Hustopeče

Nálezy:

- Neolitická sídliště, konec 4. a počátek 3. tisíciletí před Kristem.

- Kultura zvoncových pohárů, 1800 let před Kristem.

- Únětická kultura 2 000 - 1 500 let před Kristem.

- Bronzová doba (velatická kultura).

- Železná doba.

- Keltské osídlení.

- Římané.

893 - Schwoy v Topografii Moravy uvádí Hustopeče jako opevněné místo, kam se uchýlilo vojsko knížete Svatopluka po vpádu Uhrů na Moravu. (pozn. tehdy snad jen Česká Ves).

1240 - První zprávy o vinicích v Hustopečích (uváděny již jako zeměpanská osada).

1247 - Bruno, olomoucký biskup potvrzuje darování vinic a mlýna v Hustopečích brněnským měšťanem Oldřichem Schwarzem, ženskému klášteru Cella sanctae Mariae (herburský).

1248 - Inocenc IV., papež, potvrzuje klášteru herburskému vinice v Hustopečích a Pouzdřanech. Hustopeče nazývány vsí Vzpersch.

Ze 13. století je původně samostatný kostelík se hřbitovem, později boční kaple chrámu sv. Václava.

1249 - Vilém z Egerberku se podepisuje jako Vilém z Hustopečí (Ustopesch). Toto zboží, stejně jako Břeclav a Zlín, získal od kralevice Přemysla za obranu moravských hranic proti Uhrům.

1261 - Podle údajů v kronikách měli templáři z blízkých Čejkovic dobudovat spodní část chrámu, opevnit jej a uschovat v něm poklad.

1321 - Jan Lucemburský, král, postupuje svůj díl Hustopečí (patrně po templářích) Elišce Rejčce, královně vdově.

1322 - Eliška Rejčka kupuje dvě části Hustopečí od potomků Viléma z Hustopečí (Egerberků).

1323 - Eliška Rejčka zakládá klášter Králové v Brně a dává mu trhovou ves Hustopeče a vsi Starovice a Starovičky.

1324 - Konrad, olomoucký biskup, potvrdil patronát kláštera Králové v Hustopečích.

1327 - Jan Lucemburský, král, osvobodil klášter Králové a jeho poddané od dávek a břemen(vojenská tažení, stavby cest a mostů, hlídky, roboty).

1337 - Jan z Klingenberku rozhodl o sporech hranic vinohradů mezi Hustopečemi, Kurdějovem a Nikolčicemi.

1344 - Hustopeče jsou podřízeny brněnskému městskému právu, předtím měnínskému.

1351 - Jan Jindřich, markrabí, potvrzuje smlouvy na vinice brněnským měšťanům v Hustopečích.

V průběhu 14.století je budována chrámová loď.

1362 - Alžběta, abatyše a celý konvent starobrněnského kláštera potvrzuje, že od Horenského práva hustopečského není žádné odvolání. Listina je kulturní památkou ČR č.78/1.

1367 - Alžběta, abatyše kláštera Králové, zavádí v Hustopečích vinařský řád.

1372 - První zpráva o židech ve městě.

1383 - Berta z Boskovic, abatyše kláštera Králové se zřekla práva odúmrtí pro Hustopeče, Českou Ves, Starovice a Starovičky. Obyvatelé mohli odkázat v závěti majetek komu chtěli.

XV.století:

1405 - V rajhradském klášteře zápis o vlastnictví vinic v Hustopečích, postupně i kláštery z Čech a Moravy.

1407 - Poddaní Jindřicha z Lichtenštejnů přepadli Hustopeče, pobrali dobytek z klášterního dvora i poddaným a 32 lidí zajali.

1408 - Kateřina, abatyše kláštera Králové, uděluje městské radě a rychtáři plnou moc osvobození od platů těm, kteří osadí pusté domy a vinice v Hustopečích.

1410 - Jošt, markrabě moravský, potvrzuje konání trhů na sv.Havla (16.října).

1413 - Herburský klášter v Brně daruje brněnským dominikánům vinici v Hustopečích.

1415 - Petr z Dačic, probošt kláštera Králové, zakládá vinici u České Vsi a prodává ji hustopečskému měšťanu Ledererovi.

- Při vojenských střetech markrabat Jošta a Prokopa je zpustošena Česká Ves.

- Alžběta, abatyše kláštera Králové, zvyšuje osvobození od platů na 20 let všem, kdo osadí zpustlou Českou Ves.

1418 - Nejstarší pečeť města - vinná větévka se třemi hrozny, vinařským nožem a motykou.

1422 - Husité táhnoucí na Břeclav se utábořili na předměstí (Tábory).

1457 - Jiří z Poděbrad, král, jede na sjezd do Holiče. V Hustopečích se připojuje do průvodu o 400 koních rakouský feudál Oldřich Einzinger.

1458 - Jiří z Poděbrad, král, povoluje druhý výroční trh na sv.Prokopa (4.července).

1464 - Jiří z Poděbrad, král, potvrzuje městu jeho privilegia, stará městská a horenská práva. Listina je kulturní památkou ČR č.78/2.

1467 - Viktorin z Poděbrad, syn krále, přepadl s vojskem skupinu brněnských měšťanů (1 500 osob a 2000 vozů s vínem).

1476 - První doložené cechy ve městě, výrobci motyk a bednáři.

1480 - Písemná zmínka o založení špitálu - nemocnice.

1483 - Zástupci Hustopečí, Židlochovic a Brna jednali o vyšším horenském právu.

1486 - Václav z Ludanic na Veveří zprostředkoval urovnání sporů mezi Hustopečemi a Kurdějovem zastoupených Markétou z Donína, abatyší kláštera Králové a Vilémem z Pernštejna.

1496 - Vladislav II., král, potvrzuje privilegia města a vinohradní výsady.

- Přestavba kaple sv.Jana a vročení fresky objevené v roce 1927 za oltářem.

- Při městském špitále založena kaple sv.Ducha.

XVI.století:

1501 - Ulit zvon pro kostel v Hustopečích.

1505 - Markéta, abatyše kláštera Králové, darovala městu vinice na roční úrok.

1510 - Vladislav II., král, dal městu právo opevnit je hradbami a vybírat mýto.

1512 - Postaven nový presbytář chrámu v pozdně gotickém slohu.

1523 - Ludvík, král, potvrzuje městu privilegia.

1524 - Kryštof Wissinger, rychtář, vlastní dům v Klášterní ulici (portál v Mrštíkově ulici).

1526 - Ludvík, král, svolal sjezd moravských stavů do Hustopečí (pomoc Moravanů proti Turkům).

1528 - Ferdinand I., král, potvrzuje privilegia města a ustavuje třicátkový úřad.

1530-1535 - Do města přichází první dvě skupiny novokřtěnců ze Slavkova a Rosic.

- Mimo katolíků jsou zde i luteráni a pikardi.

- Děti chodí do školy ve Starovicích (luterský sedlák Jahn).

1554 - Kateřina Haugwitzová z Biskupic, abatyše kláštera Králové, povoluje zřízení městské kuchyně pro dělníky na vinicích a návštěvníky trhů.

1557 - Ferdinand I., král, potvrdil právo odúmrtí.

1558 - Město půjčuje králi Ferdinandovi I. 1 000 zlatých.

1564 - Spor města s Českou Vsí, která si uchovala samosprávu.

1565 - Maxmilián II., římský císař a král, potvrzuje privilegia města.

1571 - Poprava čtyř vrahů a lupičů.

1572 - Maxmilián II., římský císař a král, povyšuje Hustopeče na město s právem třetího trhu (na sv.Nikodéma), uděluje mu znak a právo pečetit červeným voskem. Listina je kulturní památkou ČR č.78/3.

1575 - Postavena zděná šibenice za městem.

1578 - Potvrzení vincourského cechu.

1579 - Rudolf II., král, potvrzuje privilegia města.

- Založení řeznického cechu.

- Matouš Jemnický z Wořešína, úředník kláštera Králové kupuje v Hustopečích dům na Táborech (zbořen 1992).

- Zbudovány renesanční domy na náměstí (Vašinovi, U Synků, a další).

1580 - Město je zatopeno při průtrži mračen.

1584 - Rozina Kundratka, abatyše kláštera Králové, uděluje právo prodeje soli a dřeva na radnici, vyváření piva v určených domech a postupuje městu pastviska na Ochsenberku a Fleckenberku.

- Postavena věž kostela.

- Město přistavělo ke kuchyni kovárnu a domky pro kováře.

1586 - Ustaven soukenický cech s právem týdenního trhu se sukny.

- Založen cech zámečníků, stolařů a sklenářů.

1587 - Šindelová krytina věže je nahrazena mědí a věž zvýšena o 4 sáhy.

1590 - Odnětí kostela luteránům a obnovení katolických bohoslužeb.

1593 - Rudolf II., král, potvrzuje privilegia a právo čtvrtečního trhu.

1595 - Postavena renesanční kašna na náměstí za 2 000 florénů - zlatých.

1598 - Ustaven cech pekařů podle olomouckého vzoru.

- Rudolf II., císař a král, odebírá majetek klášteru Králové v Hustopečích a dává jej Adolfu ze Schwarcenberku za dobytí Rábu (majetek nebyl převzat).

1599 - Rudolf II., císař a král, prodává Hustopeče, Starovice a Starovičky Karlu Maxmiliánovi a Gundakarovi z Lichtenštejnu.

XVII.století:

1600 - Karel Eusebius z Lichtenštejnu vydává městský řád.

1604 - Ve městě vypukla morová epidemie.

1605 - První vpád Bočkajovců (Uhrů) do města.

1607 - Falkenštejnské vinařské právo zrušeno na žádost moravských stavů.

- Kníže Patzowski žádá město o 9 000 zlatých výpalného, většina obyvatel je vyvražděna.

1610 - Poprava mydláře Konráda Koblitsche na náměstí za krádež hroznů.

1614 - Požár Kovářské ulice včetně městské brány (Kollárova).

1615 - Matyáš, císař a král, potvrzuje privilegia. Listina je kulturní památkou ČR č. 78/4

1617 - Karel Eusebius z Lichtenštejnu dává osadit na Kovářskou bránu svůj znak a půlorloj.

1618 - Vyhnání novokřtěnců z města.

1619 - Gábor Bethlen napadl město a žádá 15 000 zlatých výpalného, město i s okolím zpustošeno.

1620 - Ve městě se znovu usazují Židé.

- Město půjčilo moravským stavům 5 000 zlatých k nelibosti císaře.

1621 - Poslední část novokřtěnců se stěhuje do Levár a Sobotiště.

- Založení matrik.

1623 - Gábor Bethlen požaduje nové výpalné ve výši 51 7000 zlatých. Odvlečeno mnoho žen a dětí.

1624 - Ve městě táboří císařské vojsko a zabaví i to málo, co ještě zbylo.

- Po dobu nájezdů jsou trhy překládány do Valtic.

1629 - Ditrichštejn, kardinál, gubernátor Moravy stvrzuje výsady dobytčích trhů.

1634 - Nový požár Kovářské ulice.

1643 - Dobytčí trhy přeloženy do Mikulova.

- Do města vniklo lstí 3 000 Švédů a vyplenili je stejně jako i Kurdějov.

1644 - Vznik nových cechů - krejčovský, obuvnický, řeznický.

1645 - Město znovu dobyto Švédy (Torstenson) a vybráno 9 000 zlatých výpalného.

1650 - Při velké vichřici byla stržena báň z věže.

1651 - Při odchodu vojsk vypukl mor, na který zemřelo 40% obyvatelstva.

- Vypuzení Židů z města.

1656 - První lánová vizitace (soupis půdy).

1663 - Vpád Tatarů do města, 360 obyvatel zabito, 300 odvlečeno do zajetí, zničeny pole, sady a vinice.

1669 - Vyzvednutí templářského pokladu z úkrytu v kostele.

1671 - Spor radnice s knížetem z Lichtenštejnu - dvojvládí na radnici.

1673 - Po vpádech zůstalo jen 126 osedlých domů, 65 pustých.

1678 - Poprava ženy, která hodila své dítě do studny.

1679 - Vídeňský poštovní dostavník usmrtil při průjezdu několik lidí.

- Na morovou epidemii umírá několik set lidí (40% obyvatel).

1683 - Imrich Tökely, velitel kuruců v uherském vojsku, znovu drancuje město.

1684 - Požár hostince "U zlatého orla" v České vsi zničil 36 domů (autobusové nádraží).

1690 - Stavba kaple sv.Rocha na Křížovém kopci.

1696 - Poprava bednáře, měšťana, usvědčeného vraha a lupiče.

- Procházející císařské vojsko zabavilo všechno zbylé obilí a víno.

- Rozvoj soukenického řemesla příchodem nových obyvatel z Moravské Třebové.

XVIII.století:

1701 - Od požáru městského špitálu shořela celá Nová ulice (Nerudova).

1705 - Mikuláš Berecteny a Ladislav Oczkay, kuruci, vyzývají před branami města ke vzdání, město se ubránilo, padl jeden člověk.

1708 - Neobyčejně tuhá zima, sklizeň hroznů při vytápěných nádobách, trhliny na stromech v šíři dlaně.

1712 - Při dobytčím moru uhynulo ve městě 900 kusů.

1713 - Nová epidemie moru, zemřely desítky lidí.

1718 - Karel VI., císař, potvrzuje městu všechna dosavadní privilegia.

1719 - Velká neúroda, drahota, obyvatelé se živí jen zeleninou a ovocem.

- Poprava pastevce za krádež, pověšen za městem na hrušce.

1722 - Velký požár zničil 84 domů včetně špitálu a radnice.

1724 - Výjimečně úrodné roky ve vinicích.

1727 - Nejvyšší roční výnos z vinic, 2 107 beček (bečka = 565 litrů).

1731 - Druhá vlna kruté zimy, na jaře krupobití a povodně.

- Poprava bednářského tovaryše.

- Založeny pozemkové knihy.

1734 - Velká loupež na náměstí.

1736 - Zbudování morového sloupu na náměstí.

1737 - Bída a utrpení po vydání robotného patentu.

1738 - Poprava sedmi lupičů za krádež na náměstí.

1742 - Esterházyho husaři přepadli Prusy v Hustopečích.

1749 - Císařovna Marie Terezie ruší třicátkový úřad pro vnitrozemský dobytek.

- Postavení sochy sv.Jana Nepomuckého (původně před farou).

1751 - Spory mezi měšťany a vojsky okupační pruské armády.

- Požár na Dlouhém Cejlu zničil celou ulici (Herbenova).

1756 - Příchod piaristů do města.

1757 - Výstavba piaristické reálky (1757 - 1770).

- Založena nová kniha horenská.

1762 - Přívod vody dřevěným potrubím do kašny před piaristickou reálkou.

1773 - Zřízena velká ovocná zahrada (100 stromů) při piaristické reálce.

1780 - Zrušení starého hřbitova kolem kostela a zřízen nový za městem.

- Zobrazení města na kresbě panoramatu s popisem.

1782 - Josef II., císař a král český, povoluje konat dva výroční trhy.

1783 - Město mělo regulovaný magistrát.

1784 - Počet obyvatel ve městě byl 2 158, z toho 328 dětí, 312 domů.

1793 - Zbudován kamenný kříž u kostela.

XIX.století:

1805 - Město obsazeno francouzským vojskem až do roku 1806.

1809 - Nové obsazení města Francouzi (pobyt Napoleona 19.9.).

1811 - Staré kasárny rozděleny na 6 parcel (Jiráskova).

1813 - První případy cholery ve městě.

1819 - Vyhořel špitál a Kovářská ulice (Kollárova).

1820 - Rekonstrukce starého dřevěného potrubí vodovodu.

1824 - Zboření městských bran a likvidace hradeb.

- Oheň znovu zničil Dlouhý Cejl (Herbenova).

1829 - Hustopeče municipiálním městem.

1830 - Zrušení městského hrdelního soudu.

1831 - Na choleru umírá 18 lidí.

1834 - Budování tratě Vídeň - Brno.

1837 - Zřízení poštovní stanice.

1839 - Renovace kaple sv.Rocha na Křížovém kopci.

1840 - Založena první moravská továrna na zpracování sladkého dřeva.

1842 - Přestavba původní radnice (nad stávající).

1843 - Podle sčítání 2 906 obyvatel a 376 domů.

1848 - Při zrušení roboty ustavena Národní garda a zasazeny lípy svobody na náměstí.

- Výstavba nové školy (náměstí TGM).

1849 - Ve městě zřízen kolegiální soud, úřad podkrajský. Ustavena posádka husarů s divizním velitelstvím.

1850 - Náměstí vydlážděno kamenem z pavlovského lomu (za 9 000 zlatých).

- Ustaveno c.k. okresní hejtmanství pro soudní okresy Hustopeče, Břeclav, Židlochovice a Klobouky.

- Vydán požární řád města.

1851 - Upraveny kasárny pro četnictvo (vedle staré lékárny, Mrštíkova ulice).

1855 - Postavena hasičská zbrojnice s věží.

1856 - Oprava věže kostela (barokní podoba).

- Otevřena pokračovací škola pro řemesla a obchod.

1857 - Požár z České Vsi zničil i Panskou ulici a náměstí.

1859 - Zrušení cechů, liberalizace koncesí a řemesel.

1860 - Založena pamětní kniha města.

1861 - T.G.Masaryk studuje na piaristické reálce (1861 - 1863).

1865 - Velká průtrž mračen se zatopením a velkými škodami.

1866 - Ve městě ubytováno 6 000 pruských vojáků.

1869 - Podle sčítání 3 106 obyvatel a 522 domů.

1870 - Zřízena německá reálka.

- Založen židovský hřbitov.

1873 - Ustavení městské spořitelny.

1880 - Druhá továrna na sladké dřevo (parní pohon).

- Postavení židovské synagogy a školy.

- Založení kazatelské stanice církve evangelické.

- Ludvík Masaryk kupuje tiskárnu, kterou provozuje do roku 1894.

1883 - Přístavba k budově německé zemské reálky (dívčí škola).

1891 - Založen český čtenářský spolek.

1893 - První česká národní slavnost "Na zámečku" (nám. TGM).

1894 - Výstavba lokální dráhy v délce 7 km do Hustopečí.

- První české ochotnické divadelní představení (28.3., hra Staří blázni, režie Filip Kuber, opona A.Mucha).

1895 - Ustavení české Rolnické záložny (plakát A.Mucha).

- Filip Kuber zakládá Slovanské listy.

XX.století:

1900 - 1938: Sílící činnost české menšiny ve městě

1900 - Při sčítání bylo 3 603 obyvatel, 3 257 Němců, 380 Čechů, 588 domů, 2 743 ha.

- Postavení kostela církve čs. bratrské, evangelické.

1902 - Zahájení opravy kostela (likvidace barokní střechy věže s dřevěným ochozem).

- První objev révokazu.

1906 - Stavba nové radnice za 200.000 korun.

1907 - Volby do říšského sněmu.

1908 - Založen odbor Národní jednoty pro jihozápadní Moravu.

1909 - Ustavující schůze odboru Ústřední matice školské. 15.srpna povoleno otevření české školy.

- Počátky nacionalistických štvanic českých dětí.

- Zdemolování vnitřního zařízení Národního domu Němci.

- Protestní tábory lidu v českém okolí.

1911 - Rozvoj českých spolků (Sokol, Komenský, Čtenářský spolek).

- Vznik prvního českého úvěrního ústavu.

1912 - Spory s německým vedením města o přestěhování české školy.

1917 - Snesení kostelních zvonů pro válečné účely.

1918 - Zprávy o vzniku ČSR až 29.října z novin.

- Přípis městského zastupitelstva o připojení k Rakousku.

- Obsazení města Slováckou brigádou se dvěma kulomety na náměstí.

1919 - Otevření českého gymnázia

1922 - Elektrifikace města.

1923 - Zřízení českého státního gymnázia

1924 - Otevřena česká veřejná knihovna.

1925 - Změna názvu města z Hustopeč na Hustopeče.

- Zavedení autobusové dopravy mezi městem a nádražím (dnes Šakvice).

1926 - Založení české občanské záložny.

- Postaveno 30 nových domů a dva činžovní domy s 12 byty.

- Zahájeno dláždění ulic města.

1928 - Železniční neštěstí v Zaječí (23 mrtvých a 100 zraněných).

1929 - Postaven chudobinec za 160.000 Kčs.

- Místní lokálku provozuje L.Redlich, prodejem jízdenek na státní dráhu vznikl vůči státu dluh 2 miliony Kč (nebyl uhrazen).

1930 - Zavedení autobusové dopravy do Mikulova.

- Otevření nového českého státního gymnázia (dnes Nemocnice).

- Při sčítání bylo 3 719 obyvatel, 1 862 Němců, 1 715 Čechů a 142 cizinců.

1933 - Sadová úprava Křížového kopce.

- Stavba nové Rolnické záložny (výzdoba J.Obšil, rodák, akademický malíř).

1934 - Zrušení tradičních obilních trhů.

- Poprvé zvolen český starosta (MUDR.František Hošek).

1936 - Nadprůměrná úroda ve vinicích (z 1 ha 30q hroznů).

- Stavba obilního skladiště u nádraží.

1937 - Stavba české měšťanské školy a budovy okresního soudu.

- Aktivizace hustopečských henleinovců.

1938 - Slavnosti henleinovců pod prapory SdP (březen a 1.máj).

- 8.října okupuje město německá branná moc.

1938 - 1944: Německá okupace města

1938 - Místní Němec vysekal na Masarykově náměstí Lípu svobody.

- Městskou kroniku vedl K. M. von Levetzow v nacionalistickém duchu.

- Komisařem města jmenován JUDr. Robert Schwach.

- Deportace židů do Mikulova.

- Ve městě vznikají oddíly SA a SS.

- Změny v názvech ulic a náměstí /SA Strasse, A.Hitler Platz, K. Henlein Platz/.

- 27. 10. A. Hitler v Mikulově.

- Přeměna SdP na NSDAP /Nacionálně soc. německá strana práce/.

- Do města přijel říšský vedoucí Seys Inquart /bývalý Čech Čtvrtečka/ se 120 novináři z Vídně.

- Cenové relace - bílé víno 3,80 - 4,00 Kčs, červené 2,80 - 3,40 Kčs, v přepočtu na marky 75 feniků za litr.

- Pokus o přeměnu novostavby záložny na německý dům neprošel.

1939 - Odtržení města od českého zázemí se projevilo zánikem trhů, úřady byly přeloženy do Mikulova, kam byla zřízena autobusová linka.

- Hustopeče začleněny do župy Niederdonau.

- 17. 3. vytvoření protektorátu Čechy a Morava.

- Návštěva A. Hitlera v Brně.

- Po silných bouřkách velké záplavy ve městě.

- Zavedení potravinových lístků a nařízení o zatemnění města.

- Komisařským starostou města Rudolf Ludwig, ředitel školy.

1940 - Mimořádné sněhové bouře.

- Přemístění pomníků padlých z I. sv. války z Herbenovy ul. do parčíku před školu.

- Ve Vídni zemřel starosta Ludwig, nástupcem Wiktor Henrich.

- Po odchodu mužů do armády nastupují pracovní povinnost studenti, úředníci a především francouzští zajatci.

- Příjezd 740 Němců z Besarábie, ubytováni ve školách a bývalém okresním hejtmanství.

- Výsadba množství ovocných stromů a moruší pro pěstování bource morušového k získání hedvábí na padáky.

1941 - Mimořádné mrazy a sněhové vánice přerušily na týden dopravu a spojení.

- Velký úhyn zvěře mrazy a nedostatkem potravy.

- Při tání sněhu zaplavení nižších částí města.

- Zborcení řady obytných domů a sklepů podmáčením základů.

- Besarábci uznáni jako plnoprávní Němci, postupně přesunuti na dobytá území v Polsku.

- Starostou města jmenován JUDr. Anton Oberleitner.

- Obyvatelstvo odevzdává zimní oděvy a kožešiny pro armádu.

- Příchod nové skupiny 400 přesídlenců z Besarábie.

1942 - Opakování mimořádně tuhé zimy.

- Odvody ročníku 1924.

- Poslední skupina Besarábců odjíždí na dobytá území Ukrajiny a Ruska.

1943 - První vzpomínková slavnost na padlé vojáky ve válce.

- Ubývá záznamů v kronice, jsou nahrazovány výstřižky z novin o historii města.

1944 - Za tento rok již nebyly vedeny žádné záznamy.

1945 - 1948: Období poválečného rozvoje

Mimo rok 1945, který byl zpracován dodatečně na základě vzpomínek účastníků, nebyla vedena městská kronika až do roku 1956. Rekonstrukce významnějších událostí ve městě byla zpracována z dobového materiálu a ústního podání pamětníků.

1945 - V katastru města padlo 358 sovětských vojáků, kteří byli provizorně pohřbeni na osmi místech ve městě. Budova německé reálky byla krátkodobě upravena na vojenskou polní nemocnici.Ještě v den osvobození, tj. 16. dubna, byl ustaven revoluční národní výbor v čele s B. Varadinkem.

- Válečnými škodami bylo zničeno 36 budov, těžce poškozeno 69 objektů a lehce 174 budovy. Střelbou byla poškozena věž radnice a loď kostela.

- O život přišlo 8 osob německé národnosti.

- Začínají první útěky místních nacistů do Rakouska.

- První veřejná schůze dne 26. 4. za účasti 75 občanů zvolila 30ti členný národní výbor s předsedou B. Varadinkem, tajemníkem B. Frýbort.

- Byly vydány první české potravinové lístky pro Čechy i Němce.

- 1. května byly otevřeny první obchody.

- Městem procházelo množství německých zajatců směrem na Slovensko.

- 21. 5. byla ustavující schůze pléna okres. národního výboru pro Hustopečsko, Kloboucko, a Židlochovsko s předsedou B. Novotným.

- 21. 6. byla dekretem vyhlášena konfiskace německého majetku, včetně Lichtenštejnského panství v Lednici.

- Přiděleno 133 zemědělských usedlostí s 1 317 ha půdy a 31 živností z původních 137, byly ustaveny národní správy.

- Při nových volbách 6. 8. byl předsedou městského národního výboru zvolen J. Sedláček.

1946 - Značný pohyb obyvatelstva z vnitrozemí do pohraničních oblastí.

- Soustředění německého obyvatelstva v budově německé reálky.

- Z bývalého okresu bylo odsunuto 3 180 osob. Ve městě zůstalo 33 antifašistů a 137 osob ze smíšených manželství a přestárlých.

- Postupná obnova chodu města ve všech oblastech.

- Za městem založen hřbitov sovětských vojáků z hustopečského a části mikulovského okresu. Pohřbeno celkem 1 875 vojen. osob.

- Obnovení všech původních národních a církevních svátků.

- V prvních volbách do NS zvítězila Národ. socialist. strana s 367 hlasy.

- Komunistická strana - 352

- Čs. strana lidová - 288

- Čs. strana soc. demokrat. - 191

- Vyhlášení dvouletého plánu obnovy a rozvoje 1946 - 1948.

1947 - Po dlouhé a mrazivé zimě se projevil nedostatek paliva.

- V létě katastrofální sucho, nedostatek krmiva a nutné porážky i chovného dobytka. Návštěva prezidenta E. Beneše v Brumovicích s účastí žáků a studentů našich škol.

- Obnovení činnosti loutkového divadla a založení zahrádkářského spolku.

- Zřízen městský rozhlas.

1948 - 26. 2. ustaven okresní a městský akční výbor se 22 členy.

- Po politických změnách předsedou MěNV O. Halouzka, předsedou ONV F. Hrubeš.

- Přejmenování nádraží Hustopeče na hlavní trati na Šakvice stanice.

- Město získalo příspěvek 259 000 Kčs jako podporu zemědělství postiženému suchem.

- Značný pohyb obyvatelstva, útěky z vyrabovaných usedlostí, ale také pro neznalost zemědělské výroby a vinařství.

- Z místních 31 živností vytvořeny podniky (Hustroj, Komunální podnik, Stavební podnik).

- Výstavba prvních bytových jednotek v dnešní Javorové ulici.

1949 - Ustaven nový hustopečský okres zmenšený o 27 obcí, stal se součástí brněnského kraje.

- Zrušení Okresních školních rad, Okresní péče o mládež, Okresní berní správy a Berního úřadu.

- Zakládání mandloňových sadů.

- Zřízení obvodního zdravotního střediska.

- Výrazná redukce ploch vinic pro neznalost obdělávání.

- Zřízení traktorové stanice na bývalém velkostatku (dnes veterinární Úřad).

1950 - 1959: Poválečná obnova a budování

1950 - Počet obyvatel města 2 652, z toho 2 578 Čechů a 74 Němců.

- Založení zemědělského družstva, během roku všechny tři typy se 106 členy.

- Výstavba závodu Fruta, výroba ovocných šťáv a konzervárna.

- Vybudování samoobsluhy Jednota v Javorové ulici.

- Osazení prvních hydrantů na vodu ve městě.

- Zbudování retenční nádrže a rybníku na Štinkavce.

- Začaly vycházet místní Zemědělské noviny.

- Rozdělení okresu Hustopeče - část okres Židlochovice, část Břeclav.

- Na vybavení zemědělského útulku pro děti věnovala M.Nováková z Prahy 5 000 Kčs.

1951 - Úpravy stodol pro hromadné ustájení dobytka (ul. Sv. Čecha a Šafaříkova).

1952 - Zahájení adaptací čs. gymnázia pro okresní nemocnici.

- Přemístění stát. traktorové stanice do nových objektů před městem.

- Ukončení výroby cukrovinek a pendreků v bývalé továrně Wurffel n.s.

- Zemědělské družstvo má ve stavu 300 ks skotu, 40 koní, 550 vepřů a 2 300 ks drůbeže.

- Zřízení metanové stanice na Brněnské ulici a plnění tlak. nádob.

1953 - Po projevu A. Zápotockého vystupování členů z družstva (omezení potravin. lístků a šatenek).

- Vlakové neštěstí u Šakvic (120 mrtvých).

- Měnovou reformou stanovena hodnota pracovní jednotky v družstvu na 10,- Kčs.

- Veřejný protest několika občanů proti měnové reformě (1 : 5 a 1 : 50).

1954 - Soukromí zemědělci obhospodařují 672 ha půdy.

- Zřízení státního statku a budování farmy u silnice do Bojanovic (668 ha).

- Vodovodní síť města plně zprovozněna.

- Závod Drukov změněn na Jihokov.

1955 - Postupná obnova vinařství a sadařství.

- Zakládání zahrádkářských kolonií.

1956 - Zahájena výuka ve zvláštní škole.

1957 - Založení urnového háje za hřbitovem sovět. vojáků.

- Počet obyvatel 3 200, 820 domů, 5 studní, 10 ha sadů, 11 km veřejného osvětlení.

- Ze závodu Fruta Strojírny potravinářského průmyslu.

- Volby do národních výborů.

- Zahájena výstavba sportovního stadionu.

- Přelet sovětské družice nad městem zachycen radioamatéry.

- Asijská chřipka postihla mládež.

- Postupná plynofikace města.

- První televizor ve městě.

1958 - Kolem trati brigádnicky vysazeno 800 vrb a 500 topolů.

- Zrušení tzv. Sokolské zahrady v Brněnské ulici ve prospěch rozšíření Jihokovu.

- Stavba autoservisu Jihokovu při vjezdu do města.

- Zahájení provozu autoškoly Svazarmu.

1958 - Zpracování nového územního plánu města (VUT Brno).

- Radioklub navázal spojení s Novým Yorkem.

- Likvidace domů ulice B. Němcové pro výstavbu autobusového nádraží.

- Televizory vlastní 300 občanů města.

- Úprava dlažby náměstí v hodnotě 250 000 Kčs.

- Místní telefonní ústředna má 224 účastníků.

1959 - Ustavení melioračního družstva.

- Zahájení stavby veterinární nemocnice a hotelu.

- První fotbalový zápas na novém hřišti ve sportovním areálu.

- Družba města se slovenským městem Modra.

- Ukončení socializace zemědělství ve městě i okrese.