Zamiřte při svém putování do malého, malebného jihočeského městečka Chýnov, místa s bohatou historií, kde rád pobýval a pracoval sochař František Bílek. Návštěvníka potěší několik místních památek, za vidění stojí též nedaleká Chýnovská jeskyně.
Hledat firmy v obci Chýnov
Živé firmy v obci Chýnov 69 firem
Gabrielovo náměstí 47, ChýnovOtevřenoDobronice u Chýnova, ChýnovOtevřenoSlavníkovců 461, ChýnovOtevřenoU Kuželníku 391, ChýnovOtevřenoDobronice u Chýnova č. 56, ChýnovzavřenoÚdolní 292, ChýnovzavřenoNádražní 316, ChýnovOtevřenoÚdolní 133, ChýnovOtevřenoZámecká 5, ChýnovOtevřenoMlýnská 276, ChýnovOtevřenoTyršova 265, ChýnovOtevřenoTyršova 398, ChýnovOtevřenoKloužovice č. 49, ChýnovzavřenoOkružní 53, Záhostice, ChýnovzavřenoZa Školkou 467, ChýnovzavřenoGabrielovo náměstí 49, ChýnovzavřenoDobronice u Chýnova č. 56, ChýnovzavřenoZámecká 1, ChýnovzavřenoSlavníkovců 461, Chýnovzavřeno
Historie obce Chýnov celá historie
Chýnov je jedním z nejdéle trvale osídlených míst Čech. První písemná zmínka o Chýnově v Kosmově Kronice české se váže k roku 981. Chýnov byl spolu s Doudleby a Netolicemi pomezním hradem panství knížete Slavníka na ochranu proti Rakousům. Hradiště stálo na ostrohu v místech dnešního zámku, ze tří stran chráněno potokem, který vytvářel močály, čtrvrtá strana měla opevnění umělé. Palacký v Dějinách národa českého se zmiňuje o župě Chýnovské v desátém století, která byla jednou z největších v Čechách. Po vyvraždění Slavníkovců se majiteli Chýnova stávají Přemyslovci. Od roku 1250 patřil Chýnov pražskému biskupství a konaly se zde trhy. Za arcibiskupa Arnošta z Pardubic byla přestavěna tvrz na nový hrad a založeno mnoho rybníků. Roku 1413 se Chýnov dostal z církevního majetku a dostává se tak trvale do držení světských feudálů. Husitská doba jistě silně pozměnila osudy celého Chýnovska a zvláště jeho poddaných obyvatel, chudiny a drobných řemeslníků. Myšlenky, které byly hlásány v nedalekém Táboře, způsobily, že mezi prvními obyvateli, či snad dokonce zakladateli tohoto města nacházíme i příchozí z Chýnova.
Ve druhé polovině 15. století získali Chýnov Malovci z Malovic, kteří se potom také psali z Chýnova. Obnovili hrad a jejich nejvýznamnějším počinem bylo přizvání slavného rybníkáře Jakuba Krčína z Jelčan ke stavbě vodovodu.Voda se přiváděla otevřenou strouhou ze vzdálenosti více než dvou kilometrů do Návozského rybníka a odtud sosnovými rourami do několika městských kašen a studní. Současně se stavbou vodovodu byl roku 1581 postaven pivovar, který sloužil až do roku 1948. Poslední majitelkou Chýnova z rodu Malovců byla Anna Mandalena, na kterou vzpomínali obyvatelé Chýnova v dobrém. Vzdala se totiž práva "od úmrtí", což znamenalo propadnutí majetku poddaného po smrti zpět majiteli panství. Roku 1719 pak celé panství připadlo rodu Schwarzenberků. Příslušníci tohoto rodu zároveň byli posledními feudálními pány Chýnova. Schwarzenberkové vystavěli z Maloveckého hradu roku 1729 barokní zámek. Horní část byla nahrazena novým poschodím, dolní zůstala s mohutnými zdmi uchována. Od nepaměti měl Chýnov též právo trestní a hrdelní. Šibenice stávala na vrchu Oboře, roku 1708 byla vystavěna v místech, kde se dnes říká "Na spravedlnosti". Až do roku 1761, kdy byla zbořena, se zde popravovalo.
V únoru roku 1833 postihl Chýnov velký požár, kterému padlo za oběť 13 domů a 12 stodol včetně radnice. Hmotné ztráty byly velmi vysoké a zahynul též jeden člověk. Téhož roku byla vystavěna silnice od Tábora k Pacovu. O půl století později se začalo i se stavbou železnice. K tomuto účelu postavili italští dělníci v okolí Chýnova několik kamenných mostů na způsob antických akvaduktů. Z roku 1849 je dochováno pečetidlo s nápisem "Pečeť mneštečka Cheynova". 25. září 1903 císař František Josef I. povýšil městys Chýnov na město a udělil mu 9.9.1904 znak, který navrhl prof. August Sedláček. 1.7.1905 počal městský úřad používat nové pečetidlo se znakem. Chýnov byl městem nepřetržitě až do roku 1951, kdy mu byl titul města odebrán. Opět mu byl navrácen roku 1994.
Demografické údaje
MĚSTO Chýnov
Gabrielovo náměstí 7, Chýnov, 39155, Chýnov
Osoby
- Mgr. Jaroš Ondřej, starosta
Kontakty
- 381 297 025
- podatelna@chynov.eu
- www.chynov.cz
Vlajka
45 ulic:
Dobronice u Chýnova, ChýnovOtevřenoSlavníkovců 461, ChýnovOtevřenoU Kuželníku 391, ChýnovOtevřenoDobronice u Chýnova č. 56, ChýnovzavřenoÚdolní 292, ChýnovzavřenoNádražní 316, ChýnovOtevřenoÚdolní 133, ChýnovOtevřenoZámecká 5, ChýnovOtevřenoMlýnská 276, ChýnovOtevřenoTyršova 265, ChýnovOtevřenoTyršova 398, ChýnovOtevřenoKloužovice č. 49, ChýnovzavřenoOkružní 53, Záhostice, ChýnovzavřenoZa Školkou 467, ChýnovzavřenoGabrielovo náměstí 49, ChýnovzavřenoDobronice u Chýnova č. 56, ChýnovzavřenoZámecká 1, ChýnovzavřenoSlavníkovců 461, Chýnovzavřeno
Historie obce Chýnov celá historie
Chýnov je jedním z nejdéle trvale osídlených míst Čech. První písemná zmínka o Chýnově v Kosmově Kronice české se váže k roku 981. Chýnov byl spolu s Doudleby a Netolicemi pomezním hradem panství knížete Slavníka na ochranu proti Rakousům. Hradiště stálo na ostrohu v místech dnešního zámku, ze tří stran chráněno potokem, který vytvářel močály, čtrvrtá strana měla opevnění umělé. Palacký v Dějinách národa českého se zmiňuje o župě Chýnovské v desátém století, která byla jednou z největších v Čechách. Po vyvraždění Slavníkovců se majiteli Chýnova stávají Přemyslovci. Od roku 1250 patřil Chýnov pražskému biskupství a konaly se zde trhy. Za arcibiskupa Arnošta z Pardubic byla přestavěna tvrz na nový hrad a založeno mnoho rybníků. Roku 1413 se Chýnov dostal z církevního majetku a dostává se tak trvale do držení světských feudálů. Husitská doba jistě silně pozměnila osudy celého Chýnovska a zvláště jeho poddaných obyvatel, chudiny a drobných řemeslníků. Myšlenky, které byly hlásány v nedalekém Táboře, způsobily, že mezi prvními obyvateli, či snad dokonce zakladateli tohoto města nacházíme i příchozí z Chýnova.
Ve druhé polovině 15. století získali Chýnov Malovci z Malovic, kteří se potom také psali z Chýnova. Obnovili hrad a jejich nejvýznamnějším počinem bylo přizvání slavného rybníkáře Jakuba Krčína z Jelčan ke stavbě vodovodu.Voda se přiváděla otevřenou strouhou ze vzdálenosti více než dvou kilometrů do Návozského rybníka a odtud sosnovými rourami do několika městských kašen a studní. Současně se stavbou vodovodu byl roku 1581 postaven pivovar, který sloužil až do roku 1948. Poslední majitelkou Chýnova z rodu Malovců byla Anna Mandalena, na kterou vzpomínali obyvatelé Chýnova v dobrém. Vzdala se totiž práva "od úmrtí", což znamenalo propadnutí majetku poddaného po smrti zpět majiteli panství. Roku 1719 pak celé panství připadlo rodu Schwarzenberků. Příslušníci tohoto rodu zároveň byli posledními feudálními pány Chýnova. Schwarzenberkové vystavěli z Maloveckého hradu roku 1729 barokní zámek. Horní část byla nahrazena novým poschodím, dolní zůstala s mohutnými zdmi uchována. Od nepaměti měl Chýnov též právo trestní a hrdelní. Šibenice stávala na vrchu Oboře, roku 1708 byla vystavěna v místech, kde se dnes říká "Na spravedlnosti". Až do roku 1761, kdy byla zbořena, se zde popravovalo.
V únoru roku 1833 postihl Chýnov velký požár, kterému padlo za oběť 13 domů a 12 stodol včetně radnice. Hmotné ztráty byly velmi vysoké a zahynul též jeden člověk. Téhož roku byla vystavěna silnice od Tábora k Pacovu. O půl století později se začalo i se stavbou železnice. K tomuto účelu postavili italští dělníci v okolí Chýnova několik kamenných mostů na způsob antických akvaduktů. Z roku 1849 je dochováno pečetidlo s nápisem "Pečeť mneštečka Cheynova". 25. září 1903 císař František Josef I. povýšil městys Chýnov na město a udělil mu 9.9.1904 znak, který navrhl prof. August Sedláček. 1.7.1905 počal městský úřad používat nové pečetidlo se znakem. Chýnov byl městem nepřetržitě až do roku 1951, kdy mu byl titul města odebrán. Opět mu byl navrácen roku 1994.
Demografické údaje
MĚSTO Chýnov
Gabrielovo náměstí 7, Chýnov, 39155, Chýnov
Osoby
- Mgr. Jaroš Ondřej, starosta
Kontakty
- 381 297 025
- podatelna@chynov.eu
- www.chynov.cz
Vlajka
45 ulic:
Slavníkovců 461, ChýnovOtevřenoU Kuželníku 391, ChýnovOtevřenoDobronice u Chýnova č. 56, ChýnovzavřenoÚdolní 292, ChýnovzavřenoNádražní 316, ChýnovOtevřenoÚdolní 133, ChýnovOtevřenoZámecká 5, ChýnovOtevřenoMlýnská 276, ChýnovOtevřenoTyršova 265, ChýnovOtevřenoTyršova 398, ChýnovOtevřenoKloužovice č. 49, ChýnovzavřenoOkružní 53, Záhostice, ChýnovzavřenoZa Školkou 467, ChýnovzavřenoGabrielovo náměstí 49, ChýnovzavřenoDobronice u Chýnova č. 56, ChýnovzavřenoZámecká 1, ChýnovzavřenoSlavníkovců 461, Chýnovzavřeno
Historie obce Chýnov celá historie
Chýnov je jedním z nejdéle trvale osídlených míst Čech. První písemná zmínka o Chýnově v Kosmově Kronice české se váže k roku 981. Chýnov byl spolu s Doudleby a Netolicemi pomezním hradem panství knížete Slavníka na ochranu proti Rakousům. Hradiště stálo na ostrohu v místech dnešního zámku, ze tří stran chráněno potokem, který vytvářel močály, čtrvrtá strana měla opevnění umělé. Palacký v Dějinách národa českého se zmiňuje o župě Chýnovské v desátém století, která byla jednou z největších v Čechách. Po vyvraždění Slavníkovců se majiteli Chýnova stávají Přemyslovci. Od roku 1250 patřil Chýnov pražskému biskupství a konaly se zde trhy. Za arcibiskupa Arnošta z Pardubic byla přestavěna tvrz na nový hrad a založeno mnoho rybníků. Roku 1413 se Chýnov dostal z církevního majetku a dostává se tak trvale do držení světských feudálů. Husitská doba jistě silně pozměnila osudy celého Chýnovska a zvláště jeho poddaných obyvatel, chudiny a drobných řemeslníků. Myšlenky, které byly hlásány v nedalekém Táboře, způsobily, že mezi prvními obyvateli, či snad dokonce zakladateli tohoto města nacházíme i příchozí z Chýnova.
Ve druhé polovině 15. století získali Chýnov Malovci z Malovic, kteří se potom také psali z Chýnova. Obnovili hrad a jejich nejvýznamnějším počinem bylo přizvání slavného rybníkáře Jakuba Krčína z Jelčan ke stavbě vodovodu.Voda se přiváděla otevřenou strouhou ze vzdálenosti více než dvou kilometrů do Návozského rybníka a odtud sosnovými rourami do několika městských kašen a studní. Současně se stavbou vodovodu byl roku 1581 postaven pivovar, který sloužil až do roku 1948. Poslední majitelkou Chýnova z rodu Malovců byla Anna Mandalena, na kterou vzpomínali obyvatelé Chýnova v dobrém. Vzdala se totiž práva "od úmrtí", což znamenalo propadnutí majetku poddaného po smrti zpět majiteli panství. Roku 1719 pak celé panství připadlo rodu Schwarzenberků. Příslušníci tohoto rodu zároveň byli posledními feudálními pány Chýnova. Schwarzenberkové vystavěli z Maloveckého hradu roku 1729 barokní zámek. Horní část byla nahrazena novým poschodím, dolní zůstala s mohutnými zdmi uchována. Od nepaměti měl Chýnov též právo trestní a hrdelní. Šibenice stávala na vrchu Oboře, roku 1708 byla vystavěna v místech, kde se dnes říká "Na spravedlnosti". Až do roku 1761, kdy byla zbořena, se zde popravovalo.
V únoru roku 1833 postihl Chýnov velký požár, kterému padlo za oběť 13 domů a 12 stodol včetně radnice. Hmotné ztráty byly velmi vysoké a zahynul též jeden člověk. Téhož roku byla vystavěna silnice od Tábora k Pacovu. O půl století později se začalo i se stavbou železnice. K tomuto účelu postavili italští dělníci v okolí Chýnova několik kamenných mostů na způsob antických akvaduktů. Z roku 1849 je dochováno pečetidlo s nápisem "Pečeť mneštečka Cheynova". 25. září 1903 císař František Josef I. povýšil městys Chýnov na město a udělil mu 9.9.1904 znak, který navrhl prof. August Sedláček. 1.7.1905 počal městský úřad používat nové pečetidlo se znakem. Chýnov byl městem nepřetržitě až do roku 1951, kdy mu byl titul města odebrán. Opět mu byl navrácen roku 1994.
Demografické údaje
MĚSTO Chýnov
Gabrielovo náměstí 7, Chýnov, 39155, Chýnov
Osoby
- Mgr. Jaroš Ondřej, starosta
Kontakty
- 381 297 025
- podatelna@chynov.eu
- www.chynov.cz
Vlajka
45 ulic:
U Kuželníku 391, ChýnovOtevřenoDobronice u Chýnova č. 56, ChýnovzavřenoÚdolní 292, ChýnovzavřenoNádražní 316, ChýnovOtevřenoÚdolní 133, ChýnovOtevřenoZámecká 5, ChýnovOtevřenoMlýnská 276, ChýnovOtevřenoTyršova 265, ChýnovOtevřenoTyršova 398, ChýnovOtevřenoKloužovice č. 49, ChýnovzavřenoOkružní 53, Záhostice, ChýnovzavřenoZa Školkou 467, ChýnovzavřenoGabrielovo náměstí 49, ChýnovzavřenoDobronice u Chýnova č. 56, ChýnovzavřenoZámecká 1, ChýnovzavřenoSlavníkovců 461, Chýnovzavřeno
Historie obce Chýnov celá historie
Chýnov je jedním z nejdéle trvale osídlených míst Čech. První písemná zmínka o Chýnově v Kosmově Kronice české se váže k roku 981. Chýnov byl spolu s Doudleby a Netolicemi pomezním hradem panství knížete Slavníka na ochranu proti Rakousům. Hradiště stálo na ostrohu v místech dnešního zámku, ze tří stran chráněno potokem, který vytvářel močály, čtrvrtá strana měla opevnění umělé. Palacký v Dějinách národa českého se zmiňuje o župě Chýnovské v desátém století, která byla jednou z největších v Čechách. Po vyvraždění Slavníkovců se majiteli Chýnova stávají Přemyslovci. Od roku 1250 patřil Chýnov pražskému biskupství a konaly se zde trhy. Za arcibiskupa Arnošta z Pardubic byla přestavěna tvrz na nový hrad a založeno mnoho rybníků. Roku 1413 se Chýnov dostal z církevního majetku a dostává se tak trvale do držení světských feudálů. Husitská doba jistě silně pozměnila osudy celého Chýnovska a zvláště jeho poddaných obyvatel, chudiny a drobných řemeslníků. Myšlenky, které byly hlásány v nedalekém Táboře, způsobily, že mezi prvními obyvateli, či snad dokonce zakladateli tohoto města nacházíme i příchozí z Chýnova.
Ve druhé polovině 15. století získali Chýnov Malovci z Malovic, kteří se potom také psali z Chýnova. Obnovili hrad a jejich nejvýznamnějším počinem bylo přizvání slavného rybníkáře Jakuba Krčína z Jelčan ke stavbě vodovodu.Voda se přiváděla otevřenou strouhou ze vzdálenosti více než dvou kilometrů do Návozského rybníka a odtud sosnovými rourami do několika městských kašen a studní. Současně se stavbou vodovodu byl roku 1581 postaven pivovar, který sloužil až do roku 1948. Poslední majitelkou Chýnova z rodu Malovců byla Anna Mandalena, na kterou vzpomínali obyvatelé Chýnova v dobrém. Vzdala se totiž práva "od úmrtí", což znamenalo propadnutí majetku poddaného po smrti zpět majiteli panství. Roku 1719 pak celé panství připadlo rodu Schwarzenberků. Příslušníci tohoto rodu zároveň byli posledními feudálními pány Chýnova. Schwarzenberkové vystavěli z Maloveckého hradu roku 1729 barokní zámek. Horní část byla nahrazena novým poschodím, dolní zůstala s mohutnými zdmi uchována. Od nepaměti měl Chýnov též právo trestní a hrdelní. Šibenice stávala na vrchu Oboře, roku 1708 byla vystavěna v místech, kde se dnes říká "Na spravedlnosti". Až do roku 1761, kdy byla zbořena, se zde popravovalo.
V únoru roku 1833 postihl Chýnov velký požár, kterému padlo za oběť 13 domů a 12 stodol včetně radnice. Hmotné ztráty byly velmi vysoké a zahynul též jeden člověk. Téhož roku byla vystavěna silnice od Tábora k Pacovu. O půl století později se začalo i se stavbou železnice. K tomuto účelu postavili italští dělníci v okolí Chýnova několik kamenných mostů na způsob antických akvaduktů. Z roku 1849 je dochováno pečetidlo s nápisem "Pečeť mneštečka Cheynova". 25. září 1903 císař František Josef I. povýšil městys Chýnov na město a udělil mu 9.9.1904 znak, který navrhl prof. August Sedláček. 1.7.1905 počal městský úřad používat nové pečetidlo se znakem. Chýnov byl městem nepřetržitě až do roku 1951, kdy mu byl titul města odebrán. Opět mu byl navrácen roku 1994.
Demografické údaje
MĚSTO Chýnov
Gabrielovo náměstí 7, Chýnov, 39155, Chýnov
Osoby
- Mgr. Jaroš Ondřej, starosta
Kontakty
- 381 297 025
- podatelna@chynov.eu
- www.chynov.cz
Vlajka
45 ulic:
Dobronice u Chýnova č. 56, ChýnovzavřenoÚdolní 292, ChýnovzavřenoNádražní 316, ChýnovOtevřenoÚdolní 133, ChýnovOtevřenoZámecká 5, ChýnovOtevřenoMlýnská 276, ChýnovOtevřenoTyršova 265, ChýnovOtevřenoTyršova 398, ChýnovOtevřenoKloužovice č. 49, ChýnovzavřenoOkružní 53, Záhostice, ChýnovzavřenoZa Školkou 467, ChýnovzavřenoGabrielovo náměstí 49, ChýnovzavřenoDobronice u Chýnova č. 56, ChýnovzavřenoZámecká 1, ChýnovzavřenoSlavníkovců 461, Chýnovzavřeno
Historie obce Chýnov celá historie
Chýnov je jedním z nejdéle trvale osídlených míst Čech. První písemná zmínka o Chýnově v Kosmově Kronice české se váže k roku 981. Chýnov byl spolu s Doudleby a Netolicemi pomezním hradem panství knížete Slavníka na ochranu proti Rakousům. Hradiště stálo na ostrohu v místech dnešního zámku, ze tří stran chráněno potokem, který vytvářel močály, čtrvrtá strana měla opevnění umělé. Palacký v Dějinách národa českého se zmiňuje o župě Chýnovské v desátém století, která byla jednou z největších v Čechách. Po vyvraždění Slavníkovců se majiteli Chýnova stávají Přemyslovci. Od roku 1250 patřil Chýnov pražskému biskupství a konaly se zde trhy. Za arcibiskupa Arnošta z Pardubic byla přestavěna tvrz na nový hrad a založeno mnoho rybníků. Roku 1413 se Chýnov dostal z církevního majetku a dostává se tak trvale do držení světských feudálů. Husitská doba jistě silně pozměnila osudy celého Chýnovska a zvláště jeho poddaných obyvatel, chudiny a drobných řemeslníků. Myšlenky, které byly hlásány v nedalekém Táboře, způsobily, že mezi prvními obyvateli, či snad dokonce zakladateli tohoto města nacházíme i příchozí z Chýnova.
Ve druhé polovině 15. století získali Chýnov Malovci z Malovic, kteří se potom také psali z Chýnova. Obnovili hrad a jejich nejvýznamnějším počinem bylo přizvání slavného rybníkáře Jakuba Krčína z Jelčan ke stavbě vodovodu.Voda se přiváděla otevřenou strouhou ze vzdálenosti více než dvou kilometrů do Návozského rybníka a odtud sosnovými rourami do několika městských kašen a studní. Současně se stavbou vodovodu byl roku 1581 postaven pivovar, který sloužil až do roku 1948. Poslední majitelkou Chýnova z rodu Malovců byla Anna Mandalena, na kterou vzpomínali obyvatelé Chýnova v dobrém. Vzdala se totiž práva "od úmrtí", což znamenalo propadnutí majetku poddaného po smrti zpět majiteli panství. Roku 1719 pak celé panství připadlo rodu Schwarzenberků. Příslušníci tohoto rodu zároveň byli posledními feudálními pány Chýnova. Schwarzenberkové vystavěli z Maloveckého hradu roku 1729 barokní zámek. Horní část byla nahrazena novým poschodím, dolní zůstala s mohutnými zdmi uchována. Od nepaměti měl Chýnov též právo trestní a hrdelní. Šibenice stávala na vrchu Oboře, roku 1708 byla vystavěna v místech, kde se dnes říká "Na spravedlnosti". Až do roku 1761, kdy byla zbořena, se zde popravovalo.
V únoru roku 1833 postihl Chýnov velký požár, kterému padlo za oběť 13 domů a 12 stodol včetně radnice. Hmotné ztráty byly velmi vysoké a zahynul též jeden člověk. Téhož roku byla vystavěna silnice od Tábora k Pacovu. O půl století později se začalo i se stavbou železnice. K tomuto účelu postavili italští dělníci v okolí Chýnova několik kamenných mostů na způsob antických akvaduktů. Z roku 1849 je dochováno pečetidlo s nápisem "Pečeť mneštečka Cheynova". 25. září 1903 císař František Josef I. povýšil městys Chýnov na město a udělil mu 9.9.1904 znak, který navrhl prof. August Sedláček. 1.7.1905 počal městský úřad používat nové pečetidlo se znakem. Chýnov byl městem nepřetržitě až do roku 1951, kdy mu byl titul města odebrán. Opět mu byl navrácen roku 1994.
Demografické údaje
MĚSTO Chýnov
Gabrielovo náměstí 7, Chýnov, 39155, Chýnov
Osoby
- Mgr. Jaroš Ondřej, starosta
Kontakty
- 381 297 025
- podatelna@chynov.eu
- www.chynov.cz
Vlajka
45 ulic:
Údolní 292, ChýnovzavřenoNádražní 316, ChýnovOtevřenoÚdolní 133, ChýnovOtevřenoZámecká 5, ChýnovOtevřenoMlýnská 276, ChýnovOtevřenoTyršova 265, ChýnovOtevřenoTyršova 398, ChýnovOtevřenoKloužovice č. 49, ChýnovzavřenoOkružní 53, Záhostice, ChýnovzavřenoZa Školkou 467, ChýnovzavřenoGabrielovo náměstí 49, ChýnovzavřenoDobronice u Chýnova č. 56, ChýnovzavřenoZámecká 1, ChýnovzavřenoSlavníkovců 461, Chýnovzavřeno
Historie obce Chýnov celá historie
Chýnov je jedním z nejdéle trvale osídlených míst Čech. První písemná zmínka o Chýnově v Kosmově Kronice české se váže k roku 981. Chýnov byl spolu s Doudleby a Netolicemi pomezním hradem panství knížete Slavníka na ochranu proti Rakousům. Hradiště stálo na ostrohu v místech dnešního zámku, ze tří stran chráněno potokem, který vytvářel močály, čtrvrtá strana měla opevnění umělé. Palacký v Dějinách národa českého se zmiňuje o župě Chýnovské v desátém století, která byla jednou z největších v Čechách. Po vyvraždění Slavníkovců se majiteli Chýnova stávají Přemyslovci. Od roku 1250 patřil Chýnov pražskému biskupství a konaly se zde trhy. Za arcibiskupa Arnošta z Pardubic byla přestavěna tvrz na nový hrad a založeno mnoho rybníků. Roku 1413 se Chýnov dostal z církevního majetku a dostává se tak trvale do držení světských feudálů. Husitská doba jistě silně pozměnila osudy celého Chýnovska a zvláště jeho poddaných obyvatel, chudiny a drobných řemeslníků. Myšlenky, které byly hlásány v nedalekém Táboře, způsobily, že mezi prvními obyvateli, či snad dokonce zakladateli tohoto města nacházíme i příchozí z Chýnova.
Ve druhé polovině 15. století získali Chýnov Malovci z Malovic, kteří se potom také psali z Chýnova. Obnovili hrad a jejich nejvýznamnějším počinem bylo přizvání slavného rybníkáře Jakuba Krčína z Jelčan ke stavbě vodovodu.Voda se přiváděla otevřenou strouhou ze vzdálenosti více než dvou kilometrů do Návozského rybníka a odtud sosnovými rourami do několika městských kašen a studní. Současně se stavbou vodovodu byl roku 1581 postaven pivovar, který sloužil až do roku 1948. Poslední majitelkou Chýnova z rodu Malovců byla Anna Mandalena, na kterou vzpomínali obyvatelé Chýnova v dobrém. Vzdala se totiž práva "od úmrtí", což znamenalo propadnutí majetku poddaného po smrti zpět majiteli panství. Roku 1719 pak celé panství připadlo rodu Schwarzenberků. Příslušníci tohoto rodu zároveň byli posledními feudálními pány Chýnova. Schwarzenberkové vystavěli z Maloveckého hradu roku 1729 barokní zámek. Horní část byla nahrazena novým poschodím, dolní zůstala s mohutnými zdmi uchována. Od nepaměti měl Chýnov též právo trestní a hrdelní. Šibenice stávala na vrchu Oboře, roku 1708 byla vystavěna v místech, kde se dnes říká "Na spravedlnosti". Až do roku 1761, kdy byla zbořena, se zde popravovalo.
V únoru roku 1833 postihl Chýnov velký požár, kterému padlo za oběť 13 domů a 12 stodol včetně radnice. Hmotné ztráty byly velmi vysoké a zahynul též jeden člověk. Téhož roku byla vystavěna silnice od Tábora k Pacovu. O půl století později se začalo i se stavbou železnice. K tomuto účelu postavili italští dělníci v okolí Chýnova několik kamenných mostů na způsob antických akvaduktů. Z roku 1849 je dochováno pečetidlo s nápisem "Pečeť mneštečka Cheynova". 25. září 1903 císař František Josef I. povýšil městys Chýnov na město a udělil mu 9.9.1904 znak, který navrhl prof. August Sedláček. 1.7.1905 počal městský úřad používat nové pečetidlo se znakem. Chýnov byl městem nepřetržitě až do roku 1951, kdy mu byl titul města odebrán. Opět mu byl navrácen roku 1994.
Demografické údaje
MĚSTO Chýnov
Gabrielovo náměstí 7, Chýnov, 39155, Chýnov
Osoby
- Mgr. Jaroš Ondřej, starosta
Kontakty
- 381 297 025
- podatelna@chynov.eu
- www.chynov.cz
Vlajka
45 ulic:
Nádražní 316, ChýnovOtevřenoÚdolní 133, ChýnovOtevřenoZámecká 5, ChýnovOtevřenoMlýnská 276, ChýnovOtevřenoTyršova 265, ChýnovOtevřenoTyršova 398, ChýnovOtevřenoKloužovice č. 49, ChýnovzavřenoOkružní 53, Záhostice, ChýnovzavřenoZa Školkou 467, ChýnovzavřenoGabrielovo náměstí 49, ChýnovzavřenoDobronice u Chýnova č. 56, ChýnovzavřenoZámecká 1, ChýnovzavřenoSlavníkovců 461, Chýnovzavřeno
Historie obce Chýnov celá historie
Chýnov je jedním z nejdéle trvale osídlených míst Čech. První písemná zmínka o Chýnově v Kosmově Kronice české se váže k roku 981. Chýnov byl spolu s Doudleby a Netolicemi pomezním hradem panství knížete Slavníka na ochranu proti Rakousům. Hradiště stálo na ostrohu v místech dnešního zámku, ze tří stran chráněno potokem, který vytvářel močály, čtrvrtá strana měla opevnění umělé. Palacký v Dějinách národa českého se zmiňuje o župě Chýnovské v desátém století, která byla jednou z největších v Čechách. Po vyvraždění Slavníkovců se majiteli Chýnova stávají Přemyslovci. Od roku 1250 patřil Chýnov pražskému biskupství a konaly se zde trhy. Za arcibiskupa Arnošta z Pardubic byla přestavěna tvrz na nový hrad a založeno mnoho rybníků. Roku 1413 se Chýnov dostal z církevního majetku a dostává se tak trvale do držení světských feudálů. Husitská doba jistě silně pozměnila osudy celého Chýnovska a zvláště jeho poddaných obyvatel, chudiny a drobných řemeslníků. Myšlenky, které byly hlásány v nedalekém Táboře, způsobily, že mezi prvními obyvateli, či snad dokonce zakladateli tohoto města nacházíme i příchozí z Chýnova.
Ve druhé polovině 15. století získali Chýnov Malovci z Malovic, kteří se potom také psali z Chýnova. Obnovili hrad a jejich nejvýznamnějším počinem bylo přizvání slavného rybníkáře Jakuba Krčína z Jelčan ke stavbě vodovodu.Voda se přiváděla otevřenou strouhou ze vzdálenosti více než dvou kilometrů do Návozského rybníka a odtud sosnovými rourami do několika městských kašen a studní. Současně se stavbou vodovodu byl roku 1581 postaven pivovar, který sloužil až do roku 1948. Poslední majitelkou Chýnova z rodu Malovců byla Anna Mandalena, na kterou vzpomínali obyvatelé Chýnova v dobrém. Vzdala se totiž práva "od úmrtí", což znamenalo propadnutí majetku poddaného po smrti zpět majiteli panství. Roku 1719 pak celé panství připadlo rodu Schwarzenberků. Příslušníci tohoto rodu zároveň byli posledními feudálními pány Chýnova. Schwarzenberkové vystavěli z Maloveckého hradu roku 1729 barokní zámek. Horní část byla nahrazena novým poschodím, dolní zůstala s mohutnými zdmi uchována. Od nepaměti měl Chýnov též právo trestní a hrdelní. Šibenice stávala na vrchu Oboře, roku 1708 byla vystavěna v místech, kde se dnes říká "Na spravedlnosti". Až do roku 1761, kdy byla zbořena, se zde popravovalo.
V únoru roku 1833 postihl Chýnov velký požár, kterému padlo za oběť 13 domů a 12 stodol včetně radnice. Hmotné ztráty byly velmi vysoké a zahynul též jeden člověk. Téhož roku byla vystavěna silnice od Tábora k Pacovu. O půl století později se začalo i se stavbou železnice. K tomuto účelu postavili italští dělníci v okolí Chýnova několik kamenných mostů na způsob antických akvaduktů. Z roku 1849 je dochováno pečetidlo s nápisem "Pečeť mneštečka Cheynova". 25. září 1903 císař František Josef I. povýšil městys Chýnov na město a udělil mu 9.9.1904 znak, který navrhl prof. August Sedláček. 1.7.1905 počal městský úřad používat nové pečetidlo se znakem. Chýnov byl městem nepřetržitě až do roku 1951, kdy mu byl titul města odebrán. Opět mu byl navrácen roku 1994.
Demografické údaje
MĚSTO Chýnov
Gabrielovo náměstí 7, Chýnov, 39155, Chýnov
Osoby
- Mgr. Jaroš Ondřej, starosta
Kontakty
- 381 297 025
- podatelna@chynov.eu
- www.chynov.cz
Vlajka
45 ulic:
Údolní 133, ChýnovOtevřenoZámecká 5, ChýnovOtevřenoMlýnská 276, ChýnovOtevřenoTyršova 265, ChýnovOtevřenoTyršova 398, ChýnovOtevřenoKloužovice č. 49, ChýnovzavřenoOkružní 53, Záhostice, ChýnovzavřenoZa Školkou 467, ChýnovzavřenoGabrielovo náměstí 49, ChýnovzavřenoDobronice u Chýnova č. 56, ChýnovzavřenoZámecká 1, ChýnovzavřenoSlavníkovců 461, Chýnovzavřeno
Historie obce Chýnov celá historie
Chýnov je jedním z nejdéle trvale osídlených míst Čech. První písemná zmínka o Chýnově v Kosmově Kronice české se váže k roku 981. Chýnov byl spolu s Doudleby a Netolicemi pomezním hradem panství knížete Slavníka na ochranu proti Rakousům. Hradiště stálo na ostrohu v místech dnešního zámku, ze tří stran chráněno potokem, který vytvářel močály, čtrvrtá strana měla opevnění umělé. Palacký v Dějinách národa českého se zmiňuje o župě Chýnovské v desátém století, která byla jednou z největších v Čechách. Po vyvraždění Slavníkovců se majiteli Chýnova stávají Přemyslovci. Od roku 1250 patřil Chýnov pražskému biskupství a konaly se zde trhy. Za arcibiskupa Arnošta z Pardubic byla přestavěna tvrz na nový hrad a založeno mnoho rybníků. Roku 1413 se Chýnov dostal z církevního majetku a dostává se tak trvale do držení světských feudálů. Husitská doba jistě silně pozměnila osudy celého Chýnovska a zvláště jeho poddaných obyvatel, chudiny a drobných řemeslníků. Myšlenky, které byly hlásány v nedalekém Táboře, způsobily, že mezi prvními obyvateli, či snad dokonce zakladateli tohoto města nacházíme i příchozí z Chýnova.
Ve druhé polovině 15. století získali Chýnov Malovci z Malovic, kteří se potom také psali z Chýnova. Obnovili hrad a jejich nejvýznamnějším počinem bylo přizvání slavného rybníkáře Jakuba Krčína z Jelčan ke stavbě vodovodu.Voda se přiváděla otevřenou strouhou ze vzdálenosti více než dvou kilometrů do Návozského rybníka a odtud sosnovými rourami do několika městských kašen a studní. Současně se stavbou vodovodu byl roku 1581 postaven pivovar, který sloužil až do roku 1948. Poslední majitelkou Chýnova z rodu Malovců byla Anna Mandalena, na kterou vzpomínali obyvatelé Chýnova v dobrém. Vzdala se totiž práva "od úmrtí", což znamenalo propadnutí majetku poddaného po smrti zpět majiteli panství. Roku 1719 pak celé panství připadlo rodu Schwarzenberků. Příslušníci tohoto rodu zároveň byli posledními feudálními pány Chýnova. Schwarzenberkové vystavěli z Maloveckého hradu roku 1729 barokní zámek. Horní část byla nahrazena novým poschodím, dolní zůstala s mohutnými zdmi uchována. Od nepaměti měl Chýnov též právo trestní a hrdelní. Šibenice stávala na vrchu Oboře, roku 1708 byla vystavěna v místech, kde se dnes říká "Na spravedlnosti". Až do roku 1761, kdy byla zbořena, se zde popravovalo.
V únoru roku 1833 postihl Chýnov velký požár, kterému padlo za oběť 13 domů a 12 stodol včetně radnice. Hmotné ztráty byly velmi vysoké a zahynul též jeden člověk. Téhož roku byla vystavěna silnice od Tábora k Pacovu. O půl století později se začalo i se stavbou železnice. K tomuto účelu postavili italští dělníci v okolí Chýnova několik kamenných mostů na způsob antických akvaduktů. Z roku 1849 je dochováno pečetidlo s nápisem "Pečeť mneštečka Cheynova". 25. září 1903 císař František Josef I. povýšil městys Chýnov na město a udělil mu 9.9.1904 znak, který navrhl prof. August Sedláček. 1.7.1905 počal městský úřad používat nové pečetidlo se znakem. Chýnov byl městem nepřetržitě až do roku 1951, kdy mu byl titul města odebrán. Opět mu byl navrácen roku 1994.
Demografické údaje
MĚSTO Chýnov
Gabrielovo náměstí 7, Chýnov, 39155, Chýnov
Osoby
- Mgr. Jaroš Ondřej, starosta
Kontakty
- 381 297 025
- podatelna@chynov.eu
- www.chynov.cz
Vlajka
45 ulic:
Zámecká 5, ChýnovOtevřenoMlýnská 276, ChýnovOtevřenoTyršova 265, ChýnovOtevřenoTyršova 398, ChýnovOtevřenoKloužovice č. 49, ChýnovzavřenoOkružní 53, Záhostice, ChýnovzavřenoZa Školkou 467, ChýnovzavřenoGabrielovo náměstí 49, ChýnovzavřenoDobronice u Chýnova č. 56, ChýnovzavřenoZámecká 1, ChýnovzavřenoSlavníkovců 461, Chýnovzavřeno
Historie obce Chýnov celá historie
Chýnov je jedním z nejdéle trvale osídlených míst Čech. První písemná zmínka o Chýnově v Kosmově Kronice české se váže k roku 981. Chýnov byl spolu s Doudleby a Netolicemi pomezním hradem panství knížete Slavníka na ochranu proti Rakousům. Hradiště stálo na ostrohu v místech dnešního zámku, ze tří stran chráněno potokem, který vytvářel močály, čtrvrtá strana měla opevnění umělé. Palacký v Dějinách národa českého se zmiňuje o župě Chýnovské v desátém století, která byla jednou z největších v Čechách. Po vyvraždění Slavníkovců se majiteli Chýnova stávají Přemyslovci. Od roku 1250 patřil Chýnov pražskému biskupství a konaly se zde trhy. Za arcibiskupa Arnošta z Pardubic byla přestavěna tvrz na nový hrad a založeno mnoho rybníků. Roku 1413 se Chýnov dostal z církevního majetku a dostává se tak trvale do držení světských feudálů. Husitská doba jistě silně pozměnila osudy celého Chýnovska a zvláště jeho poddaných obyvatel, chudiny a drobných řemeslníků. Myšlenky, které byly hlásány v nedalekém Táboře, způsobily, že mezi prvními obyvateli, či snad dokonce zakladateli tohoto města nacházíme i příchozí z Chýnova.
Ve druhé polovině 15. století získali Chýnov Malovci z Malovic, kteří se potom také psali z Chýnova. Obnovili hrad a jejich nejvýznamnějším počinem bylo přizvání slavného rybníkáře Jakuba Krčína z Jelčan ke stavbě vodovodu.Voda se přiváděla otevřenou strouhou ze vzdálenosti více než dvou kilometrů do Návozského rybníka a odtud sosnovými rourami do několika městských kašen a studní. Současně se stavbou vodovodu byl roku 1581 postaven pivovar, který sloužil až do roku 1948. Poslední majitelkou Chýnova z rodu Malovců byla Anna Mandalena, na kterou vzpomínali obyvatelé Chýnova v dobrém. Vzdala se totiž práva "od úmrtí", což znamenalo propadnutí majetku poddaného po smrti zpět majiteli panství. Roku 1719 pak celé panství připadlo rodu Schwarzenberků. Příslušníci tohoto rodu zároveň byli posledními feudálními pány Chýnova. Schwarzenberkové vystavěli z Maloveckého hradu roku 1729 barokní zámek. Horní část byla nahrazena novým poschodím, dolní zůstala s mohutnými zdmi uchována. Od nepaměti měl Chýnov též právo trestní a hrdelní. Šibenice stávala na vrchu Oboře, roku 1708 byla vystavěna v místech, kde se dnes říká "Na spravedlnosti". Až do roku 1761, kdy byla zbořena, se zde popravovalo.
V únoru roku 1833 postihl Chýnov velký požár, kterému padlo za oběť 13 domů a 12 stodol včetně radnice. Hmotné ztráty byly velmi vysoké a zahynul též jeden člověk. Téhož roku byla vystavěna silnice od Tábora k Pacovu. O půl století později se začalo i se stavbou železnice. K tomuto účelu postavili italští dělníci v okolí Chýnova několik kamenných mostů na způsob antických akvaduktů. Z roku 1849 je dochováno pečetidlo s nápisem "Pečeť mneštečka Cheynova". 25. září 1903 císař František Josef I. povýšil městys Chýnov na město a udělil mu 9.9.1904 znak, který navrhl prof. August Sedláček. 1.7.1905 počal městský úřad používat nové pečetidlo se znakem. Chýnov byl městem nepřetržitě až do roku 1951, kdy mu byl titul města odebrán. Opět mu byl navrácen roku 1994.
Demografické údaje
MĚSTO Chýnov
Gabrielovo náměstí 7, Chýnov, 39155, Chýnov
Osoby
- Mgr. Jaroš Ondřej, starosta
Kontakty
- 381 297 025
- podatelna@chynov.eu
- www.chynov.cz
Vlajka
45 ulic:
Mlýnská 276, ChýnovOtevřenoTyršova 265, ChýnovOtevřenoTyršova 398, ChýnovOtevřenoKloužovice č. 49, ChýnovzavřenoOkružní 53, Záhostice, ChýnovzavřenoZa Školkou 467, ChýnovzavřenoGabrielovo náměstí 49, ChýnovzavřenoDobronice u Chýnova č. 56, ChýnovzavřenoZámecká 1, ChýnovzavřenoSlavníkovců 461, Chýnovzavřeno
Historie obce Chýnov celá historie
Chýnov je jedním z nejdéle trvale osídlených míst Čech. První písemná zmínka o Chýnově v Kosmově Kronice české se váže k roku 981. Chýnov byl spolu s Doudleby a Netolicemi pomezním hradem panství knížete Slavníka na ochranu proti Rakousům. Hradiště stálo na ostrohu v místech dnešního zámku, ze tří stran chráněno potokem, který vytvářel močály, čtrvrtá strana měla opevnění umělé. Palacký v Dějinách národa českého se zmiňuje o župě Chýnovské v desátém století, která byla jednou z největších v Čechách. Po vyvraždění Slavníkovců se majiteli Chýnova stávají Přemyslovci. Od roku 1250 patřil Chýnov pražskému biskupství a konaly se zde trhy. Za arcibiskupa Arnošta z Pardubic byla přestavěna tvrz na nový hrad a založeno mnoho rybníků. Roku 1413 se Chýnov dostal z církevního majetku a dostává se tak trvale do držení světských feudálů. Husitská doba jistě silně pozměnila osudy celého Chýnovska a zvláště jeho poddaných obyvatel, chudiny a drobných řemeslníků. Myšlenky, které byly hlásány v nedalekém Táboře, způsobily, že mezi prvními obyvateli, či snad dokonce zakladateli tohoto města nacházíme i příchozí z Chýnova.
Ve druhé polovině 15. století získali Chýnov Malovci z Malovic, kteří se potom také psali z Chýnova. Obnovili hrad a jejich nejvýznamnějším počinem bylo přizvání slavného rybníkáře Jakuba Krčína z Jelčan ke stavbě vodovodu.Voda se přiváděla otevřenou strouhou ze vzdálenosti více než dvou kilometrů do Návozského rybníka a odtud sosnovými rourami do několika městských kašen a studní. Současně se stavbou vodovodu byl roku 1581 postaven pivovar, který sloužil až do roku 1948. Poslední majitelkou Chýnova z rodu Malovců byla Anna Mandalena, na kterou vzpomínali obyvatelé Chýnova v dobrém. Vzdala se totiž práva "od úmrtí", což znamenalo propadnutí majetku poddaného po smrti zpět majiteli panství. Roku 1719 pak celé panství připadlo rodu Schwarzenberků. Příslušníci tohoto rodu zároveň byli posledními feudálními pány Chýnova. Schwarzenberkové vystavěli z Maloveckého hradu roku 1729 barokní zámek. Horní část byla nahrazena novým poschodím, dolní zůstala s mohutnými zdmi uchována. Od nepaměti měl Chýnov též právo trestní a hrdelní. Šibenice stávala na vrchu Oboře, roku 1708 byla vystavěna v místech, kde se dnes říká "Na spravedlnosti". Až do roku 1761, kdy byla zbořena, se zde popravovalo.
V únoru roku 1833 postihl Chýnov velký požár, kterému padlo za oběť 13 domů a 12 stodol včetně radnice. Hmotné ztráty byly velmi vysoké a zahynul též jeden člověk. Téhož roku byla vystavěna silnice od Tábora k Pacovu. O půl století později se začalo i se stavbou železnice. K tomuto účelu postavili italští dělníci v okolí Chýnova několik kamenných mostů na způsob antických akvaduktů. Z roku 1849 je dochováno pečetidlo s nápisem "Pečeť mneštečka Cheynova". 25. září 1903 císař František Josef I. povýšil městys Chýnov na město a udělil mu 9.9.1904 znak, který navrhl prof. August Sedláček. 1.7.1905 počal městský úřad používat nové pečetidlo se znakem. Chýnov byl městem nepřetržitě až do roku 1951, kdy mu byl titul města odebrán. Opět mu byl navrácen roku 1994.
Demografické údaje
MĚSTO Chýnov
Gabrielovo náměstí 7, Chýnov, 39155, Chýnov
Osoby
- Mgr. Jaroš Ondřej, starosta
Kontakty
- 381 297 025
- podatelna@chynov.eu
- www.chynov.cz
Vlajka
45 ulic:
Tyršova 265, ChýnovOtevřenoTyršova 398, ChýnovOtevřenoKloužovice č. 49, ChýnovzavřenoOkružní 53, Záhostice, ChýnovzavřenoZa Školkou 467, ChýnovzavřenoGabrielovo náměstí 49, ChýnovzavřenoDobronice u Chýnova č. 56, ChýnovzavřenoZámecká 1, ChýnovzavřenoSlavníkovců 461, Chýnovzavřeno
Historie obce Chýnov celá historie
Chýnov je jedním z nejdéle trvale osídlených míst Čech. První písemná zmínka o Chýnově v Kosmově Kronice české se váže k roku 981. Chýnov byl spolu s Doudleby a Netolicemi pomezním hradem panství knížete Slavníka na ochranu proti Rakousům. Hradiště stálo na ostrohu v místech dnešního zámku, ze tří stran chráněno potokem, který vytvářel močály, čtrvrtá strana měla opevnění umělé. Palacký v Dějinách národa českého se zmiňuje o župě Chýnovské v desátém století, která byla jednou z největších v Čechách. Po vyvraždění Slavníkovců se majiteli Chýnova stávají Přemyslovci. Od roku 1250 patřil Chýnov pražskému biskupství a konaly se zde trhy. Za arcibiskupa Arnošta z Pardubic byla přestavěna tvrz na nový hrad a založeno mnoho rybníků. Roku 1413 se Chýnov dostal z církevního majetku a dostává se tak trvale do držení světských feudálů. Husitská doba jistě silně pozměnila osudy celého Chýnovska a zvláště jeho poddaných obyvatel, chudiny a drobných řemeslníků. Myšlenky, které byly hlásány v nedalekém Táboře, způsobily, že mezi prvními obyvateli, či snad dokonce zakladateli tohoto města nacházíme i příchozí z Chýnova.
Ve druhé polovině 15. století získali Chýnov Malovci z Malovic, kteří se potom také psali z Chýnova. Obnovili hrad a jejich nejvýznamnějším počinem bylo přizvání slavného rybníkáře Jakuba Krčína z Jelčan ke stavbě vodovodu.Voda se přiváděla otevřenou strouhou ze vzdálenosti více než dvou kilometrů do Návozského rybníka a odtud sosnovými rourami do několika městských kašen a studní. Současně se stavbou vodovodu byl roku 1581 postaven pivovar, který sloužil až do roku 1948. Poslední majitelkou Chýnova z rodu Malovců byla Anna Mandalena, na kterou vzpomínali obyvatelé Chýnova v dobrém. Vzdala se totiž práva "od úmrtí", což znamenalo propadnutí majetku poddaného po smrti zpět majiteli panství. Roku 1719 pak celé panství připadlo rodu Schwarzenberků. Příslušníci tohoto rodu zároveň byli posledními feudálními pány Chýnova. Schwarzenberkové vystavěli z Maloveckého hradu roku 1729 barokní zámek. Horní část byla nahrazena novým poschodím, dolní zůstala s mohutnými zdmi uchována. Od nepaměti měl Chýnov též právo trestní a hrdelní. Šibenice stávala na vrchu Oboře, roku 1708 byla vystavěna v místech, kde se dnes říká "Na spravedlnosti". Až do roku 1761, kdy byla zbořena, se zde popravovalo.
V únoru roku 1833 postihl Chýnov velký požár, kterému padlo za oběť 13 domů a 12 stodol včetně radnice. Hmotné ztráty byly velmi vysoké a zahynul též jeden člověk. Téhož roku byla vystavěna silnice od Tábora k Pacovu. O půl století později se začalo i se stavbou železnice. K tomuto účelu postavili italští dělníci v okolí Chýnova několik kamenných mostů na způsob antických akvaduktů. Z roku 1849 je dochováno pečetidlo s nápisem "Pečeť mneštečka Cheynova". 25. září 1903 císař František Josef I. povýšil městys Chýnov na město a udělil mu 9.9.1904 znak, který navrhl prof. August Sedláček. 1.7.1905 počal městský úřad používat nové pečetidlo se znakem. Chýnov byl městem nepřetržitě až do roku 1951, kdy mu byl titul města odebrán. Opět mu byl navrácen roku 1994.
Demografické údaje
MĚSTO Chýnov
Gabrielovo náměstí 7, Chýnov, 39155, Chýnov
Osoby
- Mgr. Jaroš Ondřej, starosta
Kontakty
- 381 297 025
- podatelna@chynov.eu
- www.chynov.cz
Vlajka
45 ulic:
Tyršova 398, ChýnovOtevřenoKloužovice č. 49, ChýnovzavřenoOkružní 53, Záhostice, ChýnovzavřenoZa Školkou 467, ChýnovzavřenoGabrielovo náměstí 49, ChýnovzavřenoDobronice u Chýnova č. 56, ChýnovzavřenoZámecká 1, ChýnovzavřenoSlavníkovců 461, Chýnovzavřeno
Historie obce Chýnov celá historie
Chýnov je jedním z nejdéle trvale osídlených míst Čech. První písemná zmínka o Chýnově v Kosmově Kronice české se váže k roku 981. Chýnov byl spolu s Doudleby a Netolicemi pomezním hradem panství knížete Slavníka na ochranu proti Rakousům. Hradiště stálo na ostrohu v místech dnešního zámku, ze tří stran chráněno potokem, který vytvářel močály, čtrvrtá strana měla opevnění umělé. Palacký v Dějinách národa českého se zmiňuje o župě Chýnovské v desátém století, která byla jednou z největších v Čechách. Po vyvraždění Slavníkovců se majiteli Chýnova stávají Přemyslovci. Od roku 1250 patřil Chýnov pražskému biskupství a konaly se zde trhy. Za arcibiskupa Arnošta z Pardubic byla přestavěna tvrz na nový hrad a založeno mnoho rybníků. Roku 1413 se Chýnov dostal z církevního majetku a dostává se tak trvale do držení světských feudálů. Husitská doba jistě silně pozměnila osudy celého Chýnovska a zvláště jeho poddaných obyvatel, chudiny a drobných řemeslníků. Myšlenky, které byly hlásány v nedalekém Táboře, způsobily, že mezi prvními obyvateli, či snad dokonce zakladateli tohoto města nacházíme i příchozí z Chýnova.
Ve druhé polovině 15. století získali Chýnov Malovci z Malovic, kteří se potom také psali z Chýnova. Obnovili hrad a jejich nejvýznamnějším počinem bylo přizvání slavného rybníkáře Jakuba Krčína z Jelčan ke stavbě vodovodu.Voda se přiváděla otevřenou strouhou ze vzdálenosti více než dvou kilometrů do Návozského rybníka a odtud sosnovými rourami do několika městských kašen a studní. Současně se stavbou vodovodu byl roku 1581 postaven pivovar, který sloužil až do roku 1948. Poslední majitelkou Chýnova z rodu Malovců byla Anna Mandalena, na kterou vzpomínali obyvatelé Chýnova v dobrém. Vzdala se totiž práva "od úmrtí", což znamenalo propadnutí majetku poddaného po smrti zpět majiteli panství. Roku 1719 pak celé panství připadlo rodu Schwarzenberků. Příslušníci tohoto rodu zároveň byli posledními feudálními pány Chýnova. Schwarzenberkové vystavěli z Maloveckého hradu roku 1729 barokní zámek. Horní část byla nahrazena novým poschodím, dolní zůstala s mohutnými zdmi uchována. Od nepaměti měl Chýnov též právo trestní a hrdelní. Šibenice stávala na vrchu Oboře, roku 1708 byla vystavěna v místech, kde se dnes říká "Na spravedlnosti". Až do roku 1761, kdy byla zbořena, se zde popravovalo.
V únoru roku 1833 postihl Chýnov velký požár, kterému padlo za oběť 13 domů a 12 stodol včetně radnice. Hmotné ztráty byly velmi vysoké a zahynul též jeden člověk. Téhož roku byla vystavěna silnice od Tábora k Pacovu. O půl století později se začalo i se stavbou železnice. K tomuto účelu postavili italští dělníci v okolí Chýnova několik kamenných mostů na způsob antických akvaduktů. Z roku 1849 je dochováno pečetidlo s nápisem "Pečeť mneštečka Cheynova". 25. září 1903 císař František Josef I. povýšil městys Chýnov na město a udělil mu 9.9.1904 znak, který navrhl prof. August Sedláček. 1.7.1905 počal městský úřad používat nové pečetidlo se znakem. Chýnov byl městem nepřetržitě až do roku 1951, kdy mu byl titul města odebrán. Opět mu byl navrácen roku 1994.
Demografické údaje
MĚSTO Chýnov
Gabrielovo náměstí 7, Chýnov, 39155, Chýnov
Osoby
- Mgr. Jaroš Ondřej, starosta
Kontakty
- 381 297 025
- podatelna@chynov.eu
- www.chynov.cz
Vlajka
45 ulic:
Kloužovice č. 49, ChýnovzavřenoOkružní 53, Záhostice, ChýnovzavřenoZa Školkou 467, ChýnovzavřenoGabrielovo náměstí 49, ChýnovzavřenoDobronice u Chýnova č. 56, ChýnovzavřenoZámecká 1, ChýnovzavřenoSlavníkovců 461, Chýnovzavřeno
Historie obce Chýnov celá historie
Chýnov je jedním z nejdéle trvale osídlených míst Čech. První písemná zmínka o Chýnově v Kosmově Kronice české se váže k roku 981. Chýnov byl spolu s Doudleby a Netolicemi pomezním hradem panství knížete Slavníka na ochranu proti Rakousům. Hradiště stálo na ostrohu v místech dnešního zámku, ze tří stran chráněno potokem, který vytvářel močály, čtrvrtá strana měla opevnění umělé. Palacký v Dějinách národa českého se zmiňuje o župě Chýnovské v desátém století, která byla jednou z největších v Čechách. Po vyvraždění Slavníkovců se majiteli Chýnova stávají Přemyslovci. Od roku 1250 patřil Chýnov pražskému biskupství a konaly se zde trhy. Za arcibiskupa Arnošta z Pardubic byla přestavěna tvrz na nový hrad a založeno mnoho rybníků. Roku 1413 se Chýnov dostal z církevního majetku a dostává se tak trvale do držení světských feudálů. Husitská doba jistě silně pozměnila osudy celého Chýnovska a zvláště jeho poddaných obyvatel, chudiny a drobných řemeslníků. Myšlenky, které byly hlásány v nedalekém Táboře, způsobily, že mezi prvními obyvateli, či snad dokonce zakladateli tohoto města nacházíme i příchozí z Chýnova.
Ve druhé polovině 15. století získali Chýnov Malovci z Malovic, kteří se potom také psali z Chýnova. Obnovili hrad a jejich nejvýznamnějším počinem bylo přizvání slavného rybníkáře Jakuba Krčína z Jelčan ke stavbě vodovodu.Voda se přiváděla otevřenou strouhou ze vzdálenosti více než dvou kilometrů do Návozského rybníka a odtud sosnovými rourami do několika městských kašen a studní. Současně se stavbou vodovodu byl roku 1581 postaven pivovar, který sloužil až do roku 1948. Poslední majitelkou Chýnova z rodu Malovců byla Anna Mandalena, na kterou vzpomínali obyvatelé Chýnova v dobrém. Vzdala se totiž práva "od úmrtí", což znamenalo propadnutí majetku poddaného po smrti zpět majiteli panství. Roku 1719 pak celé panství připadlo rodu Schwarzenberků. Příslušníci tohoto rodu zároveň byli posledními feudálními pány Chýnova. Schwarzenberkové vystavěli z Maloveckého hradu roku 1729 barokní zámek. Horní část byla nahrazena novým poschodím, dolní zůstala s mohutnými zdmi uchována. Od nepaměti měl Chýnov též právo trestní a hrdelní. Šibenice stávala na vrchu Oboře, roku 1708 byla vystavěna v místech, kde se dnes říká "Na spravedlnosti". Až do roku 1761, kdy byla zbořena, se zde popravovalo.
V únoru roku 1833 postihl Chýnov velký požár, kterému padlo za oběť 13 domů a 12 stodol včetně radnice. Hmotné ztráty byly velmi vysoké a zahynul též jeden člověk. Téhož roku byla vystavěna silnice od Tábora k Pacovu. O půl století později se začalo i se stavbou železnice. K tomuto účelu postavili italští dělníci v okolí Chýnova několik kamenných mostů na způsob antických akvaduktů. Z roku 1849 je dochováno pečetidlo s nápisem "Pečeť mneštečka Cheynova". 25. září 1903 císař František Josef I. povýšil městys Chýnov na město a udělil mu 9.9.1904 znak, který navrhl prof. August Sedláček. 1.7.1905 počal městský úřad používat nové pečetidlo se znakem. Chýnov byl městem nepřetržitě až do roku 1951, kdy mu byl titul města odebrán. Opět mu byl navrácen roku 1994.
Demografické údaje
MĚSTO Chýnov
Gabrielovo náměstí 7, Chýnov, 39155, Chýnov
Osoby
- Mgr. Jaroš Ondřej, starosta
Kontakty
- 381 297 025
- podatelna@chynov.eu
- www.chynov.cz
Vlajka
45 ulic:
Okružní 53, Záhostice, ChýnovzavřenoZa Školkou 467, ChýnovzavřenoGabrielovo náměstí 49, ChýnovzavřenoDobronice u Chýnova č. 56, ChýnovzavřenoZámecká 1, ChýnovzavřenoSlavníkovců 461, Chýnovzavřeno
Historie obce Chýnov celá historie
Chýnov je jedním z nejdéle trvale osídlených míst Čech. První písemná zmínka o Chýnově v Kosmově Kronice české se váže k roku 981. Chýnov byl spolu s Doudleby a Netolicemi pomezním hradem panství knížete Slavníka na ochranu proti Rakousům. Hradiště stálo na ostrohu v místech dnešního zámku, ze tří stran chráněno potokem, který vytvářel močály, čtrvrtá strana měla opevnění umělé. Palacký v Dějinách národa českého se zmiňuje o župě Chýnovské v desátém století, která byla jednou z největších v Čechách. Po vyvraždění Slavníkovců se majiteli Chýnova stávají Přemyslovci. Od roku 1250 patřil Chýnov pražskému biskupství a konaly se zde trhy. Za arcibiskupa Arnošta z Pardubic byla přestavěna tvrz na nový hrad a založeno mnoho rybníků. Roku 1413 se Chýnov dostal z církevního majetku a dostává se tak trvale do držení světských feudálů. Husitská doba jistě silně pozměnila osudy celého Chýnovska a zvláště jeho poddaných obyvatel, chudiny a drobných řemeslníků. Myšlenky, které byly hlásány v nedalekém Táboře, způsobily, že mezi prvními obyvateli, či snad dokonce zakladateli tohoto města nacházíme i příchozí z Chýnova.
Ve druhé polovině 15. století získali Chýnov Malovci z Malovic, kteří se potom také psali z Chýnova. Obnovili hrad a jejich nejvýznamnějším počinem bylo přizvání slavného rybníkáře Jakuba Krčína z Jelčan ke stavbě vodovodu.Voda se přiváděla otevřenou strouhou ze vzdálenosti více než dvou kilometrů do Návozského rybníka a odtud sosnovými rourami do několika městských kašen a studní. Současně se stavbou vodovodu byl roku 1581 postaven pivovar, který sloužil až do roku 1948. Poslední majitelkou Chýnova z rodu Malovců byla Anna Mandalena, na kterou vzpomínali obyvatelé Chýnova v dobrém. Vzdala se totiž práva "od úmrtí", což znamenalo propadnutí majetku poddaného po smrti zpět majiteli panství. Roku 1719 pak celé panství připadlo rodu Schwarzenberků. Příslušníci tohoto rodu zároveň byli posledními feudálními pány Chýnova. Schwarzenberkové vystavěli z Maloveckého hradu roku 1729 barokní zámek. Horní část byla nahrazena novým poschodím, dolní zůstala s mohutnými zdmi uchována. Od nepaměti měl Chýnov též právo trestní a hrdelní. Šibenice stávala na vrchu Oboře, roku 1708 byla vystavěna v místech, kde se dnes říká "Na spravedlnosti". Až do roku 1761, kdy byla zbořena, se zde popravovalo.
V únoru roku 1833 postihl Chýnov velký požár, kterému padlo za oběť 13 domů a 12 stodol včetně radnice. Hmotné ztráty byly velmi vysoké a zahynul též jeden člověk. Téhož roku byla vystavěna silnice od Tábora k Pacovu. O půl století později se začalo i se stavbou železnice. K tomuto účelu postavili italští dělníci v okolí Chýnova několik kamenných mostů na způsob antických akvaduktů. Z roku 1849 je dochováno pečetidlo s nápisem "Pečeť mneštečka Cheynova". 25. září 1903 císař František Josef I. povýšil městys Chýnov na město a udělil mu 9.9.1904 znak, který navrhl prof. August Sedláček. 1.7.1905 počal městský úřad používat nové pečetidlo se znakem. Chýnov byl městem nepřetržitě až do roku 1951, kdy mu byl titul města odebrán. Opět mu byl navrácen roku 1994.
Demografické údaje
MĚSTO Chýnov
Gabrielovo náměstí 7, Chýnov, 39155, Chýnov
Osoby
- Mgr. Jaroš Ondřej, starosta
Kontakty
- 381 297 025
- podatelna@chynov.eu
- www.chynov.cz
Vlajka
45 ulic:
Za Školkou 467, ChýnovzavřenoGabrielovo náměstí 49, ChýnovzavřenoDobronice u Chýnova č. 56, ChýnovzavřenoZámecká 1, ChýnovzavřenoSlavníkovců 461, Chýnovzavřeno
Historie obce Chýnov celá historie
Chýnov je jedním z nejdéle trvale osídlených míst Čech. První písemná zmínka o Chýnově v Kosmově Kronice české se váže k roku 981. Chýnov byl spolu s Doudleby a Netolicemi pomezním hradem panství knížete Slavníka na ochranu proti Rakousům. Hradiště stálo na ostrohu v místech dnešního zámku, ze tří stran chráněno potokem, který vytvářel močály, čtrvrtá strana měla opevnění umělé. Palacký v Dějinách národa českého se zmiňuje o župě Chýnovské v desátém století, která byla jednou z největších v Čechách. Po vyvraždění Slavníkovců se majiteli Chýnova stávají Přemyslovci. Od roku 1250 patřil Chýnov pražskému biskupství a konaly se zde trhy. Za arcibiskupa Arnošta z Pardubic byla přestavěna tvrz na nový hrad a založeno mnoho rybníků. Roku 1413 se Chýnov dostal z církevního majetku a dostává se tak trvale do držení světských feudálů. Husitská doba jistě silně pozměnila osudy celého Chýnovska a zvláště jeho poddaných obyvatel, chudiny a drobných řemeslníků. Myšlenky, které byly hlásány v nedalekém Táboře, způsobily, že mezi prvními obyvateli, či snad dokonce zakladateli tohoto města nacházíme i příchozí z Chýnova.
Ve druhé polovině 15. století získali Chýnov Malovci z Malovic, kteří se potom také psali z Chýnova. Obnovili hrad a jejich nejvýznamnějším počinem bylo přizvání slavného rybníkáře Jakuba Krčína z Jelčan ke stavbě vodovodu.Voda se přiváděla otevřenou strouhou ze vzdálenosti více než dvou kilometrů do Návozského rybníka a odtud sosnovými rourami do několika městských kašen a studní. Současně se stavbou vodovodu byl roku 1581 postaven pivovar, který sloužil až do roku 1948. Poslední majitelkou Chýnova z rodu Malovců byla Anna Mandalena, na kterou vzpomínali obyvatelé Chýnova v dobrém. Vzdala se totiž práva "od úmrtí", což znamenalo propadnutí majetku poddaného po smrti zpět majiteli panství. Roku 1719 pak celé panství připadlo rodu Schwarzenberků. Příslušníci tohoto rodu zároveň byli posledními feudálními pány Chýnova. Schwarzenberkové vystavěli z Maloveckého hradu roku 1729 barokní zámek. Horní část byla nahrazena novým poschodím, dolní zůstala s mohutnými zdmi uchována. Od nepaměti měl Chýnov též právo trestní a hrdelní. Šibenice stávala na vrchu Oboře, roku 1708 byla vystavěna v místech, kde se dnes říká "Na spravedlnosti". Až do roku 1761, kdy byla zbořena, se zde popravovalo.
V únoru roku 1833 postihl Chýnov velký požár, kterému padlo za oběť 13 domů a 12 stodol včetně radnice. Hmotné ztráty byly velmi vysoké a zahynul též jeden člověk. Téhož roku byla vystavěna silnice od Tábora k Pacovu. O půl století později se začalo i se stavbou železnice. K tomuto účelu postavili italští dělníci v okolí Chýnova několik kamenných mostů na způsob antických akvaduktů. Z roku 1849 je dochováno pečetidlo s nápisem "Pečeť mneštečka Cheynova". 25. září 1903 císař František Josef I. povýšil městys Chýnov na město a udělil mu 9.9.1904 znak, který navrhl prof. August Sedláček. 1.7.1905 počal městský úřad používat nové pečetidlo se znakem. Chýnov byl městem nepřetržitě až do roku 1951, kdy mu byl titul města odebrán. Opět mu byl navrácen roku 1994.
Demografické údaje
MĚSTO Chýnov
Gabrielovo náměstí 7, Chýnov, 39155, Chýnov
Osoby
- Mgr. Jaroš Ondřej, starosta
Kontakty
- 381 297 025
- podatelna@chynov.eu
- www.chynov.cz
Vlajka
45 ulic:
Gabrielovo náměstí 49, ChýnovzavřenoDobronice u Chýnova č. 56, ChýnovzavřenoZámecká 1, ChýnovzavřenoSlavníkovců 461, Chýnovzavřeno
Historie obce Chýnov celá historie
Chýnov je jedním z nejdéle trvale osídlených míst Čech. První písemná zmínka o Chýnově v Kosmově Kronice české se váže k roku 981. Chýnov byl spolu s Doudleby a Netolicemi pomezním hradem panství knížete Slavníka na ochranu proti Rakousům. Hradiště stálo na ostrohu v místech dnešního zámku, ze tří stran chráněno potokem, který vytvářel močály, čtrvrtá strana měla opevnění umělé. Palacký v Dějinách národa českého se zmiňuje o župě Chýnovské v desátém století, která byla jednou z největších v Čechách. Po vyvraždění Slavníkovců se majiteli Chýnova stávají Přemyslovci. Od roku 1250 patřil Chýnov pražskému biskupství a konaly se zde trhy. Za arcibiskupa Arnošta z Pardubic byla přestavěna tvrz na nový hrad a založeno mnoho rybníků. Roku 1413 se Chýnov dostal z církevního majetku a dostává se tak trvale do držení světských feudálů. Husitská doba jistě silně pozměnila osudy celého Chýnovska a zvláště jeho poddaných obyvatel, chudiny a drobných řemeslníků. Myšlenky, které byly hlásány v nedalekém Táboře, způsobily, že mezi prvními obyvateli, či snad dokonce zakladateli tohoto města nacházíme i příchozí z Chýnova.
Ve druhé polovině 15. století získali Chýnov Malovci z Malovic, kteří se potom také psali z Chýnova. Obnovili hrad a jejich nejvýznamnějším počinem bylo přizvání slavného rybníkáře Jakuba Krčína z Jelčan ke stavbě vodovodu.Voda se přiváděla otevřenou strouhou ze vzdálenosti více než dvou kilometrů do Návozského rybníka a odtud sosnovými rourami do několika městských kašen a studní. Současně se stavbou vodovodu byl roku 1581 postaven pivovar, který sloužil až do roku 1948. Poslední majitelkou Chýnova z rodu Malovců byla Anna Mandalena, na kterou vzpomínali obyvatelé Chýnova v dobrém. Vzdala se totiž práva "od úmrtí", což znamenalo propadnutí majetku poddaného po smrti zpět majiteli panství. Roku 1719 pak celé panství připadlo rodu Schwarzenberků. Příslušníci tohoto rodu zároveň byli posledními feudálními pány Chýnova. Schwarzenberkové vystavěli z Maloveckého hradu roku 1729 barokní zámek. Horní část byla nahrazena novým poschodím, dolní zůstala s mohutnými zdmi uchována. Od nepaměti měl Chýnov též právo trestní a hrdelní. Šibenice stávala na vrchu Oboře, roku 1708 byla vystavěna v místech, kde se dnes říká "Na spravedlnosti". Až do roku 1761, kdy byla zbořena, se zde popravovalo.
V únoru roku 1833 postihl Chýnov velký požár, kterému padlo za oběť 13 domů a 12 stodol včetně radnice. Hmotné ztráty byly velmi vysoké a zahynul též jeden člověk. Téhož roku byla vystavěna silnice od Tábora k Pacovu. O půl století později se začalo i se stavbou železnice. K tomuto účelu postavili italští dělníci v okolí Chýnova několik kamenných mostů na způsob antických akvaduktů. Z roku 1849 je dochováno pečetidlo s nápisem "Pečeť mneštečka Cheynova". 25. září 1903 císař František Josef I. povýšil městys Chýnov na město a udělil mu 9.9.1904 znak, který navrhl prof. August Sedláček. 1.7.1905 počal městský úřad používat nové pečetidlo se znakem. Chýnov byl městem nepřetržitě až do roku 1951, kdy mu byl titul města odebrán. Opět mu byl navrácen roku 1994.
Demografické údaje
MĚSTO Chýnov
Gabrielovo náměstí 7, Chýnov, 39155, Chýnov
Osoby
- Mgr. Jaroš Ondřej, starosta
Kontakty
- 381 297 025
- podatelna@chynov.eu
- www.chynov.cz
Vlajka
45 ulic:
Dobronice u Chýnova č. 56, ChýnovzavřenoZámecká 1, ChýnovzavřenoSlavníkovců 461, Chýnovzavřeno
Historie obce Chýnov celá historie
Chýnov je jedním z nejdéle trvale osídlených míst Čech. První písemná zmínka o Chýnově v Kosmově Kronice české se váže k roku 981. Chýnov byl spolu s Doudleby a Netolicemi pomezním hradem panství knížete Slavníka na ochranu proti Rakousům. Hradiště stálo na ostrohu v místech dnešního zámku, ze tří stran chráněno potokem, který vytvářel močály, čtrvrtá strana měla opevnění umělé. Palacký v Dějinách národa českého se zmiňuje o župě Chýnovské v desátém století, která byla jednou z největších v Čechách. Po vyvraždění Slavníkovců se majiteli Chýnova stávají Přemyslovci. Od roku 1250 patřil Chýnov pražskému biskupství a konaly se zde trhy. Za arcibiskupa Arnošta z Pardubic byla přestavěna tvrz na nový hrad a založeno mnoho rybníků. Roku 1413 se Chýnov dostal z církevního majetku a dostává se tak trvale do držení světských feudálů. Husitská doba jistě silně pozměnila osudy celého Chýnovska a zvláště jeho poddaných obyvatel, chudiny a drobných řemeslníků. Myšlenky, které byly hlásány v nedalekém Táboře, způsobily, že mezi prvními obyvateli, či snad dokonce zakladateli tohoto města nacházíme i příchozí z Chýnova.
Ve druhé polovině 15. století získali Chýnov Malovci z Malovic, kteří se potom také psali z Chýnova. Obnovili hrad a jejich nejvýznamnějším počinem bylo přizvání slavného rybníkáře Jakuba Krčína z Jelčan ke stavbě vodovodu.Voda se přiváděla otevřenou strouhou ze vzdálenosti více než dvou kilometrů do Návozského rybníka a odtud sosnovými rourami do několika městských kašen a studní. Současně se stavbou vodovodu byl roku 1581 postaven pivovar, který sloužil až do roku 1948. Poslední majitelkou Chýnova z rodu Malovců byla Anna Mandalena, na kterou vzpomínali obyvatelé Chýnova v dobrém. Vzdala se totiž práva "od úmrtí", což znamenalo propadnutí majetku poddaného po smrti zpět majiteli panství. Roku 1719 pak celé panství připadlo rodu Schwarzenberků. Příslušníci tohoto rodu zároveň byli posledními feudálními pány Chýnova. Schwarzenberkové vystavěli z Maloveckého hradu roku 1729 barokní zámek. Horní část byla nahrazena novým poschodím, dolní zůstala s mohutnými zdmi uchována. Od nepaměti měl Chýnov též právo trestní a hrdelní. Šibenice stávala na vrchu Oboře, roku 1708 byla vystavěna v místech, kde se dnes říká "Na spravedlnosti". Až do roku 1761, kdy byla zbořena, se zde popravovalo.
V únoru roku 1833 postihl Chýnov velký požár, kterému padlo za oběť 13 domů a 12 stodol včetně radnice. Hmotné ztráty byly velmi vysoké a zahynul též jeden člověk. Téhož roku byla vystavěna silnice od Tábora k Pacovu. O půl století později se začalo i se stavbou železnice. K tomuto účelu postavili italští dělníci v okolí Chýnova několik kamenných mostů na způsob antických akvaduktů. Z roku 1849 je dochováno pečetidlo s nápisem "Pečeť mneštečka Cheynova". 25. září 1903 císař František Josef I. povýšil městys Chýnov na město a udělil mu 9.9.1904 znak, který navrhl prof. August Sedláček. 1.7.1905 počal městský úřad používat nové pečetidlo se znakem. Chýnov byl městem nepřetržitě až do roku 1951, kdy mu byl titul města odebrán. Opět mu byl navrácen roku 1994.
Demografické údaje
MĚSTO Chýnov
Gabrielovo náměstí 7, Chýnov, 39155, Chýnov
Osoby
- Mgr. Jaroš Ondřej, starosta
Kontakty
- 381 297 025
- podatelna@chynov.eu
- www.chynov.cz
Vlajka
45 ulic:
Zámecká 1, ChýnovzavřenoSlavníkovců 461, Chýnovzavřeno
Historie obce Chýnov celá historie
Chýnov je jedním z nejdéle trvale osídlených míst Čech. První písemná zmínka o Chýnově v Kosmově Kronice české se váže k roku 981. Chýnov byl spolu s Doudleby a Netolicemi pomezním hradem panství knížete Slavníka na ochranu proti Rakousům. Hradiště stálo na ostrohu v místech dnešního zámku, ze tří stran chráněno potokem, který vytvářel močály, čtrvrtá strana měla opevnění umělé. Palacký v Dějinách národa českého se zmiňuje o župě Chýnovské v desátém století, která byla jednou z největších v Čechách. Po vyvraždění Slavníkovců se majiteli Chýnova stávají Přemyslovci. Od roku 1250 patřil Chýnov pražskému biskupství a konaly se zde trhy. Za arcibiskupa Arnošta z Pardubic byla přestavěna tvrz na nový hrad a založeno mnoho rybníků. Roku 1413 se Chýnov dostal z církevního majetku a dostává se tak trvale do držení světských feudálů. Husitská doba jistě silně pozměnila osudy celého Chýnovska a zvláště jeho poddaných obyvatel, chudiny a drobných řemeslníků. Myšlenky, které byly hlásány v nedalekém Táboře, způsobily, že mezi prvními obyvateli, či snad dokonce zakladateli tohoto města nacházíme i příchozí z Chýnova.
Ve druhé polovině 15. století získali Chýnov Malovci z Malovic, kteří se potom také psali z Chýnova. Obnovili hrad a jejich nejvýznamnějším počinem bylo přizvání slavného rybníkáře Jakuba Krčína z Jelčan ke stavbě vodovodu.Voda se přiváděla otevřenou strouhou ze vzdálenosti více než dvou kilometrů do Návozského rybníka a odtud sosnovými rourami do několika městských kašen a studní. Současně se stavbou vodovodu byl roku 1581 postaven pivovar, který sloužil až do roku 1948. Poslední majitelkou Chýnova z rodu Malovců byla Anna Mandalena, na kterou vzpomínali obyvatelé Chýnova v dobrém. Vzdala se totiž práva "od úmrtí", což znamenalo propadnutí majetku poddaného po smrti zpět majiteli panství. Roku 1719 pak celé panství připadlo rodu Schwarzenberků. Příslušníci tohoto rodu zároveň byli posledními feudálními pány Chýnova. Schwarzenberkové vystavěli z Maloveckého hradu roku 1729 barokní zámek. Horní část byla nahrazena novým poschodím, dolní zůstala s mohutnými zdmi uchována. Od nepaměti měl Chýnov též právo trestní a hrdelní. Šibenice stávala na vrchu Oboře, roku 1708 byla vystavěna v místech, kde se dnes říká "Na spravedlnosti". Až do roku 1761, kdy byla zbořena, se zde popravovalo.
V únoru roku 1833 postihl Chýnov velký požár, kterému padlo za oběť 13 domů a 12 stodol včetně radnice. Hmotné ztráty byly velmi vysoké a zahynul též jeden člověk. Téhož roku byla vystavěna silnice od Tábora k Pacovu. O půl století později se začalo i se stavbou železnice. K tomuto účelu postavili italští dělníci v okolí Chýnova několik kamenných mostů na způsob antických akvaduktů. Z roku 1849 je dochováno pečetidlo s nápisem "Pečeť mneštečka Cheynova". 25. září 1903 císař František Josef I. povýšil městys Chýnov na město a udělil mu 9.9.1904 znak, který navrhl prof. August Sedláček. 1.7.1905 počal městský úřad používat nové pečetidlo se znakem. Chýnov byl městem nepřetržitě až do roku 1951, kdy mu byl titul města odebrán. Opět mu byl navrácen roku 1994.
Demografické údaje
MĚSTO Chýnov
Gabrielovo náměstí 7, Chýnov, 39155, Chýnov
Osoby
- Mgr. Jaroš Ondřej, starosta
Kontakty
- 381 297 025
- podatelna@chynov.eu
- www.chynov.cz
Vlajka
45 ulic:
Slavníkovců 461, Chýnovzavřeno
Historie obce Chýnov celá historie
Chýnov je jedním z nejdéle trvale osídlených míst Čech. První písemná zmínka o Chýnově v Kosmově Kronice české se váže k roku 981. Chýnov byl spolu s Doudleby a Netolicemi pomezním hradem panství knížete Slavníka na ochranu proti Rakousům. Hradiště stálo na ostrohu v místech dnešního zámku, ze tří stran chráněno potokem, který vytvářel močály, čtrvrtá strana měla opevnění umělé. Palacký v Dějinách národa českého se zmiňuje o župě Chýnovské v desátém století, která byla jednou z největších v Čechách. Po vyvraždění Slavníkovců se majiteli Chýnova stávají Přemyslovci. Od roku 1250 patřil Chýnov pražskému biskupství a konaly se zde trhy. Za arcibiskupa Arnošta z Pardubic byla přestavěna tvrz na nový hrad a založeno mnoho rybníků. Roku 1413 se Chýnov dostal z církevního majetku a dostává se tak trvale do držení světských feudálů. Husitská doba jistě silně pozměnila osudy celého Chýnovska a zvláště jeho poddaných obyvatel, chudiny a drobných řemeslníků. Myšlenky, které byly hlásány v nedalekém Táboře, způsobily, že mezi prvními obyvateli, či snad dokonce zakladateli tohoto města nacházíme i příchozí z Chýnova.
Ve druhé polovině 15. století získali Chýnov Malovci z Malovic, kteří se potom také psali z Chýnova. Obnovili hrad a jejich nejvýznamnějším počinem bylo přizvání slavného rybníkáře Jakuba Krčína z Jelčan ke stavbě vodovodu.Voda se přiváděla otevřenou strouhou ze vzdálenosti více než dvou kilometrů do Návozského rybníka a odtud sosnovými rourami do několika městských kašen a studní. Současně se stavbou vodovodu byl roku 1581 postaven pivovar, který sloužil až do roku 1948. Poslední majitelkou Chýnova z rodu Malovců byla Anna Mandalena, na kterou vzpomínali obyvatelé Chýnova v dobrém. Vzdala se totiž práva "od úmrtí", což znamenalo propadnutí majetku poddaného po smrti zpět majiteli panství. Roku 1719 pak celé panství připadlo rodu Schwarzenberků. Příslušníci tohoto rodu zároveň byli posledními feudálními pány Chýnova. Schwarzenberkové vystavěli z Maloveckého hradu roku 1729 barokní zámek. Horní část byla nahrazena novým poschodím, dolní zůstala s mohutnými zdmi uchována. Od nepaměti měl Chýnov též právo trestní a hrdelní. Šibenice stávala na vrchu Oboře, roku 1708 byla vystavěna v místech, kde se dnes říká "Na spravedlnosti". Až do roku 1761, kdy byla zbořena, se zde popravovalo.
V únoru roku 1833 postihl Chýnov velký požár, kterému padlo za oběť 13 domů a 12 stodol včetně radnice. Hmotné ztráty byly velmi vysoké a zahynul též jeden člověk. Téhož roku byla vystavěna silnice od Tábora k Pacovu. O půl století později se začalo i se stavbou železnice. K tomuto účelu postavili italští dělníci v okolí Chýnova několik kamenných mostů na způsob antických akvaduktů. Z roku 1849 je dochováno pečetidlo s nápisem "Pečeť mneštečka Cheynova". 25. září 1903 císař František Josef I. povýšil městys Chýnov na město a udělil mu 9.9.1904 znak, který navrhl prof. August Sedláček. 1.7.1905 počal městský úřad používat nové pečetidlo se znakem. Chýnov byl městem nepřetržitě až do roku 1951, kdy mu byl titul města odebrán. Opět mu byl navrácen roku 1994.
Demografické údaje
MĚSTO Chýnov
Gabrielovo náměstí 7, Chýnov, 39155, Chýnov
Osoby
- Mgr. Jaroš Ondřej, starosta
Kontakty
- 381 297 025
- podatelna@chynov.eu
- www.chynov.cz
Vlajka
45 ulic:
Historie obce Chýnov celá historie
Chýnov je jedním z nejdéle trvale osídlených míst Čech. První písemná zmínka o Chýnově v Kosmově Kronice české se váže k roku 981. Chýnov byl spolu s Doudleby a Netolicemi pomezním hradem panství knížete Slavníka na ochranu proti Rakousům. Hradiště stálo na ostrohu v místech dnešního zámku, ze tří stran chráněno potokem, který vytvářel močály, čtrvrtá strana měla opevnění umělé. Palacký v Dějinách národa českého se zmiňuje o župě Chýnovské v desátém století, která byla jednou z největších v Čechách. Po vyvraždění Slavníkovců se majiteli Chýnova stávají Přemyslovci. Od roku 1250 patřil Chýnov pražskému biskupství a konaly se zde trhy. Za arcibiskupa Arnošta z Pardubic byla přestavěna tvrz na nový hrad a založeno mnoho rybníků. Roku 1413 se Chýnov dostal z církevního majetku a dostává se tak trvale do držení světských feudálů. Husitská doba jistě silně pozměnila osudy celého Chýnovska a zvláště jeho poddaných obyvatel, chudiny a drobných řemeslníků. Myšlenky, které byly hlásány v nedalekém Táboře, způsobily, že mezi prvními obyvateli, či snad dokonce zakladateli tohoto města nacházíme i příchozí z Chýnova.
Ve druhé polovině 15. století získali Chýnov Malovci z Malovic, kteří se potom také psali z Chýnova. Obnovili hrad a jejich nejvýznamnějším počinem bylo přizvání slavného rybníkáře Jakuba Krčína z Jelčan ke stavbě vodovodu.Voda se přiváděla otevřenou strouhou ze vzdálenosti více než dvou kilometrů do Návozského rybníka a odtud sosnovými rourami do několika městských kašen a studní. Současně se stavbou vodovodu byl roku 1581 postaven pivovar, který sloužil až do roku 1948. Poslední majitelkou Chýnova z rodu Malovců byla Anna Mandalena, na kterou vzpomínali obyvatelé Chýnova v dobrém. Vzdala se totiž práva "od úmrtí", což znamenalo propadnutí majetku poddaného po smrti zpět majiteli panství. Roku 1719 pak celé panství připadlo rodu Schwarzenberků. Příslušníci tohoto rodu zároveň byli posledními feudálními pány Chýnova. Schwarzenberkové vystavěli z Maloveckého hradu roku 1729 barokní zámek. Horní část byla nahrazena novým poschodím, dolní zůstala s mohutnými zdmi uchována. Od nepaměti měl Chýnov též právo trestní a hrdelní. Šibenice stávala na vrchu Oboře, roku 1708 byla vystavěna v místech, kde se dnes říká "Na spravedlnosti". Až do roku 1761, kdy byla zbořena, se zde popravovalo.
V únoru roku 1833 postihl Chýnov velký požár, kterému padlo za oběť 13 domů a 12 stodol včetně radnice. Hmotné ztráty byly velmi vysoké a zahynul též jeden člověk. Téhož roku byla vystavěna silnice od Tábora k Pacovu. O půl století později se začalo i se stavbou železnice. K tomuto účelu postavili italští dělníci v okolí Chýnova několik kamenných mostů na způsob antických akvaduktů. Z roku 1849 je dochováno pečetidlo s nápisem "Pečeť mneštečka Cheynova". 25. září 1903 císař František Josef I. povýšil městys Chýnov na město a udělil mu 9.9.1904 znak, který navrhl prof. August Sedláček. 1.7.1905 počal městský úřad používat nové pečetidlo se znakem. Chýnov byl městem nepřetržitě až do roku 1951, kdy mu byl titul města odebrán. Opět mu byl navrácen roku 1994.
Demografické údaje
Historie obce Chýnov celá historie
Chýnov je jedním z nejdéle trvale osídlených míst Čech. První písemná zmínka o Chýnově v Kosmově Kronice české se váže k roku 981. Chýnov byl spolu s Doudleby a Netolicemi pomezním hradem panství knížete Slavníka na ochranu proti Rakousům. Hradiště stálo na ostrohu v místech dnešního zámku, ze tří stran chráněno potokem, který vytvářel močály, čtrvrtá strana měla opevnění umělé. Palacký v Dějinách národa českého se zmiňuje o župě Chýnovské v desátém století, která byla jednou z největších v Čechách. Po vyvraždění Slavníkovců se majiteli Chýnova stávají Přemyslovci. Od roku 1250 patřil Chýnov pražskému biskupství a konaly se zde trhy. Za arcibiskupa Arnošta z Pardubic byla přestavěna tvrz na nový hrad a založeno mnoho rybníků. Roku 1413 se Chýnov dostal z církevního majetku a dostává se tak trvale do držení světských feudálů. Husitská doba jistě silně pozměnila osudy celého Chýnovska a zvláště jeho poddaných obyvatel, chudiny a drobných řemeslníků. Myšlenky, které byly hlásány v nedalekém Táboře, způsobily, že mezi prvními obyvateli, či snad dokonce zakladateli tohoto města nacházíme i příchozí z Chýnova.
Ve druhé polovině 15. století získali Chýnov Malovci z Malovic, kteří se potom také psali z Chýnova. Obnovili hrad a jejich nejvýznamnějším počinem bylo přizvání slavného rybníkáře Jakuba Krčína z Jelčan ke stavbě vodovodu.Voda se přiváděla otevřenou strouhou ze vzdálenosti více než dvou kilometrů do Návozského rybníka a odtud sosnovými rourami do několika městských kašen a studní. Současně se stavbou vodovodu byl roku 1581 postaven pivovar, který sloužil až do roku 1948. Poslední majitelkou Chýnova z rodu Malovců byla Anna Mandalena, na kterou vzpomínali obyvatelé Chýnova v dobrém. Vzdala se totiž práva "od úmrtí", což znamenalo propadnutí majetku poddaného po smrti zpět majiteli panství. Roku 1719 pak celé panství připadlo rodu Schwarzenberků. Příslušníci tohoto rodu zároveň byli posledními feudálními pány Chýnova. Schwarzenberkové vystavěli z Maloveckého hradu roku 1729 barokní zámek. Horní část byla nahrazena novým poschodím, dolní zůstala s mohutnými zdmi uchována. Od nepaměti měl Chýnov též právo trestní a hrdelní. Šibenice stávala na vrchu Oboře, roku 1708 byla vystavěna v místech, kde se dnes říká "Na spravedlnosti". Až do roku 1761, kdy byla zbořena, se zde popravovalo.
V únoru roku 1833 postihl Chýnov velký požár, kterému padlo za oběť 13 domů a 12 stodol včetně radnice. Hmotné ztráty byly velmi vysoké a zahynul též jeden člověk. Téhož roku byla vystavěna silnice od Tábora k Pacovu. O půl století později se začalo i se stavbou železnice. K tomuto účelu postavili italští dělníci v okolí Chýnova několik kamenných mostů na způsob antických akvaduktů. Z roku 1849 je dochováno pečetidlo s nápisem "Pečeť mneštečka Cheynova". 25. září 1903 císař František Josef I. povýšil městys Chýnov na město a udělil mu 9.9.1904 znak, který navrhl prof. August Sedláček. 1.7.1905 počal městský úřad používat nové pečetidlo se znakem. Chýnov byl městem nepřetržitě až do roku 1951, kdy mu byl titul města odebrán. Opět mu byl navrácen roku 1994.
MĚSTO Chýnov
Gabrielovo náměstí 7, Chýnov, 39155, Chýnov
Osoby
- Mgr. Jaroš Ondřej, starosta
Kontakty
- 381 297 025
- podatelna@chynov.eu
- www.chynov.cz
Vlajka
