Bystré

Jelikož se v této době především pastevničilo, vyhledávali kolonizátoři místa k osídlení také podél potůčků a hledali pastviny. Historik uvádí, že osadu pojmenovali Zákraví, protože se tam páslo větší množství krav, nebo po sousedním území, které se jmenovalo Kraví po chovu krav. Ze začátku se osada jmenovala Krawary. V létech 1344 – 1350, kdy se prováděl soupis far, je zapsána i fara Zákraví. Předpokládáme, že Zákraví s kostelem existovalo o nějakou dobu dříve, než došlo k tomuto soupisu.

Při soupisu vesnic na panství frymburském v roce 1363 je také zapsáno Zákraví, ale při prodeji panství Trčkům roku 1537 je už jmenováno jenom Bystré. Ve Sborníku českých měst a vesnic z dob husitských se uvádí, že „ V Zákraví kostel jest, při něm 14 stavení a 76 lidí. “ Fara byla asi chudá, protože se faráři (plebáni) často střídali.

V době husitské tam byla správa protestantská a dle dokladů se tam v roce 1598 a 1618 konaly bohoslužby s večeří Páně podobojí. Po zániku osady se tam říkalo na Kostelišti. V létech 1653, 1691 a 1703 tam zase sloužili jezuité a zapisovali účast „ věřících “ na zpovědích. Bylo to v době násilné protireformace.

U kostela stála mimo fary také škola. Na dobřanské faře se zachovala knížka ohlášek, v níž je lístek, na kterém je podepsán „ Matěj Hendrich Jaroměřský, toho času kantor na Dobřanech a na Kostelišti-roku 1672. “ Dle farní kroniky dobrušské kostelík na Kostelišti „ sšel “ v létech 1710, jen kamenný spodek zvonice zůstal.

První písemný doklad o nynější obci Bystré známe z díla Ant. Profouse „ Místní jména v Čechách “ , kde je záznam, že Bystré vlastnil až do své smrti roku 1475 Ivan ze Žampachu. Dalším majitelem byl Hanuš z Trutnova.

Dohady, proč se obec jmenuje Bystré, se různí. Někteří historici soudí, že podle říčky Bystřiny, nad kterou obec ležela. Jméno Bystré bylo původně mužského rodu Bystrý (potok), v nářečí na koncovku –ej: Bystrej (1544 Bystroj, Bystrroi). Odstupem času přešlo jméno obce do ženského rodu – Bystrá. Od roku 1848 nese obec oficiální název středního rodu – Bystré. Dle dochované pověsti jméno pochází od poustevníka, který zde v době založení obce žil, a který se jmenoval Bystrý. V 16. století se uvádí i tady poplužní dvůr, který podle tradice byl v místech dnešního čísla 1 . (Hartmanova chalupa)

Obec patřila až do roku 1789 s Janovem, Tisem a Polomy pod rychtu sněženskou. Tehdy bylo na celé rychtě jen 285 obyvatel v 64 rodinách. Od tohoto roku byla zřízena rychta v Bystrém a do roku 1850, kdy byly první volby, byli tady tři rychtáři – bývalí konšelé. Prvním rychtářem byl Jan Marek z č. 20, druhým Josef Hartman, který byl rychtářem přes 40 roků a třetím Jan Novotný č. 15.