Dobříkov

Jako svědek je na této listině podepsán i výše zmíněný Pysko z Dobříkova. Text listiny je však obsažen v pozdější listině z roku 1490, kterou Jindřich st. z Minsterberka, syn krále Jiřího z Poděbrad, potvrzuje svému poddanému Jiříkovi výsadní list na choceňskou rychtu. Pysko byl zřejmě zeman sídlící na místním dvorci, který později užíval Jan, řečený Těchlovec z Dobříkova, připomínaný poprvé v roce 1415, v tak zvaném "stižném listu" zaslaném do Kostnice českou a moravskou šlechtou proti uvěznění Mistra Jana Husa. Tvrz se poprvé připomíná až v roce 1496. Byla postavena snad na místě někdejšího zemanského dvorce po roce 1463, kdy Dobříkov kupuje od Jana Talafůse z Ostarova Hynek z Malejova. Ten se stal zakladatelem pozdějšího zemanského rodu Dobříkovských z Malejova. Dobříkov se stal centrem malého zemanského statku. Po prohrané bělohorské bitvě byl tento statek Dobříkovským zkonfiskován a roku 1623 prodán Albrechtu z Valdštejna. Ten ho spojil s nedlouho předtím získaným panstvím Zámrsk. Ještě v témže roce Zámrsk i s Dobříkovem prodal Vincenci Mušingerovi z Gumpendorfu. Po jeho smrti (kolem roku 1628) je Dobříkov od Zámrsku oddělen a jako samostatný statek prodán Terezii Markétě ze Schonkirchen. Tím zůstal až do konce roku 1704, kdy byl se Zámrskem spojen znovu. S ním pak sdílí společné osudy až do roku 1850, kdy se stává samostatnou obcí. Součástí Dobříkova se po roce 1850 stává do té doby samostatná vesnice Rzy. Měla však určitou formu samosprávy. K rozdělení obou obcí na dva samostatné celky došlo až v roce 1906. V 60.letech je obec Rzy, s platností od 14.6.1964, sloučena s Dobříkovem znovu.