Chotěbudice

Ves se poprvé připomíná v pramenech r. 1351. V r. 1410 jako zeměpanský majetek byla ves prodána spolu s Hrádkem a dílem Vilímče markrabětem Joštem za 540 kop gr.č. Petru Šturmovi z Kamenice, dalšími majiteli byli r.1464 Linhart a Jan z Hobzí, r.1481 Machna z Hobzí a Jihlávky, v 1. polovině 16. stol. rod Zahrádeckých ze Zahrádek , r. 1585 manželka Arnošta Zahrádeckého Alžběta Višňovská z Petrovice. Od té doby náležely Chotěbudice k budíškovickému panství až do konce feudálního údobí r. 1849. V letech 1850 až 1855 byly podřízeny pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích. Po zřízení smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí byly v letech 1855 až 1868 podřízeny Okresnímu úřadu v Dačicích.

Od roku 1868 spadaly pod Okresní hejtmanství v Dačicích, okresní správy politické a okresní úřad tamtéž až do roku 1945. Po oosvobození v květnu 1945 náležely pod Okresní národní výbor v Dačicích a v jeho rámci od r. 1949 pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Toto začlenění trvalo až do poloviny r 1960, kdy byly po územní reorganizaci začleněny pod správní okres Třebíč a Jihomoravský kraj, což trvalo až do zrušení Okresního úřadu v Třebíči koncen r. 2002. Od r. 1980 byla obec přičleněna k městu Jemnici, od r. 1990 je zde opět samostatný obecní úřad. Od r. 2003 spadá pod pověřený Městský úřad v Moravských Budějovicích v samosprávném kraji Vysočina.