče), jenž je postoupil Janovi z Lomnice a z Meziříčí. Odtud zůstává část vsi stále u meziříčského panství.
R. 1750 patřily u vsi velkostatku lesy: Na dědinách 160 m, Obora 477 m, Hrad 143 m, Sejkorce 54 m. Dle seznamu svob. dvorů v poznámkách Strnišťových (IX., 59-73) měly býti ve vsi dva svobodné dvory. Přifařeny jsou do Tasova, kamž posílali i desátek faráři od nepaměti. Ježto za Ladislava Berky tasovská fara byla nekatolická. Škola byla založena asi r. 1760. Učívalo se v letech 1798-1847 v č. 51., do r. 1879 v upravené kovárně na návsi, od t.r. se učí v školní budově nově vystavěné. Do r. 1798 po 35 let učiteloval Fr. Nestrašil, 1798-1830 Jan Prudík, 1830-1874 syn předešlého František, od r. 1875 Jos. Šabacký. Při škole jest domácí protokol z r. 1837, knihovna z r. 1885. Že dříve z obce se chodívalo do tasovské školy, lze dovoditi z toho, že již od nepaměti "rektoru tasovskému" dávali sedláci po snopě žita a po koláči. Před r. 1848 plnil tu povinnost jen dům Orlův, jenž ji vybavil 3 zl. k tasovské škole.
K obci náleží:
1. Hájenka (býv. Eliášův mlýn) (č. 41) meziříčského panství. R. 1775 byl na mlýně (2 složení a pila) Antonín Hamža, dříve Antonín Eliáš.
2. "Hamžův mlýn" (4. 40)m r. 1775 jeho (3 složení a pila) majetník Václav Hamža dával vrchnosti gruntovní činže.
3. Chalupa č. 39 (býv. "Řihákův mlýn"). R. 1775 Jan Pirochta, majetník.
4. Obora s myslivnou a hájenkou.
Nad bývalým Eliášovým mlýnem jest v lese zřícenina "Hrad" ("Tempelštein"). Zdá se, že to bývala jen nějaká "hlídka", z níž zůstal zděný roh 5 m vysoký, 3-4 m dlouhý a 1,5 m silný, jinak není známek, jež by ukazovaly na zasypané valy nebo zřícené zdi.
Fotogalerie obce Dolní Heřmanice
Demografické údaje
Obec Dolní Heřmanice
Dolní Heřmanice č. 100, 59401, Velké Meziříčí
Osoby
- Bc. Neufussová Romana, starosta
Kontakty
- 604 264 427
- obec@dolnihermanice.cz
- www.dolnihermanice.cz
Vlajka
2 části obce:
Dolní Heřmanice č. 11zavřenoDolní Heřmanice č. 30zavřenoDolní Heřmanice č. 130zavřenoDolní Heřmanice č. 26zavřenoDolní Heřmanice č. 111zavřeno
Historie obce Dolní Heřmanice celá historie
První zmínka o Dolních Heřmanicích je k roku 1349. V té době byla obec částí tasovského panství, jehož majitel Jan z Tasova věnoval Dolní Heřmanice za pokoj duše své svých předků. V následujícím roce zapsal na Dolních Heřmanicích a na Oslavě 350 kop grošů věna své manželce Alžbětě, dceři Čeňka z Pirkštejna a následně roku zapsal na ní a na Oslavě 350 kop gr. věna své manželce Alžbětě, dceři Čeňka z Pirkštejna. Od t.r. měla zde podíl mimo to sestra Janova Anna, manželka Adama z Konic, a sestřenec Václav z Myslibořic, jenž jej r. 1365 odstoupil své manželce Jitce, přijav již 1358 svého bratra Ratibora na spolek i na ves Heřmanice a r. 1374 přibrav i bratra Buška u Myslibořic. Od r. 1366 přešla část Anina na Jana z Meziříčí, jenž po 5 letech zapsal 1200 víd. denárův (v. Meziříčí) své manželce Kateřině mezi jiným i na vsi Heřmanicích. Alžběta, vdova po Janovi, zapsala své věno peníze 350 kop gr. na Heřmanicích a na Oslavě s dvory, lesy, rybníkem a přísl. své matce Jitce a bratru Janovi ze Slúpa (1354).
Macek z Heřmanic prodal r. 1381 Janu Rohovcovi ze Zhoře a dědicům dvůr v Tasově a koupil si naopak dvůr ve Zhoři od Filipa ze Zhoře (Hol.). T r. vzpomíná se Zdich z Heřmanic, jenž si koupil od Mikšíka z Krevlic ve vsi Heřmanicích 2 lány s příslušenstvím, které již r. 1386 zcizil Markovi z Tasova. R. 1385 Martin z Heřmanic koupil si s Kladem Nedvědovým z Tasova alodní dvůr v Kamenném, jejž prodali 1406 Matějovi Hubenkovi z Tasova. Kateřina, vdova po Janovi ml. z Meziříčí, svou dceru Elišku, vdovu po Vilémovi ze Světnova, na ostatek svého zapsaného dědictví .... Na Heřmanicích .... Vzala na spolek s právem dědictví po své smrti (1398). R. 1407 zapsal Lacek z Kravař Kateřině (z Náramče), manž. Zbyňka ze Stichovic a vnučce Buška z Heřmanic, 10 kop ročních úroků na vsi Heřmanicích, na něž se ihned spolčila s mužem. V zem. deskách jest zapsáno r. 1447, že táž Kateřina na jmenované své věnné právo na Dol. Heřmanicích se spolčila se svým synem Mikulášem (z Náramče), jenž je postoupil Janovi z Lomnice a z Meziříčí. Odtud zůstává část vsi stále u meziříčského panství.
R. 1750 patřily u vsi velkostatku lesy: Na dědinách 160 m, Obora 477 m, Hrad 143 m, Sejkorce 54 m. Dle seznamu svob. dvorů v poznámkách Strnišťových (IX., 59-73) měly býti ve vsi dva svobodné dvory. Přifařeny jsou do Tasova, kamž posílali i desátek faráři od nepaměti. Ježto za Ladislava Berky tasovská fara byla nekatolická. Škola byla založena asi r. 1760. Učívalo se v letech 1798-1847 v č. 51., do r. 1879 v upravené kovárně na návsi, od t.r. se učí v školní budově nově vystavěné. Do r. 1798 po 35 let učiteloval Fr. Nestrašil, 1798-1830 Jan Prudík, 1830-1874 syn předešlého František, od r. 1875 Jos. Šabacký. Při škole jest domácí protokol z r. 1837, knihovna z r. 1885. Že dříve z obce se chodívalo do tasovské školy, lze dovoditi z toho, že již od nepaměti "rektoru tasovskému" dávali sedláci po snopě žita a po koláči. Před r. 1848 plnil tu povinnost jen dům Orlův, jenž ji vybavil 3 zl. k tasovské škole.
K obci náleží:
1. Hájenka (býv. Eliášův mlýn) (č. 41) meziříčského panství. R. 1775 byl na mlýně (2 složení a pila) Antonín Hamža, dříve Antonín Eliáš.
2. "Hamžův mlýn" (4. 40)m r. 1775 jeho (3 složení a pila) majetník Václav Hamža dával vrchnosti gruntovní činže.
3. Chalupa č. 39 (býv. "Řihákův mlýn"). R. 1775 Jan Pirochta, majetník.
4. Obora s myslivnou a hájenkou.
Nad bývalým Eliášovým mlýnem jest v lese zřícenina "Hrad" ("Tempelštein"). Zdá se, že to bývala jen nějaká "hlídka", z níž zůstal zděný roh 5 m vysoký, 3-4 m dlouhý a 1,5 m silný, jinak není známek, jež by ukazovaly na zasypané valy nebo zřícené zdi.
Fotogalerie obce Dolní Heřmanice
Demografické údaje
Obec Dolní Heřmanice
Dolní Heřmanice č. 100, 59401, Velké Meziříčí
Osoby
- Bc. Neufussová Romana, starosta
Kontakty
- 604 264 427
- obec@dolnihermanice.cz
- www.dolnihermanice.cz
Vlajka
2 části obce:
Dolní Heřmanice č. 30zavřenoDolní Heřmanice č. 130zavřenoDolní Heřmanice č. 26zavřenoDolní Heřmanice č. 111zavřeno
Historie obce Dolní Heřmanice celá historie
První zmínka o Dolních Heřmanicích je k roku 1349. V té době byla obec částí tasovského panství, jehož majitel Jan z Tasova věnoval Dolní Heřmanice za pokoj duše své svých předků. V následujícím roce zapsal na Dolních Heřmanicích a na Oslavě 350 kop grošů věna své manželce Alžbětě, dceři Čeňka z Pirkštejna a následně roku zapsal na ní a na Oslavě 350 kop gr. věna své manželce Alžbětě, dceři Čeňka z Pirkštejna. Od t.r. měla zde podíl mimo to sestra Janova Anna, manželka Adama z Konic, a sestřenec Václav z Myslibořic, jenž jej r. 1365 odstoupil své manželce Jitce, přijav již 1358 svého bratra Ratibora na spolek i na ves Heřmanice a r. 1374 přibrav i bratra Buška u Myslibořic. Od r. 1366 přešla část Anina na Jana z Meziříčí, jenž po 5 letech zapsal 1200 víd. denárův (v. Meziříčí) své manželce Kateřině mezi jiným i na vsi Heřmanicích. Alžběta, vdova po Janovi, zapsala své věno peníze 350 kop gr. na Heřmanicích a na Oslavě s dvory, lesy, rybníkem a přísl. své matce Jitce a bratru Janovi ze Slúpa (1354).
Macek z Heřmanic prodal r. 1381 Janu Rohovcovi ze Zhoře a dědicům dvůr v Tasově a koupil si naopak dvůr ve Zhoři od Filipa ze Zhoře (Hol.). T r. vzpomíná se Zdich z Heřmanic, jenž si koupil od Mikšíka z Krevlic ve vsi Heřmanicích 2 lány s příslušenstvím, které již r. 1386 zcizil Markovi z Tasova. R. 1385 Martin z Heřmanic koupil si s Kladem Nedvědovým z Tasova alodní dvůr v Kamenném, jejž prodali 1406 Matějovi Hubenkovi z Tasova. Kateřina, vdova po Janovi ml. z Meziříčí, svou dceru Elišku, vdovu po Vilémovi ze Světnova, na ostatek svého zapsaného dědictví .... Na Heřmanicích .... Vzala na spolek s právem dědictví po své smrti (1398). R. 1407 zapsal Lacek z Kravař Kateřině (z Náramče), manž. Zbyňka ze Stichovic a vnučce Buška z Heřmanic, 10 kop ročních úroků na vsi Heřmanicích, na něž se ihned spolčila s mužem. V zem. deskách jest zapsáno r. 1447, že táž Kateřina na jmenované své věnné právo na Dol. Heřmanicích se spolčila se svým synem Mikulášem (z Náramče), jenž je postoupil Janovi z Lomnice a z Meziříčí. Odtud zůstává část vsi stále u meziříčského panství.
R. 1750 patřily u vsi velkostatku lesy: Na dědinách 160 m, Obora 477 m, Hrad 143 m, Sejkorce 54 m. Dle seznamu svob. dvorů v poznámkách Strnišťových (IX., 59-73) měly býti ve vsi dva svobodné dvory. Přifařeny jsou do Tasova, kamž posílali i desátek faráři od nepaměti. Ježto za Ladislava Berky tasovská fara byla nekatolická. Škola byla založena asi r. 1760. Učívalo se v letech 1798-1847 v č. 51., do r. 1879 v upravené kovárně na návsi, od t.r. se učí v školní budově nově vystavěné. Do r. 1798 po 35 let učiteloval Fr. Nestrašil, 1798-1830 Jan Prudík, 1830-1874 syn předešlého František, od r. 1875 Jos. Šabacký. Při škole jest domácí protokol z r. 1837, knihovna z r. 1885. Že dříve z obce se chodívalo do tasovské školy, lze dovoditi z toho, že již od nepaměti "rektoru tasovskému" dávali sedláci po snopě žita a po koláči. Před r. 1848 plnil tu povinnost jen dům Orlův, jenž ji vybavil 3 zl. k tasovské škole.
K obci náleží:
1. Hájenka (býv. Eliášův mlýn) (č. 41) meziříčského panství. R. 1775 byl na mlýně (2 složení a pila) Antonín Hamža, dříve Antonín Eliáš.
2. "Hamžův mlýn" (4. 40)m r. 1775 jeho (3 složení a pila) majetník Václav Hamža dával vrchnosti gruntovní činže.
3. Chalupa č. 39 (býv. "Řihákův mlýn"). R. 1775 Jan Pirochta, majetník.
4. Obora s myslivnou a hájenkou.
Nad bývalým Eliášovým mlýnem jest v lese zřícenina "Hrad" ("Tempelštein"). Zdá se, že to bývala jen nějaká "hlídka", z níž zůstal zděný roh 5 m vysoký, 3-4 m dlouhý a 1,5 m silný, jinak není známek, jež by ukazovaly na zasypané valy nebo zřícené zdi.
Fotogalerie obce Dolní Heřmanice
Demografické údaje
Obec Dolní Heřmanice
Dolní Heřmanice č. 100, 59401, Velké Meziříčí
Osoby
- Bc. Neufussová Romana, starosta
Kontakty
- 604 264 427
- obec@dolnihermanice.cz
- www.dolnihermanice.cz
Vlajka
2 části obce:
Dolní Heřmanice č. 130zavřenoDolní Heřmanice č. 26zavřenoDolní Heřmanice č. 111zavřeno
Historie obce Dolní Heřmanice celá historie
První zmínka o Dolních Heřmanicích je k roku 1349. V té době byla obec částí tasovského panství, jehož majitel Jan z Tasova věnoval Dolní Heřmanice za pokoj duše své svých předků. V následujícím roce zapsal na Dolních Heřmanicích a na Oslavě 350 kop grošů věna své manželce Alžbětě, dceři Čeňka z Pirkštejna a následně roku zapsal na ní a na Oslavě 350 kop gr. věna své manželce Alžbětě, dceři Čeňka z Pirkštejna. Od t.r. měla zde podíl mimo to sestra Janova Anna, manželka Adama z Konic, a sestřenec Václav z Myslibořic, jenž jej r. 1365 odstoupil své manželce Jitce, přijav již 1358 svého bratra Ratibora na spolek i na ves Heřmanice a r. 1374 přibrav i bratra Buška u Myslibořic. Od r. 1366 přešla část Anina na Jana z Meziříčí, jenž po 5 letech zapsal 1200 víd. denárův (v. Meziříčí) své manželce Kateřině mezi jiným i na vsi Heřmanicích. Alžběta, vdova po Janovi, zapsala své věno peníze 350 kop gr. na Heřmanicích a na Oslavě s dvory, lesy, rybníkem a přísl. své matce Jitce a bratru Janovi ze Slúpa (1354).
Macek z Heřmanic prodal r. 1381 Janu Rohovcovi ze Zhoře a dědicům dvůr v Tasově a koupil si naopak dvůr ve Zhoři od Filipa ze Zhoře (Hol.). T r. vzpomíná se Zdich z Heřmanic, jenž si koupil od Mikšíka z Krevlic ve vsi Heřmanicích 2 lány s příslušenstvím, které již r. 1386 zcizil Markovi z Tasova. R. 1385 Martin z Heřmanic koupil si s Kladem Nedvědovým z Tasova alodní dvůr v Kamenném, jejž prodali 1406 Matějovi Hubenkovi z Tasova. Kateřina, vdova po Janovi ml. z Meziříčí, svou dceru Elišku, vdovu po Vilémovi ze Světnova, na ostatek svého zapsaného dědictví .... Na Heřmanicích .... Vzala na spolek s právem dědictví po své smrti (1398). R. 1407 zapsal Lacek z Kravař Kateřině (z Náramče), manž. Zbyňka ze Stichovic a vnučce Buška z Heřmanic, 10 kop ročních úroků na vsi Heřmanicích, na něž se ihned spolčila s mužem. V zem. deskách jest zapsáno r. 1447, že táž Kateřina na jmenované své věnné právo na Dol. Heřmanicích se spolčila se svým synem Mikulášem (z Náramče), jenž je postoupil Janovi z Lomnice a z Meziříčí. Odtud zůstává část vsi stále u meziříčského panství.
R. 1750 patřily u vsi velkostatku lesy: Na dědinách 160 m, Obora 477 m, Hrad 143 m, Sejkorce 54 m. Dle seznamu svob. dvorů v poznámkách Strnišťových (IX., 59-73) měly býti ve vsi dva svobodné dvory. Přifařeny jsou do Tasova, kamž posílali i desátek faráři od nepaměti. Ježto za Ladislava Berky tasovská fara byla nekatolická. Škola byla založena asi r. 1760. Učívalo se v letech 1798-1847 v č. 51., do r. 1879 v upravené kovárně na návsi, od t.r. se učí v školní budově nově vystavěné. Do r. 1798 po 35 let učiteloval Fr. Nestrašil, 1798-1830 Jan Prudík, 1830-1874 syn předešlého František, od r. 1875 Jos. Šabacký. Při škole jest domácí protokol z r. 1837, knihovna z r. 1885. Že dříve z obce se chodívalo do tasovské školy, lze dovoditi z toho, že již od nepaměti "rektoru tasovskému" dávali sedláci po snopě žita a po koláči. Před r. 1848 plnil tu povinnost jen dům Orlův, jenž ji vybavil 3 zl. k tasovské škole.
K obci náleží:
1. Hájenka (býv. Eliášův mlýn) (č. 41) meziříčského panství. R. 1775 byl na mlýně (2 složení a pila) Antonín Hamža, dříve Antonín Eliáš.
2. "Hamžův mlýn" (4. 40)m r. 1775 jeho (3 složení a pila) majetník Václav Hamža dával vrchnosti gruntovní činže.
3. Chalupa č. 39 (býv. "Řihákův mlýn"). R. 1775 Jan Pirochta, majetník.
4. Obora s myslivnou a hájenkou.
Nad bývalým Eliášovým mlýnem jest v lese zřícenina "Hrad" ("Tempelštein"). Zdá se, že to bývala jen nějaká "hlídka", z níž zůstal zděný roh 5 m vysoký, 3-4 m dlouhý a 1,5 m silný, jinak není známek, jež by ukazovaly na zasypané valy nebo zřícené zdi.
Fotogalerie obce Dolní Heřmanice
Demografické údaje
Obec Dolní Heřmanice
Dolní Heřmanice č. 100, 59401, Velké Meziříčí
Osoby
- Bc. Neufussová Romana, starosta
Kontakty
- 604 264 427
- obec@dolnihermanice.cz
- www.dolnihermanice.cz
Vlajka
2 části obce:
Dolní Heřmanice č. 26zavřenoDolní Heřmanice č. 111zavřeno
Historie obce Dolní Heřmanice celá historie
První zmínka o Dolních Heřmanicích je k roku 1349. V té době byla obec částí tasovského panství, jehož majitel Jan z Tasova věnoval Dolní Heřmanice za pokoj duše své svých předků. V následujícím roce zapsal na Dolních Heřmanicích a na Oslavě 350 kop grošů věna své manželce Alžbětě, dceři Čeňka z Pirkštejna a následně roku zapsal na ní a na Oslavě 350 kop gr. věna své manželce Alžbětě, dceři Čeňka z Pirkštejna. Od t.r. měla zde podíl mimo to sestra Janova Anna, manželka Adama z Konic, a sestřenec Václav z Myslibořic, jenž jej r. 1365 odstoupil své manželce Jitce, přijav již 1358 svého bratra Ratibora na spolek i na ves Heřmanice a r. 1374 přibrav i bratra Buška u Myslibořic. Od r. 1366 přešla část Anina na Jana z Meziříčí, jenž po 5 letech zapsal 1200 víd. denárův (v. Meziříčí) své manželce Kateřině mezi jiným i na vsi Heřmanicích. Alžběta, vdova po Janovi, zapsala své věno peníze 350 kop gr. na Heřmanicích a na Oslavě s dvory, lesy, rybníkem a přísl. své matce Jitce a bratru Janovi ze Slúpa (1354).
Macek z Heřmanic prodal r. 1381 Janu Rohovcovi ze Zhoře a dědicům dvůr v Tasově a koupil si naopak dvůr ve Zhoři od Filipa ze Zhoře (Hol.). T r. vzpomíná se Zdich z Heřmanic, jenž si koupil od Mikšíka z Krevlic ve vsi Heřmanicích 2 lány s příslušenstvím, které již r. 1386 zcizil Markovi z Tasova. R. 1385 Martin z Heřmanic koupil si s Kladem Nedvědovým z Tasova alodní dvůr v Kamenném, jejž prodali 1406 Matějovi Hubenkovi z Tasova. Kateřina, vdova po Janovi ml. z Meziříčí, svou dceru Elišku, vdovu po Vilémovi ze Světnova, na ostatek svého zapsaného dědictví .... Na Heřmanicích .... Vzala na spolek s právem dědictví po své smrti (1398). R. 1407 zapsal Lacek z Kravař Kateřině (z Náramče), manž. Zbyňka ze Stichovic a vnučce Buška z Heřmanic, 10 kop ročních úroků na vsi Heřmanicích, na něž se ihned spolčila s mužem. V zem. deskách jest zapsáno r. 1447, že táž Kateřina na jmenované své věnné právo na Dol. Heřmanicích se spolčila se svým synem Mikulášem (z Náramče), jenž je postoupil Janovi z Lomnice a z Meziříčí. Odtud zůstává část vsi stále u meziříčského panství.
R. 1750 patřily u vsi velkostatku lesy: Na dědinách 160 m, Obora 477 m, Hrad 143 m, Sejkorce 54 m. Dle seznamu svob. dvorů v poznámkách Strnišťových (IX., 59-73) měly býti ve vsi dva svobodné dvory. Přifařeny jsou do Tasova, kamž posílali i desátek faráři od nepaměti. Ježto za Ladislava Berky tasovská fara byla nekatolická. Škola byla založena asi r. 1760. Učívalo se v letech 1798-1847 v č. 51., do r. 1879 v upravené kovárně na návsi, od t.r. se učí v školní budově nově vystavěné. Do r. 1798 po 35 let učiteloval Fr. Nestrašil, 1798-1830 Jan Prudík, 1830-1874 syn předešlého František, od r. 1875 Jos. Šabacký. Při škole jest domácí protokol z r. 1837, knihovna z r. 1885. Že dříve z obce se chodívalo do tasovské školy, lze dovoditi z toho, že již od nepaměti "rektoru tasovskému" dávali sedláci po snopě žita a po koláči. Před r. 1848 plnil tu povinnost jen dům Orlův, jenž ji vybavil 3 zl. k tasovské škole.
K obci náleží:
1. Hájenka (býv. Eliášův mlýn) (č. 41) meziříčského panství. R. 1775 byl na mlýně (2 složení a pila) Antonín Hamža, dříve Antonín Eliáš.
2. "Hamžův mlýn" (4. 40)m r. 1775 jeho (3 složení a pila) majetník Václav Hamža dával vrchnosti gruntovní činže.
3. Chalupa č. 39 (býv. "Řihákův mlýn"). R. 1775 Jan Pirochta, majetník.
4. Obora s myslivnou a hájenkou.
Nad bývalým Eliášovým mlýnem jest v lese zřícenina "Hrad" ("Tempelštein"). Zdá se, že to bývala jen nějaká "hlídka", z níž zůstal zděný roh 5 m vysoký, 3-4 m dlouhý a 1,5 m silný, jinak není známek, jež by ukazovaly na zasypané valy nebo zřícené zdi.
Fotogalerie obce Dolní Heřmanice
Demografické údaje
Obec Dolní Heřmanice
Dolní Heřmanice č. 100, 59401, Velké Meziříčí
Osoby
- Bc. Neufussová Romana, starosta
Kontakty
- 604 264 427
- obec@dolnihermanice.cz
- www.dolnihermanice.cz
Vlajka
2 části obce:
Dolní Heřmanice č. 111zavřeno
Historie obce Dolní Heřmanice celá historie
První zmínka o Dolních Heřmanicích je k roku 1349. V té době byla obec částí tasovského panství, jehož majitel Jan z Tasova věnoval Dolní Heřmanice za pokoj duše své svých předků. V následujícím roce zapsal na Dolních Heřmanicích a na Oslavě 350 kop grošů věna své manželce Alžbětě, dceři Čeňka z Pirkštejna a následně roku zapsal na ní a na Oslavě 350 kop gr. věna své manželce Alžbětě, dceři Čeňka z Pirkštejna. Od t.r. měla zde podíl mimo to sestra Janova Anna, manželka Adama z Konic, a sestřenec Václav z Myslibořic, jenž jej r. 1365 odstoupil své manželce Jitce, přijav již 1358 svého bratra Ratibora na spolek i na ves Heřmanice a r. 1374 přibrav i bratra Buška u Myslibořic. Od r. 1366 přešla část Anina na Jana z Meziříčí, jenž po 5 letech zapsal 1200 víd. denárův (v. Meziříčí) své manželce Kateřině mezi jiným i na vsi Heřmanicích. Alžběta, vdova po Janovi, zapsala své věno peníze 350 kop gr. na Heřmanicích a na Oslavě s dvory, lesy, rybníkem a přísl. své matce Jitce a bratru Janovi ze Slúpa (1354).
Macek z Heřmanic prodal r. 1381 Janu Rohovcovi ze Zhoře a dědicům dvůr v Tasově a koupil si naopak dvůr ve Zhoři od Filipa ze Zhoře (Hol.). T r. vzpomíná se Zdich z Heřmanic, jenž si koupil od Mikšíka z Krevlic ve vsi Heřmanicích 2 lány s příslušenstvím, které již r. 1386 zcizil Markovi z Tasova. R. 1385 Martin z Heřmanic koupil si s Kladem Nedvědovým z Tasova alodní dvůr v Kamenném, jejž prodali 1406 Matějovi Hubenkovi z Tasova. Kateřina, vdova po Janovi ml. z Meziříčí, svou dceru Elišku, vdovu po Vilémovi ze Světnova, na ostatek svého zapsaného dědictví .... Na Heřmanicích .... Vzala na spolek s právem dědictví po své smrti (1398). R. 1407 zapsal Lacek z Kravař Kateřině (z Náramče), manž. Zbyňka ze Stichovic a vnučce Buška z Heřmanic, 10 kop ročních úroků na vsi Heřmanicích, na něž se ihned spolčila s mužem. V zem. deskách jest zapsáno r. 1447, že táž Kateřina na jmenované své věnné právo na Dol. Heřmanicích se spolčila se svým synem Mikulášem (z Náramče), jenž je postoupil Janovi z Lomnice a z Meziříčí. Odtud zůstává část vsi stále u meziříčského panství.
R. 1750 patřily u vsi velkostatku lesy: Na dědinách 160 m, Obora 477 m, Hrad 143 m, Sejkorce 54 m. Dle seznamu svob. dvorů v poznámkách Strnišťových (IX., 59-73) měly býti ve vsi dva svobodné dvory. Přifařeny jsou do Tasova, kamž posílali i desátek faráři od nepaměti. Ježto za Ladislava Berky tasovská fara byla nekatolická. Škola byla založena asi r. 1760. Učívalo se v letech 1798-1847 v č. 51., do r. 1879 v upravené kovárně na návsi, od t.r. se učí v školní budově nově vystavěné. Do r. 1798 po 35 let učiteloval Fr. Nestrašil, 1798-1830 Jan Prudík, 1830-1874 syn předešlého František, od r. 1875 Jos. Šabacký. Při škole jest domácí protokol z r. 1837, knihovna z r. 1885. Že dříve z obce se chodívalo do tasovské školy, lze dovoditi z toho, že již od nepaměti "rektoru tasovskému" dávali sedláci po snopě žita a po koláči. Před r. 1848 plnil tu povinnost jen dům Orlův, jenž ji vybavil 3 zl. k tasovské škole.
K obci náleží:
1. Hájenka (býv. Eliášův mlýn) (č. 41) meziříčského panství. R. 1775 byl na mlýně (2 složení a pila) Antonín Hamža, dříve Antonín Eliáš.
2. "Hamžův mlýn" (4. 40)m r. 1775 jeho (3 složení a pila) majetník Václav Hamža dával vrchnosti gruntovní činže.
3. Chalupa č. 39 (býv. "Řihákův mlýn"). R. 1775 Jan Pirochta, majetník.
4. Obora s myslivnou a hájenkou.
Nad bývalým Eliášovým mlýnem jest v lese zřícenina "Hrad" ("Tempelštein"). Zdá se, že to bývala jen nějaká "hlídka", z níž zůstal zděný roh 5 m vysoký, 3-4 m dlouhý a 1,5 m silný, jinak není známek, jež by ukazovaly na zasypané valy nebo zřícené zdi.
Fotogalerie obce Dolní Heřmanice
Demografické údaje
Obec Dolní Heřmanice
Dolní Heřmanice č. 100, 59401, Velké Meziříčí
Osoby
- Bc. Neufussová Romana, starosta
Kontakty
- 604 264 427
- obec@dolnihermanice.cz
- www.dolnihermanice.cz
Vlajka
2 části obce:
Historie obce Dolní Heřmanice celá historie
První zmínka o Dolních Heřmanicích je k roku 1349. V té době byla obec částí tasovského panství, jehož majitel Jan z Tasova věnoval Dolní Heřmanice za pokoj duše své svých předků. V následujícím roce zapsal na Dolních Heřmanicích a na Oslavě 350 kop grošů věna své manželce Alžbětě, dceři Čeňka z Pirkštejna a následně roku zapsal na ní a na Oslavě 350 kop gr. věna své manželce Alžbětě, dceři Čeňka z Pirkštejna. Od t.r. měla zde podíl mimo to sestra Janova Anna, manželka Adama z Konic, a sestřenec Václav z Myslibořic, jenž jej r. 1365 odstoupil své manželce Jitce, přijav již 1358 svého bratra Ratibora na spolek i na ves Heřmanice a r. 1374 přibrav i bratra Buška u Myslibořic. Od r. 1366 přešla část Anina na Jana z Meziříčí, jenž po 5 letech zapsal 1200 víd. denárův (v. Meziříčí) své manželce Kateřině mezi jiným i na vsi Heřmanicích. Alžběta, vdova po Janovi, zapsala své věno peníze 350 kop gr. na Heřmanicích a na Oslavě s dvory, lesy, rybníkem a přísl. své matce Jitce a bratru Janovi ze Slúpa (1354).
Macek z Heřmanic prodal r. 1381 Janu Rohovcovi ze Zhoře a dědicům dvůr v Tasově a koupil si naopak dvůr ve Zhoři od Filipa ze Zhoře (Hol.). T r. vzpomíná se Zdich z Heřmanic, jenž si koupil od Mikšíka z Krevlic ve vsi Heřmanicích 2 lány s příslušenstvím, které již r. 1386 zcizil Markovi z Tasova. R. 1385 Martin z Heřmanic koupil si s Kladem Nedvědovým z Tasova alodní dvůr v Kamenném, jejž prodali 1406 Matějovi Hubenkovi z Tasova. Kateřina, vdova po Janovi ml. z Meziříčí, svou dceru Elišku, vdovu po Vilémovi ze Světnova, na ostatek svého zapsaného dědictví .... Na Heřmanicích .... Vzala na spolek s právem dědictví po své smrti (1398). R. 1407 zapsal Lacek z Kravař Kateřině (z Náramče), manž. Zbyňka ze Stichovic a vnučce Buška z Heřmanic, 10 kop ročních úroků na vsi Heřmanicích, na něž se ihned spolčila s mužem. V zem. deskách jest zapsáno r. 1447, že táž Kateřina na jmenované své věnné právo na Dol. Heřmanicích se spolčila se svým synem Mikulášem (z Náramče), jenž je postoupil Janovi z Lomnice a z Meziříčí. Odtud zůstává část vsi stále u meziříčského panství.
R. 1750 patřily u vsi velkostatku lesy: Na dědinách 160 m, Obora 477 m, Hrad 143 m, Sejkorce 54 m. Dle seznamu svob. dvorů v poznámkách Strnišťových (IX., 59-73) měly býti ve vsi dva svobodné dvory. Přifařeny jsou do Tasova, kamž posílali i desátek faráři od nepaměti. Ježto za Ladislava Berky tasovská fara byla nekatolická. Škola byla založena asi r. 1760. Učívalo se v letech 1798-1847 v č. 51., do r. 1879 v upravené kovárně na návsi, od t.r. se učí v školní budově nově vystavěné. Do r. 1798 po 35 let učiteloval Fr. Nestrašil, 1798-1830 Jan Prudík, 1830-1874 syn předešlého František, od r. 1875 Jos. Šabacký. Při škole jest domácí protokol z r. 1837, knihovna z r. 1885. Že dříve z obce se chodívalo do tasovské školy, lze dovoditi z toho, že již od nepaměti "rektoru tasovskému" dávali sedláci po snopě žita a po koláči. Před r. 1848 plnil tu povinnost jen dům Orlův, jenž ji vybavil 3 zl. k tasovské škole.
K obci náleží:
1. Hájenka (býv. Eliášův mlýn) (č. 41) meziříčského panství. R. 1775 byl na mlýně (2 složení a pila) Antonín Hamža, dříve Antonín Eliáš.
2. "Hamžův mlýn" (4. 40)m r. 1775 jeho (3 složení a pila) majetník Václav Hamža dával vrchnosti gruntovní činže.
3. Chalupa č. 39 (býv. "Řihákův mlýn"). R. 1775 Jan Pirochta, majetník.
4. Obora s myslivnou a hájenkou.
Nad bývalým Eliášovým mlýnem jest v lese zřícenina "Hrad" ("Tempelštein"). Zdá se, že to bývala jen nějaká "hlídka", z níž zůstal zděný roh 5 m vysoký, 3-4 m dlouhý a 1,5 m silný, jinak není známek, jež by ukazovaly na zasypané valy nebo zřícené zdi.
Fotogalerie obce Dolní Heřmanice
Demografické údaje
Historie obce Dolní Heřmanice celá historie
První zmínka o Dolních Heřmanicích je k roku 1349. V té době byla obec částí tasovského panství, jehož majitel Jan z Tasova věnoval Dolní Heřmanice za pokoj duše své svých předků. V následujícím roce zapsal na Dolních Heřmanicích a na Oslavě 350 kop grošů věna své manželce Alžbětě, dceři Čeňka z Pirkštejna a následně roku zapsal na ní a na Oslavě 350 kop gr. věna své manželce Alžbětě, dceři Čeňka z Pirkštejna. Od t.r. měla zde podíl mimo to sestra Janova Anna, manželka Adama z Konic, a sestřenec Václav z Myslibořic, jenž jej r. 1365 odstoupil své manželce Jitce, přijav již 1358 svého bratra Ratibora na spolek i na ves Heřmanice a r. 1374 přibrav i bratra Buška u Myslibořic. Od r. 1366 přešla část Anina na Jana z Meziříčí, jenž po 5 letech zapsal 1200 víd. denárův (v. Meziříčí) své manželce Kateřině mezi jiným i na vsi Heřmanicích. Alžběta, vdova po Janovi, zapsala své věno peníze 350 kop gr. na Heřmanicích a na Oslavě s dvory, lesy, rybníkem a přísl. své matce Jitce a bratru Janovi ze Slúpa (1354).
Macek z Heřmanic prodal r. 1381 Janu Rohovcovi ze Zhoře a dědicům dvůr v Tasově a koupil si naopak dvůr ve Zhoři od Filipa ze Zhoře (Hol.). T r. vzpomíná se Zdich z Heřmanic, jenž si koupil od Mikšíka z Krevlic ve vsi Heřmanicích 2 lány s příslušenstvím, které již r. 1386 zcizil Markovi z Tasova. R. 1385 Martin z Heřmanic koupil si s Kladem Nedvědovým z Tasova alodní dvůr v Kamenném, jejž prodali 1406 Matějovi Hubenkovi z Tasova. Kateřina, vdova po Janovi ml. z Meziříčí, svou dceru Elišku, vdovu po Vilémovi ze Světnova, na ostatek svého zapsaného dědictví .... Na Heřmanicích .... Vzala na spolek s právem dědictví po své smrti (1398). R. 1407 zapsal Lacek z Kravař Kateřině (z Náramče), manž. Zbyňka ze Stichovic a vnučce Buška z Heřmanic, 10 kop ročních úroků na vsi Heřmanicích, na něž se ihned spolčila s mužem. V zem. deskách jest zapsáno r. 1447, že táž Kateřina na jmenované své věnné právo na Dol. Heřmanicích se spolčila se svým synem Mikulášem (z Náramče), jenž je postoupil Janovi z Lomnice a z Meziříčí. Odtud zůstává část vsi stále u meziříčského panství.
R. 1750 patřily u vsi velkostatku lesy: Na dědinách 160 m, Obora 477 m, Hrad 143 m, Sejkorce 54 m. Dle seznamu svob. dvorů v poznámkách Strnišťových (IX., 59-73) měly býti ve vsi dva svobodné dvory. Přifařeny jsou do Tasova, kamž posílali i desátek faráři od nepaměti. Ježto za Ladislava Berky tasovská fara byla nekatolická. Škola byla založena asi r. 1760. Učívalo se v letech 1798-1847 v č. 51., do r. 1879 v upravené kovárně na návsi, od t.r. se učí v školní budově nově vystavěné. Do r. 1798 po 35 let učiteloval Fr. Nestrašil, 1798-1830 Jan Prudík, 1830-1874 syn předešlého František, od r. 1875 Jos. Šabacký. Při škole jest domácí protokol z r. 1837, knihovna z r. 1885. Že dříve z obce se chodívalo do tasovské školy, lze dovoditi z toho, že již od nepaměti "rektoru tasovskému" dávali sedláci po snopě žita a po koláči. Před r. 1848 plnil tu povinnost jen dům Orlův, jenž ji vybavil 3 zl. k tasovské škole.
K obci náleží:
1. Hájenka (býv. Eliášův mlýn) (č. 41) meziříčského panství. R. 1775 byl na mlýně (2 složení a pila) Antonín Hamža, dříve Antonín Eliáš.
2. "Hamžův mlýn" (4. 40)m r. 1775 jeho (3 složení a pila) majetník Václav Hamža dával vrchnosti gruntovní činže.
3. Chalupa č. 39 (býv. "Řihákův mlýn"). R. 1775 Jan Pirochta, majetník.
4. Obora s myslivnou a hájenkou.
Nad bývalým Eliášovým mlýnem jest v lese zřícenina "Hrad" ("Tempelštein"). Zdá se, že to bývala jen nějaká "hlídka", z níž zůstal zděný roh 5 m vysoký, 3-4 m dlouhý a 1,5 m silný, jinak není známek, jež by ukazovaly na zasypané valy nebo zřícené zdi.
Fotogalerie obce Dolní Heřmanice
Obec Dolní Heřmanice
Dolní Heřmanice č. 100, 59401, Velké Meziříčí
Osoby
- Bc. Neufussová Romana, starosta
Kontakty
- 604 264 427
- obec@dolnihermanice.cz
- www.dolnihermanice.cz
Vlajka
