Buštěhrad

Od poloviny 13. stol. zde stávala tvrz a později hrad, který posléze po četných dostavbách v 15. stol. patřil k největším hradům své doby.

V roce 1497 král Vladislav Jagellonský povýšil Buckov na město. Nejstarší zástavba se nacházela pod hradem a kolem starého Náměstí, v předbělohorské době to bylo pouhých 17 usedlostí. Hrad byl pobořen za Třicetileté války, do jeho ruiny se od 17. století začaly vestavovat malé domky, které využívaly zbytků hradních stavení, čímž vznikla dnešní unikátní čtvrť Starý Hrad.

Od r. 1699 byl Annou Marií Františkou, vévodkyní Toskánskou, stavěn barokní zámek, na jeho úpravách se podíleli i významní barokní stavitelé K. I. Dienzenhoffer a A. Lurago. Později prošel i klasicistní úpravou s výstavbou kaple, rozšířené na konci 19. století.

U rybníka se nachází barokní, v 19. stol. přestavěný pivovar – existence pivovaru je zde však doložena již od středověku.

V 19. století došlo k rozvoji města pod vlivem těžby uhlí na Kladensku a rozvoji slavné Buštěhradské dráhy. Ve 20. stol. město trpělo sousedstvím průmyslových podniků i haldy, která vznikla činností ocelárny Poldi v průmyslové zóně poblíž města.

Nyní se Buštěhrad stává rezidenčním městem, spojující výhody venkova a města. V roce 2016 má již přes 3200 obyvatel.