Naše obec leží v překrásné, romantické krajině 1 km nad Vírskou přehradou, která poznamenala život obyvatel obce a to zejména části Korouhvice. Nachází se zde rozsáhlá síť turistických stezek a cyklostezek.
Hledat firmy v obci Chlum-Korouhvice
Nabídka práce v okolí 30 km 245 firem
Vratislavovo náměstí 12, Nové Město na Moravě17,29 km
Vratislavovo náměstí 115, Nové Město na Moravě17,35 km
Bělisko 389, Nové Město na Moravě17,38 km
Leandra Čecha 860, Nové Město na Moravě17,39 km
Kamenec u Poličky č. 30017,43 km
Petrovická 312, Nové Město na Moravě17,49 km
Žďárská 68, Nové Město na Moravě17,75 km
Zbraslavecká 777, Kunštát17,91 km
Zbraslavecká 777, Kunštát17,91 km
Bobrová č. 15818,16 km
Petrovice č. 71, Nové Město na Moravě18,18 km
Česká 1033/17, Letovice18,76 km
Milovy č. 3, Sněžné18,78 km
Milovy č. 11, Sněžné18,86 km
Pražská 870, Letovice19,05 km
Pražská 562/49, Letovice19,10 km
Pražská 333/47, Letovice19,13 km
Tyršova 500/6, Letovice19,20 km
Hradec nad Svitavou č. 49619,20 km
Tyršova 489/8, Letovice19,21 km
Historie obce Chlum-Korouhvice celá historie
Korouhvici poznamenalo budování Vírské přehrady. Původní Korouhvice byla zbourána a v roce 1958 došlo k jejímu zatopení. Obyvatelé se vystěhovali nejvíce do Litobratřic u Znojma, ale i jinam, pouze pět vlastníků si postavilo nové domky nad přehradou v Korouhvici. Tato část obce je však poznamenána ochranným pásmem Vírské přehrady. V Chlumu i v Korouhvici si přijdou na své především milovníci romantické a rázovité krajiny.
Obě vsi jsou v roce 1394 jmenovány mezi zbožím, na němž nechala Klára, manželka Vznaty z Tasova, zapsat úrok svým dětem. Brzy pak připadly pánům z Pernštejna a ve druhé polovině 16. století přešly ke zboží kunštátskému. V polovině 14. století se píše po Chlumu drobná šlechta a v roce 1596 zde byla zmíněna rychta. Pečetilo se však pečetí Víru.
Korouhvice zase používala pečeť Polomi, od roku 1850 měla na vlastní pečeti dva zkřížené prapory s iniciálami F a I. Od roku 1850 náležely obě části k obci Polom, v roce 1912 došlo k jejich vyčlenění a ke vzniku obce Chlum-Korouhvice (název schválen 1. 6. 1914).
V době sloučení měl Chlum 17 domů a 112 obyvatel, Korouhvice 23 domů a 160 obyvatel. Až do zatopení zde býval i mlýn.
Poddání Chlumu platili v roce 1750 vrchnosti o sv. Jiří čtyři zlaté a sedm a půl krejcaru a o sv. Václavu totéž. Předli třicet pět liber lnu a dávali dvanáct měr ovsa. Šest sedláků robotovalo týdně tři dny se dvěma koňmi a čtvrt roku dvojnásob, jeden chalupník týdně dva dny pěšky a čtvrt roku dvojnásob. Poddaní z Korouhvice platili v roce 1750 vrchnosti o sv. Jiří dva zlaté a čtyřicet krejcarů a o sv. Václavu dva zlaté a padesát čtyři krejcarů, předli třicet sedm liber lnu a dávali dvacet jedna měr ovsa. Šest sedláků robotovalo týdně tři dny se dvěma koňmi a čtvrt roku týdně jetě tři dny pěšky jednou osobou. Jeden podsedník týdně pěšky tři dny a čtvrt roku týdně šest dní, dva chalupníci týdně dva dny a čtvrt roku týdně čtyři dny.
Dvě zdejší tratě nesou označení V kostele a U kostela. Pověst tvrdí, že se tu stavěl kostel společně se stavbou ve Vítochově. Co však za den v Chlumu vystavěli, to v noci zmizelo a zrovna tolik přibylo na kostele ve Vítochově. Po vyhlášení tolerančního patentu přešla většina obyvatel Chlumu i Korouhvice k evangelickému vyznání.
V Korouhvici se můžete kochat přehradní zátokou, v Chlumu zase stojí chráněná lípa. Zdejší poklad starých mincí je uložen v bystřickém muzeu. Přírodní památka „Javorův kopec“ představuje fragment prameništních luk s typickou květenou a zvláště chráněným druhem vstavače.
Nedaleko Chlumu byla vybudována rozhledna Horní les, kam zájemce zavede značená turistická stezka. U Horního lesa (774 m) sbíral inspiraci malíř Vlado Burian (1923). Nádherné výhledy odtud směřují nejen do údolí Svratky, ale i na opačnou stranu do údolí Svitavy, zvláště ke hradu Svojanovu.
Demografické údaje
OBEC Chlum-Korouhvice
Korouhvice č. 22, Chlum-Korouhvice, 59265, Rovečné
Osoby
- p. Vondra Kamil, starosta
Kontakty
Vlajka
