Hledat firmy v obci Cikháj, část obce Cikháj
Nabídka práce v okolí 30 km 236 firem
Zderaz č. 11922,17 km
Herrmannova 520, Chotěboř22,24 km
Rybičkova 364, Skuteč22,30 km
Skuteč č. 35822,31 km
Starohradská 316, Dolní Předměstí, Polička22,32 km
Smetanova 254, Skuteč22,34 km
Bořiny 1145, Horní Předměstí, Polička22,35 km
Bořiny 1145, Horní Předměstí, Polička22,35 km
Bořiny 1145, Horní Předměstí, Polička22,35 km
Žižkova 381, Chotěboř22,38 km
Ctětín č. 6822,66 km
Jiráskova 669, Chotěboř22,81 km
Palackého nám. 16, Polička-Město, Polička22,90 km
Na Valech 1721, Chotěboř22,93 km
Masarykova 8, Polička-Město, Polička22,96 km
Tyršova 155, Horní Předměstí, Polička23,01 km
Na Bídě 15, Horní Předměstí, Polička23,03 km
T. Novákové 315, Horní Předměstí, Polička23,05 km
Havlíčkova 1842, Chotěboř23,20 km
Na Vyšehradě 1096, Horní Předměstí, Polička23,26 km
Historie obce Cikháj celá historie
Vyměřením katastru obce bylo 9.září 1366 na příkaz maršálka království českého, pána Jindřicha z Lipé.Ten tímto příkazem vyřešil spor o toto území mezi panstvím v Novém Městě na Moravě a žďárským klášterem. Území tak spadlo pod správu kláštera, který zde založil klášterní usedlost Walddorf. Usedlost Walddorf měla zásobovat klášter zemědělskými produkty (chovali dobytek a pěstovali oves a len).
O dva roky později vydal Boček Žďárský 15.5.1368 příkaz ke zužitkování zdejších lesů, a tak byla v blízkosti usedlosti Walddorf založena osada Czykhaki. Prvními osadníky byli obyvatelé české i německé národnosti (lesní dělníci a uhlíři). Ze dřeva sroubili domky a mýtiny proměňovali v ornou půdu. Pěstovali na ní žito, jarní pšenici, řepu a později brambory. Dřevo z okolních lesů bylo využíváno k výrobě dřevěného uhlí. Dřevo se spalovalo v milířích, kterých bylo několik. Dřevěné uhlí sloužilo pro vysokou pec na železnou rudu v Polničce, a pro sklářské hutě. V osadě Czykhaki byly založeny tři rybníky – nade mlýnem, uprostřed osady a ve Zlatnicích. V osadě žili řemeslníci (vyráběli nástroje pro potřeby uhlířů, sklářů, koše, opálky a pro obec specifické dřevěné hodiny se skleněným cimbálem), drobní vlastníci půdy,vlastníci půdy s větší výměrou, nemajetná chudina, která trvale robotovala. Vedle osady Czykhaki existoval klášterní Dvůr (usedlost Walddorf). Bylo v něm zaměstnáno 9.osob: šafář, šafářka, 4 služebné, 1 pohůnek, 1 pastýř hovězího dobytka a 1 pastýř vepřů. V roce 1784 došlo ke zrušení kláštera ve Žďáře nad Sázavou a řeholní komunita odešla z regionu. Veškerá pouta kláštera s ostatními osadami byla přetrhána. Pozemky dvora a objekty byly rozprodány.
V roce 1788 došlo ke sloučení osady Czykhaki a usedlosti Walddorf a vznikla společná obec v současném rozložení.
19. století
V roce 1845 byla postavena nová silnice středem Cikháje.V roce 1849 připadl Cikháj pod okresní hejtmanství v Novém Městě na Motavě. V roce 1850 byla obec rozšířena o osadu Kocanda. Od roku 1860 se ustavovaly různé spolky, věnovala se péče zdravotnímu stavu obyvatel. V roce 1884 byl ustaven žďárský lékařský obvod, do něhož příslušela obec Cikháj. V Cikháji bylo rozvíjeno domácí tkalcovství, bílení příze a plátna. S potřebou luk na bílení příze a plátna byl v roce 1875 zrušen rybník uprostřed obce. Postavilo se 15 bělisek. Cikhájští běliči byly vyhlášeni svojí vysokou kvalitou.
Nad školami byl zrušen církevní dohled. V roce 1862 bylo zahájeno vyučování v pronajatých místnostech. 7. července 1873 byla povolena zemským radou jednotřídka. V roce 1873 byl odkoupen dům za účelem výstavby nové školy. 8.prosince 1901 začali žáci navštěvovat nově postavenou školu. V roce 1861 byla postavena zvonice u Koláčkových. Občané Cikháje se zapojovali i do spotřebních a výrobních celků. V roce 1869 byl ve Žďáře založen Okresní spolek hospodářský. I pro občany obce opatřoval různé zemědělské nástroje a zajišťoval různé osvětové akce.
20. století
V roce 1905 místní občané založili Sbor dobrovolných hasičů. Koncem roku 1910 bylo provedeno sčítání lidu. V obci žilo 343 obyvatel, 174 mužů a 169 žen. V obci se projevoval nedostatek potravin a finančních prostředků na obživu. Bídu a obavy o další život násobil odchod velkého počtu mladých mužů na frontové bojiště. Začala 1.světová válka. Školní děti musely místo vyučování pomáhat v zemědělství. Byly rozepsány povinné dodávky obylí a masa. V 1.světové válce padlo 13 místních mužů.
16.2.1920 bylo provedeno sčítání lidu. V obci Cikháj žilo 342 obyvatel, 161 mužů a 181 žen a na Kocandě 162 obyvatel.
V r. 1930 byla významnou událostí obce oslava 80.výročí narození T.G.Masaryka a stal se čestným občanem obce. V témže roce byla postavena pila s rychlořeznými stroji. 24.7.1938 byl odhalen památník 1.světové války.
24.9.1938 byla vyhlášena V Československé republice mobilizace. Bránit svoji vlast odešlo z obce 14 mužů. Obec byla označena česko-německým nápisem Cikháj – Ziegenhain. Ve večerních hodinách bylo nařízeno úplné zatmění oken. Veřejné budovy byly opatřeny říšskou vlajkou a vlajkou Protektorátu Čechy a Morava. Pod trestem smrti bylo obyvatelstvu zakázáno poslouchat rozhlasové vysílání z Londýna a Moskvy. Začalo se rozvíjet partyzánské hnutí. Cikháj se stala středem partyzánského odboje. V obci a okolních lesích operovaly partyzánské skupiny „Zarevo“, „M.J.Hus“, „Krov“ a „Vpřed“. 5.května 1945 byla obec Cikháj osvobozena.
6.3.1949 byla od obce odloučena osada Kocanda a připojena k Herálci. 11.5.1950 se v obci rozsvítila první žárovka. V prosinci 1950 Místní národní výbor zakoupil pozemek a dům č.p.51 za účelem zbourání a výstavby kulturního domu. Ke stavbě bylo použito dřevo z rozhledny na Žákově hoře, která byla z bezpečnostního důvodu stržena. Při výstavbě se objevili nečekané obtíže. Rozestavěná budova měla být z podmětu vedení družstva a okresních funkcionářů předělána na kravín. Po protestech obyvatel byl návrh zamítnut a Okresní národní výbor přestal stavbu finančně dotovat.Výstavba nemohla být dokončena, a tak Národní výbor předal budovu brněnské univerzitě, která zde 6.září 1963 otevřela své výukové středisko. V listopadu 1951 byla zřízena v obci telefonní linka. 23.9.1958 bylo založeno JZD. Od 1.1.1961se JZD Cikháj a JZD Světnov sloučilo a nese název JZD Žákova hora se sídlem ve Světnově. V červnu 1970 prezident republiky Ludvík Svoboda navštívil Cikháj a na Žákově hoře vyhlásil Chráněnou krajinnou oblast Žďárské vrchy. 8.5.1975 byl odhalen památník partyzánskému hnutí ve 2.světové válce. 27.6.1976 se konaly v Cikháji poprvé v historii u památníku 2.světové války Okresní slavnosti míru spojené s folklórní přehlídkou souborů. 1.7.1980 byla obec převzata pod správu Městského národního výboru ve Žďáře nad Sázavou. 16.8.1988 započata výstavba prodejny smíšeného zboží. Stavba byla dokončena o dva roky později. Svému účelu sloužila do roku 1996, kdy byla pronajata soukromému subjektu a poté prodána. Obec Cikháj se znovu osamostatnila v roce 1992. V roce 1998 obec oslavila výročí 630 let od svého založení.
21. století
Nyní jsme na začátku tohoto století. V roce 2001 byla vysvěcena kaplička sv. Anny. V roce 2005 obec opravila a restaurovala své památky „kapličku u Koláčkových“, „Kříž“, „Boží muka“, byl opraven památník obětem 1.světové války a památníky partyzánského hnutí 2.světové války. 7.5.2005 byla odhalena pamětní deska Petru Křičkovi, který se v letech 1941-1945 ukrýval v budově školy před gestapem (dnes budova Obecního úřadu). 13.5.2008 starosta obce přebírá od předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Ing. Miloslava Vlčka dekret o udělení znaku a vlajky obci Cikháj. 2.8.2008 u příležitosti pouťových oslav byly slavnostně vysvěceny znak a vlajka obce.
Demografické údaje
Obec Cikháj
Cikháj č. 19, 59102, Žďár nad Sázavou 2
Osoby
- p. Litochleb Sylvie, starosta
Kontakty
- 566 659 522
- obec@cikhaj.cz
- www.cikhaj.cz
Vlajka













