Nejstarší známý tvar pojmenování osady se vztahuje k roku 1353. Březová se rozkládá na mírných svazích první linie zalesněných vrchů Slavkovského lesa. Jižně nad starou vesnicí vystupuje do výše 659,3 m vrch U kaple (Kapellenberg).

Hledat firmy v obci Březová, ulice Budovatelů
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Firmy v obci Březová, ulice Budovatelů
Historie obce Březová celá historie

Březová se rozkládá na mírných svazích první linie zalesněných vrchů Slavkovského lesa. Jižně nad starou vesnicí vystupuje do výše 659,3 m vrch U kaple (Kapellenberg), jihovýchodně od sídlištní části města se zvedá typické panoráma Paseckého vrchu, kterému Němci říkali Schwandberg. Na současných mapách má tento vrch nadmořskou výšku 743 m. Mezi dvěma vrchy si nalezl cestu malý potůček s prastarou silnicí do sousední Kamenice a nedalekých Lobzů, jež bývaly v minulosti jednou z nejdůležitějších vesnic Slavkovského lesa. Potůček bývá někdy jmenován Březovský potok, v němčině Prosaubach.

Nejstarší známý tvar pojmenování osady se vztahuje k roku 1353. V prameni z 25.listopadu 1353 jsou uvedeni bratři z Březové jako “bruder die prezzerer”, zatím co na pečeti je použit tvar “presseuer”. V roce 1370 je zaznamenán tvar Preysa a o více než sto let později, v roce 1492, tvar Presa. V těchto a dalších tvarech pojmenování zemědělské osady se ozývá jako základ slovanský výraz pro břízu, která tu všude v okolí byla a je hojná. Šlikovský údržbář z roku 1525 uchovává dvě podoby jména Březové-Presau a Bresau.

Někdy v první polovině 17.století se stala Březová součástí majetku Nosticů.

Informace o Březové před polovinou 19.století nám podává dobře informovaný topograf Sommer. Podle jeho záznamů byla vesnice součástí sokolovkého nosticovského panství a jmenovala se Prosau. Vesnice měla 15 popisných čísel a 81 obyvatel. Byla tu hospoda, mlýn s pilou a v zahradách a školkách tu rostlo velké množství ovocných stromů. Podle pamětní knihy sokolovského pátera Korbla z roku 1841 stály u usedlostí čp.1 a 13 malé kapličky a na stavení číslo 4 byla zvonička.

Nově se začalo rozvíjet u Tisové, Dolního a Horního Rychnova a i ve vzdálenějším okolí hnědouhelné dolování. Pro chudší obyvatelstvo vesnice představovaly doly vhodné pracovní příležitosti, ale přesto si Březová svůj převážně zemědělský ráz uchovávala. Na počátku našeho století představoval katastr Březové 235 hektarů, z toho bylo 78 ha orné půdy, 63 ha luk, 60 ha lesa, 30 ha pastvin, 1 ha zahrad a 3 ha ostatní půdy.

Z první světové války se nevrátili 4 březovští mužové. Pomník padlým byl jako v jedné z mála obcí Sokolovska znovu pietně upraven v roce 1993.

Malé slavnosti se tenkrát zúčastnili i někteří z původních německých obyvatel vesnice, kteří ji po skončení 2.světové války museli opustit.

Doba první republiky přinesla do vesnice některé z vymožeností moderní doby. V letech 1923-1924 byla vesnice elektrofikována a byl v obci vybudován vodovod. V roce 1931 vyhořel zdejší mlýn, který stával v horní části vesnice.

V roce 1939 byla zahájena v nevelké vzdálenosti od Březové otvírka nového uhelného lomu Silvester, který pak byl v provozu celých 40 let.

Konec 2. světové války proběhl v Březové stejně jako ve většině míst Sokolovska bez bojových akcí. 8 místních občanů se z války domů nevrátilo. Uvědomíme-li si, že tehdejší Březová měla jen 20 popisných čísel, pak daň, kterou obec válce zaplatila, byla opravdu vysoká.

Z poválečného odsunu bylo vyjmuto 6 rodin německých starousedlíků, z nichž někteří se podíleli i na činnosti poválečné místní správní komise.Ta v prvním období vykonávala základní funkce pozdějšího národního výboru. První léta poválečné historie Březové připomínají jen útržkovitě retrospektivní zápisy kroniky, která byla založena až v roce 1960. Z ní uvádíme alespoň několik základních informací.

Přeměnu zemědělské vesničky v nové dělnické sídliště zahájily Dolnorychnovské sklárny, které zde postavily v letech 1948-1952 18 dvojdomků, 6 čtyřdomků a 7 činžáků pro 102 rodin zaměstnanců. Na tuto výstavbu navázaly i doly, jejichž prvním stavebním počinem byl internát a tzv. Domovy pracujících. K 31.12. 1952 již měla Březová 700 obyvatel, z toho 450 Čechů, 130 Slováků, 120 Němců a 30 Maďarů.

Bouřlivá výstavba nových domů a bytů však neprobíhala bez problémů.

Část sídliště vznikla v místech bývalého vysušeného rybníka, což s sebou přinášelo celou řadu těžkostí. Nárůstu obyvatel neodpovídala základní občanská vybavenost. Teprve od roku 1952 byla zavedena pravidelná autobusová linka Sokolov - Březová. Provizorní vyučování žáků prvních a druhých tříd bylo zahájeno v budově internátu až v září 1954 (do té doby navštěvovaly všechny březovské děti školu v Dolním Rychnově). Teprve 31. srpna 1958 byla veřejnosti slavnostně předána novostavba úplné osmileté střední školy, která slouží svému účelu od 1. září 1958 dodnes.

V průběhu let se několikrát měnil březovský katastr. Už v roce 1954 byly k Březové jako její části připojeny vesnice Kamenice, Lobzy a katastrální území zaniklé vesnice Paseka. Další integrace, tentokrát bývalé obce Tisové, byla provedena v roce 1960. Toho roku získal dosavadní místní národní výbor právo používat označení městský národní výbor a Březová se stala městem. Katastrální rozlohu největší integrace byla provedena v roce 1976. Dosud samostatná obec Kostelní Bříza byla připojena k Březové i s řadou území a vesnic, které tvořily její správní celek. Tak se staly částmi Březové vsi Arnoltov a Rudolec a katastrální území míst, jež zanikla v souvislosti s existencí vojenského výcvikového prostoru v letech 1946 - 1954. Jednalo se o katastrální území kdysi existujících vesnic a osad Krásné Lípy, Ostrova, Týmova, Studánky, Smrkovce a Žitné.

V roce 1979 byl udělen městu Březová znak, který byl v roce 1993 pozměněn. Tento znak nazýváme “mluvící znak”, jehož březový list vyjadřuje název města, černá pata štítu má připomínat těžbu uhlí, která byla základem průmyslového podnikání na katastru města. V roce 2001 udělil Parlament ČR městu druhý symbol - prapor.

MĚSTO Březová

Sídlo úřadu

nám. Míru 230, Březová, 35601, Sokolov 1

Osoby

  • p. Bouda Miroslav, starosta

Kontakty