Dobroslavice

Mezi další majitele patřil např. rod Tvorkovských a Bruntálských z Vrbna, pánové z Choltic a Cikáni ze Slupka.Tehdy došlo k velkému zadlužení panství , a to i v důsledku třicetileté války, kdy panství ze dvou třetin zpustlo. Zkázu dovršil požár roku 1638, kdy vyhořela celá obec včetně dvora.

R. 1743 vznikla samostatná poštovní stanice umístěna v hospodářských prostorách zámku. Přes Dobroslavice vedla poštovní doprava do Vídně.

U zámku se rozprostírala rozsáhlá zahrada se dvěma zděnými letohrádky a altánkem, byly zde i stáje pro koně. Kamenný most v zámeckém parku se klenul nad Děhylovským potokem, krásná kaple a rozsáhlý ovocný sad za ní pak pokračoval až k silnici na Opavu a vše obklopovala kamenná zeď. K zámku patřilo i zahradnictví, které se v obci nachází dodnes .

Panství vlastnil také italský rod Gianninni. Z erbu tohoto rodu bylo čerpáno při návrhu znaku obce Dobroslavice.

V letech 1860–1945 byla majitelem panství hrabata Wilczekova – poslední byl gróf a uhlobaron Jan Wilczek. Panství mělo rozlohu 1468 ha.

Ve vsi byla záložna i kovárna a krčma.

Roku 1938 byla ryze česká obec zabraná Německem. Při osvobozovacích bojích v dubnu 1945 zámek částečně vyhořel a obec byla z více jak 80% zničena. Občané se rozhodli obec obnovit. Při výstavbě materiálem pomohlo i město Přerov. Válkou poškozený zámek byl demolován, část zámeckého parku byla rozparcelována na nová stavební místa. Naprostá většina domů byla zrekonstruována nebo zcela nově postavena.

Obec byla od roku 1976 součástí města Hlučína, k jejímu opětovnému osamostatnění došlo v roce 1992.

Roku 1894 rozhodlo obecní zastupitelstvo postavit ve středu obce obecní dům. Součástí měla být obecní kancelář, nemocnice, úmrčí komora, hasičská zbrojnice, šatlava a kaple. Celkový náklad byl přes 2 500 zlatých. K vlastní stavbě došlo roku 1896 a stavbu provedl Emil Hanke z Klimkovic. V dolní části budovy byla šatlava a hasičské skladiště, ze kterého se po roce 1945 stala po určitou dobu mlékárna. Nyní je zde moštárna. Dvě místnosti v patře slouží dnes jako kanceláře obecního úřadu.

Škola vznikla a byla postavena jako jednotřídní v letech 1889–1890. Slavnostně vysvěcena a otevřena byla dne 4. září 1890. Roku 1911 rozhodlo obecní zastupitelstvo rozšířit školu na dvoutřídní, a to nádstavbou druhého podlaží na stávající školní budovu . Tato byla dne 8. prosince 1912 vysvěcena. V té době se zde učilo 110 žáků. V letech 1945 – 46 se vyučovalo v nepoškozené části zámku.

V roce 1995 byla škola opět rekonstruována. V současné se zde vyučuje čtvrtý a pátý ročník pro děti z obce Děhylov a Dobroslavice. Děti 1. – 3. ročníku z obou obcí navštěvují školu v Děhylově.

Od r. 1995 je v budově školy i pobočka Základní umělecké školy, ve které se vyučuje 30 dětí.

V roce 1924 byla provedena elektrifikace obce a v roce 1928 veřejný vodovod. V celé obci je vybudována kanalizace.

Mateřská škola byla založena roku 1953 a nachází se v místě bývalého hostince u Marků.

V letech 1994 a 1995 byla v obci provedena plynofikace .

V centru obce je prodejna potravin.

U hlavní komunikace na ul. Slezské stojí kulturní dům, který je využíván ke konání plesů, divadel, výstav nebo koncertů. Konají se zde i veřejné schůze občanů. Kulturní dům slouží i ke sportovní činnosti.

Součástí kulturního domu je Hostinec u zámeckého parku. Poblíž se nachází další restaurace Kovárna s venkovním posezením, která byla přebudována právě z bývalé kovárny .

Pro sportovní vyžití jsou v obci tenisové kurty, kuželna se závodní dráhou, fotbalové hřiště a víceúčelové hřiště, které se v zimě mění na ledovou plochu pro bruslaře.

Zahálet zde nebudou ani turisté na kolech, protože obcí prochází dvě cyklostezky. Obcí každoročně probíhá trasa cyklistických závodů Velkopolomské okruhy.

V současnosti má obec 688 obyvatel , 237 čísel popisných a rozlohu 723 ha.

Na katastru obce poblíž řeky Opavy je chatová osada Rybárna , kde je 55 rekreačních objektů a chat.

Pamětihodnosti:

Dva smírčí kříže 15.-16. st. – doklad trestního práva. Jsou na nich vyobrazeny vražedné zbraně – na jednom řeznický dranžirovací nůž a na druhém střela ze samostřílu.

Mariánský pískovcový sloup s Madonou z 19. století se nachází poblíž smírčích křížů. Práce je ovlivněna gotickou plastikou.

Zámecký park v anglickém stylu z let 1813–1819.

Zřícenina kamenného mostu v zámeckém parku postaveného na přelomu 19. a 20. století.

Dekorativní váza v barokním stylu z 19. st. – umístěna v zámeckém parku.

Zámecká kaple z r. 1896 s mramorovým oltářem z r. 1910.

Socha Jana Nepomuckého před kaplí z 19. st.

Pomník padlých v I. světové válce.

Památník obětem II. světové války.

Znak Obce

Modročervený štít příčně dělený zlatým břevnem provázený v dolním červeném poli zlatou korunou a v horním modrém poli třemi šesticípými zlatými hvězdami. Zlatá koruna označovala obec jako sídlo panství /obec titul získala v dobách panování rodu Gianninniho/, tři šesticípé zlaté hvězdy jsou symbolem – zdraví – štěstí – nového života a dobrých skutků.

Přírodní zvláštnosti – zajímavosti

Poštovní rybník – přírodní rezervace

Jezero u Hlučína vzniklo po těžbě štěrku a jeho část se nachází na katastru Dobroslavic . V létě slouží jako přírodní koupaliště a téměř celý rok se zde rybaří. Pořádají se zde rybářské soutěže s mezinárodní účastí.

Zámecký park – byl revitalizován v letech 2002–2003, procházky působí příjemně oku i duši. Nachází se zde krásná výsadba rododendronů, nově sosen a listnatých stromů.