Chrášťany leží ve Středočeském kraji, v okrese Praha-západ. Sousedí s obcemi Chýně, Jinočany, městem Rudnou a na východě s hlavním městem Prahou. Obec je položena v nadmořské výšce 398 metrů nad mořem.
Hledat firmy v obci Chrášťany, část obce Chrášťany
Živé firmy v obci Chrášťany, část obce Chrášťany 82 firem
K Vodojemu 140, ChrášťanyZavřenoPro vás stavební firmy, řemeslníky a pokrývače, kteří stavíte ploché střechy, pokládáte asfaltové pásy na střechy a potřebujete připevnit materiál, nabízí firma Jakub Kokeš kotevní techniku.Chrášťany č. 92ZavřenoPlzeňská 28, ChrášťanyZavřenoK Vodojemu 140, ChrášťanyZavřenoPlzeňská 49, Chrášťanydle domluvyPlzeňská 43, Chrášťanydle domluvyZa Tratí 206, Chrášťanydle domluvyChrášťany č. 90ZavřenoPlzeňská 6, ChrášťanyZavřenoChrášťany č. 140ZavřenoJana Nepomuckého 92, ChrášťanyZavřenoKe Kapitule 63, ChrášťanyZavřenoZa Tratí 207, ChrášťanyZavřenoŽlutá 199, ChrášťanyZavřenoChrášťany č. 49ZavřenoChrášťany č. 188ZavřenoPlzeňská 256, ChrášťanyZavřenoZa Tratí 235, ChrášťanyZavřenoPlzeňská 256, ChrášťanyZavřeno
Historie obce Chrášťany celá historie
Původ jména Chrášťany se vysvětluje jako ves lidí bydlících v chrástu nebo u chrástu, jak se dříve označovala porostlina nebo lesina. Někdy se také jednalo o vzrostlý les. U našich Chrášťan se ale zcela určitě jednalo o první případ. Jméno se původně zapisovalo jako Krascani . V této podobě je obec zapsána spolu s Hořelicemi, Dušníky a Bratronicemi jako majetek benediktinského kláštera sv. Jiří na Hradě pražském v roce 1227. jedná se o první písemnou zmínku o obci, která je uvedena ve spise Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, tedy kniha nebo sborník diplomatických dopisů Království českého.
Majetek kláštera potvrzují listiny i z let následujících, tedy 1228 a později i 1233. Tento rok je psaná podoba jména Hrascane . Další modifikace se vztahuje k zápisu z roku 1318, kdy je uváděn Cunrat z Chrascan, místní drobný šlechtic o kterém kromě jména nevíme nic. Drobná zpráva o obci pochází z roku 1391, kdy je uváděn pražský měšťan Smil z Chrášťan jako majitel domu na Novém městě pražském. Smil z Chrášťan také v letech 1396 – 1398 sedí na tvrzi ve Velké Dobré nedaleko Unhoště.
Chrášťany měly kromě období, kdy patřily do uceleného správního celku, což bylo později panství, více majitelů současně. Část obce patřila od počátku církvi, část šlechtickým majitelům.
Od roku 1378 je obec v majetku pražského arcibiskupství. Chrášťany jsou tak nepřímo v majetku Jana Očka z Vlašimi, důvěrníka císaře Karla IV., od roku následujícího přebírá arcibiskupství jeho synovec Jan z Jenštejna. Od roku 1396 ho v úřadě střídá Olbram ze Škvorce a roku 1402- 1411 se na stolci usídlil Zbyněk Zajíc z Házmburka, posměšně zvaný abeceda. Na rozdíl od svých předchůdců bylo jeho vzdělání velmi chatrné a proslavil se spíše jako vojevůdce. Byl velkým kritikem a odpůrcem Jana Husa a později velký nepřítel husitů. Po něm se na necelý rok úřadu ujal Albík z Uničova, osobní lékař císaře Zikmunda a krále Václava IV. Albík byl ve své době světově vyhlášeným lékařem. Posledním arcibiskupem který měl Chrášťany v majetku byl Konrád z Vechty, královský dvořan, který se přidal k husitské revoluci a byl v roce 1421 papežem vyobcován z církve. V tu dobu se ves dostala do majetku zápisných držitelů.
Majitelem druhé části obce je od roku 1420 Zdeněk ze Šternberka. Jde téměř s jistotou prohlásit, že si v období dalších čtrnácti let svého majetku příliš neužil. Patřil totiž k horlivým katolíkům a zarytým odpůrcům husitů, kteří Prahu a její rozlehlé okolí v tu dobu ovládali. Opěrným bodem katolické strany byl v okolí hrad Karlštejn, který měl silnou posádku, ale ani ta nedokázala ochraňovat zboží okolních katolických pánů.
Po zklidnění poměrů po husitských válkách zůstávají Chrášťany v majetku Šternberků. Zdeněk se stal nejvyšším pražským purkrabím a jeho potomek Ladislav zapsal obec v roce 1507 spolu s Železnou a Libečovem Kapitule sv. Víta na Pražském hradě. Vedle majetku kapituly byl v obci ještě zpupný nebo-li dědičný zemanský statek. Chrášťany byly také vázány službou manskou k hradu Křivoklátu. Ta byla zřejmě uložena již zakladatelem hradu Přemyslem Otakarem II. Manská služba se týkala obvykle vojenské služby ve válce nebo zapůjčení koní, povozů apod. v době míru. Chrášťany měly konkrétně uloženy manskou službu s kuší a ve zbroji, jak dokládá zápis z roku 1548 ukládající tuto povinnost Janu Šlovskému ze Šlovic, majiteli statku.
Demografické údaje
OBEC Chrášťany
Plzeňská 28, Chrášťany, 25219, Rudná u Prahy
Osoby
- p. Hrdlička Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
29 ulic:
Chrášťany č. 92ZavřenoPlzeňská 28, ChrášťanyZavřenoK Vodojemu 140, ChrášťanyZavřenoPlzeňská 49, Chrášťanydle domluvyPlzeňská 43, Chrášťanydle domluvyZa Tratí 206, Chrášťanydle domluvyChrášťany č. 90ZavřenoPlzeňská 6, ChrášťanyZavřenoChrášťany č. 140ZavřenoJana Nepomuckého 92, ChrášťanyZavřenoKe Kapitule 63, ChrášťanyZavřenoZa Tratí 207, ChrášťanyZavřenoŽlutá 199, ChrášťanyZavřenoChrášťany č. 49ZavřenoChrášťany č. 188ZavřenoPlzeňská 256, ChrášťanyZavřenoZa Tratí 235, ChrášťanyZavřenoPlzeňská 256, ChrášťanyZavřeno
Historie obce Chrášťany celá historie
Původ jména Chrášťany se vysvětluje jako ves lidí bydlících v chrástu nebo u chrástu, jak se dříve označovala porostlina nebo lesina. Někdy se také jednalo o vzrostlý les. U našich Chrášťan se ale zcela určitě jednalo o první případ. Jméno se původně zapisovalo jako Krascani . V této podobě je obec zapsána spolu s Hořelicemi, Dušníky a Bratronicemi jako majetek benediktinského kláštera sv. Jiří na Hradě pražském v roce 1227. jedná se o první písemnou zmínku o obci, která je uvedena ve spise Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, tedy kniha nebo sborník diplomatických dopisů Království českého.
Majetek kláštera potvrzují listiny i z let následujících, tedy 1228 a později i 1233. Tento rok je psaná podoba jména Hrascane . Další modifikace se vztahuje k zápisu z roku 1318, kdy je uváděn Cunrat z Chrascan, místní drobný šlechtic o kterém kromě jména nevíme nic. Drobná zpráva o obci pochází z roku 1391, kdy je uváděn pražský měšťan Smil z Chrášťan jako majitel domu na Novém městě pražském. Smil z Chrášťan také v letech 1396 – 1398 sedí na tvrzi ve Velké Dobré nedaleko Unhoště.
Chrášťany měly kromě období, kdy patřily do uceleného správního celku, což bylo později panství, více majitelů současně. Část obce patřila od počátku církvi, část šlechtickým majitelům.
Od roku 1378 je obec v majetku pražského arcibiskupství. Chrášťany jsou tak nepřímo v majetku Jana Očka z Vlašimi, důvěrníka císaře Karla IV., od roku následujícího přebírá arcibiskupství jeho synovec Jan z Jenštejna. Od roku 1396 ho v úřadě střídá Olbram ze Škvorce a roku 1402- 1411 se na stolci usídlil Zbyněk Zajíc z Házmburka, posměšně zvaný abeceda. Na rozdíl od svých předchůdců bylo jeho vzdělání velmi chatrné a proslavil se spíše jako vojevůdce. Byl velkým kritikem a odpůrcem Jana Husa a později velký nepřítel husitů. Po něm se na necelý rok úřadu ujal Albík z Uničova, osobní lékař císaře Zikmunda a krále Václava IV. Albík byl ve své době světově vyhlášeným lékařem. Posledním arcibiskupem který měl Chrášťany v majetku byl Konrád z Vechty, královský dvořan, který se přidal k husitské revoluci a byl v roce 1421 papežem vyobcován z církve. V tu dobu se ves dostala do majetku zápisných držitelů.
Majitelem druhé části obce je od roku 1420 Zdeněk ze Šternberka. Jde téměř s jistotou prohlásit, že si v období dalších čtrnácti let svého majetku příliš neužil. Patřil totiž k horlivým katolíkům a zarytým odpůrcům husitů, kteří Prahu a její rozlehlé okolí v tu dobu ovládali. Opěrným bodem katolické strany byl v okolí hrad Karlštejn, který měl silnou posádku, ale ani ta nedokázala ochraňovat zboží okolních katolických pánů.
Po zklidnění poměrů po husitských válkách zůstávají Chrášťany v majetku Šternberků. Zdeněk se stal nejvyšším pražským purkrabím a jeho potomek Ladislav zapsal obec v roce 1507 spolu s Železnou a Libečovem Kapitule sv. Víta na Pražském hradě. Vedle majetku kapituly byl v obci ještě zpupný nebo-li dědičný zemanský statek. Chrášťany byly také vázány službou manskou k hradu Křivoklátu. Ta byla zřejmě uložena již zakladatelem hradu Přemyslem Otakarem II. Manská služba se týkala obvykle vojenské služby ve válce nebo zapůjčení koní, povozů apod. v době míru. Chrášťany měly konkrétně uloženy manskou službu s kuší a ve zbroji, jak dokládá zápis z roku 1548 ukládající tuto povinnost Janu Šlovskému ze Šlovic, majiteli statku.
Demografické údaje
OBEC Chrášťany
Plzeňská 28, Chrášťany, 25219, Rudná u Prahy
Osoby
- p. Hrdlička Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
29 ulic:
Plzeňská 28, ChrášťanyZavřenoK Vodojemu 140, ChrášťanyZavřenoPlzeňská 49, Chrášťanydle domluvyPlzeňská 43, Chrášťanydle domluvyZa Tratí 206, Chrášťanydle domluvyChrášťany č. 90ZavřenoPlzeňská 6, ChrášťanyZavřenoChrášťany č. 140ZavřenoJana Nepomuckého 92, ChrášťanyZavřenoKe Kapitule 63, ChrášťanyZavřenoZa Tratí 207, ChrášťanyZavřenoŽlutá 199, ChrášťanyZavřenoChrášťany č. 49ZavřenoChrášťany č. 188ZavřenoPlzeňská 256, ChrášťanyZavřenoZa Tratí 235, ChrášťanyZavřenoPlzeňská 256, ChrášťanyZavřeno
Historie obce Chrášťany celá historie
Původ jména Chrášťany se vysvětluje jako ves lidí bydlících v chrástu nebo u chrástu, jak se dříve označovala porostlina nebo lesina. Někdy se také jednalo o vzrostlý les. U našich Chrášťan se ale zcela určitě jednalo o první případ. Jméno se původně zapisovalo jako Krascani . V této podobě je obec zapsána spolu s Hořelicemi, Dušníky a Bratronicemi jako majetek benediktinského kláštera sv. Jiří na Hradě pražském v roce 1227. jedná se o první písemnou zmínku o obci, která je uvedena ve spise Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, tedy kniha nebo sborník diplomatických dopisů Království českého.
Majetek kláštera potvrzují listiny i z let následujících, tedy 1228 a později i 1233. Tento rok je psaná podoba jména Hrascane . Další modifikace se vztahuje k zápisu z roku 1318, kdy je uváděn Cunrat z Chrascan, místní drobný šlechtic o kterém kromě jména nevíme nic. Drobná zpráva o obci pochází z roku 1391, kdy je uváděn pražský měšťan Smil z Chrášťan jako majitel domu na Novém městě pražském. Smil z Chrášťan také v letech 1396 – 1398 sedí na tvrzi ve Velké Dobré nedaleko Unhoště.
Chrášťany měly kromě období, kdy patřily do uceleného správního celku, což bylo později panství, více majitelů současně. Část obce patřila od počátku církvi, část šlechtickým majitelům.
Od roku 1378 je obec v majetku pražského arcibiskupství. Chrášťany jsou tak nepřímo v majetku Jana Očka z Vlašimi, důvěrníka císaře Karla IV., od roku následujícího přebírá arcibiskupství jeho synovec Jan z Jenštejna. Od roku 1396 ho v úřadě střídá Olbram ze Škvorce a roku 1402- 1411 se na stolci usídlil Zbyněk Zajíc z Házmburka, posměšně zvaný abeceda. Na rozdíl od svých předchůdců bylo jeho vzdělání velmi chatrné a proslavil se spíše jako vojevůdce. Byl velkým kritikem a odpůrcem Jana Husa a později velký nepřítel husitů. Po něm se na necelý rok úřadu ujal Albík z Uničova, osobní lékař císaře Zikmunda a krále Václava IV. Albík byl ve své době světově vyhlášeným lékařem. Posledním arcibiskupem který měl Chrášťany v majetku byl Konrád z Vechty, královský dvořan, který se přidal k husitské revoluci a byl v roce 1421 papežem vyobcován z církve. V tu dobu se ves dostala do majetku zápisných držitelů.
Majitelem druhé části obce je od roku 1420 Zdeněk ze Šternberka. Jde téměř s jistotou prohlásit, že si v období dalších čtrnácti let svého majetku příliš neužil. Patřil totiž k horlivým katolíkům a zarytým odpůrcům husitů, kteří Prahu a její rozlehlé okolí v tu dobu ovládali. Opěrným bodem katolické strany byl v okolí hrad Karlštejn, který měl silnou posádku, ale ani ta nedokázala ochraňovat zboží okolních katolických pánů.
Po zklidnění poměrů po husitských válkách zůstávají Chrášťany v majetku Šternberků. Zdeněk se stal nejvyšším pražským purkrabím a jeho potomek Ladislav zapsal obec v roce 1507 spolu s Železnou a Libečovem Kapitule sv. Víta na Pražském hradě. Vedle majetku kapituly byl v obci ještě zpupný nebo-li dědičný zemanský statek. Chrášťany byly také vázány službou manskou k hradu Křivoklátu. Ta byla zřejmě uložena již zakladatelem hradu Přemyslem Otakarem II. Manská služba se týkala obvykle vojenské služby ve válce nebo zapůjčení koní, povozů apod. v době míru. Chrášťany měly konkrétně uloženy manskou službu s kuší a ve zbroji, jak dokládá zápis z roku 1548 ukládající tuto povinnost Janu Šlovskému ze Šlovic, majiteli statku.
Demografické údaje
OBEC Chrášťany
Plzeňská 28, Chrášťany, 25219, Rudná u Prahy
Osoby
- p. Hrdlička Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
29 ulic:
K Vodojemu 140, ChrášťanyZavřenoPlzeňská 49, Chrášťanydle domluvyPlzeňská 43, Chrášťanydle domluvyZa Tratí 206, Chrášťanydle domluvyChrášťany č. 90ZavřenoPlzeňská 6, ChrášťanyZavřenoChrášťany č. 140ZavřenoJana Nepomuckého 92, ChrášťanyZavřenoKe Kapitule 63, ChrášťanyZavřenoZa Tratí 207, ChrášťanyZavřenoŽlutá 199, ChrášťanyZavřenoChrášťany č. 49ZavřenoChrášťany č. 188ZavřenoPlzeňská 256, ChrášťanyZavřenoZa Tratí 235, ChrášťanyZavřenoPlzeňská 256, ChrášťanyZavřeno
Historie obce Chrášťany celá historie
Původ jména Chrášťany se vysvětluje jako ves lidí bydlících v chrástu nebo u chrástu, jak se dříve označovala porostlina nebo lesina. Někdy se také jednalo o vzrostlý les. U našich Chrášťan se ale zcela určitě jednalo o první případ. Jméno se původně zapisovalo jako Krascani . V této podobě je obec zapsána spolu s Hořelicemi, Dušníky a Bratronicemi jako majetek benediktinského kláštera sv. Jiří na Hradě pražském v roce 1227. jedná se o první písemnou zmínku o obci, která je uvedena ve spise Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, tedy kniha nebo sborník diplomatických dopisů Království českého.
Majetek kláštera potvrzují listiny i z let následujících, tedy 1228 a později i 1233. Tento rok je psaná podoba jména Hrascane . Další modifikace se vztahuje k zápisu z roku 1318, kdy je uváděn Cunrat z Chrascan, místní drobný šlechtic o kterém kromě jména nevíme nic. Drobná zpráva o obci pochází z roku 1391, kdy je uváděn pražský měšťan Smil z Chrášťan jako majitel domu na Novém městě pražském. Smil z Chrášťan také v letech 1396 – 1398 sedí na tvrzi ve Velké Dobré nedaleko Unhoště.
Chrášťany měly kromě období, kdy patřily do uceleného správního celku, což bylo později panství, více majitelů současně. Část obce patřila od počátku církvi, část šlechtickým majitelům.
Od roku 1378 je obec v majetku pražského arcibiskupství. Chrášťany jsou tak nepřímo v majetku Jana Očka z Vlašimi, důvěrníka císaře Karla IV., od roku následujícího přebírá arcibiskupství jeho synovec Jan z Jenštejna. Od roku 1396 ho v úřadě střídá Olbram ze Škvorce a roku 1402- 1411 se na stolci usídlil Zbyněk Zajíc z Házmburka, posměšně zvaný abeceda. Na rozdíl od svých předchůdců bylo jeho vzdělání velmi chatrné a proslavil se spíše jako vojevůdce. Byl velkým kritikem a odpůrcem Jana Husa a později velký nepřítel husitů. Po něm se na necelý rok úřadu ujal Albík z Uničova, osobní lékař císaře Zikmunda a krále Václava IV. Albík byl ve své době světově vyhlášeným lékařem. Posledním arcibiskupem který měl Chrášťany v majetku byl Konrád z Vechty, královský dvořan, který se přidal k husitské revoluci a byl v roce 1421 papežem vyobcován z církve. V tu dobu se ves dostala do majetku zápisných držitelů.
Majitelem druhé části obce je od roku 1420 Zdeněk ze Šternberka. Jde téměř s jistotou prohlásit, že si v období dalších čtrnácti let svého majetku příliš neužil. Patřil totiž k horlivým katolíkům a zarytým odpůrcům husitů, kteří Prahu a její rozlehlé okolí v tu dobu ovládali. Opěrným bodem katolické strany byl v okolí hrad Karlštejn, který měl silnou posádku, ale ani ta nedokázala ochraňovat zboží okolních katolických pánů.
Po zklidnění poměrů po husitských válkách zůstávají Chrášťany v majetku Šternberků. Zdeněk se stal nejvyšším pražským purkrabím a jeho potomek Ladislav zapsal obec v roce 1507 spolu s Železnou a Libečovem Kapitule sv. Víta na Pražském hradě. Vedle majetku kapituly byl v obci ještě zpupný nebo-li dědičný zemanský statek. Chrášťany byly také vázány službou manskou k hradu Křivoklátu. Ta byla zřejmě uložena již zakladatelem hradu Přemyslem Otakarem II. Manská služba se týkala obvykle vojenské služby ve válce nebo zapůjčení koní, povozů apod. v době míru. Chrášťany měly konkrétně uloženy manskou službu s kuší a ve zbroji, jak dokládá zápis z roku 1548 ukládající tuto povinnost Janu Šlovskému ze Šlovic, majiteli statku.
Demografické údaje
OBEC Chrášťany
Plzeňská 28, Chrášťany, 25219, Rudná u Prahy
Osoby
- p. Hrdlička Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
29 ulic:
Plzeňská 49, Chrášťanydle domluvyPlzeňská 43, Chrášťanydle domluvyZa Tratí 206, Chrášťanydle domluvyChrášťany č. 90ZavřenoPlzeňská 6, ChrášťanyZavřenoChrášťany č. 140ZavřenoJana Nepomuckého 92, ChrášťanyZavřenoKe Kapitule 63, ChrášťanyZavřenoZa Tratí 207, ChrášťanyZavřenoŽlutá 199, ChrášťanyZavřenoChrášťany č. 49ZavřenoChrášťany č. 188ZavřenoPlzeňská 256, ChrášťanyZavřenoZa Tratí 235, ChrášťanyZavřenoPlzeňská 256, ChrášťanyZavřeno
Historie obce Chrášťany celá historie
Původ jména Chrášťany se vysvětluje jako ves lidí bydlících v chrástu nebo u chrástu, jak se dříve označovala porostlina nebo lesina. Někdy se také jednalo o vzrostlý les. U našich Chrášťan se ale zcela určitě jednalo o první případ. Jméno se původně zapisovalo jako Krascani . V této podobě je obec zapsána spolu s Hořelicemi, Dušníky a Bratronicemi jako majetek benediktinského kláštera sv. Jiří na Hradě pražském v roce 1227. jedná se o první písemnou zmínku o obci, která je uvedena ve spise Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, tedy kniha nebo sborník diplomatických dopisů Království českého.
Majetek kláštera potvrzují listiny i z let následujících, tedy 1228 a později i 1233. Tento rok je psaná podoba jména Hrascane . Další modifikace se vztahuje k zápisu z roku 1318, kdy je uváděn Cunrat z Chrascan, místní drobný šlechtic o kterém kromě jména nevíme nic. Drobná zpráva o obci pochází z roku 1391, kdy je uváděn pražský měšťan Smil z Chrášťan jako majitel domu na Novém městě pražském. Smil z Chrášťan také v letech 1396 – 1398 sedí na tvrzi ve Velké Dobré nedaleko Unhoště.
Chrášťany měly kromě období, kdy patřily do uceleného správního celku, což bylo později panství, více majitelů současně. Část obce patřila od počátku církvi, část šlechtickým majitelům.
Od roku 1378 je obec v majetku pražského arcibiskupství. Chrášťany jsou tak nepřímo v majetku Jana Očka z Vlašimi, důvěrníka císaře Karla IV., od roku následujícího přebírá arcibiskupství jeho synovec Jan z Jenštejna. Od roku 1396 ho v úřadě střídá Olbram ze Škvorce a roku 1402- 1411 se na stolci usídlil Zbyněk Zajíc z Házmburka, posměšně zvaný abeceda. Na rozdíl od svých předchůdců bylo jeho vzdělání velmi chatrné a proslavil se spíše jako vojevůdce. Byl velkým kritikem a odpůrcem Jana Husa a později velký nepřítel husitů. Po něm se na necelý rok úřadu ujal Albík z Uničova, osobní lékař císaře Zikmunda a krále Václava IV. Albík byl ve své době světově vyhlášeným lékařem. Posledním arcibiskupem který měl Chrášťany v majetku byl Konrád z Vechty, královský dvořan, který se přidal k husitské revoluci a byl v roce 1421 papežem vyobcován z církve. V tu dobu se ves dostala do majetku zápisných držitelů.
Majitelem druhé části obce je od roku 1420 Zdeněk ze Šternberka. Jde téměř s jistotou prohlásit, že si v období dalších čtrnácti let svého majetku příliš neužil. Patřil totiž k horlivým katolíkům a zarytým odpůrcům husitů, kteří Prahu a její rozlehlé okolí v tu dobu ovládali. Opěrným bodem katolické strany byl v okolí hrad Karlštejn, který měl silnou posádku, ale ani ta nedokázala ochraňovat zboží okolních katolických pánů.
Po zklidnění poměrů po husitských válkách zůstávají Chrášťany v majetku Šternberků. Zdeněk se stal nejvyšším pražským purkrabím a jeho potomek Ladislav zapsal obec v roce 1507 spolu s Železnou a Libečovem Kapitule sv. Víta na Pražském hradě. Vedle majetku kapituly byl v obci ještě zpupný nebo-li dědičný zemanský statek. Chrášťany byly také vázány službou manskou k hradu Křivoklátu. Ta byla zřejmě uložena již zakladatelem hradu Přemyslem Otakarem II. Manská služba se týkala obvykle vojenské služby ve válce nebo zapůjčení koní, povozů apod. v době míru. Chrášťany měly konkrétně uloženy manskou službu s kuší a ve zbroji, jak dokládá zápis z roku 1548 ukládající tuto povinnost Janu Šlovskému ze Šlovic, majiteli statku.
Demografické údaje
OBEC Chrášťany
Plzeňská 28, Chrášťany, 25219, Rudná u Prahy
Osoby
- p. Hrdlička Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
29 ulic:
Plzeňská 43, Chrášťanydle domluvyZa Tratí 206, Chrášťanydle domluvyChrášťany č. 90ZavřenoPlzeňská 6, ChrášťanyZavřenoChrášťany č. 140ZavřenoJana Nepomuckého 92, ChrášťanyZavřenoKe Kapitule 63, ChrášťanyZavřenoZa Tratí 207, ChrášťanyZavřenoŽlutá 199, ChrášťanyZavřenoChrášťany č. 49ZavřenoChrášťany č. 188ZavřenoPlzeňská 256, ChrášťanyZavřenoZa Tratí 235, ChrášťanyZavřenoPlzeňská 256, ChrášťanyZavřeno
Historie obce Chrášťany celá historie
Původ jména Chrášťany se vysvětluje jako ves lidí bydlících v chrástu nebo u chrástu, jak se dříve označovala porostlina nebo lesina. Někdy se také jednalo o vzrostlý les. U našich Chrášťan se ale zcela určitě jednalo o první případ. Jméno se původně zapisovalo jako Krascani . V této podobě je obec zapsána spolu s Hořelicemi, Dušníky a Bratronicemi jako majetek benediktinského kláštera sv. Jiří na Hradě pražském v roce 1227. jedná se o první písemnou zmínku o obci, která je uvedena ve spise Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, tedy kniha nebo sborník diplomatických dopisů Království českého.
Majetek kláštera potvrzují listiny i z let následujících, tedy 1228 a později i 1233. Tento rok je psaná podoba jména Hrascane . Další modifikace se vztahuje k zápisu z roku 1318, kdy je uváděn Cunrat z Chrascan, místní drobný šlechtic o kterém kromě jména nevíme nic. Drobná zpráva o obci pochází z roku 1391, kdy je uváděn pražský měšťan Smil z Chrášťan jako majitel domu na Novém městě pražském. Smil z Chrášťan také v letech 1396 – 1398 sedí na tvrzi ve Velké Dobré nedaleko Unhoště.
Chrášťany měly kromě období, kdy patřily do uceleného správního celku, což bylo později panství, více majitelů současně. Část obce patřila od počátku církvi, část šlechtickým majitelům.
Od roku 1378 je obec v majetku pražského arcibiskupství. Chrášťany jsou tak nepřímo v majetku Jana Očka z Vlašimi, důvěrníka císaře Karla IV., od roku následujícího přebírá arcibiskupství jeho synovec Jan z Jenštejna. Od roku 1396 ho v úřadě střídá Olbram ze Škvorce a roku 1402- 1411 se na stolci usídlil Zbyněk Zajíc z Házmburka, posměšně zvaný abeceda. Na rozdíl od svých předchůdců bylo jeho vzdělání velmi chatrné a proslavil se spíše jako vojevůdce. Byl velkým kritikem a odpůrcem Jana Husa a později velký nepřítel husitů. Po něm se na necelý rok úřadu ujal Albík z Uničova, osobní lékař císaře Zikmunda a krále Václava IV. Albík byl ve své době světově vyhlášeným lékařem. Posledním arcibiskupem který měl Chrášťany v majetku byl Konrád z Vechty, královský dvořan, který se přidal k husitské revoluci a byl v roce 1421 papežem vyobcován z církve. V tu dobu se ves dostala do majetku zápisných držitelů.
Majitelem druhé části obce je od roku 1420 Zdeněk ze Šternberka. Jde téměř s jistotou prohlásit, že si v období dalších čtrnácti let svého majetku příliš neužil. Patřil totiž k horlivým katolíkům a zarytým odpůrcům husitů, kteří Prahu a její rozlehlé okolí v tu dobu ovládali. Opěrným bodem katolické strany byl v okolí hrad Karlštejn, který měl silnou posádku, ale ani ta nedokázala ochraňovat zboží okolních katolických pánů.
Po zklidnění poměrů po husitských válkách zůstávají Chrášťany v majetku Šternberků. Zdeněk se stal nejvyšším pražským purkrabím a jeho potomek Ladislav zapsal obec v roce 1507 spolu s Železnou a Libečovem Kapitule sv. Víta na Pražském hradě. Vedle majetku kapituly byl v obci ještě zpupný nebo-li dědičný zemanský statek. Chrášťany byly také vázány službou manskou k hradu Křivoklátu. Ta byla zřejmě uložena již zakladatelem hradu Přemyslem Otakarem II. Manská služba se týkala obvykle vojenské služby ve válce nebo zapůjčení koní, povozů apod. v době míru. Chrášťany měly konkrétně uloženy manskou službu s kuší a ve zbroji, jak dokládá zápis z roku 1548 ukládající tuto povinnost Janu Šlovskému ze Šlovic, majiteli statku.
Demografické údaje
OBEC Chrášťany
Plzeňská 28, Chrášťany, 25219, Rudná u Prahy
Osoby
- p. Hrdlička Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
29 ulic:
Za Tratí 206, Chrášťanydle domluvyChrášťany č. 90ZavřenoPlzeňská 6, ChrášťanyZavřenoChrášťany č. 140ZavřenoJana Nepomuckého 92, ChrášťanyZavřenoKe Kapitule 63, ChrášťanyZavřenoZa Tratí 207, ChrášťanyZavřenoŽlutá 199, ChrášťanyZavřenoChrášťany č. 49ZavřenoChrášťany č. 188ZavřenoPlzeňská 256, ChrášťanyZavřenoZa Tratí 235, ChrášťanyZavřenoPlzeňská 256, ChrášťanyZavřeno
Historie obce Chrášťany celá historie
Původ jména Chrášťany se vysvětluje jako ves lidí bydlících v chrástu nebo u chrástu, jak se dříve označovala porostlina nebo lesina. Někdy se také jednalo o vzrostlý les. U našich Chrášťan se ale zcela určitě jednalo o první případ. Jméno se původně zapisovalo jako Krascani . V této podobě je obec zapsána spolu s Hořelicemi, Dušníky a Bratronicemi jako majetek benediktinského kláštera sv. Jiří na Hradě pražském v roce 1227. jedná se o první písemnou zmínku o obci, která je uvedena ve spise Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, tedy kniha nebo sborník diplomatických dopisů Království českého.
Majetek kláštera potvrzují listiny i z let následujících, tedy 1228 a později i 1233. Tento rok je psaná podoba jména Hrascane . Další modifikace se vztahuje k zápisu z roku 1318, kdy je uváděn Cunrat z Chrascan, místní drobný šlechtic o kterém kromě jména nevíme nic. Drobná zpráva o obci pochází z roku 1391, kdy je uváděn pražský měšťan Smil z Chrášťan jako majitel domu na Novém městě pražském. Smil z Chrášťan také v letech 1396 – 1398 sedí na tvrzi ve Velké Dobré nedaleko Unhoště.
Chrášťany měly kromě období, kdy patřily do uceleného správního celku, což bylo později panství, více majitelů současně. Část obce patřila od počátku církvi, část šlechtickým majitelům.
Od roku 1378 je obec v majetku pražského arcibiskupství. Chrášťany jsou tak nepřímo v majetku Jana Očka z Vlašimi, důvěrníka císaře Karla IV., od roku následujícího přebírá arcibiskupství jeho synovec Jan z Jenštejna. Od roku 1396 ho v úřadě střídá Olbram ze Škvorce a roku 1402- 1411 se na stolci usídlil Zbyněk Zajíc z Házmburka, posměšně zvaný abeceda. Na rozdíl od svých předchůdců bylo jeho vzdělání velmi chatrné a proslavil se spíše jako vojevůdce. Byl velkým kritikem a odpůrcem Jana Husa a později velký nepřítel husitů. Po něm se na necelý rok úřadu ujal Albík z Uničova, osobní lékař císaře Zikmunda a krále Václava IV. Albík byl ve své době světově vyhlášeným lékařem. Posledním arcibiskupem který měl Chrášťany v majetku byl Konrád z Vechty, královský dvořan, který se přidal k husitské revoluci a byl v roce 1421 papežem vyobcován z církve. V tu dobu se ves dostala do majetku zápisných držitelů.
Majitelem druhé části obce je od roku 1420 Zdeněk ze Šternberka. Jde téměř s jistotou prohlásit, že si v období dalších čtrnácti let svého majetku příliš neužil. Patřil totiž k horlivým katolíkům a zarytým odpůrcům husitů, kteří Prahu a její rozlehlé okolí v tu dobu ovládali. Opěrným bodem katolické strany byl v okolí hrad Karlštejn, který měl silnou posádku, ale ani ta nedokázala ochraňovat zboží okolních katolických pánů.
Po zklidnění poměrů po husitských válkách zůstávají Chrášťany v majetku Šternberků. Zdeněk se stal nejvyšším pražským purkrabím a jeho potomek Ladislav zapsal obec v roce 1507 spolu s Železnou a Libečovem Kapitule sv. Víta na Pražském hradě. Vedle majetku kapituly byl v obci ještě zpupný nebo-li dědičný zemanský statek. Chrášťany byly také vázány službou manskou k hradu Křivoklátu. Ta byla zřejmě uložena již zakladatelem hradu Přemyslem Otakarem II. Manská služba se týkala obvykle vojenské služby ve válce nebo zapůjčení koní, povozů apod. v době míru. Chrášťany měly konkrétně uloženy manskou službu s kuší a ve zbroji, jak dokládá zápis z roku 1548 ukládající tuto povinnost Janu Šlovskému ze Šlovic, majiteli statku.
Demografické údaje
OBEC Chrášťany
Plzeňská 28, Chrášťany, 25219, Rudná u Prahy
Osoby
- p. Hrdlička Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
29 ulic:
Chrášťany č. 90ZavřenoPlzeňská 6, ChrášťanyZavřenoChrášťany č. 140ZavřenoJana Nepomuckého 92, ChrášťanyZavřenoKe Kapitule 63, ChrášťanyZavřenoZa Tratí 207, ChrášťanyZavřenoŽlutá 199, ChrášťanyZavřenoChrášťany č. 49ZavřenoChrášťany č. 188ZavřenoPlzeňská 256, ChrášťanyZavřenoZa Tratí 235, ChrášťanyZavřenoPlzeňská 256, ChrášťanyZavřeno
Historie obce Chrášťany celá historie
Původ jména Chrášťany se vysvětluje jako ves lidí bydlících v chrástu nebo u chrástu, jak se dříve označovala porostlina nebo lesina. Někdy se také jednalo o vzrostlý les. U našich Chrášťan se ale zcela určitě jednalo o první případ. Jméno se původně zapisovalo jako Krascani . V této podobě je obec zapsána spolu s Hořelicemi, Dušníky a Bratronicemi jako majetek benediktinského kláštera sv. Jiří na Hradě pražském v roce 1227. jedná se o první písemnou zmínku o obci, která je uvedena ve spise Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, tedy kniha nebo sborník diplomatických dopisů Království českého.
Majetek kláštera potvrzují listiny i z let následujících, tedy 1228 a později i 1233. Tento rok je psaná podoba jména Hrascane . Další modifikace se vztahuje k zápisu z roku 1318, kdy je uváděn Cunrat z Chrascan, místní drobný šlechtic o kterém kromě jména nevíme nic. Drobná zpráva o obci pochází z roku 1391, kdy je uváděn pražský měšťan Smil z Chrášťan jako majitel domu na Novém městě pražském. Smil z Chrášťan také v letech 1396 – 1398 sedí na tvrzi ve Velké Dobré nedaleko Unhoště.
Chrášťany měly kromě období, kdy patřily do uceleného správního celku, což bylo později panství, více majitelů současně. Část obce patřila od počátku církvi, část šlechtickým majitelům.
Od roku 1378 je obec v majetku pražského arcibiskupství. Chrášťany jsou tak nepřímo v majetku Jana Očka z Vlašimi, důvěrníka císaře Karla IV., od roku následujícího přebírá arcibiskupství jeho synovec Jan z Jenštejna. Od roku 1396 ho v úřadě střídá Olbram ze Škvorce a roku 1402- 1411 se na stolci usídlil Zbyněk Zajíc z Házmburka, posměšně zvaný abeceda. Na rozdíl od svých předchůdců bylo jeho vzdělání velmi chatrné a proslavil se spíše jako vojevůdce. Byl velkým kritikem a odpůrcem Jana Husa a později velký nepřítel husitů. Po něm se na necelý rok úřadu ujal Albík z Uničova, osobní lékař císaře Zikmunda a krále Václava IV. Albík byl ve své době světově vyhlášeným lékařem. Posledním arcibiskupem který měl Chrášťany v majetku byl Konrád z Vechty, královský dvořan, který se přidal k husitské revoluci a byl v roce 1421 papežem vyobcován z církve. V tu dobu se ves dostala do majetku zápisných držitelů.
Majitelem druhé části obce je od roku 1420 Zdeněk ze Šternberka. Jde téměř s jistotou prohlásit, že si v období dalších čtrnácti let svého majetku příliš neužil. Patřil totiž k horlivým katolíkům a zarytým odpůrcům husitů, kteří Prahu a její rozlehlé okolí v tu dobu ovládali. Opěrným bodem katolické strany byl v okolí hrad Karlštejn, který měl silnou posádku, ale ani ta nedokázala ochraňovat zboží okolních katolických pánů.
Po zklidnění poměrů po husitských válkách zůstávají Chrášťany v majetku Šternberků. Zdeněk se stal nejvyšším pražským purkrabím a jeho potomek Ladislav zapsal obec v roce 1507 spolu s Železnou a Libečovem Kapitule sv. Víta na Pražském hradě. Vedle majetku kapituly byl v obci ještě zpupný nebo-li dědičný zemanský statek. Chrášťany byly také vázány službou manskou k hradu Křivoklátu. Ta byla zřejmě uložena již zakladatelem hradu Přemyslem Otakarem II. Manská služba se týkala obvykle vojenské služby ve válce nebo zapůjčení koní, povozů apod. v době míru. Chrášťany měly konkrétně uloženy manskou službu s kuší a ve zbroji, jak dokládá zápis z roku 1548 ukládající tuto povinnost Janu Šlovskému ze Šlovic, majiteli statku.
Demografické údaje
OBEC Chrášťany
Plzeňská 28, Chrášťany, 25219, Rudná u Prahy
Osoby
- p. Hrdlička Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
29 ulic:
Plzeňská 6, ChrášťanyZavřenoChrášťany č. 140ZavřenoJana Nepomuckého 92, ChrášťanyZavřenoKe Kapitule 63, ChrášťanyZavřenoZa Tratí 207, ChrášťanyZavřenoŽlutá 199, ChrášťanyZavřenoChrášťany č. 49ZavřenoChrášťany č. 188ZavřenoPlzeňská 256, ChrášťanyZavřenoZa Tratí 235, ChrášťanyZavřenoPlzeňská 256, ChrášťanyZavřeno
Historie obce Chrášťany celá historie
Původ jména Chrášťany se vysvětluje jako ves lidí bydlících v chrástu nebo u chrástu, jak se dříve označovala porostlina nebo lesina. Někdy se také jednalo o vzrostlý les. U našich Chrášťan se ale zcela určitě jednalo o první případ. Jméno se původně zapisovalo jako Krascani . V této podobě je obec zapsána spolu s Hořelicemi, Dušníky a Bratronicemi jako majetek benediktinského kláštera sv. Jiří na Hradě pražském v roce 1227. jedná se o první písemnou zmínku o obci, která je uvedena ve spise Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, tedy kniha nebo sborník diplomatických dopisů Království českého.
Majetek kláštera potvrzují listiny i z let následujících, tedy 1228 a později i 1233. Tento rok je psaná podoba jména Hrascane . Další modifikace se vztahuje k zápisu z roku 1318, kdy je uváděn Cunrat z Chrascan, místní drobný šlechtic o kterém kromě jména nevíme nic. Drobná zpráva o obci pochází z roku 1391, kdy je uváděn pražský měšťan Smil z Chrášťan jako majitel domu na Novém městě pražském. Smil z Chrášťan také v letech 1396 – 1398 sedí na tvrzi ve Velké Dobré nedaleko Unhoště.
Chrášťany měly kromě období, kdy patřily do uceleného správního celku, což bylo později panství, více majitelů současně. Část obce patřila od počátku církvi, část šlechtickým majitelům.
Od roku 1378 je obec v majetku pražského arcibiskupství. Chrášťany jsou tak nepřímo v majetku Jana Očka z Vlašimi, důvěrníka císaře Karla IV., od roku následujícího přebírá arcibiskupství jeho synovec Jan z Jenštejna. Od roku 1396 ho v úřadě střídá Olbram ze Škvorce a roku 1402- 1411 se na stolci usídlil Zbyněk Zajíc z Házmburka, posměšně zvaný abeceda. Na rozdíl od svých předchůdců bylo jeho vzdělání velmi chatrné a proslavil se spíše jako vojevůdce. Byl velkým kritikem a odpůrcem Jana Husa a později velký nepřítel husitů. Po něm se na necelý rok úřadu ujal Albík z Uničova, osobní lékař císaře Zikmunda a krále Václava IV. Albík byl ve své době světově vyhlášeným lékařem. Posledním arcibiskupem který měl Chrášťany v majetku byl Konrád z Vechty, královský dvořan, který se přidal k husitské revoluci a byl v roce 1421 papežem vyobcován z církve. V tu dobu se ves dostala do majetku zápisných držitelů.
Majitelem druhé části obce je od roku 1420 Zdeněk ze Šternberka. Jde téměř s jistotou prohlásit, že si v období dalších čtrnácti let svého majetku příliš neužil. Patřil totiž k horlivým katolíkům a zarytým odpůrcům husitů, kteří Prahu a její rozlehlé okolí v tu dobu ovládali. Opěrným bodem katolické strany byl v okolí hrad Karlštejn, který měl silnou posádku, ale ani ta nedokázala ochraňovat zboží okolních katolických pánů.
Po zklidnění poměrů po husitských válkách zůstávají Chrášťany v majetku Šternberků. Zdeněk se stal nejvyšším pražským purkrabím a jeho potomek Ladislav zapsal obec v roce 1507 spolu s Železnou a Libečovem Kapitule sv. Víta na Pražském hradě. Vedle majetku kapituly byl v obci ještě zpupný nebo-li dědičný zemanský statek. Chrášťany byly také vázány službou manskou k hradu Křivoklátu. Ta byla zřejmě uložena již zakladatelem hradu Přemyslem Otakarem II. Manská služba se týkala obvykle vojenské služby ve válce nebo zapůjčení koní, povozů apod. v době míru. Chrášťany měly konkrétně uloženy manskou službu s kuší a ve zbroji, jak dokládá zápis z roku 1548 ukládající tuto povinnost Janu Šlovskému ze Šlovic, majiteli statku.
Demografické údaje
OBEC Chrášťany
Plzeňská 28, Chrášťany, 25219, Rudná u Prahy
Osoby
- p. Hrdlička Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
29 ulic:
Chrášťany č. 140ZavřenoJana Nepomuckého 92, ChrášťanyZavřenoKe Kapitule 63, ChrášťanyZavřenoZa Tratí 207, ChrášťanyZavřenoŽlutá 199, ChrášťanyZavřenoChrášťany č. 49ZavřenoChrášťany č. 188ZavřenoPlzeňská 256, ChrášťanyZavřenoZa Tratí 235, ChrášťanyZavřenoPlzeňská 256, ChrášťanyZavřeno
Historie obce Chrášťany celá historie
Původ jména Chrášťany se vysvětluje jako ves lidí bydlících v chrástu nebo u chrástu, jak se dříve označovala porostlina nebo lesina. Někdy se také jednalo o vzrostlý les. U našich Chrášťan se ale zcela určitě jednalo o první případ. Jméno se původně zapisovalo jako Krascani . V této podobě je obec zapsána spolu s Hořelicemi, Dušníky a Bratronicemi jako majetek benediktinského kláštera sv. Jiří na Hradě pražském v roce 1227. jedná se o první písemnou zmínku o obci, která je uvedena ve spise Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, tedy kniha nebo sborník diplomatických dopisů Království českého.
Majetek kláštera potvrzují listiny i z let následujících, tedy 1228 a později i 1233. Tento rok je psaná podoba jména Hrascane . Další modifikace se vztahuje k zápisu z roku 1318, kdy je uváděn Cunrat z Chrascan, místní drobný šlechtic o kterém kromě jména nevíme nic. Drobná zpráva o obci pochází z roku 1391, kdy je uváděn pražský měšťan Smil z Chrášťan jako majitel domu na Novém městě pražském. Smil z Chrášťan také v letech 1396 – 1398 sedí na tvrzi ve Velké Dobré nedaleko Unhoště.
Chrášťany měly kromě období, kdy patřily do uceleného správního celku, což bylo později panství, více majitelů současně. Část obce patřila od počátku církvi, část šlechtickým majitelům.
Od roku 1378 je obec v majetku pražského arcibiskupství. Chrášťany jsou tak nepřímo v majetku Jana Očka z Vlašimi, důvěrníka císaře Karla IV., od roku následujícího přebírá arcibiskupství jeho synovec Jan z Jenštejna. Od roku 1396 ho v úřadě střídá Olbram ze Škvorce a roku 1402- 1411 se na stolci usídlil Zbyněk Zajíc z Házmburka, posměšně zvaný abeceda. Na rozdíl od svých předchůdců bylo jeho vzdělání velmi chatrné a proslavil se spíše jako vojevůdce. Byl velkým kritikem a odpůrcem Jana Husa a později velký nepřítel husitů. Po něm se na necelý rok úřadu ujal Albík z Uničova, osobní lékař císaře Zikmunda a krále Václava IV. Albík byl ve své době světově vyhlášeným lékařem. Posledním arcibiskupem který měl Chrášťany v majetku byl Konrád z Vechty, královský dvořan, který se přidal k husitské revoluci a byl v roce 1421 papežem vyobcován z církve. V tu dobu se ves dostala do majetku zápisných držitelů.
Majitelem druhé části obce je od roku 1420 Zdeněk ze Šternberka. Jde téměř s jistotou prohlásit, že si v období dalších čtrnácti let svého majetku příliš neužil. Patřil totiž k horlivým katolíkům a zarytým odpůrcům husitů, kteří Prahu a její rozlehlé okolí v tu dobu ovládali. Opěrným bodem katolické strany byl v okolí hrad Karlštejn, který měl silnou posádku, ale ani ta nedokázala ochraňovat zboží okolních katolických pánů.
Po zklidnění poměrů po husitských válkách zůstávají Chrášťany v majetku Šternberků. Zdeněk se stal nejvyšším pražským purkrabím a jeho potomek Ladislav zapsal obec v roce 1507 spolu s Železnou a Libečovem Kapitule sv. Víta na Pražském hradě. Vedle majetku kapituly byl v obci ještě zpupný nebo-li dědičný zemanský statek. Chrášťany byly také vázány službou manskou k hradu Křivoklátu. Ta byla zřejmě uložena již zakladatelem hradu Přemyslem Otakarem II. Manská služba se týkala obvykle vojenské služby ve válce nebo zapůjčení koní, povozů apod. v době míru. Chrášťany měly konkrétně uloženy manskou službu s kuší a ve zbroji, jak dokládá zápis z roku 1548 ukládající tuto povinnost Janu Šlovskému ze Šlovic, majiteli statku.
Demografické údaje
OBEC Chrášťany
Plzeňská 28, Chrášťany, 25219, Rudná u Prahy
Osoby
- p. Hrdlička Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
29 ulic:
Jana Nepomuckého 92, ChrášťanyZavřenoKe Kapitule 63, ChrášťanyZavřenoZa Tratí 207, ChrášťanyZavřenoŽlutá 199, ChrášťanyZavřenoChrášťany č. 49ZavřenoChrášťany č. 188ZavřenoPlzeňská 256, ChrášťanyZavřenoZa Tratí 235, ChrášťanyZavřenoPlzeňská 256, ChrášťanyZavřeno
Historie obce Chrášťany celá historie
Původ jména Chrášťany se vysvětluje jako ves lidí bydlících v chrástu nebo u chrástu, jak se dříve označovala porostlina nebo lesina. Někdy se také jednalo o vzrostlý les. U našich Chrášťan se ale zcela určitě jednalo o první případ. Jméno se původně zapisovalo jako Krascani . V této podobě je obec zapsána spolu s Hořelicemi, Dušníky a Bratronicemi jako majetek benediktinského kláštera sv. Jiří na Hradě pražském v roce 1227. jedná se o první písemnou zmínku o obci, která je uvedena ve spise Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, tedy kniha nebo sborník diplomatických dopisů Království českého.
Majetek kláštera potvrzují listiny i z let následujících, tedy 1228 a později i 1233. Tento rok je psaná podoba jména Hrascane . Další modifikace se vztahuje k zápisu z roku 1318, kdy je uváděn Cunrat z Chrascan, místní drobný šlechtic o kterém kromě jména nevíme nic. Drobná zpráva o obci pochází z roku 1391, kdy je uváděn pražský měšťan Smil z Chrášťan jako majitel domu na Novém městě pražském. Smil z Chrášťan také v letech 1396 – 1398 sedí na tvrzi ve Velké Dobré nedaleko Unhoště.
Chrášťany měly kromě období, kdy patřily do uceleného správního celku, což bylo později panství, více majitelů současně. Část obce patřila od počátku církvi, část šlechtickým majitelům.
Od roku 1378 je obec v majetku pražského arcibiskupství. Chrášťany jsou tak nepřímo v majetku Jana Očka z Vlašimi, důvěrníka císaře Karla IV., od roku následujícího přebírá arcibiskupství jeho synovec Jan z Jenštejna. Od roku 1396 ho v úřadě střídá Olbram ze Škvorce a roku 1402- 1411 se na stolci usídlil Zbyněk Zajíc z Házmburka, posměšně zvaný abeceda. Na rozdíl od svých předchůdců bylo jeho vzdělání velmi chatrné a proslavil se spíše jako vojevůdce. Byl velkým kritikem a odpůrcem Jana Husa a později velký nepřítel husitů. Po něm se na necelý rok úřadu ujal Albík z Uničova, osobní lékař císaře Zikmunda a krále Václava IV. Albík byl ve své době světově vyhlášeným lékařem. Posledním arcibiskupem který měl Chrášťany v majetku byl Konrád z Vechty, královský dvořan, který se přidal k husitské revoluci a byl v roce 1421 papežem vyobcován z církve. V tu dobu se ves dostala do majetku zápisných držitelů.
Majitelem druhé části obce je od roku 1420 Zdeněk ze Šternberka. Jde téměř s jistotou prohlásit, že si v období dalších čtrnácti let svého majetku příliš neužil. Patřil totiž k horlivým katolíkům a zarytým odpůrcům husitů, kteří Prahu a její rozlehlé okolí v tu dobu ovládali. Opěrným bodem katolické strany byl v okolí hrad Karlštejn, který měl silnou posádku, ale ani ta nedokázala ochraňovat zboží okolních katolických pánů.
Po zklidnění poměrů po husitských válkách zůstávají Chrášťany v majetku Šternberků. Zdeněk se stal nejvyšším pražským purkrabím a jeho potomek Ladislav zapsal obec v roce 1507 spolu s Železnou a Libečovem Kapitule sv. Víta na Pražském hradě. Vedle majetku kapituly byl v obci ještě zpupný nebo-li dědičný zemanský statek. Chrášťany byly také vázány službou manskou k hradu Křivoklátu. Ta byla zřejmě uložena již zakladatelem hradu Přemyslem Otakarem II. Manská služba se týkala obvykle vojenské služby ve válce nebo zapůjčení koní, povozů apod. v době míru. Chrášťany měly konkrétně uloženy manskou službu s kuší a ve zbroji, jak dokládá zápis z roku 1548 ukládající tuto povinnost Janu Šlovskému ze Šlovic, majiteli statku.
Demografické údaje
OBEC Chrášťany
Plzeňská 28, Chrášťany, 25219, Rudná u Prahy
Osoby
- p. Hrdlička Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
29 ulic:
Ke Kapitule 63, ChrášťanyZavřenoZa Tratí 207, ChrášťanyZavřenoŽlutá 199, ChrášťanyZavřenoChrášťany č. 49ZavřenoChrášťany č. 188ZavřenoPlzeňská 256, ChrášťanyZavřenoZa Tratí 235, ChrášťanyZavřenoPlzeňská 256, ChrášťanyZavřeno
Historie obce Chrášťany celá historie
Původ jména Chrášťany se vysvětluje jako ves lidí bydlících v chrástu nebo u chrástu, jak se dříve označovala porostlina nebo lesina. Někdy se také jednalo o vzrostlý les. U našich Chrášťan se ale zcela určitě jednalo o první případ. Jméno se původně zapisovalo jako Krascani . V této podobě je obec zapsána spolu s Hořelicemi, Dušníky a Bratronicemi jako majetek benediktinského kláštera sv. Jiří na Hradě pražském v roce 1227. jedná se o první písemnou zmínku o obci, která je uvedena ve spise Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, tedy kniha nebo sborník diplomatických dopisů Království českého.
Majetek kláštera potvrzují listiny i z let následujících, tedy 1228 a později i 1233. Tento rok je psaná podoba jména Hrascane . Další modifikace se vztahuje k zápisu z roku 1318, kdy je uváděn Cunrat z Chrascan, místní drobný šlechtic o kterém kromě jména nevíme nic. Drobná zpráva o obci pochází z roku 1391, kdy je uváděn pražský měšťan Smil z Chrášťan jako majitel domu na Novém městě pražském. Smil z Chrášťan také v letech 1396 – 1398 sedí na tvrzi ve Velké Dobré nedaleko Unhoště.
Chrášťany měly kromě období, kdy patřily do uceleného správního celku, což bylo později panství, více majitelů současně. Část obce patřila od počátku církvi, část šlechtickým majitelům.
Od roku 1378 je obec v majetku pražského arcibiskupství. Chrášťany jsou tak nepřímo v majetku Jana Očka z Vlašimi, důvěrníka císaře Karla IV., od roku následujícího přebírá arcibiskupství jeho synovec Jan z Jenštejna. Od roku 1396 ho v úřadě střídá Olbram ze Škvorce a roku 1402- 1411 se na stolci usídlil Zbyněk Zajíc z Házmburka, posměšně zvaný abeceda. Na rozdíl od svých předchůdců bylo jeho vzdělání velmi chatrné a proslavil se spíše jako vojevůdce. Byl velkým kritikem a odpůrcem Jana Husa a později velký nepřítel husitů. Po něm se na necelý rok úřadu ujal Albík z Uničova, osobní lékař císaře Zikmunda a krále Václava IV. Albík byl ve své době světově vyhlášeným lékařem. Posledním arcibiskupem který měl Chrášťany v majetku byl Konrád z Vechty, královský dvořan, který se přidal k husitské revoluci a byl v roce 1421 papežem vyobcován z církve. V tu dobu se ves dostala do majetku zápisných držitelů.
Majitelem druhé části obce je od roku 1420 Zdeněk ze Šternberka. Jde téměř s jistotou prohlásit, že si v období dalších čtrnácti let svého majetku příliš neužil. Patřil totiž k horlivým katolíkům a zarytým odpůrcům husitů, kteří Prahu a její rozlehlé okolí v tu dobu ovládali. Opěrným bodem katolické strany byl v okolí hrad Karlštejn, který měl silnou posádku, ale ani ta nedokázala ochraňovat zboží okolních katolických pánů.
Po zklidnění poměrů po husitských válkách zůstávají Chrášťany v majetku Šternberků. Zdeněk se stal nejvyšším pražským purkrabím a jeho potomek Ladislav zapsal obec v roce 1507 spolu s Železnou a Libečovem Kapitule sv. Víta na Pražském hradě. Vedle majetku kapituly byl v obci ještě zpupný nebo-li dědičný zemanský statek. Chrášťany byly také vázány službou manskou k hradu Křivoklátu. Ta byla zřejmě uložena již zakladatelem hradu Přemyslem Otakarem II. Manská služba se týkala obvykle vojenské služby ve válce nebo zapůjčení koní, povozů apod. v době míru. Chrášťany měly konkrétně uloženy manskou službu s kuší a ve zbroji, jak dokládá zápis z roku 1548 ukládající tuto povinnost Janu Šlovskému ze Šlovic, majiteli statku.
Demografické údaje
OBEC Chrášťany
Plzeňská 28, Chrášťany, 25219, Rudná u Prahy
Osoby
- p. Hrdlička Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
29 ulic:
Za Tratí 207, ChrášťanyZavřenoŽlutá 199, ChrášťanyZavřenoChrášťany č. 49ZavřenoChrášťany č. 188ZavřenoPlzeňská 256, ChrášťanyZavřenoZa Tratí 235, ChrášťanyZavřenoPlzeňská 256, ChrášťanyZavřeno
Historie obce Chrášťany celá historie
Původ jména Chrášťany se vysvětluje jako ves lidí bydlících v chrástu nebo u chrástu, jak se dříve označovala porostlina nebo lesina. Někdy se také jednalo o vzrostlý les. U našich Chrášťan se ale zcela určitě jednalo o první případ. Jméno se původně zapisovalo jako Krascani . V této podobě je obec zapsána spolu s Hořelicemi, Dušníky a Bratronicemi jako majetek benediktinského kláštera sv. Jiří na Hradě pražském v roce 1227. jedná se o první písemnou zmínku o obci, která je uvedena ve spise Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, tedy kniha nebo sborník diplomatických dopisů Království českého.
Majetek kláštera potvrzují listiny i z let následujících, tedy 1228 a později i 1233. Tento rok je psaná podoba jména Hrascane . Další modifikace se vztahuje k zápisu z roku 1318, kdy je uváděn Cunrat z Chrascan, místní drobný šlechtic o kterém kromě jména nevíme nic. Drobná zpráva o obci pochází z roku 1391, kdy je uváděn pražský měšťan Smil z Chrášťan jako majitel domu na Novém městě pražském. Smil z Chrášťan také v letech 1396 – 1398 sedí na tvrzi ve Velké Dobré nedaleko Unhoště.
Chrášťany měly kromě období, kdy patřily do uceleného správního celku, což bylo později panství, více majitelů současně. Část obce patřila od počátku církvi, část šlechtickým majitelům.
Od roku 1378 je obec v majetku pražského arcibiskupství. Chrášťany jsou tak nepřímo v majetku Jana Očka z Vlašimi, důvěrníka císaře Karla IV., od roku následujícího přebírá arcibiskupství jeho synovec Jan z Jenštejna. Od roku 1396 ho v úřadě střídá Olbram ze Škvorce a roku 1402- 1411 se na stolci usídlil Zbyněk Zajíc z Házmburka, posměšně zvaný abeceda. Na rozdíl od svých předchůdců bylo jeho vzdělání velmi chatrné a proslavil se spíše jako vojevůdce. Byl velkým kritikem a odpůrcem Jana Husa a později velký nepřítel husitů. Po něm se na necelý rok úřadu ujal Albík z Uničova, osobní lékař císaře Zikmunda a krále Václava IV. Albík byl ve své době světově vyhlášeným lékařem. Posledním arcibiskupem který měl Chrášťany v majetku byl Konrád z Vechty, královský dvořan, který se přidal k husitské revoluci a byl v roce 1421 papežem vyobcován z církve. V tu dobu se ves dostala do majetku zápisných držitelů.
Majitelem druhé části obce je od roku 1420 Zdeněk ze Šternberka. Jde téměř s jistotou prohlásit, že si v období dalších čtrnácti let svého majetku příliš neužil. Patřil totiž k horlivým katolíkům a zarytým odpůrcům husitů, kteří Prahu a její rozlehlé okolí v tu dobu ovládali. Opěrným bodem katolické strany byl v okolí hrad Karlštejn, který měl silnou posádku, ale ani ta nedokázala ochraňovat zboží okolních katolických pánů.
Po zklidnění poměrů po husitských válkách zůstávají Chrášťany v majetku Šternberků. Zdeněk se stal nejvyšším pražským purkrabím a jeho potomek Ladislav zapsal obec v roce 1507 spolu s Železnou a Libečovem Kapitule sv. Víta na Pražském hradě. Vedle majetku kapituly byl v obci ještě zpupný nebo-li dědičný zemanský statek. Chrášťany byly také vázány službou manskou k hradu Křivoklátu. Ta byla zřejmě uložena již zakladatelem hradu Přemyslem Otakarem II. Manská služba se týkala obvykle vojenské služby ve válce nebo zapůjčení koní, povozů apod. v době míru. Chrášťany měly konkrétně uloženy manskou službu s kuší a ve zbroji, jak dokládá zápis z roku 1548 ukládající tuto povinnost Janu Šlovskému ze Šlovic, majiteli statku.
Demografické údaje
OBEC Chrášťany
Plzeňská 28, Chrášťany, 25219, Rudná u Prahy
Osoby
- p. Hrdlička Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
29 ulic:
Žlutá 199, ChrášťanyZavřenoChrášťany č. 49ZavřenoChrášťany č. 188ZavřenoPlzeňská 256, ChrášťanyZavřenoZa Tratí 235, ChrášťanyZavřenoPlzeňská 256, ChrášťanyZavřeno
Historie obce Chrášťany celá historie
Původ jména Chrášťany se vysvětluje jako ves lidí bydlících v chrástu nebo u chrástu, jak se dříve označovala porostlina nebo lesina. Někdy se také jednalo o vzrostlý les. U našich Chrášťan se ale zcela určitě jednalo o první případ. Jméno se původně zapisovalo jako Krascani . V této podobě je obec zapsána spolu s Hořelicemi, Dušníky a Bratronicemi jako majetek benediktinského kláštera sv. Jiří na Hradě pražském v roce 1227. jedná se o první písemnou zmínku o obci, která je uvedena ve spise Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, tedy kniha nebo sborník diplomatických dopisů Království českého.
Majetek kláštera potvrzují listiny i z let následujících, tedy 1228 a později i 1233. Tento rok je psaná podoba jména Hrascane . Další modifikace se vztahuje k zápisu z roku 1318, kdy je uváděn Cunrat z Chrascan, místní drobný šlechtic o kterém kromě jména nevíme nic. Drobná zpráva o obci pochází z roku 1391, kdy je uváděn pražský měšťan Smil z Chrášťan jako majitel domu na Novém městě pražském. Smil z Chrášťan také v letech 1396 – 1398 sedí na tvrzi ve Velké Dobré nedaleko Unhoště.
Chrášťany měly kromě období, kdy patřily do uceleného správního celku, což bylo později panství, více majitelů současně. Část obce patřila od počátku církvi, část šlechtickým majitelům.
Od roku 1378 je obec v majetku pražského arcibiskupství. Chrášťany jsou tak nepřímo v majetku Jana Očka z Vlašimi, důvěrníka císaře Karla IV., od roku následujícího přebírá arcibiskupství jeho synovec Jan z Jenštejna. Od roku 1396 ho v úřadě střídá Olbram ze Škvorce a roku 1402- 1411 se na stolci usídlil Zbyněk Zajíc z Házmburka, posměšně zvaný abeceda. Na rozdíl od svých předchůdců bylo jeho vzdělání velmi chatrné a proslavil se spíše jako vojevůdce. Byl velkým kritikem a odpůrcem Jana Husa a později velký nepřítel husitů. Po něm se na necelý rok úřadu ujal Albík z Uničova, osobní lékař císaře Zikmunda a krále Václava IV. Albík byl ve své době světově vyhlášeným lékařem. Posledním arcibiskupem který měl Chrášťany v majetku byl Konrád z Vechty, královský dvořan, který se přidal k husitské revoluci a byl v roce 1421 papežem vyobcován z církve. V tu dobu se ves dostala do majetku zápisných držitelů.
Majitelem druhé části obce je od roku 1420 Zdeněk ze Šternberka. Jde téměř s jistotou prohlásit, že si v období dalších čtrnácti let svého majetku příliš neužil. Patřil totiž k horlivým katolíkům a zarytým odpůrcům husitů, kteří Prahu a její rozlehlé okolí v tu dobu ovládali. Opěrným bodem katolické strany byl v okolí hrad Karlštejn, který měl silnou posádku, ale ani ta nedokázala ochraňovat zboží okolních katolických pánů.
Po zklidnění poměrů po husitských válkách zůstávají Chrášťany v majetku Šternberků. Zdeněk se stal nejvyšším pražským purkrabím a jeho potomek Ladislav zapsal obec v roce 1507 spolu s Železnou a Libečovem Kapitule sv. Víta na Pražském hradě. Vedle majetku kapituly byl v obci ještě zpupný nebo-li dědičný zemanský statek. Chrášťany byly také vázány službou manskou k hradu Křivoklátu. Ta byla zřejmě uložena již zakladatelem hradu Přemyslem Otakarem II. Manská služba se týkala obvykle vojenské služby ve válce nebo zapůjčení koní, povozů apod. v době míru. Chrášťany měly konkrétně uloženy manskou službu s kuší a ve zbroji, jak dokládá zápis z roku 1548 ukládající tuto povinnost Janu Šlovskému ze Šlovic, majiteli statku.
Demografické údaje
OBEC Chrášťany
Plzeňská 28, Chrášťany, 25219, Rudná u Prahy
Osoby
- p. Hrdlička Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
29 ulic:
Chrášťany č. 49ZavřenoChrášťany č. 188ZavřenoPlzeňská 256, ChrášťanyZavřenoZa Tratí 235, ChrášťanyZavřenoPlzeňská 256, ChrášťanyZavřeno
Historie obce Chrášťany celá historie
Původ jména Chrášťany se vysvětluje jako ves lidí bydlících v chrástu nebo u chrástu, jak se dříve označovala porostlina nebo lesina. Někdy se také jednalo o vzrostlý les. U našich Chrášťan se ale zcela určitě jednalo o první případ. Jméno se původně zapisovalo jako Krascani . V této podobě je obec zapsána spolu s Hořelicemi, Dušníky a Bratronicemi jako majetek benediktinského kláštera sv. Jiří na Hradě pražském v roce 1227. jedná se o první písemnou zmínku o obci, která je uvedena ve spise Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, tedy kniha nebo sborník diplomatických dopisů Království českého.
Majetek kláštera potvrzují listiny i z let následujících, tedy 1228 a později i 1233. Tento rok je psaná podoba jména Hrascane . Další modifikace se vztahuje k zápisu z roku 1318, kdy je uváděn Cunrat z Chrascan, místní drobný šlechtic o kterém kromě jména nevíme nic. Drobná zpráva o obci pochází z roku 1391, kdy je uváděn pražský měšťan Smil z Chrášťan jako majitel domu na Novém městě pražském. Smil z Chrášťan také v letech 1396 – 1398 sedí na tvrzi ve Velké Dobré nedaleko Unhoště.
Chrášťany měly kromě období, kdy patřily do uceleného správního celku, což bylo později panství, více majitelů současně. Část obce patřila od počátku církvi, část šlechtickým majitelům.
Od roku 1378 je obec v majetku pražského arcibiskupství. Chrášťany jsou tak nepřímo v majetku Jana Očka z Vlašimi, důvěrníka císaře Karla IV., od roku následujícího přebírá arcibiskupství jeho synovec Jan z Jenštejna. Od roku 1396 ho v úřadě střídá Olbram ze Škvorce a roku 1402- 1411 se na stolci usídlil Zbyněk Zajíc z Házmburka, posměšně zvaný abeceda. Na rozdíl od svých předchůdců bylo jeho vzdělání velmi chatrné a proslavil se spíše jako vojevůdce. Byl velkým kritikem a odpůrcem Jana Husa a později velký nepřítel husitů. Po něm se na necelý rok úřadu ujal Albík z Uničova, osobní lékař císaře Zikmunda a krále Václava IV. Albík byl ve své době světově vyhlášeným lékařem. Posledním arcibiskupem který měl Chrášťany v majetku byl Konrád z Vechty, královský dvořan, který se přidal k husitské revoluci a byl v roce 1421 papežem vyobcován z církve. V tu dobu se ves dostala do majetku zápisných držitelů.
Majitelem druhé části obce je od roku 1420 Zdeněk ze Šternberka. Jde téměř s jistotou prohlásit, že si v období dalších čtrnácti let svého majetku příliš neužil. Patřil totiž k horlivým katolíkům a zarytým odpůrcům husitů, kteří Prahu a její rozlehlé okolí v tu dobu ovládali. Opěrným bodem katolické strany byl v okolí hrad Karlštejn, který měl silnou posádku, ale ani ta nedokázala ochraňovat zboží okolních katolických pánů.
Po zklidnění poměrů po husitských válkách zůstávají Chrášťany v majetku Šternberků. Zdeněk se stal nejvyšším pražským purkrabím a jeho potomek Ladislav zapsal obec v roce 1507 spolu s Železnou a Libečovem Kapitule sv. Víta na Pražském hradě. Vedle majetku kapituly byl v obci ještě zpupný nebo-li dědičný zemanský statek. Chrášťany byly také vázány službou manskou k hradu Křivoklátu. Ta byla zřejmě uložena již zakladatelem hradu Přemyslem Otakarem II. Manská služba se týkala obvykle vojenské služby ve válce nebo zapůjčení koní, povozů apod. v době míru. Chrášťany měly konkrétně uloženy manskou službu s kuší a ve zbroji, jak dokládá zápis z roku 1548 ukládající tuto povinnost Janu Šlovskému ze Šlovic, majiteli statku.
Demografické údaje
OBEC Chrášťany
Plzeňská 28, Chrášťany, 25219, Rudná u Prahy
Osoby
- p. Hrdlička Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
29 ulic:
Chrášťany č. 188ZavřenoPlzeňská 256, ChrášťanyZavřenoZa Tratí 235, ChrášťanyZavřenoPlzeňská 256, ChrášťanyZavřeno
Historie obce Chrášťany celá historie
Původ jména Chrášťany se vysvětluje jako ves lidí bydlících v chrástu nebo u chrástu, jak se dříve označovala porostlina nebo lesina. Někdy se také jednalo o vzrostlý les. U našich Chrášťan se ale zcela určitě jednalo o první případ. Jméno se původně zapisovalo jako Krascani . V této podobě je obec zapsána spolu s Hořelicemi, Dušníky a Bratronicemi jako majetek benediktinského kláštera sv. Jiří na Hradě pražském v roce 1227. jedná se o první písemnou zmínku o obci, která je uvedena ve spise Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, tedy kniha nebo sborník diplomatických dopisů Království českého.
Majetek kláštera potvrzují listiny i z let následujících, tedy 1228 a později i 1233. Tento rok je psaná podoba jména Hrascane . Další modifikace se vztahuje k zápisu z roku 1318, kdy je uváděn Cunrat z Chrascan, místní drobný šlechtic o kterém kromě jména nevíme nic. Drobná zpráva o obci pochází z roku 1391, kdy je uváděn pražský měšťan Smil z Chrášťan jako majitel domu na Novém městě pražském. Smil z Chrášťan také v letech 1396 – 1398 sedí na tvrzi ve Velké Dobré nedaleko Unhoště.
Chrášťany měly kromě období, kdy patřily do uceleného správního celku, což bylo později panství, více majitelů současně. Část obce patřila od počátku církvi, část šlechtickým majitelům.
Od roku 1378 je obec v majetku pražského arcibiskupství. Chrášťany jsou tak nepřímo v majetku Jana Očka z Vlašimi, důvěrníka císaře Karla IV., od roku následujícího přebírá arcibiskupství jeho synovec Jan z Jenštejna. Od roku 1396 ho v úřadě střídá Olbram ze Škvorce a roku 1402- 1411 se na stolci usídlil Zbyněk Zajíc z Házmburka, posměšně zvaný abeceda. Na rozdíl od svých předchůdců bylo jeho vzdělání velmi chatrné a proslavil se spíše jako vojevůdce. Byl velkým kritikem a odpůrcem Jana Husa a později velký nepřítel husitů. Po něm se na necelý rok úřadu ujal Albík z Uničova, osobní lékař císaře Zikmunda a krále Václava IV. Albík byl ve své době světově vyhlášeným lékařem. Posledním arcibiskupem který měl Chrášťany v majetku byl Konrád z Vechty, královský dvořan, který se přidal k husitské revoluci a byl v roce 1421 papežem vyobcován z církve. V tu dobu se ves dostala do majetku zápisných držitelů.
Majitelem druhé části obce je od roku 1420 Zdeněk ze Šternberka. Jde téměř s jistotou prohlásit, že si v období dalších čtrnácti let svého majetku příliš neužil. Patřil totiž k horlivým katolíkům a zarytým odpůrcům husitů, kteří Prahu a její rozlehlé okolí v tu dobu ovládali. Opěrným bodem katolické strany byl v okolí hrad Karlštejn, který měl silnou posádku, ale ani ta nedokázala ochraňovat zboží okolních katolických pánů.
Po zklidnění poměrů po husitských válkách zůstávají Chrášťany v majetku Šternberků. Zdeněk se stal nejvyšším pražským purkrabím a jeho potomek Ladislav zapsal obec v roce 1507 spolu s Železnou a Libečovem Kapitule sv. Víta na Pražském hradě. Vedle majetku kapituly byl v obci ještě zpupný nebo-li dědičný zemanský statek. Chrášťany byly také vázány službou manskou k hradu Křivoklátu. Ta byla zřejmě uložena již zakladatelem hradu Přemyslem Otakarem II. Manská služba se týkala obvykle vojenské služby ve válce nebo zapůjčení koní, povozů apod. v době míru. Chrášťany měly konkrétně uloženy manskou službu s kuší a ve zbroji, jak dokládá zápis z roku 1548 ukládající tuto povinnost Janu Šlovskému ze Šlovic, majiteli statku.
Demografické údaje
OBEC Chrášťany
Plzeňská 28, Chrášťany, 25219, Rudná u Prahy
Osoby
- p. Hrdlička Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
29 ulic:
Plzeňská 256, ChrášťanyZavřenoZa Tratí 235, ChrášťanyZavřenoPlzeňská 256, ChrášťanyZavřeno
Historie obce Chrášťany celá historie
Původ jména Chrášťany se vysvětluje jako ves lidí bydlících v chrástu nebo u chrástu, jak se dříve označovala porostlina nebo lesina. Někdy se také jednalo o vzrostlý les. U našich Chrášťan se ale zcela určitě jednalo o první případ. Jméno se původně zapisovalo jako Krascani . V této podobě je obec zapsána spolu s Hořelicemi, Dušníky a Bratronicemi jako majetek benediktinského kláštera sv. Jiří na Hradě pražském v roce 1227. jedná se o první písemnou zmínku o obci, která je uvedena ve spise Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, tedy kniha nebo sborník diplomatických dopisů Království českého.
Majetek kláštera potvrzují listiny i z let následujících, tedy 1228 a později i 1233. Tento rok je psaná podoba jména Hrascane . Další modifikace se vztahuje k zápisu z roku 1318, kdy je uváděn Cunrat z Chrascan, místní drobný šlechtic o kterém kromě jména nevíme nic. Drobná zpráva o obci pochází z roku 1391, kdy je uváděn pražský měšťan Smil z Chrášťan jako majitel domu na Novém městě pražském. Smil z Chrášťan také v letech 1396 – 1398 sedí na tvrzi ve Velké Dobré nedaleko Unhoště.
Chrášťany měly kromě období, kdy patřily do uceleného správního celku, což bylo později panství, více majitelů současně. Část obce patřila od počátku církvi, část šlechtickým majitelům.
Od roku 1378 je obec v majetku pražského arcibiskupství. Chrášťany jsou tak nepřímo v majetku Jana Očka z Vlašimi, důvěrníka císaře Karla IV., od roku následujícího přebírá arcibiskupství jeho synovec Jan z Jenštejna. Od roku 1396 ho v úřadě střídá Olbram ze Škvorce a roku 1402- 1411 se na stolci usídlil Zbyněk Zajíc z Házmburka, posměšně zvaný abeceda. Na rozdíl od svých předchůdců bylo jeho vzdělání velmi chatrné a proslavil se spíše jako vojevůdce. Byl velkým kritikem a odpůrcem Jana Husa a později velký nepřítel husitů. Po něm se na necelý rok úřadu ujal Albík z Uničova, osobní lékař císaře Zikmunda a krále Václava IV. Albík byl ve své době světově vyhlášeným lékařem. Posledním arcibiskupem který měl Chrášťany v majetku byl Konrád z Vechty, královský dvořan, který se přidal k husitské revoluci a byl v roce 1421 papežem vyobcován z církve. V tu dobu se ves dostala do majetku zápisných držitelů.
Majitelem druhé části obce je od roku 1420 Zdeněk ze Šternberka. Jde téměř s jistotou prohlásit, že si v období dalších čtrnácti let svého majetku příliš neužil. Patřil totiž k horlivým katolíkům a zarytým odpůrcům husitů, kteří Prahu a její rozlehlé okolí v tu dobu ovládali. Opěrným bodem katolické strany byl v okolí hrad Karlštejn, který měl silnou posádku, ale ani ta nedokázala ochraňovat zboží okolních katolických pánů.
Po zklidnění poměrů po husitských válkách zůstávají Chrášťany v majetku Šternberků. Zdeněk se stal nejvyšším pražským purkrabím a jeho potomek Ladislav zapsal obec v roce 1507 spolu s Železnou a Libečovem Kapitule sv. Víta na Pražském hradě. Vedle majetku kapituly byl v obci ještě zpupný nebo-li dědičný zemanský statek. Chrášťany byly také vázány službou manskou k hradu Křivoklátu. Ta byla zřejmě uložena již zakladatelem hradu Přemyslem Otakarem II. Manská služba se týkala obvykle vojenské služby ve válce nebo zapůjčení koní, povozů apod. v době míru. Chrášťany měly konkrétně uloženy manskou službu s kuší a ve zbroji, jak dokládá zápis z roku 1548 ukládající tuto povinnost Janu Šlovskému ze Šlovic, majiteli statku.
Demografické údaje
OBEC Chrášťany
Plzeňská 28, Chrášťany, 25219, Rudná u Prahy
Osoby
- p. Hrdlička Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
29 ulic:
Za Tratí 235, ChrášťanyZavřenoPlzeňská 256, ChrášťanyZavřeno
Historie obce Chrášťany celá historie
Původ jména Chrášťany se vysvětluje jako ves lidí bydlících v chrástu nebo u chrástu, jak se dříve označovala porostlina nebo lesina. Někdy se také jednalo o vzrostlý les. U našich Chrášťan se ale zcela určitě jednalo o první případ. Jméno se původně zapisovalo jako Krascani . V této podobě je obec zapsána spolu s Hořelicemi, Dušníky a Bratronicemi jako majetek benediktinského kláštera sv. Jiří na Hradě pražském v roce 1227. jedná se o první písemnou zmínku o obci, která je uvedena ve spise Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, tedy kniha nebo sborník diplomatických dopisů Království českého.
Majetek kláštera potvrzují listiny i z let následujících, tedy 1228 a později i 1233. Tento rok je psaná podoba jména Hrascane . Další modifikace se vztahuje k zápisu z roku 1318, kdy je uváděn Cunrat z Chrascan, místní drobný šlechtic o kterém kromě jména nevíme nic. Drobná zpráva o obci pochází z roku 1391, kdy je uváděn pražský měšťan Smil z Chrášťan jako majitel domu na Novém městě pražském. Smil z Chrášťan také v letech 1396 – 1398 sedí na tvrzi ve Velké Dobré nedaleko Unhoště.
Chrášťany měly kromě období, kdy patřily do uceleného správního celku, což bylo později panství, více majitelů současně. Část obce patřila od počátku církvi, část šlechtickým majitelům.
Od roku 1378 je obec v majetku pražského arcibiskupství. Chrášťany jsou tak nepřímo v majetku Jana Očka z Vlašimi, důvěrníka císaře Karla IV., od roku následujícího přebírá arcibiskupství jeho synovec Jan z Jenštejna. Od roku 1396 ho v úřadě střídá Olbram ze Škvorce a roku 1402- 1411 se na stolci usídlil Zbyněk Zajíc z Házmburka, posměšně zvaný abeceda. Na rozdíl od svých předchůdců bylo jeho vzdělání velmi chatrné a proslavil se spíše jako vojevůdce. Byl velkým kritikem a odpůrcem Jana Husa a později velký nepřítel husitů. Po něm se na necelý rok úřadu ujal Albík z Uničova, osobní lékař císaře Zikmunda a krále Václava IV. Albík byl ve své době světově vyhlášeným lékařem. Posledním arcibiskupem který měl Chrášťany v majetku byl Konrád z Vechty, královský dvořan, který se přidal k husitské revoluci a byl v roce 1421 papežem vyobcován z církve. V tu dobu se ves dostala do majetku zápisných držitelů.
Majitelem druhé části obce je od roku 1420 Zdeněk ze Šternberka. Jde téměř s jistotou prohlásit, že si v období dalších čtrnácti let svého majetku příliš neužil. Patřil totiž k horlivým katolíkům a zarytým odpůrcům husitů, kteří Prahu a její rozlehlé okolí v tu dobu ovládali. Opěrným bodem katolické strany byl v okolí hrad Karlštejn, který měl silnou posádku, ale ani ta nedokázala ochraňovat zboží okolních katolických pánů.
Po zklidnění poměrů po husitských válkách zůstávají Chrášťany v majetku Šternberků. Zdeněk se stal nejvyšším pražským purkrabím a jeho potomek Ladislav zapsal obec v roce 1507 spolu s Železnou a Libečovem Kapitule sv. Víta na Pražském hradě. Vedle majetku kapituly byl v obci ještě zpupný nebo-li dědičný zemanský statek. Chrášťany byly také vázány službou manskou k hradu Křivoklátu. Ta byla zřejmě uložena již zakladatelem hradu Přemyslem Otakarem II. Manská služba se týkala obvykle vojenské služby ve válce nebo zapůjčení koní, povozů apod. v době míru. Chrášťany měly konkrétně uloženy manskou službu s kuší a ve zbroji, jak dokládá zápis z roku 1548 ukládající tuto povinnost Janu Šlovskému ze Šlovic, majiteli statku.
Demografické údaje
OBEC Chrášťany
Plzeňská 28, Chrášťany, 25219, Rudná u Prahy
Osoby
- p. Hrdlička Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
29 ulic:
Plzeňská 256, ChrášťanyZavřeno
Historie obce Chrášťany celá historie
Původ jména Chrášťany se vysvětluje jako ves lidí bydlících v chrástu nebo u chrástu, jak se dříve označovala porostlina nebo lesina. Někdy se také jednalo o vzrostlý les. U našich Chrášťan se ale zcela určitě jednalo o první případ. Jméno se původně zapisovalo jako Krascani . V této podobě je obec zapsána spolu s Hořelicemi, Dušníky a Bratronicemi jako majetek benediktinského kláštera sv. Jiří na Hradě pražském v roce 1227. jedná se o první písemnou zmínku o obci, která je uvedena ve spise Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, tedy kniha nebo sborník diplomatických dopisů Království českého.
Majetek kláštera potvrzují listiny i z let následujících, tedy 1228 a později i 1233. Tento rok je psaná podoba jména Hrascane . Další modifikace se vztahuje k zápisu z roku 1318, kdy je uváděn Cunrat z Chrascan, místní drobný šlechtic o kterém kromě jména nevíme nic. Drobná zpráva o obci pochází z roku 1391, kdy je uváděn pražský měšťan Smil z Chrášťan jako majitel domu na Novém městě pražském. Smil z Chrášťan také v letech 1396 – 1398 sedí na tvrzi ve Velké Dobré nedaleko Unhoště.
Chrášťany měly kromě období, kdy patřily do uceleného správního celku, což bylo později panství, více majitelů současně. Část obce patřila od počátku církvi, část šlechtickým majitelům.
Od roku 1378 je obec v majetku pražského arcibiskupství. Chrášťany jsou tak nepřímo v majetku Jana Očka z Vlašimi, důvěrníka císaře Karla IV., od roku následujícího přebírá arcibiskupství jeho synovec Jan z Jenštejna. Od roku 1396 ho v úřadě střídá Olbram ze Škvorce a roku 1402- 1411 se na stolci usídlil Zbyněk Zajíc z Házmburka, posměšně zvaný abeceda. Na rozdíl od svých předchůdců bylo jeho vzdělání velmi chatrné a proslavil se spíše jako vojevůdce. Byl velkým kritikem a odpůrcem Jana Husa a později velký nepřítel husitů. Po něm se na necelý rok úřadu ujal Albík z Uničova, osobní lékař císaře Zikmunda a krále Václava IV. Albík byl ve své době světově vyhlášeným lékařem. Posledním arcibiskupem který měl Chrášťany v majetku byl Konrád z Vechty, královský dvořan, který se přidal k husitské revoluci a byl v roce 1421 papežem vyobcován z církve. V tu dobu se ves dostala do majetku zápisných držitelů.
Majitelem druhé části obce je od roku 1420 Zdeněk ze Šternberka. Jde téměř s jistotou prohlásit, že si v období dalších čtrnácti let svého majetku příliš neužil. Patřil totiž k horlivým katolíkům a zarytým odpůrcům husitů, kteří Prahu a její rozlehlé okolí v tu dobu ovládali. Opěrným bodem katolické strany byl v okolí hrad Karlštejn, který měl silnou posádku, ale ani ta nedokázala ochraňovat zboží okolních katolických pánů.
Po zklidnění poměrů po husitských válkách zůstávají Chrášťany v majetku Šternberků. Zdeněk se stal nejvyšším pražským purkrabím a jeho potomek Ladislav zapsal obec v roce 1507 spolu s Železnou a Libečovem Kapitule sv. Víta na Pražském hradě. Vedle majetku kapituly byl v obci ještě zpupný nebo-li dědičný zemanský statek. Chrášťany byly také vázány službou manskou k hradu Křivoklátu. Ta byla zřejmě uložena již zakladatelem hradu Přemyslem Otakarem II. Manská služba se týkala obvykle vojenské služby ve válce nebo zapůjčení koní, povozů apod. v době míru. Chrášťany měly konkrétně uloženy manskou službu s kuší a ve zbroji, jak dokládá zápis z roku 1548 ukládající tuto povinnost Janu Šlovskému ze Šlovic, majiteli statku.
Demografické údaje
OBEC Chrášťany
Plzeňská 28, Chrášťany, 25219, Rudná u Prahy
Osoby
- p. Hrdlička Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
1 části obce:
29 ulic:
Historie obce Chrášťany celá historie
Původ jména Chrášťany se vysvětluje jako ves lidí bydlících v chrástu nebo u chrástu, jak se dříve označovala porostlina nebo lesina. Někdy se také jednalo o vzrostlý les. U našich Chrášťan se ale zcela určitě jednalo o první případ. Jméno se původně zapisovalo jako Krascani . V této podobě je obec zapsána spolu s Hořelicemi, Dušníky a Bratronicemi jako majetek benediktinského kláštera sv. Jiří na Hradě pražském v roce 1227. jedná se o první písemnou zmínku o obci, která je uvedena ve spise Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, tedy kniha nebo sborník diplomatických dopisů Království českého.
Majetek kláštera potvrzují listiny i z let následujících, tedy 1228 a později i 1233. Tento rok je psaná podoba jména Hrascane . Další modifikace se vztahuje k zápisu z roku 1318, kdy je uváděn Cunrat z Chrascan, místní drobný šlechtic o kterém kromě jména nevíme nic. Drobná zpráva o obci pochází z roku 1391, kdy je uváděn pražský měšťan Smil z Chrášťan jako majitel domu na Novém městě pražském. Smil z Chrášťan také v letech 1396 – 1398 sedí na tvrzi ve Velké Dobré nedaleko Unhoště.
Chrášťany měly kromě období, kdy patřily do uceleného správního celku, což bylo později panství, více majitelů současně. Část obce patřila od počátku církvi, část šlechtickým majitelům.
Od roku 1378 je obec v majetku pražského arcibiskupství. Chrášťany jsou tak nepřímo v majetku Jana Očka z Vlašimi, důvěrníka císaře Karla IV., od roku následujícího přebírá arcibiskupství jeho synovec Jan z Jenštejna. Od roku 1396 ho v úřadě střídá Olbram ze Škvorce a roku 1402- 1411 se na stolci usídlil Zbyněk Zajíc z Házmburka, posměšně zvaný abeceda. Na rozdíl od svých předchůdců bylo jeho vzdělání velmi chatrné a proslavil se spíše jako vojevůdce. Byl velkým kritikem a odpůrcem Jana Husa a později velký nepřítel husitů. Po něm se na necelý rok úřadu ujal Albík z Uničova, osobní lékař císaře Zikmunda a krále Václava IV. Albík byl ve své době světově vyhlášeným lékařem. Posledním arcibiskupem který měl Chrášťany v majetku byl Konrád z Vechty, královský dvořan, který se přidal k husitské revoluci a byl v roce 1421 papežem vyobcován z církve. V tu dobu se ves dostala do majetku zápisných držitelů.
Majitelem druhé části obce je od roku 1420 Zdeněk ze Šternberka. Jde téměř s jistotou prohlásit, že si v období dalších čtrnácti let svého majetku příliš neužil. Patřil totiž k horlivým katolíkům a zarytým odpůrcům husitů, kteří Prahu a její rozlehlé okolí v tu dobu ovládali. Opěrným bodem katolické strany byl v okolí hrad Karlštejn, který měl silnou posádku, ale ani ta nedokázala ochraňovat zboží okolních katolických pánů.
Po zklidnění poměrů po husitských válkách zůstávají Chrášťany v majetku Šternberků. Zdeněk se stal nejvyšším pražským purkrabím a jeho potomek Ladislav zapsal obec v roce 1507 spolu s Železnou a Libečovem Kapitule sv. Víta na Pražském hradě. Vedle majetku kapituly byl v obci ještě zpupný nebo-li dědičný zemanský statek. Chrášťany byly také vázány službou manskou k hradu Křivoklátu. Ta byla zřejmě uložena již zakladatelem hradu Přemyslem Otakarem II. Manská služba se týkala obvykle vojenské služby ve válce nebo zapůjčení koní, povozů apod. v době míru. Chrášťany měly konkrétně uloženy manskou službu s kuší a ve zbroji, jak dokládá zápis z roku 1548 ukládající tuto povinnost Janu Šlovskému ze Šlovic, majiteli statku.
Demografické údaje
Historie obce Chrášťany celá historie
Původ jména Chrášťany se vysvětluje jako ves lidí bydlících v chrástu nebo u chrástu, jak se dříve označovala porostlina nebo lesina. Někdy se také jednalo o vzrostlý les. U našich Chrášťan se ale zcela určitě jednalo o první případ. Jméno se původně zapisovalo jako Krascani . V této podobě je obec zapsána spolu s Hořelicemi, Dušníky a Bratronicemi jako majetek benediktinského kláštera sv. Jiří na Hradě pražském v roce 1227. jedná se o první písemnou zmínku o obci, která je uvedena ve spise Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, tedy kniha nebo sborník diplomatických dopisů Království českého.
Majetek kláštera potvrzují listiny i z let následujících, tedy 1228 a později i 1233. Tento rok je psaná podoba jména Hrascane . Další modifikace se vztahuje k zápisu z roku 1318, kdy je uváděn Cunrat z Chrascan, místní drobný šlechtic o kterém kromě jména nevíme nic. Drobná zpráva o obci pochází z roku 1391, kdy je uváděn pražský měšťan Smil z Chrášťan jako majitel domu na Novém městě pražském. Smil z Chrášťan také v letech 1396 – 1398 sedí na tvrzi ve Velké Dobré nedaleko Unhoště.
Chrášťany měly kromě období, kdy patřily do uceleného správního celku, což bylo později panství, více majitelů současně. Část obce patřila od počátku církvi, část šlechtickým majitelům.
Od roku 1378 je obec v majetku pražského arcibiskupství. Chrášťany jsou tak nepřímo v majetku Jana Očka z Vlašimi, důvěrníka císaře Karla IV., od roku následujícího přebírá arcibiskupství jeho synovec Jan z Jenštejna. Od roku 1396 ho v úřadě střídá Olbram ze Škvorce a roku 1402- 1411 se na stolci usídlil Zbyněk Zajíc z Házmburka, posměšně zvaný abeceda. Na rozdíl od svých předchůdců bylo jeho vzdělání velmi chatrné a proslavil se spíše jako vojevůdce. Byl velkým kritikem a odpůrcem Jana Husa a později velký nepřítel husitů. Po něm se na necelý rok úřadu ujal Albík z Uničova, osobní lékař císaře Zikmunda a krále Václava IV. Albík byl ve své době světově vyhlášeným lékařem. Posledním arcibiskupem který měl Chrášťany v majetku byl Konrád z Vechty, královský dvořan, který se přidal k husitské revoluci a byl v roce 1421 papežem vyobcován z církve. V tu dobu se ves dostala do majetku zápisných držitelů.
Majitelem druhé části obce je od roku 1420 Zdeněk ze Šternberka. Jde téměř s jistotou prohlásit, že si v období dalších čtrnácti let svého majetku příliš neužil. Patřil totiž k horlivým katolíkům a zarytým odpůrcům husitů, kteří Prahu a její rozlehlé okolí v tu dobu ovládali. Opěrným bodem katolické strany byl v okolí hrad Karlštejn, který měl silnou posádku, ale ani ta nedokázala ochraňovat zboží okolních katolických pánů.
Po zklidnění poměrů po husitských válkách zůstávají Chrášťany v majetku Šternberků. Zdeněk se stal nejvyšším pražským purkrabím a jeho potomek Ladislav zapsal obec v roce 1507 spolu s Železnou a Libečovem Kapitule sv. Víta na Pražském hradě. Vedle majetku kapituly byl v obci ještě zpupný nebo-li dědičný zemanský statek. Chrášťany byly také vázány službou manskou k hradu Křivoklátu. Ta byla zřejmě uložena již zakladatelem hradu Přemyslem Otakarem II. Manská služba se týkala obvykle vojenské služby ve válce nebo zapůjčení koní, povozů apod. v době míru. Chrášťany měly konkrétně uloženy manskou službu s kuší a ve zbroji, jak dokládá zápis z roku 1548 ukládající tuto povinnost Janu Šlovskému ze Šlovic, majiteli statku.
OBEC Chrášťany
Plzeňská 28, Chrášťany, 25219, Rudná u Prahy
Osoby
- p. Hrdlička Pavel, starosta
Kontakty
Vlajka
