Chotěvice

Během času byla otec přejímána různými šlechtickými rody. V roce 1520 ji od Kateřiny z Kozojed s veškerými dvory, poli a lesy odkoupil Johann v. Wartenberg, který byl v té době již vlastníkem Hostinného. V roce 1522 se stal majitelem osady Zdeněk z Waldštýna, švagr Johana v.W. Pověsti vypráví o zámku, pivovaru, tvrzi se stájemi pro hovězí dobytek a ovce a jiných vedlejších budovách postavených v Chotěvicích. Panská půda byla rozparcelována a pronajata dělníkům, kteří tu za nájem a daně stavěli obydlí. Vzniklé domy (pachtovní) byly poté rozprodávány jednotlivým zájemcům, pouze les zůstal dominikánský.

Farní kronika uvádí, že po sedmileté válce byl zdejší kopec, nazývaný KATEŘINA, veden jako pamětihodné stanoviště. V roce 1778 král Fridrich Pruský vtrhl se svými pány přes Náchod do Čech a nedaleko Kateřiny si za Kocléřovem na Kahlenbergu zbudoval hlavní stan. Královská rakouská armáda stanovala na protější straně na břehu Labe. Po rozšíření pověsti, že je celá Kateřina podminovaná se pruští vojáci neodvážili přes kopec přejít.

Od roku 1660 je v obci škola, zprvu probíhalo vyučování na faře a od roku 1875 byla otevřena škola stavěná z kamene a cihel. Železnice byla zbudována v letech 1868 - 69.

Pošta je zprovozněna od roku 1891. Elektřina byla ve vsi zavedena 1914 a vodovod byl dokončen v roce 1930. 20.6.1937 bylo rozhodnuto, že bude postaven obecní dům sloužící jako obecní úřad, zasedací síň, archiv, poštovní úřad, ordinace a byt lékaře a další soukromé byty.

Před vznikem Československé republiky do roku 1945 byly Chotěvice součástí sudetské oblasti a obyvatelstvo bylo až z 90% německé národnosti. Odsun sudetských němců probíhal ještě na jaře 1946.

V roce 1956 byly likvidovány řemeslné dílny, pouze někteří z řemeslníků prováděli drobné opravy a v roce 1961 byl ukončen provoz v místní cihelně.