Nový Kostel

Nový Kostel byl založen v 17. století. Svůj název "Nový Kostel" získal zajímavým způsobem. V době reformace (17. století) bylo téměř všechno obyvatelstvo lutheránského vyznání. V jedné z obcí patřící pod správu Klinghartu (Křižovatky), žila jedna katolická rodina. Člen této rodiny onemocněl, dal se zaopatřit v Chlumu sv. Máří a tímto bylo navázány styky s katolickou farností. Z popudu tehdejšího faráře v Chlumu sv. Máří, Šebestiana Kristiána byl v roce 1613 vystavěn kostel ve zdejší obci. Byl však spravován farou v Chlumu. Teprve na žádost statkáře Mulze von Woldau, byla v roce 1657 zřízena fara při zdejším kostele. Prvním farářm zde byl Vít Etter. V roce 1776 byl kostel zvětšen a farnosti byly přidány další obce. Protože kostel byl oproti kostelu v Křižovatce nový, začalo se říkat obci "Nový Kostel". Tento kostel Povýšení sv. Kříže nebyl ušetřen přírodní katastrofy, když v roce 1845 zapálil blesk věž kostela. Při požáru shořely varhany a zvony se roztavily. Kostel byl obnoven a v roce 1884 se na věži objevily hodiny.

K obci se váže pověst o správci kláštera ve Valdsasích, který svůj život dožíval právě zde v jednom z honosných statků. K stáru si dobře uvědomoval, že majetek nenabyl právě poctivým způsobem a prosil své děti, aby vše vrátily. Nikdo jej však nebral vážně. Správce zemřel v pátek třináctého a byl pohřben na místním hřbitově. Již první noc po pohřbu přijel na hřbitov neznámý jezdec a vyvolal z hrobu nebožtíka. Mrtvý byl posazen na koně, když se při průjezdu branou zoufale zachytil jednoho ze sloupků a zřítil se ze strmé stráně k potoku. Tam jej také nalezl ráno hrobník. který hrůzou zešedivěl. Od té doby se tomuto místu říká "pekelný sráz".

Obci samotnou stíhaly v 19 století pohromy. v roce 1842 byl v obci velký hladomor následkem dlouho trvajícího sucha. V roce 1850 zaneslo vojsko, které bylo v obcích ubytováno, tyfus, na který zemřelo mnoho osob.

Obyvatelstvo obce se živilo především zemědělstvím, také tkalcovstvím a později domáckým houslařským průmyslem. Své výrobky odvádělo obyvatelstvo firmám v Schönbachu, které zajišťovaly prodej a vývoz výrobků. Největšího rozmachu dosáhla obec před dosídlením v roce 1945. Tehdy zde bylo 10 hostinců, 1 kavárna s cukrárnou, 3 pekařství, 3 řeznictví, 2 holičství, 2 kovárny, 1 zámečnická dílna, 3 krejčovské dílny, 2 obuvnické dílny, 5 potravinářských obchodů, 1 obchod se zeleninou a 1 obchod s nádobím. Dále zde byl 1 velký truhlářský závod, 1 menší dílna truhlářská a 1 kolářství. Byly zde i 2 uhelné obchody. Úřady byly zastoupeny poštou, stanicí SNB, měla zde pobočku banka. V obci byla ordinace praktického lékaře a do dvou zubních ordinací dojížděli zubní technici 2x týdně.