Hledat firmy v obci Chrášťany, část obce Chrášťany
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 674 firem

Hálova 56/23, Satalice, Praha26,82 km

Bohdanečská 97, Vinoř, Praha26,82 km

Bošínská 240/1, Satalice, Praha26,83 km

U Kapličky 13, Dobřejovice26,83 km

U zahrady 142/4, Dolní Měcholupy, Praha26,85 km

U zahrady 142/4, Dolní Měcholupy, Praha26,85 km

Malešov č. 18726,87 km

Veronské nám. 403, Horní Měcholupy, Praha26,89 km

V Oblouku 599, Průhonice26,89 km

Pirknerovo náměstí 228/5, Kutná Hora-Vnitřní Město, Kutná Hora26,93 km

Bratří Venclíků 1070/2, Černý Most, Praha26,94 km

Újezd č. 66, Smilovice26,97 km

Pirknerovo náměstí 202/6, Kutná Hora-Vnitřní Město, Kutná Hora26,98 km

Žižkovo nám. 107, Malešov27,01 km

Jana Palacha 166, Šipší, Kutná Hora27,04 km

Bratří Venclíků 1140/1, Černý Most, Praha27,05 km

Bratří Venclíků 1139/3, Černý Most, Praha27,07 km

Trabantská 290/31, Satalice, Praha27,08 km

Bratří Venclíků 1139/3, Černý Most, Praha27,11 km

Českobrodská 1329, Kyje, Praha27,11 km

Historie obce Chrášťany celá historie

Obec Chrášťany se poprvé připomíná roku 1306, neboť původně patřila ke Kouřimi. Král Václav III. dává svolení k tomu, aby rychtář Kouřimský Diviš, syn Petrův, mohl prodat měšťanu Kouřimskému Jindřichu, synu Adlotha, rychtářství města Kouřimi, které mu král Václav II. prodal s dvorem v Chrášťanech, se čtyřmi masnými krámy a osmi domky ve městě. V roce 1614 ji získal Jaroslav Smiřický a připojil ji k černokosteleckému panství. Do dějin české numismatiky se zapsala obec v roce 1897, kdy byl u tzv. staré silnice objeven prastarý poklad denárů prvních českých panovníků, z nichž nejstarší jsou mince Boleslava II. (†999).

V roce 1306 je její písemná podoba Craschan; ale již v roce 1462 čteme Chrasstan, a v roce 1654 Chrasstiany. Pojmenování osady se vysvětluje tím, že se lidé usadili v místě, kde rostlo křoví nebo chrastí.

Z kulturních památek můžeme v obci Chrášťany zmínit kamenný křížek.

Chrášťany jsou významným archeologickým nalezištěm z doby neolitické (3500 – 2500 let př.n.l.). Nálezy hřivnáčské kultury, kultury se šňůrovou keramikou a se zvoncovitými poháry. První téměř jistě indoevropskou kulturou na našem území je šňůrová keramika v pozdním neolitu, které předcházela (snad) neindoevropská kultura řivnáčská. Šňůrová keramika k nám přišla z východu a odpovídala by původu Indoevropanů někde v oblasti Volhy.

Kultura se šňůrovou keramikou: V pozdním neolitu osídlil střední Evropu lid se šňůrovou keramikou. Jeho původ se obvykle hledá ve východní Evropě, odkud se rozšířil do severní a střední Evropy. U tohoto obyvatelstva se v minulosti předpokládal bojovný a kočovný způsob života a za hlavní způsob obživy se pokládalo dobytkářství a pastevectví jen v malé míře doplněno zemědělstvím. Tím se vysvětloval i nedostatek sídlišť. V současné době se však začínají objevovat i jisté náznaky sídlišť. Téměř jedinými památkami jsou malá pohřebiště i s několika desítkami hrobů, jsou převážně kostrové, ve skrčené poloze, mnohdy pod mohyly. V keramice patří k nejčastějším tvarům dvojuché amfory, šňůrové poháry, džbánky dřevohostického a letonického typu a misky moravského typu. Oblíbeným šperkem byly provrtané psí zuby, provrtané lastury a kostěné jehlice.

Kultura se Zvoncovými poháry: Současně přišli i nositelé kultury se zvoncovými poháry, kteří obsadili v pozdním eneolitu celou západní a střední Evropu. Jejich původ se hledá v jižním Španělsku někdy i v severní Africe. Bojové a kulturně vyspělé lidstvo, které se převážně věnovalo pastevectví a dobytkářství, přecházelo na našem území postupně k usedlému zemědělskému způsobu života. Hlavními prameny poznání zůstávají pohřebiště. Obvykle mívají několik desítek kostrových hrobů se zemřelými ve skrčené poloze, vedle nichž se v menší míře mohou objevit i pohřby žárové. Zvláštností jsou hroby obklopené kruhovým příkopem, které jsou zřejmě zbytky původních mohyl. Keramiku představují zvoncovité poháry, esovitě profilované hrnce, mísy s rozšířeným okrajem a nezdobené džbánky tzv. průvodní keramiky. Poměrně časté jsou i nálezy měděných předmětů, z nichž nejběžnější jsou dýčky, jehlice, spirálové náušnice. Z ostatních předmětů jsou typické pazourkové šipky, nátepní destičky a kostěné knoflíky s provrtem ve tvaru písmene V.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.