Hledat firmy v obci Chrášťany
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Živé firmy v obci Chrášťany 15 firem

ZŠ Bylany - Bylany č. 104, Chrášťanyweb

ANIKA-ČR, s.r.o. - Chrášťany č. 41

HELITOM s.r.o. - Chotouň č. 99, Chrášťany

TESAŘSTVÍ ZIKA TOMÁŠ - Chrášťany č. 48

PRO-DOMA, SE - Chrášťany č. 19

OBEC Chrášťany - Chrášťany č. 20

PODLIPANSKÉ VČELAŘSTVÍ CHÁBEROVI - Bylany č. 109, Chrášťany

STUDIO-SMS - Chotouň č. 4, Chrášťany

ENERIS s. r. o. - Chrášťany č. 14

LUKA & VÍŠ-PRODEJ A ROZVOZ KVALITNÍHO PÍSKU - Chotouň č. 26, Chrášťany

PAINTBALL KUTNÁ HORA - Chrášťany

BYLANKA s.r.o. - Chrášťany č. 14

NÁRODNÍ CIRKUS ORIGINAL BEROUSEK s.r.o. - Bylany č. 9, Chrášťany

MŠ Chrášťany - Chrášťany č. 27

CHRÁNĚNÉ BYDLENÍ BYLANY - Bylany č. 26, Chrášťany

Historie obce Chrášťany celá historie

Obec Chrášťany se poprvé připomíná roku 1306, neboť původně patřila ke Kouřimi. Král Václav III. dává svolení k tomu, aby rychtář Kouřimský Diviš, syn Petrův, mohl prodat měšťanu Kouřimskému Jindřichu, synu Adlotha, rychtářství města Kouřimi, které mu král Václav II. prodal s dvorem v Chrášťanech, se čtyřmi masnými krámy a osmi domky ve městě. V roce 1614 ji získal Jaroslav Smiřický a připojil ji k černokosteleckému panství. Do dějin české numismatiky se zapsala obec v roce 1897, kdy byl u tzv. staré silnice objeven prastarý poklad denárů prvních českých panovníků, z nichž nejstarší jsou mince Boleslava II. (†999).

V roce 1306 je její písemná podoba Craschan; ale již v roce 1462 čteme Chrasstan, a v roce 1654 Chrasstiany. Pojmenování osady se vysvětluje tím, že se lidé usadili v místě, kde rostlo křoví nebo chrastí.

Z kulturních památek můžeme v obci Chrášťany zmínit kamenný křížek.

Chrášťany jsou významným archeologickým nalezištěm z doby neolitické (3500 – 2500 let př.n.l.). Nálezy hřivnáčské kultury, kultury se šňůrovou keramikou a se zvoncovitými poháry. První téměř jistě indoevropskou kulturou na našem území je šňůrová keramika v pozdním neolitu, které předcházela (snad) neindoevropská kultura řivnáčská. Šňůrová keramika k nám přišla z východu a odpovídala by původu Indoevropanů někde v oblasti Volhy.

Kultura se šňůrovou keramikou: V pozdním neolitu osídlil střední Evropu lid se šňůrovou keramikou. Jeho původ se obvykle hledá ve východní Evropě, odkud se rozšířil do severní a střední Evropy. U tohoto obyvatelstva se v minulosti předpokládal bojovný a kočovný způsob života a za hlavní způsob obživy se pokládalo dobytkářství a pastevectví jen v malé míře doplněno zemědělstvím. Tím se vysvětloval i nedostatek sídlišť. V současné době se však začínají objevovat i jisté náznaky sídlišť. Téměř jedinými památkami jsou malá pohřebiště i s několika desítkami hrobů, jsou převážně kostrové, ve skrčené poloze, mnohdy pod mohyly. V keramice patří k nejčastějším tvarům dvojuché amfory, šňůrové poháry, džbánky dřevohostického a letonického typu a misky moravského typu. Oblíbeným šperkem byly provrtané psí zuby, provrtané lastury a kostěné jehlice.

Kultura se Zvoncovými poháry: Současně přišli i nositelé kultury se zvoncovými poháry, kteří obsadili v pozdním eneolitu celou západní a střední Evropu. Jejich původ se hledá v jižním Španělsku někdy i v severní Africe. Bojové a kulturně vyspělé lidstvo, které se převážně věnovalo pastevectví a dobytkářství, přecházelo na našem území postupně k usedlému zemědělskému způsobu života. Hlavními prameny poznání zůstávají pohřebiště. Obvykle mívají několik desítek kostrových hrobů se zemřelými ve skrčené poloze, vedle nichž se v menší míře mohou objevit i pohřby žárové. Zvláštností jsou hroby obklopené kruhovým příkopem, které jsou zřejmě zbytky původních mohyl. Keramiku představují zvoncovité poháry, esovitě profilované hrnce, mísy s rozšířeným okrajem a nezdobené džbánky tzv. průvodní keramiky. Poměrně časté jsou i nálezy měděných předmětů, z nichž nejběžnější jsou dýčky, jehlice, spirálové náušnice. Z ostatních předmětů jsou typické pazourkové šipky, nátepní destičky a kostěné knoflíky s provrtem ve tvaru písmene V.

Demografické údaje