Černá

Jan Rafael Chroustenský vystavěl v Černé koncem 16. stol. zámek v renesančním slohu. Roku 1624 je zámek nazýván tvrzí. Po Bílé hoře byl zámek společně s panstvím rodu Chroustenských konfiskován, protože se účastnili stavovského povstání. Černá připadla spolu s celým panstvím italskému rodu Collaltů a její vývoj byl spojen až do roku 1918 s vývojem brtnického panství stejných majitelů.

Za Collaltů byla zámecká kaple zasvěcena sv. Antonínovi, jehož kult přinesli Collaltové z Itálie. Collaltové rovněž změnili název panství rudoleckého na panství Černá, neboť správa panství byla vykonávána z černického zámku. K panství patřilo sedm obcí Velkomeziříčska (městečko Měřín, Blízkov, Černá, Dědkov, Chlumek, Jersín, Milíkov), čtyři ze Žďárska ( městečko Bohdalov, Chroustov, Kyjov, Rudolec) a čtyři z Jihlavska (Arnolec, Nadějov, Staj, Zhoř).

Zámek byl v 18. stol. zbarokizován především v interiéru (jednoduché fresky a štuky). Jde o jednopatrovou budovu s mansardovou střechou, dominantou je třípatrová hranolová věž. V jejím prvním patře, kde byla původně kaple, se dochovaly fragmenty fresek.

Mezi zámkem a panským rybníkem stávaly vrchnostenské reality: bednárna, kovárna a mlýn. V roce 1585 zde býval též pivovar, sladovna, výpalna a druhý mlýn. Později se připomíná i myslivna, panská cihelna a pazderna.

Po roce 1918 bylo panství včetně zámku rodu Collaltů konfiskováno a zámek se stal součástí zbytkového statku. V té době došlo ke značné devastaci interiéru zámku a ke zničení fresek. Poslednímu majiteli byl statek po 2. světové válce konfiskován.

Hospodářské budovy užívalo JZD, objekt zámku využívala obec ke kulturním a společenským účelům (taneční a divadelní sál, kino, kancelář MNV, klubovny společenských organizací). Během těchto let prošel areál několika opravami.

Po roce 1989 byl zámek restituován a vzápětí prodán novému majiteli. Uskutečnila se poslední velmi rozsáhlá rekonstrukce, při níž byla zrušena kaple sv. Antonína. Nyní je zámek pro veřejnost uzavřen a slouží jako soukromé rekreační zařízení.

Kromě zámeckého komplexu se v obci jiné historické budovy nenacházejí. Mnohé zemědělské usedlosti zřejmě sice mají staré jádro, byly však v poslední době přestavovány. Pokud jde o historické artefakty, nejstarší je socha svatého Jana Nepomuckého před bývalou fořtovnou (č.p. 8). Bývá datována do 18. stol., stojí však na podstavci s letopočtem 1622. V roce 1994 byla renovována. Vedle budovy OÚ a hasičské zbrojnice stojí pomník padlým obou světových válek a opodál kamenný kříž (1907). Těch je v okolí celá řada, např. za obcí k Milíkovu pískovcový (1920) a při silničce do Blízkova železný.

Mimo zámek byla nejdůležitější institucí v obci škola. Ta byla založena v roce 1787, ve 20. letech 20. stol. byla postavena nová budova. V současnosti v obci škola není. Bohužel, ani budova školy nyní není v majetku obce, ačkoliv by se mohla stát náhradou za prostory, jež obec ztratila v zámku.

V roce 1902 byl v obci založen dobrovolný hasičský sbor. Zbrojnice, kterou hasiči postavili, se stala v roce 1990, po vysídlení ze zámku, i kanceláří obecního úřadu. Kritická situace z hlediska prostor pro úřední, kulturní, společenskou i náboženskou činnost byla v roce 1998 částečně vyřešena zakoupením a generální rekonstrukcí domu č.p. 65. V blízkosti této budovy ("Obecníku") byl vybudován i sportovní areál.

Z hlediska správního byla Černá vždy samostatnou obcí, s výjimkou let 1980-1990, kdy byla správně součástí spádové obce Měřín a v Černé byl pouze občanský výbor.