Město Broumov se nachází v okrese Náchod, kraj Královéhradecký. Je centrem turistického regionu Broumovsko. Nejvýznamnější památkou je broumovský barokní klášter, který je národní kulturní památkou a stal se opět kulturním a vzdělávacím centrem.
Hledat firmy v obci Broumov
Živé firmy v obci Broumov 207 firem
Kladská 164, Velká Ves, Broumovtřída Soukenická 71, Velká Ves, BroumovMírové náměstí 96, BroumovOtevřenoPříčná 227, Nové Město, BroumovOtevřenoJiráskova 193, Nové Město, BroumovOtevřenoKlášterní 3, BroumovOtevřenotřída Masarykova 30, BroumovOtevřenotřída Masarykova 233, BroumovOtevřenoCihlářská 156, Olivětín, BroumovOtevřenotřída Masarykova 30, BroumovOtevřenotřída Osvobození 65, Velká Ves, BroumovOtevřenoHradební 218, BroumovOtevřenoVětrná 228, Nové Město, BroumovOtevřenoKomenského 245, BroumovOtevřenoSmetanova 91, Nové Město, BroumovOtevřenoBenešov č. 17, BroumovOtevřenoHusova 319, Velká Ves, BroumovOtevřenoU Horní brány 81, BroumovOtevřenoPřadlácká 89, Velká Ves, BroumovOtevřeno
Historie obce Broumov celá historie
Město Broumov je již více než sedm století správním, kulturním a hospodářským střediskem kotliny protékané řekou Stěnavou a ohraničené pásmem pohraničních Javořích hor a hřebenem pískovcových Broumovských stěn. Až do konce 12. stol. byla Broumovská vrchovina , tvořící přechod mezi východními Krkonošemi a Orlickými horami, součástí pralesa - přirozené hranice českého přemyslovského státu.
Počátky Broumova jsou spojeny s působením nejstaršího mužského řeholního řádu na území Čech - břevnovskými benediktýny. Ti v roce 1213 získali darem od krále Přemysla Otakara I. území dnešního Broumovska a Policka s malou osadou benediktinských poustevníků a dřevěným kostelem P. Marie na místě nazvaném Police a o čtyřicet let později zahájili jeho kolonizaci. Zatímco polická část vznikajícího klášterního dominia byla osídlena poddanými z vnitrozemí Čech, kolonizace Broumovska byla součástí mohutné německé kolonizační vlny, která ve 13. stol. zalidnila mimo jiné i sousední Slezsko a Kladsko. Organizaci osídlení Broumovska svěřil břevnovský opat podnikatelům - lokátorům, kteří si přivedli zemědělce, rozdělili lesní půdu, vyměřili katastry obcí a stali se držiteli svobodných statků a vykonavateli nižších soudních pravomocí - fojty.
Pravděpodobně v roce 1255 byl na ostrohu nad pravým břehem Stěnavy založen Broumov jako správní centrum a jediné místo na panství vyhrazené obchodu a řemeslné výrobě. V roce 1266 opat Martin odkoupil od fojta Wichera, snad hlavního organizátora kolonizace Broumovska, za 200 hřiven stříbra dědičná práva na broumovské fojtství se dvěma domy na tržišti, dvorem na předměstí a všemi k němu náležejícími pozemky.
Mezi broumovskými řemeslníky získali již v prvních letech existence městečka významné postavení soukeníci. V roce 1275 jim král Přemysl Otakar II. udělil privilegium na výrobu a prodej sukna a soukenická produkce brzy přerostla omezené potřeby místního trhu. Byl tak předznamenán charakter budoucího hospodářského rozvoje Broumova a položeny základy tradice textilní produkce orientované na export.
Po Přemyslově smrti na Moravském poli se na dobu svého života zmocnil spolu s Kladskem i Broumovska kníže Jindřich IV. Vratislavský. Po roce 1290 bylo panství vráceno benediktinům, ale potíže s obhájením pozemkového vlastnictví na slezských hranicích pokračovaly i nadále. Roku 1300 proti opatově moci povstali držitelé broumovského a několika vesnických fojtství a plenění klášterních majetku téměř stočlennou loupežnickou družinou se podařilo zakončit až s pomocí vojenského zásahu spřátelených šlechticů. Před rokem 1331 král Jan Lucemburský zastavil všechny příjmy z broumovského panství na úhradu svých dluhů doživotně příslušníkům kladského šlechtického rodu Pannewitzů.
Demografické údaje
Město Broumov
třída Masarykova 239, Broumov, 55001, Broumov 1
Osoby
- p. Vodochodský Arnold, starosta
Kontakty
Vlajka
8 částí obce:
100 ulic:
třída Soukenická 71, Velká Ves, BroumovMírové náměstí 96, BroumovOtevřenoPříčná 227, Nové Město, BroumovOtevřenoJiráskova 193, Nové Město, BroumovOtevřenoKlášterní 3, BroumovOtevřenotřída Masarykova 30, BroumovOtevřenotřída Masarykova 233, BroumovOtevřenoCihlářská 156, Olivětín, BroumovOtevřenotřída Masarykova 30, BroumovOtevřenotřída Osvobození 65, Velká Ves, BroumovOtevřenoHradební 218, BroumovOtevřenoVětrná 228, Nové Město, BroumovOtevřenoKomenského 245, BroumovOtevřenoSmetanova 91, Nové Město, BroumovOtevřenoBenešov č. 17, BroumovOtevřenoHusova 319, Velká Ves, BroumovOtevřenoU Horní brány 81, BroumovOtevřenoPřadlácká 89, Velká Ves, BroumovOtevřeno
Historie obce Broumov celá historie
Město Broumov je již více než sedm století správním, kulturním a hospodářským střediskem kotliny protékané řekou Stěnavou a ohraničené pásmem pohraničních Javořích hor a hřebenem pískovcových Broumovských stěn. Až do konce 12. stol. byla Broumovská vrchovina , tvořící přechod mezi východními Krkonošemi a Orlickými horami, součástí pralesa - přirozené hranice českého přemyslovského státu.
Počátky Broumova jsou spojeny s působením nejstaršího mužského řeholního řádu na území Čech - břevnovskými benediktýny. Ti v roce 1213 získali darem od krále Přemysla Otakara I. území dnešního Broumovska a Policka s malou osadou benediktinských poustevníků a dřevěným kostelem P. Marie na místě nazvaném Police a o čtyřicet let později zahájili jeho kolonizaci. Zatímco polická část vznikajícího klášterního dominia byla osídlena poddanými z vnitrozemí Čech, kolonizace Broumovska byla součástí mohutné německé kolonizační vlny, která ve 13. stol. zalidnila mimo jiné i sousední Slezsko a Kladsko. Organizaci osídlení Broumovska svěřil břevnovský opat podnikatelům - lokátorům, kteří si přivedli zemědělce, rozdělili lesní půdu, vyměřili katastry obcí a stali se držiteli svobodných statků a vykonavateli nižších soudních pravomocí - fojty.
Pravděpodobně v roce 1255 byl na ostrohu nad pravým břehem Stěnavy založen Broumov jako správní centrum a jediné místo na panství vyhrazené obchodu a řemeslné výrobě. V roce 1266 opat Martin odkoupil od fojta Wichera, snad hlavního organizátora kolonizace Broumovska, za 200 hřiven stříbra dědičná práva na broumovské fojtství se dvěma domy na tržišti, dvorem na předměstí a všemi k němu náležejícími pozemky.
Mezi broumovskými řemeslníky získali již v prvních letech existence městečka významné postavení soukeníci. V roce 1275 jim král Přemysl Otakar II. udělil privilegium na výrobu a prodej sukna a soukenická produkce brzy přerostla omezené potřeby místního trhu. Byl tak předznamenán charakter budoucího hospodářského rozvoje Broumova a položeny základy tradice textilní produkce orientované na export.
Po Přemyslově smrti na Moravském poli se na dobu svého života zmocnil spolu s Kladskem i Broumovska kníže Jindřich IV. Vratislavský. Po roce 1290 bylo panství vráceno benediktinům, ale potíže s obhájením pozemkového vlastnictví na slezských hranicích pokračovaly i nadále. Roku 1300 proti opatově moci povstali držitelé broumovského a několika vesnických fojtství a plenění klášterních majetku téměř stočlennou loupežnickou družinou se podařilo zakončit až s pomocí vojenského zásahu spřátelených šlechticů. Před rokem 1331 král Jan Lucemburský zastavil všechny příjmy z broumovského panství na úhradu svých dluhů doživotně příslušníkům kladského šlechtického rodu Pannewitzů.
Demografické údaje
Město Broumov
třída Masarykova 239, Broumov, 55001, Broumov 1
Osoby
- p. Vodochodský Arnold, starosta
Kontakty
Vlajka
8 částí obce:
100 ulic:
Mírové náměstí 96, BroumovOtevřenoPříčná 227, Nové Město, BroumovOtevřenoJiráskova 193, Nové Město, BroumovOtevřenoKlášterní 3, BroumovOtevřenotřída Masarykova 30, BroumovOtevřenotřída Masarykova 233, BroumovOtevřenoCihlářská 156, Olivětín, BroumovOtevřenotřída Masarykova 30, BroumovOtevřenotřída Osvobození 65, Velká Ves, BroumovOtevřenoHradební 218, BroumovOtevřenoVětrná 228, Nové Město, BroumovOtevřenoKomenského 245, BroumovOtevřenoSmetanova 91, Nové Město, BroumovOtevřenoBenešov č. 17, BroumovOtevřenoHusova 319, Velká Ves, BroumovOtevřenoU Horní brány 81, BroumovOtevřenoPřadlácká 89, Velká Ves, BroumovOtevřeno
Historie obce Broumov celá historie
Město Broumov je již více než sedm století správním, kulturním a hospodářským střediskem kotliny protékané řekou Stěnavou a ohraničené pásmem pohraničních Javořích hor a hřebenem pískovcových Broumovských stěn. Až do konce 12. stol. byla Broumovská vrchovina , tvořící přechod mezi východními Krkonošemi a Orlickými horami, součástí pralesa - přirozené hranice českého přemyslovského státu.
Počátky Broumova jsou spojeny s působením nejstaršího mužského řeholního řádu na území Čech - břevnovskými benediktýny. Ti v roce 1213 získali darem od krále Přemysla Otakara I. území dnešního Broumovska a Policka s malou osadou benediktinských poustevníků a dřevěným kostelem P. Marie na místě nazvaném Police a o čtyřicet let později zahájili jeho kolonizaci. Zatímco polická část vznikajícího klášterního dominia byla osídlena poddanými z vnitrozemí Čech, kolonizace Broumovska byla součástí mohutné německé kolonizační vlny, která ve 13. stol. zalidnila mimo jiné i sousední Slezsko a Kladsko. Organizaci osídlení Broumovska svěřil břevnovský opat podnikatelům - lokátorům, kteří si přivedli zemědělce, rozdělili lesní půdu, vyměřili katastry obcí a stali se držiteli svobodných statků a vykonavateli nižších soudních pravomocí - fojty.
Pravděpodobně v roce 1255 byl na ostrohu nad pravým břehem Stěnavy založen Broumov jako správní centrum a jediné místo na panství vyhrazené obchodu a řemeslné výrobě. V roce 1266 opat Martin odkoupil od fojta Wichera, snad hlavního organizátora kolonizace Broumovska, za 200 hřiven stříbra dědičná práva na broumovské fojtství se dvěma domy na tržišti, dvorem na předměstí a všemi k němu náležejícími pozemky.
Mezi broumovskými řemeslníky získali již v prvních letech existence městečka významné postavení soukeníci. V roce 1275 jim král Přemysl Otakar II. udělil privilegium na výrobu a prodej sukna a soukenická produkce brzy přerostla omezené potřeby místního trhu. Byl tak předznamenán charakter budoucího hospodářského rozvoje Broumova a položeny základy tradice textilní produkce orientované na export.
Po Přemyslově smrti na Moravském poli se na dobu svého života zmocnil spolu s Kladskem i Broumovska kníže Jindřich IV. Vratislavský. Po roce 1290 bylo panství vráceno benediktinům, ale potíže s obhájením pozemkového vlastnictví na slezských hranicích pokračovaly i nadále. Roku 1300 proti opatově moci povstali držitelé broumovského a několika vesnických fojtství a plenění klášterních majetku téměř stočlennou loupežnickou družinou se podařilo zakončit až s pomocí vojenského zásahu spřátelených šlechticů. Před rokem 1331 král Jan Lucemburský zastavil všechny příjmy z broumovského panství na úhradu svých dluhů doživotně příslušníkům kladského šlechtického rodu Pannewitzů.
Demografické údaje
Město Broumov
třída Masarykova 239, Broumov, 55001, Broumov 1
Osoby
- p. Vodochodský Arnold, starosta
Kontakty
Vlajka
8 částí obce:
100 ulic:
Příčná 227, Nové Město, BroumovOtevřenoJiráskova 193, Nové Město, BroumovOtevřenoKlášterní 3, BroumovOtevřenotřída Masarykova 30, BroumovOtevřenotřída Masarykova 233, BroumovOtevřenoCihlářská 156, Olivětín, BroumovOtevřenotřída Masarykova 30, BroumovOtevřenotřída Osvobození 65, Velká Ves, BroumovOtevřenoHradební 218, BroumovOtevřenoVětrná 228, Nové Město, BroumovOtevřenoKomenského 245, BroumovOtevřenoSmetanova 91, Nové Město, BroumovOtevřenoBenešov č. 17, BroumovOtevřenoHusova 319, Velká Ves, BroumovOtevřenoU Horní brány 81, BroumovOtevřenoPřadlácká 89, Velká Ves, BroumovOtevřeno
Historie obce Broumov celá historie
Město Broumov je již více než sedm století správním, kulturním a hospodářským střediskem kotliny protékané řekou Stěnavou a ohraničené pásmem pohraničních Javořích hor a hřebenem pískovcových Broumovských stěn. Až do konce 12. stol. byla Broumovská vrchovina , tvořící přechod mezi východními Krkonošemi a Orlickými horami, součástí pralesa - přirozené hranice českého přemyslovského státu.
Počátky Broumova jsou spojeny s působením nejstaršího mužského řeholního řádu na území Čech - břevnovskými benediktýny. Ti v roce 1213 získali darem od krále Přemysla Otakara I. území dnešního Broumovska a Policka s malou osadou benediktinských poustevníků a dřevěným kostelem P. Marie na místě nazvaném Police a o čtyřicet let později zahájili jeho kolonizaci. Zatímco polická část vznikajícího klášterního dominia byla osídlena poddanými z vnitrozemí Čech, kolonizace Broumovska byla součástí mohutné německé kolonizační vlny, která ve 13. stol. zalidnila mimo jiné i sousední Slezsko a Kladsko. Organizaci osídlení Broumovska svěřil břevnovský opat podnikatelům - lokátorům, kteří si přivedli zemědělce, rozdělili lesní půdu, vyměřili katastry obcí a stali se držiteli svobodných statků a vykonavateli nižších soudních pravomocí - fojty.
Pravděpodobně v roce 1255 byl na ostrohu nad pravým břehem Stěnavy založen Broumov jako správní centrum a jediné místo na panství vyhrazené obchodu a řemeslné výrobě. V roce 1266 opat Martin odkoupil od fojta Wichera, snad hlavního organizátora kolonizace Broumovska, za 200 hřiven stříbra dědičná práva na broumovské fojtství se dvěma domy na tržišti, dvorem na předměstí a všemi k němu náležejícími pozemky.
Mezi broumovskými řemeslníky získali již v prvních letech existence městečka významné postavení soukeníci. V roce 1275 jim král Přemysl Otakar II. udělil privilegium na výrobu a prodej sukna a soukenická produkce brzy přerostla omezené potřeby místního trhu. Byl tak předznamenán charakter budoucího hospodářského rozvoje Broumova a položeny základy tradice textilní produkce orientované na export.
Po Přemyslově smrti na Moravském poli se na dobu svého života zmocnil spolu s Kladskem i Broumovska kníže Jindřich IV. Vratislavský. Po roce 1290 bylo panství vráceno benediktinům, ale potíže s obhájením pozemkového vlastnictví na slezských hranicích pokračovaly i nadále. Roku 1300 proti opatově moci povstali držitelé broumovského a několika vesnických fojtství a plenění klášterních majetku téměř stočlennou loupežnickou družinou se podařilo zakončit až s pomocí vojenského zásahu spřátelených šlechticů. Před rokem 1331 král Jan Lucemburský zastavil všechny příjmy z broumovského panství na úhradu svých dluhů doživotně příslušníkům kladského šlechtického rodu Pannewitzů.
Demografické údaje
Město Broumov
třída Masarykova 239, Broumov, 55001, Broumov 1
Osoby
- p. Vodochodský Arnold, starosta
Kontakty
Vlajka
8 částí obce:
100 ulic:
Jiráskova 193, Nové Město, BroumovOtevřenoKlášterní 3, BroumovOtevřenotřída Masarykova 30, BroumovOtevřenotřída Masarykova 233, BroumovOtevřenoCihlářská 156, Olivětín, BroumovOtevřenotřída Masarykova 30, BroumovOtevřenotřída Osvobození 65, Velká Ves, BroumovOtevřenoHradební 218, BroumovOtevřenoVětrná 228, Nové Město, BroumovOtevřenoKomenského 245, BroumovOtevřenoSmetanova 91, Nové Město, BroumovOtevřenoBenešov č. 17, BroumovOtevřenoHusova 319, Velká Ves, BroumovOtevřenoU Horní brány 81, BroumovOtevřenoPřadlácká 89, Velká Ves, BroumovOtevřeno
Historie obce Broumov celá historie
Město Broumov je již více než sedm století správním, kulturním a hospodářským střediskem kotliny protékané řekou Stěnavou a ohraničené pásmem pohraničních Javořích hor a hřebenem pískovcových Broumovských stěn. Až do konce 12. stol. byla Broumovská vrchovina , tvořící přechod mezi východními Krkonošemi a Orlickými horami, součástí pralesa - přirozené hranice českého přemyslovského státu.
Počátky Broumova jsou spojeny s působením nejstaršího mužského řeholního řádu na území Čech - břevnovskými benediktýny. Ti v roce 1213 získali darem od krále Přemysla Otakara I. území dnešního Broumovska a Policka s malou osadou benediktinských poustevníků a dřevěným kostelem P. Marie na místě nazvaném Police a o čtyřicet let později zahájili jeho kolonizaci. Zatímco polická část vznikajícího klášterního dominia byla osídlena poddanými z vnitrozemí Čech, kolonizace Broumovska byla součástí mohutné německé kolonizační vlny, která ve 13. stol. zalidnila mimo jiné i sousední Slezsko a Kladsko. Organizaci osídlení Broumovska svěřil břevnovský opat podnikatelům - lokátorům, kteří si přivedli zemědělce, rozdělili lesní půdu, vyměřili katastry obcí a stali se držiteli svobodných statků a vykonavateli nižších soudních pravomocí - fojty.
Pravděpodobně v roce 1255 byl na ostrohu nad pravým břehem Stěnavy založen Broumov jako správní centrum a jediné místo na panství vyhrazené obchodu a řemeslné výrobě. V roce 1266 opat Martin odkoupil od fojta Wichera, snad hlavního organizátora kolonizace Broumovska, za 200 hřiven stříbra dědičná práva na broumovské fojtství se dvěma domy na tržišti, dvorem na předměstí a všemi k němu náležejícími pozemky.
Mezi broumovskými řemeslníky získali již v prvních letech existence městečka významné postavení soukeníci. V roce 1275 jim král Přemysl Otakar II. udělil privilegium na výrobu a prodej sukna a soukenická produkce brzy přerostla omezené potřeby místního trhu. Byl tak předznamenán charakter budoucího hospodářského rozvoje Broumova a položeny základy tradice textilní produkce orientované na export.
Po Přemyslově smrti na Moravském poli se na dobu svého života zmocnil spolu s Kladskem i Broumovska kníže Jindřich IV. Vratislavský. Po roce 1290 bylo panství vráceno benediktinům, ale potíže s obhájením pozemkového vlastnictví na slezských hranicích pokračovaly i nadále. Roku 1300 proti opatově moci povstali držitelé broumovského a několika vesnických fojtství a plenění klášterních majetku téměř stočlennou loupežnickou družinou se podařilo zakončit až s pomocí vojenského zásahu spřátelených šlechticů. Před rokem 1331 král Jan Lucemburský zastavil všechny příjmy z broumovského panství na úhradu svých dluhů doživotně příslušníkům kladského šlechtického rodu Pannewitzů.
Demografické údaje
Město Broumov
třída Masarykova 239, Broumov, 55001, Broumov 1
Osoby
- p. Vodochodský Arnold, starosta
Kontakty
Vlajka
8 částí obce:
100 ulic:
Klášterní 3, BroumovOtevřenotřída Masarykova 30, BroumovOtevřenotřída Masarykova 233, BroumovOtevřenoCihlářská 156, Olivětín, BroumovOtevřenotřída Masarykova 30, BroumovOtevřenotřída Osvobození 65, Velká Ves, BroumovOtevřenoHradební 218, BroumovOtevřenoVětrná 228, Nové Město, BroumovOtevřenoKomenského 245, BroumovOtevřenoSmetanova 91, Nové Město, BroumovOtevřenoBenešov č. 17, BroumovOtevřenoHusova 319, Velká Ves, BroumovOtevřenoU Horní brány 81, BroumovOtevřenoPřadlácká 89, Velká Ves, BroumovOtevřeno
Historie obce Broumov celá historie
Město Broumov je již více než sedm století správním, kulturním a hospodářským střediskem kotliny protékané řekou Stěnavou a ohraničené pásmem pohraničních Javořích hor a hřebenem pískovcových Broumovských stěn. Až do konce 12. stol. byla Broumovská vrchovina , tvořící přechod mezi východními Krkonošemi a Orlickými horami, součástí pralesa - přirozené hranice českého přemyslovského státu.
Počátky Broumova jsou spojeny s působením nejstaršího mužského řeholního řádu na území Čech - břevnovskými benediktýny. Ti v roce 1213 získali darem od krále Přemysla Otakara I. území dnešního Broumovska a Policka s malou osadou benediktinských poustevníků a dřevěným kostelem P. Marie na místě nazvaném Police a o čtyřicet let později zahájili jeho kolonizaci. Zatímco polická část vznikajícího klášterního dominia byla osídlena poddanými z vnitrozemí Čech, kolonizace Broumovska byla součástí mohutné německé kolonizační vlny, která ve 13. stol. zalidnila mimo jiné i sousední Slezsko a Kladsko. Organizaci osídlení Broumovska svěřil břevnovský opat podnikatelům - lokátorům, kteří si přivedli zemědělce, rozdělili lesní půdu, vyměřili katastry obcí a stali se držiteli svobodných statků a vykonavateli nižších soudních pravomocí - fojty.
Pravděpodobně v roce 1255 byl na ostrohu nad pravým břehem Stěnavy založen Broumov jako správní centrum a jediné místo na panství vyhrazené obchodu a řemeslné výrobě. V roce 1266 opat Martin odkoupil od fojta Wichera, snad hlavního organizátora kolonizace Broumovska, za 200 hřiven stříbra dědičná práva na broumovské fojtství se dvěma domy na tržišti, dvorem na předměstí a všemi k němu náležejícími pozemky.
Mezi broumovskými řemeslníky získali již v prvních letech existence městečka významné postavení soukeníci. V roce 1275 jim král Přemysl Otakar II. udělil privilegium na výrobu a prodej sukna a soukenická produkce brzy přerostla omezené potřeby místního trhu. Byl tak předznamenán charakter budoucího hospodářského rozvoje Broumova a položeny základy tradice textilní produkce orientované na export.
Po Přemyslově smrti na Moravském poli se na dobu svého života zmocnil spolu s Kladskem i Broumovska kníže Jindřich IV. Vratislavský. Po roce 1290 bylo panství vráceno benediktinům, ale potíže s obhájením pozemkového vlastnictví na slezských hranicích pokračovaly i nadále. Roku 1300 proti opatově moci povstali držitelé broumovského a několika vesnických fojtství a plenění klášterních majetku téměř stočlennou loupežnickou družinou se podařilo zakončit až s pomocí vojenského zásahu spřátelených šlechticů. Před rokem 1331 král Jan Lucemburský zastavil všechny příjmy z broumovského panství na úhradu svých dluhů doživotně příslušníkům kladského šlechtického rodu Pannewitzů.
Demografické údaje
Město Broumov
třída Masarykova 239, Broumov, 55001, Broumov 1
Osoby
- p. Vodochodský Arnold, starosta
Kontakty
Vlajka
8 částí obce:
100 ulic:
třída Masarykova 30, BroumovOtevřenotřída Masarykova 233, BroumovOtevřenoCihlářská 156, Olivětín, BroumovOtevřenotřída Masarykova 30, BroumovOtevřenotřída Osvobození 65, Velká Ves, BroumovOtevřenoHradební 218, BroumovOtevřenoVětrná 228, Nové Město, BroumovOtevřenoKomenského 245, BroumovOtevřenoSmetanova 91, Nové Město, BroumovOtevřenoBenešov č. 17, BroumovOtevřenoHusova 319, Velká Ves, BroumovOtevřenoU Horní brány 81, BroumovOtevřenoPřadlácká 89, Velká Ves, BroumovOtevřeno
Historie obce Broumov celá historie
Město Broumov je již více než sedm století správním, kulturním a hospodářským střediskem kotliny protékané řekou Stěnavou a ohraničené pásmem pohraničních Javořích hor a hřebenem pískovcových Broumovských stěn. Až do konce 12. stol. byla Broumovská vrchovina , tvořící přechod mezi východními Krkonošemi a Orlickými horami, součástí pralesa - přirozené hranice českého přemyslovského státu.
Počátky Broumova jsou spojeny s působením nejstaršího mužského řeholního řádu na území Čech - břevnovskými benediktýny. Ti v roce 1213 získali darem od krále Přemysla Otakara I. území dnešního Broumovska a Policka s malou osadou benediktinských poustevníků a dřevěným kostelem P. Marie na místě nazvaném Police a o čtyřicet let později zahájili jeho kolonizaci. Zatímco polická část vznikajícího klášterního dominia byla osídlena poddanými z vnitrozemí Čech, kolonizace Broumovska byla součástí mohutné německé kolonizační vlny, která ve 13. stol. zalidnila mimo jiné i sousední Slezsko a Kladsko. Organizaci osídlení Broumovska svěřil břevnovský opat podnikatelům - lokátorům, kteří si přivedli zemědělce, rozdělili lesní půdu, vyměřili katastry obcí a stali se držiteli svobodných statků a vykonavateli nižších soudních pravomocí - fojty.
Pravděpodobně v roce 1255 byl na ostrohu nad pravým břehem Stěnavy založen Broumov jako správní centrum a jediné místo na panství vyhrazené obchodu a řemeslné výrobě. V roce 1266 opat Martin odkoupil od fojta Wichera, snad hlavního organizátora kolonizace Broumovska, za 200 hřiven stříbra dědičná práva na broumovské fojtství se dvěma domy na tržišti, dvorem na předměstí a všemi k němu náležejícími pozemky.
Mezi broumovskými řemeslníky získali již v prvních letech existence městečka významné postavení soukeníci. V roce 1275 jim král Přemysl Otakar II. udělil privilegium na výrobu a prodej sukna a soukenická produkce brzy přerostla omezené potřeby místního trhu. Byl tak předznamenán charakter budoucího hospodářského rozvoje Broumova a položeny základy tradice textilní produkce orientované na export.
Po Přemyslově smrti na Moravském poli se na dobu svého života zmocnil spolu s Kladskem i Broumovska kníže Jindřich IV. Vratislavský. Po roce 1290 bylo panství vráceno benediktinům, ale potíže s obhájením pozemkového vlastnictví na slezských hranicích pokračovaly i nadále. Roku 1300 proti opatově moci povstali držitelé broumovského a několika vesnických fojtství a plenění klášterních majetku téměř stočlennou loupežnickou družinou se podařilo zakončit až s pomocí vojenského zásahu spřátelených šlechticů. Před rokem 1331 král Jan Lucemburský zastavil všechny příjmy z broumovského panství na úhradu svých dluhů doživotně příslušníkům kladského šlechtického rodu Pannewitzů.
Demografické údaje
Město Broumov
třída Masarykova 239, Broumov, 55001, Broumov 1
Osoby
- p. Vodochodský Arnold, starosta
Kontakty
Vlajka
8 částí obce:
100 ulic:
třída Masarykova 233, BroumovOtevřenoCihlářská 156, Olivětín, BroumovOtevřenotřída Masarykova 30, BroumovOtevřenotřída Osvobození 65, Velká Ves, BroumovOtevřenoHradební 218, BroumovOtevřenoVětrná 228, Nové Město, BroumovOtevřenoKomenského 245, BroumovOtevřenoSmetanova 91, Nové Město, BroumovOtevřenoBenešov č. 17, BroumovOtevřenoHusova 319, Velká Ves, BroumovOtevřenoU Horní brány 81, BroumovOtevřenoPřadlácká 89, Velká Ves, BroumovOtevřeno
Historie obce Broumov celá historie
Město Broumov je již více než sedm století správním, kulturním a hospodářským střediskem kotliny protékané řekou Stěnavou a ohraničené pásmem pohraničních Javořích hor a hřebenem pískovcových Broumovských stěn. Až do konce 12. stol. byla Broumovská vrchovina , tvořící přechod mezi východními Krkonošemi a Orlickými horami, součástí pralesa - přirozené hranice českého přemyslovského státu.
Počátky Broumova jsou spojeny s působením nejstaršího mužského řeholního řádu na území Čech - břevnovskými benediktýny. Ti v roce 1213 získali darem od krále Přemysla Otakara I. území dnešního Broumovska a Policka s malou osadou benediktinských poustevníků a dřevěným kostelem P. Marie na místě nazvaném Police a o čtyřicet let později zahájili jeho kolonizaci. Zatímco polická část vznikajícího klášterního dominia byla osídlena poddanými z vnitrozemí Čech, kolonizace Broumovska byla součástí mohutné německé kolonizační vlny, která ve 13. stol. zalidnila mimo jiné i sousední Slezsko a Kladsko. Organizaci osídlení Broumovska svěřil břevnovský opat podnikatelům - lokátorům, kteří si přivedli zemědělce, rozdělili lesní půdu, vyměřili katastry obcí a stali se držiteli svobodných statků a vykonavateli nižších soudních pravomocí - fojty.
Pravděpodobně v roce 1255 byl na ostrohu nad pravým břehem Stěnavy založen Broumov jako správní centrum a jediné místo na panství vyhrazené obchodu a řemeslné výrobě. V roce 1266 opat Martin odkoupil od fojta Wichera, snad hlavního organizátora kolonizace Broumovska, za 200 hřiven stříbra dědičná práva na broumovské fojtství se dvěma domy na tržišti, dvorem na předměstí a všemi k němu náležejícími pozemky.
Mezi broumovskými řemeslníky získali již v prvních letech existence městečka významné postavení soukeníci. V roce 1275 jim král Přemysl Otakar II. udělil privilegium na výrobu a prodej sukna a soukenická produkce brzy přerostla omezené potřeby místního trhu. Byl tak předznamenán charakter budoucího hospodářského rozvoje Broumova a položeny základy tradice textilní produkce orientované na export.
Po Přemyslově smrti na Moravském poli se na dobu svého života zmocnil spolu s Kladskem i Broumovska kníže Jindřich IV. Vratislavský. Po roce 1290 bylo panství vráceno benediktinům, ale potíže s obhájením pozemkového vlastnictví na slezských hranicích pokračovaly i nadále. Roku 1300 proti opatově moci povstali držitelé broumovského a několika vesnických fojtství a plenění klášterních majetku téměř stočlennou loupežnickou družinou se podařilo zakončit až s pomocí vojenského zásahu spřátelených šlechticů. Před rokem 1331 král Jan Lucemburský zastavil všechny příjmy z broumovského panství na úhradu svých dluhů doživotně příslušníkům kladského šlechtického rodu Pannewitzů.
Demografické údaje
Město Broumov
třída Masarykova 239, Broumov, 55001, Broumov 1
Osoby
- p. Vodochodský Arnold, starosta
Kontakty
Vlajka
8 částí obce:
100 ulic:
Cihlářská 156, Olivětín, BroumovOtevřenotřída Masarykova 30, BroumovOtevřenotřída Osvobození 65, Velká Ves, BroumovOtevřenoHradební 218, BroumovOtevřenoVětrná 228, Nové Město, BroumovOtevřenoKomenského 245, BroumovOtevřenoSmetanova 91, Nové Město, BroumovOtevřenoBenešov č. 17, BroumovOtevřenoHusova 319, Velká Ves, BroumovOtevřenoU Horní brány 81, BroumovOtevřenoPřadlácká 89, Velká Ves, BroumovOtevřeno
Historie obce Broumov celá historie
Město Broumov je již více než sedm století správním, kulturním a hospodářským střediskem kotliny protékané řekou Stěnavou a ohraničené pásmem pohraničních Javořích hor a hřebenem pískovcových Broumovských stěn. Až do konce 12. stol. byla Broumovská vrchovina , tvořící přechod mezi východními Krkonošemi a Orlickými horami, součástí pralesa - přirozené hranice českého přemyslovského státu.
Počátky Broumova jsou spojeny s působením nejstaršího mužského řeholního řádu na území Čech - břevnovskými benediktýny. Ti v roce 1213 získali darem od krále Přemysla Otakara I. území dnešního Broumovska a Policka s malou osadou benediktinských poustevníků a dřevěným kostelem P. Marie na místě nazvaném Police a o čtyřicet let později zahájili jeho kolonizaci. Zatímco polická část vznikajícího klášterního dominia byla osídlena poddanými z vnitrozemí Čech, kolonizace Broumovska byla součástí mohutné německé kolonizační vlny, která ve 13. stol. zalidnila mimo jiné i sousední Slezsko a Kladsko. Organizaci osídlení Broumovska svěřil břevnovský opat podnikatelům - lokátorům, kteří si přivedli zemědělce, rozdělili lesní půdu, vyměřili katastry obcí a stali se držiteli svobodných statků a vykonavateli nižších soudních pravomocí - fojty.
Pravděpodobně v roce 1255 byl na ostrohu nad pravým břehem Stěnavy založen Broumov jako správní centrum a jediné místo na panství vyhrazené obchodu a řemeslné výrobě. V roce 1266 opat Martin odkoupil od fojta Wichera, snad hlavního organizátora kolonizace Broumovska, za 200 hřiven stříbra dědičná práva na broumovské fojtství se dvěma domy na tržišti, dvorem na předměstí a všemi k němu náležejícími pozemky.
Mezi broumovskými řemeslníky získali již v prvních letech existence městečka významné postavení soukeníci. V roce 1275 jim král Přemysl Otakar II. udělil privilegium na výrobu a prodej sukna a soukenická produkce brzy přerostla omezené potřeby místního trhu. Byl tak předznamenán charakter budoucího hospodářského rozvoje Broumova a položeny základy tradice textilní produkce orientované na export.
Po Přemyslově smrti na Moravském poli se na dobu svého života zmocnil spolu s Kladskem i Broumovska kníže Jindřich IV. Vratislavský. Po roce 1290 bylo panství vráceno benediktinům, ale potíže s obhájením pozemkového vlastnictví na slezských hranicích pokračovaly i nadále. Roku 1300 proti opatově moci povstali držitelé broumovského a několika vesnických fojtství a plenění klášterních majetku téměř stočlennou loupežnickou družinou se podařilo zakončit až s pomocí vojenského zásahu spřátelených šlechticů. Před rokem 1331 král Jan Lucemburský zastavil všechny příjmy z broumovského panství na úhradu svých dluhů doživotně příslušníkům kladského šlechtického rodu Pannewitzů.
Demografické údaje
Město Broumov
třída Masarykova 239, Broumov, 55001, Broumov 1
Osoby
- p. Vodochodský Arnold, starosta
Kontakty
Vlajka
8 částí obce:
100 ulic:
třída Masarykova 30, BroumovOtevřenotřída Osvobození 65, Velká Ves, BroumovOtevřenoHradební 218, BroumovOtevřenoVětrná 228, Nové Město, BroumovOtevřenoKomenského 245, BroumovOtevřenoSmetanova 91, Nové Město, BroumovOtevřenoBenešov č. 17, BroumovOtevřenoHusova 319, Velká Ves, BroumovOtevřenoU Horní brány 81, BroumovOtevřenoPřadlácká 89, Velká Ves, BroumovOtevřeno
Historie obce Broumov celá historie
Město Broumov je již více než sedm století správním, kulturním a hospodářským střediskem kotliny protékané řekou Stěnavou a ohraničené pásmem pohraničních Javořích hor a hřebenem pískovcových Broumovských stěn. Až do konce 12. stol. byla Broumovská vrchovina , tvořící přechod mezi východními Krkonošemi a Orlickými horami, součástí pralesa - přirozené hranice českého přemyslovského státu.
Počátky Broumova jsou spojeny s působením nejstaršího mužského řeholního řádu na území Čech - břevnovskými benediktýny. Ti v roce 1213 získali darem od krále Přemysla Otakara I. území dnešního Broumovska a Policka s malou osadou benediktinských poustevníků a dřevěným kostelem P. Marie na místě nazvaném Police a o čtyřicet let později zahájili jeho kolonizaci. Zatímco polická část vznikajícího klášterního dominia byla osídlena poddanými z vnitrozemí Čech, kolonizace Broumovska byla součástí mohutné německé kolonizační vlny, která ve 13. stol. zalidnila mimo jiné i sousední Slezsko a Kladsko. Organizaci osídlení Broumovska svěřil břevnovský opat podnikatelům - lokátorům, kteří si přivedli zemědělce, rozdělili lesní půdu, vyměřili katastry obcí a stali se držiteli svobodných statků a vykonavateli nižších soudních pravomocí - fojty.
Pravděpodobně v roce 1255 byl na ostrohu nad pravým břehem Stěnavy založen Broumov jako správní centrum a jediné místo na panství vyhrazené obchodu a řemeslné výrobě. V roce 1266 opat Martin odkoupil od fojta Wichera, snad hlavního organizátora kolonizace Broumovska, za 200 hřiven stříbra dědičná práva na broumovské fojtství se dvěma domy na tržišti, dvorem na předměstí a všemi k němu náležejícími pozemky.
Mezi broumovskými řemeslníky získali již v prvních letech existence městečka významné postavení soukeníci. V roce 1275 jim král Přemysl Otakar II. udělil privilegium na výrobu a prodej sukna a soukenická produkce brzy přerostla omezené potřeby místního trhu. Byl tak předznamenán charakter budoucího hospodářského rozvoje Broumova a položeny základy tradice textilní produkce orientované na export.
Po Přemyslově smrti na Moravském poli se na dobu svého života zmocnil spolu s Kladskem i Broumovska kníže Jindřich IV. Vratislavský. Po roce 1290 bylo panství vráceno benediktinům, ale potíže s obhájením pozemkového vlastnictví na slezských hranicích pokračovaly i nadále. Roku 1300 proti opatově moci povstali držitelé broumovského a několika vesnických fojtství a plenění klášterních majetku téměř stočlennou loupežnickou družinou se podařilo zakončit až s pomocí vojenského zásahu spřátelených šlechticů. Před rokem 1331 král Jan Lucemburský zastavil všechny příjmy z broumovského panství na úhradu svých dluhů doživotně příslušníkům kladského šlechtického rodu Pannewitzů.
Demografické údaje
Město Broumov
třída Masarykova 239, Broumov, 55001, Broumov 1
Osoby
- p. Vodochodský Arnold, starosta
Kontakty
Vlajka
8 částí obce:
100 ulic:
třída Osvobození 65, Velká Ves, BroumovOtevřenoHradební 218, BroumovOtevřenoVětrná 228, Nové Město, BroumovOtevřenoKomenského 245, BroumovOtevřenoSmetanova 91, Nové Město, BroumovOtevřenoBenešov č. 17, BroumovOtevřenoHusova 319, Velká Ves, BroumovOtevřenoU Horní brány 81, BroumovOtevřenoPřadlácká 89, Velká Ves, BroumovOtevřeno
Historie obce Broumov celá historie
Město Broumov je již více než sedm století správním, kulturním a hospodářským střediskem kotliny protékané řekou Stěnavou a ohraničené pásmem pohraničních Javořích hor a hřebenem pískovcových Broumovských stěn. Až do konce 12. stol. byla Broumovská vrchovina , tvořící přechod mezi východními Krkonošemi a Orlickými horami, součástí pralesa - přirozené hranice českého přemyslovského státu.
Počátky Broumova jsou spojeny s působením nejstaršího mužského řeholního řádu na území Čech - břevnovskými benediktýny. Ti v roce 1213 získali darem od krále Přemysla Otakara I. území dnešního Broumovska a Policka s malou osadou benediktinských poustevníků a dřevěným kostelem P. Marie na místě nazvaném Police a o čtyřicet let později zahájili jeho kolonizaci. Zatímco polická část vznikajícího klášterního dominia byla osídlena poddanými z vnitrozemí Čech, kolonizace Broumovska byla součástí mohutné německé kolonizační vlny, která ve 13. stol. zalidnila mimo jiné i sousední Slezsko a Kladsko. Organizaci osídlení Broumovska svěřil břevnovský opat podnikatelům - lokátorům, kteří si přivedli zemědělce, rozdělili lesní půdu, vyměřili katastry obcí a stali se držiteli svobodných statků a vykonavateli nižších soudních pravomocí - fojty.
Pravděpodobně v roce 1255 byl na ostrohu nad pravým břehem Stěnavy založen Broumov jako správní centrum a jediné místo na panství vyhrazené obchodu a řemeslné výrobě. V roce 1266 opat Martin odkoupil od fojta Wichera, snad hlavního organizátora kolonizace Broumovska, za 200 hřiven stříbra dědičná práva na broumovské fojtství se dvěma domy na tržišti, dvorem na předměstí a všemi k němu náležejícími pozemky.
Mezi broumovskými řemeslníky získali již v prvních letech existence městečka významné postavení soukeníci. V roce 1275 jim král Přemysl Otakar II. udělil privilegium na výrobu a prodej sukna a soukenická produkce brzy přerostla omezené potřeby místního trhu. Byl tak předznamenán charakter budoucího hospodářského rozvoje Broumova a položeny základy tradice textilní produkce orientované na export.
Po Přemyslově smrti na Moravském poli se na dobu svého života zmocnil spolu s Kladskem i Broumovska kníže Jindřich IV. Vratislavský. Po roce 1290 bylo panství vráceno benediktinům, ale potíže s obhájením pozemkového vlastnictví na slezských hranicích pokračovaly i nadále. Roku 1300 proti opatově moci povstali držitelé broumovského a několika vesnických fojtství a plenění klášterních majetku téměř stočlennou loupežnickou družinou se podařilo zakončit až s pomocí vojenského zásahu spřátelených šlechticů. Před rokem 1331 král Jan Lucemburský zastavil všechny příjmy z broumovského panství na úhradu svých dluhů doživotně příslušníkům kladského šlechtického rodu Pannewitzů.
Demografické údaje
Město Broumov
třída Masarykova 239, Broumov, 55001, Broumov 1
Osoby
- p. Vodochodský Arnold, starosta
Kontakty
Vlajka
8 částí obce:
100 ulic:
Hradební 218, BroumovOtevřenoVětrná 228, Nové Město, BroumovOtevřenoKomenského 245, BroumovOtevřenoSmetanova 91, Nové Město, BroumovOtevřenoBenešov č. 17, BroumovOtevřenoHusova 319, Velká Ves, BroumovOtevřenoU Horní brány 81, BroumovOtevřenoPřadlácká 89, Velká Ves, BroumovOtevřeno
Historie obce Broumov celá historie
Město Broumov je již více než sedm století správním, kulturním a hospodářským střediskem kotliny protékané řekou Stěnavou a ohraničené pásmem pohraničních Javořích hor a hřebenem pískovcových Broumovských stěn. Až do konce 12. stol. byla Broumovská vrchovina , tvořící přechod mezi východními Krkonošemi a Orlickými horami, součástí pralesa - přirozené hranice českého přemyslovského státu.
Počátky Broumova jsou spojeny s působením nejstaršího mužského řeholního řádu na území Čech - břevnovskými benediktýny. Ti v roce 1213 získali darem od krále Přemysla Otakara I. území dnešního Broumovska a Policka s malou osadou benediktinských poustevníků a dřevěným kostelem P. Marie na místě nazvaném Police a o čtyřicet let později zahájili jeho kolonizaci. Zatímco polická část vznikajícího klášterního dominia byla osídlena poddanými z vnitrozemí Čech, kolonizace Broumovska byla součástí mohutné německé kolonizační vlny, která ve 13. stol. zalidnila mimo jiné i sousední Slezsko a Kladsko. Organizaci osídlení Broumovska svěřil břevnovský opat podnikatelům - lokátorům, kteří si přivedli zemědělce, rozdělili lesní půdu, vyměřili katastry obcí a stali se držiteli svobodných statků a vykonavateli nižších soudních pravomocí - fojty.
Pravděpodobně v roce 1255 byl na ostrohu nad pravým břehem Stěnavy založen Broumov jako správní centrum a jediné místo na panství vyhrazené obchodu a řemeslné výrobě. V roce 1266 opat Martin odkoupil od fojta Wichera, snad hlavního organizátora kolonizace Broumovska, za 200 hřiven stříbra dědičná práva na broumovské fojtství se dvěma domy na tržišti, dvorem na předměstí a všemi k němu náležejícími pozemky.
Mezi broumovskými řemeslníky získali již v prvních letech existence městečka významné postavení soukeníci. V roce 1275 jim král Přemysl Otakar II. udělil privilegium na výrobu a prodej sukna a soukenická produkce brzy přerostla omezené potřeby místního trhu. Byl tak předznamenán charakter budoucího hospodářského rozvoje Broumova a položeny základy tradice textilní produkce orientované na export.
Po Přemyslově smrti na Moravském poli se na dobu svého života zmocnil spolu s Kladskem i Broumovska kníže Jindřich IV. Vratislavský. Po roce 1290 bylo panství vráceno benediktinům, ale potíže s obhájením pozemkového vlastnictví na slezských hranicích pokračovaly i nadále. Roku 1300 proti opatově moci povstali držitelé broumovského a několika vesnických fojtství a plenění klášterních majetku téměř stočlennou loupežnickou družinou se podařilo zakončit až s pomocí vojenského zásahu spřátelených šlechticů. Před rokem 1331 král Jan Lucemburský zastavil všechny příjmy z broumovského panství na úhradu svých dluhů doživotně příslušníkům kladského šlechtického rodu Pannewitzů.
Demografické údaje
Město Broumov
třída Masarykova 239, Broumov, 55001, Broumov 1
Osoby
- p. Vodochodský Arnold, starosta
Kontakty
Vlajka
8 částí obce:
100 ulic:
Větrná 228, Nové Město, BroumovOtevřenoKomenského 245, BroumovOtevřenoSmetanova 91, Nové Město, BroumovOtevřenoBenešov č. 17, BroumovOtevřenoHusova 319, Velká Ves, BroumovOtevřenoU Horní brány 81, BroumovOtevřenoPřadlácká 89, Velká Ves, BroumovOtevřeno
Historie obce Broumov celá historie
Město Broumov je již více než sedm století správním, kulturním a hospodářským střediskem kotliny protékané řekou Stěnavou a ohraničené pásmem pohraničních Javořích hor a hřebenem pískovcových Broumovských stěn. Až do konce 12. stol. byla Broumovská vrchovina , tvořící přechod mezi východními Krkonošemi a Orlickými horami, součástí pralesa - přirozené hranice českého přemyslovského státu.
Počátky Broumova jsou spojeny s působením nejstaršího mužského řeholního řádu na území Čech - břevnovskými benediktýny. Ti v roce 1213 získali darem od krále Přemysla Otakara I. území dnešního Broumovska a Policka s malou osadou benediktinských poustevníků a dřevěným kostelem P. Marie na místě nazvaném Police a o čtyřicet let později zahájili jeho kolonizaci. Zatímco polická část vznikajícího klášterního dominia byla osídlena poddanými z vnitrozemí Čech, kolonizace Broumovska byla součástí mohutné německé kolonizační vlny, která ve 13. stol. zalidnila mimo jiné i sousední Slezsko a Kladsko. Organizaci osídlení Broumovska svěřil břevnovský opat podnikatelům - lokátorům, kteří si přivedli zemědělce, rozdělili lesní půdu, vyměřili katastry obcí a stali se držiteli svobodných statků a vykonavateli nižších soudních pravomocí - fojty.
Pravděpodobně v roce 1255 byl na ostrohu nad pravým břehem Stěnavy založen Broumov jako správní centrum a jediné místo na panství vyhrazené obchodu a řemeslné výrobě. V roce 1266 opat Martin odkoupil od fojta Wichera, snad hlavního organizátora kolonizace Broumovska, za 200 hřiven stříbra dědičná práva na broumovské fojtství se dvěma domy na tržišti, dvorem na předměstí a všemi k němu náležejícími pozemky.
Mezi broumovskými řemeslníky získali již v prvních letech existence městečka významné postavení soukeníci. V roce 1275 jim král Přemysl Otakar II. udělil privilegium na výrobu a prodej sukna a soukenická produkce brzy přerostla omezené potřeby místního trhu. Byl tak předznamenán charakter budoucího hospodářského rozvoje Broumova a položeny základy tradice textilní produkce orientované na export.
Po Přemyslově smrti na Moravském poli se na dobu svého života zmocnil spolu s Kladskem i Broumovska kníže Jindřich IV. Vratislavský. Po roce 1290 bylo panství vráceno benediktinům, ale potíže s obhájením pozemkového vlastnictví na slezských hranicích pokračovaly i nadále. Roku 1300 proti opatově moci povstali držitelé broumovského a několika vesnických fojtství a plenění klášterních majetku téměř stočlennou loupežnickou družinou se podařilo zakončit až s pomocí vojenského zásahu spřátelených šlechticů. Před rokem 1331 král Jan Lucemburský zastavil všechny příjmy z broumovského panství na úhradu svých dluhů doživotně příslušníkům kladského šlechtického rodu Pannewitzů.
Demografické údaje
Město Broumov
třída Masarykova 239, Broumov, 55001, Broumov 1
Osoby
- p. Vodochodský Arnold, starosta
Kontakty
Vlajka
8 částí obce:
100 ulic:
Komenského 245, BroumovOtevřenoSmetanova 91, Nové Město, BroumovOtevřenoBenešov č. 17, BroumovOtevřenoHusova 319, Velká Ves, BroumovOtevřenoU Horní brány 81, BroumovOtevřenoPřadlácká 89, Velká Ves, BroumovOtevřeno
Historie obce Broumov celá historie
Město Broumov je již více než sedm století správním, kulturním a hospodářským střediskem kotliny protékané řekou Stěnavou a ohraničené pásmem pohraničních Javořích hor a hřebenem pískovcových Broumovských stěn. Až do konce 12. stol. byla Broumovská vrchovina , tvořící přechod mezi východními Krkonošemi a Orlickými horami, součástí pralesa - přirozené hranice českého přemyslovského státu.
Počátky Broumova jsou spojeny s působením nejstaršího mužského řeholního řádu na území Čech - břevnovskými benediktýny. Ti v roce 1213 získali darem od krále Přemysla Otakara I. území dnešního Broumovska a Policka s malou osadou benediktinských poustevníků a dřevěným kostelem P. Marie na místě nazvaném Police a o čtyřicet let později zahájili jeho kolonizaci. Zatímco polická část vznikajícího klášterního dominia byla osídlena poddanými z vnitrozemí Čech, kolonizace Broumovska byla součástí mohutné německé kolonizační vlny, která ve 13. stol. zalidnila mimo jiné i sousední Slezsko a Kladsko. Organizaci osídlení Broumovska svěřil břevnovský opat podnikatelům - lokátorům, kteří si přivedli zemědělce, rozdělili lesní půdu, vyměřili katastry obcí a stali se držiteli svobodných statků a vykonavateli nižších soudních pravomocí - fojty.
Pravděpodobně v roce 1255 byl na ostrohu nad pravým břehem Stěnavy založen Broumov jako správní centrum a jediné místo na panství vyhrazené obchodu a řemeslné výrobě. V roce 1266 opat Martin odkoupil od fojta Wichera, snad hlavního organizátora kolonizace Broumovska, za 200 hřiven stříbra dědičná práva na broumovské fojtství se dvěma domy na tržišti, dvorem na předměstí a všemi k němu náležejícími pozemky.
Mezi broumovskými řemeslníky získali již v prvních letech existence městečka významné postavení soukeníci. V roce 1275 jim král Přemysl Otakar II. udělil privilegium na výrobu a prodej sukna a soukenická produkce brzy přerostla omezené potřeby místního trhu. Byl tak předznamenán charakter budoucího hospodářského rozvoje Broumova a položeny základy tradice textilní produkce orientované na export.
Po Přemyslově smrti na Moravském poli se na dobu svého života zmocnil spolu s Kladskem i Broumovska kníže Jindřich IV. Vratislavský. Po roce 1290 bylo panství vráceno benediktinům, ale potíže s obhájením pozemkového vlastnictví na slezských hranicích pokračovaly i nadále. Roku 1300 proti opatově moci povstali držitelé broumovského a několika vesnických fojtství a plenění klášterních majetku téměř stočlennou loupežnickou družinou se podařilo zakončit až s pomocí vojenského zásahu spřátelených šlechticů. Před rokem 1331 král Jan Lucemburský zastavil všechny příjmy z broumovského panství na úhradu svých dluhů doživotně příslušníkům kladského šlechtického rodu Pannewitzů.
Demografické údaje
Město Broumov
třída Masarykova 239, Broumov, 55001, Broumov 1
Osoby
- p. Vodochodský Arnold, starosta
Kontakty
Vlajka
8 částí obce:
100 ulic:
Smetanova 91, Nové Město, BroumovOtevřenoBenešov č. 17, BroumovOtevřenoHusova 319, Velká Ves, BroumovOtevřenoU Horní brány 81, BroumovOtevřenoPřadlácká 89, Velká Ves, BroumovOtevřeno
Historie obce Broumov celá historie
Město Broumov je již více než sedm století správním, kulturním a hospodářským střediskem kotliny protékané řekou Stěnavou a ohraničené pásmem pohraničních Javořích hor a hřebenem pískovcových Broumovských stěn. Až do konce 12. stol. byla Broumovská vrchovina , tvořící přechod mezi východními Krkonošemi a Orlickými horami, součástí pralesa - přirozené hranice českého přemyslovského státu.
Počátky Broumova jsou spojeny s působením nejstaršího mužského řeholního řádu na území Čech - břevnovskými benediktýny. Ti v roce 1213 získali darem od krále Přemysla Otakara I. území dnešního Broumovska a Policka s malou osadou benediktinských poustevníků a dřevěným kostelem P. Marie na místě nazvaném Police a o čtyřicet let později zahájili jeho kolonizaci. Zatímco polická část vznikajícího klášterního dominia byla osídlena poddanými z vnitrozemí Čech, kolonizace Broumovska byla součástí mohutné německé kolonizační vlny, která ve 13. stol. zalidnila mimo jiné i sousední Slezsko a Kladsko. Organizaci osídlení Broumovska svěřil břevnovský opat podnikatelům - lokátorům, kteří si přivedli zemědělce, rozdělili lesní půdu, vyměřili katastry obcí a stali se držiteli svobodných statků a vykonavateli nižších soudních pravomocí - fojty.
Pravděpodobně v roce 1255 byl na ostrohu nad pravým břehem Stěnavy založen Broumov jako správní centrum a jediné místo na panství vyhrazené obchodu a řemeslné výrobě. V roce 1266 opat Martin odkoupil od fojta Wichera, snad hlavního organizátora kolonizace Broumovska, za 200 hřiven stříbra dědičná práva na broumovské fojtství se dvěma domy na tržišti, dvorem na předměstí a všemi k němu náležejícími pozemky.
Mezi broumovskými řemeslníky získali již v prvních letech existence městečka významné postavení soukeníci. V roce 1275 jim král Přemysl Otakar II. udělil privilegium na výrobu a prodej sukna a soukenická produkce brzy přerostla omezené potřeby místního trhu. Byl tak předznamenán charakter budoucího hospodářského rozvoje Broumova a položeny základy tradice textilní produkce orientované na export.
Po Přemyslově smrti na Moravském poli se na dobu svého života zmocnil spolu s Kladskem i Broumovska kníže Jindřich IV. Vratislavský. Po roce 1290 bylo panství vráceno benediktinům, ale potíže s obhájením pozemkového vlastnictví na slezských hranicích pokračovaly i nadále. Roku 1300 proti opatově moci povstali držitelé broumovského a několika vesnických fojtství a plenění klášterních majetku téměř stočlennou loupežnickou družinou se podařilo zakončit až s pomocí vojenského zásahu spřátelených šlechticů. Před rokem 1331 král Jan Lucemburský zastavil všechny příjmy z broumovského panství na úhradu svých dluhů doživotně příslušníkům kladského šlechtického rodu Pannewitzů.
Demografické údaje
Město Broumov
třída Masarykova 239, Broumov, 55001, Broumov 1
Osoby
- p. Vodochodský Arnold, starosta
Kontakty
Vlajka
8 částí obce:
100 ulic:
Benešov č. 17, BroumovOtevřenoHusova 319, Velká Ves, BroumovOtevřenoU Horní brány 81, BroumovOtevřenoPřadlácká 89, Velká Ves, BroumovOtevřeno
Historie obce Broumov celá historie
Město Broumov je již více než sedm století správním, kulturním a hospodářským střediskem kotliny protékané řekou Stěnavou a ohraničené pásmem pohraničních Javořích hor a hřebenem pískovcových Broumovských stěn. Až do konce 12. stol. byla Broumovská vrchovina , tvořící přechod mezi východními Krkonošemi a Orlickými horami, součástí pralesa - přirozené hranice českého přemyslovského státu.
Počátky Broumova jsou spojeny s působením nejstaršího mužského řeholního řádu na území Čech - břevnovskými benediktýny. Ti v roce 1213 získali darem od krále Přemysla Otakara I. území dnešního Broumovska a Policka s malou osadou benediktinských poustevníků a dřevěným kostelem P. Marie na místě nazvaném Police a o čtyřicet let později zahájili jeho kolonizaci. Zatímco polická část vznikajícího klášterního dominia byla osídlena poddanými z vnitrozemí Čech, kolonizace Broumovska byla součástí mohutné německé kolonizační vlny, která ve 13. stol. zalidnila mimo jiné i sousední Slezsko a Kladsko. Organizaci osídlení Broumovska svěřil břevnovský opat podnikatelům - lokátorům, kteří si přivedli zemědělce, rozdělili lesní půdu, vyměřili katastry obcí a stali se držiteli svobodných statků a vykonavateli nižších soudních pravomocí - fojty.
Pravděpodobně v roce 1255 byl na ostrohu nad pravým břehem Stěnavy založen Broumov jako správní centrum a jediné místo na panství vyhrazené obchodu a řemeslné výrobě. V roce 1266 opat Martin odkoupil od fojta Wichera, snad hlavního organizátora kolonizace Broumovska, za 200 hřiven stříbra dědičná práva na broumovské fojtství se dvěma domy na tržišti, dvorem na předměstí a všemi k němu náležejícími pozemky.
Mezi broumovskými řemeslníky získali již v prvních letech existence městečka významné postavení soukeníci. V roce 1275 jim král Přemysl Otakar II. udělil privilegium na výrobu a prodej sukna a soukenická produkce brzy přerostla omezené potřeby místního trhu. Byl tak předznamenán charakter budoucího hospodářského rozvoje Broumova a položeny základy tradice textilní produkce orientované na export.
Po Přemyslově smrti na Moravském poli se na dobu svého života zmocnil spolu s Kladskem i Broumovska kníže Jindřich IV. Vratislavský. Po roce 1290 bylo panství vráceno benediktinům, ale potíže s obhájením pozemkového vlastnictví na slezských hranicích pokračovaly i nadále. Roku 1300 proti opatově moci povstali držitelé broumovského a několika vesnických fojtství a plenění klášterních majetku téměř stočlennou loupežnickou družinou se podařilo zakončit až s pomocí vojenského zásahu spřátelených šlechticů. Před rokem 1331 král Jan Lucemburský zastavil všechny příjmy z broumovského panství na úhradu svých dluhů doživotně příslušníkům kladského šlechtického rodu Pannewitzů.
Demografické údaje
Město Broumov
třída Masarykova 239, Broumov, 55001, Broumov 1
Osoby
- p. Vodochodský Arnold, starosta
Kontakty
Vlajka
8 částí obce:
100 ulic:
Husova 319, Velká Ves, BroumovOtevřenoU Horní brány 81, BroumovOtevřenoPřadlácká 89, Velká Ves, BroumovOtevřeno
Historie obce Broumov celá historie
Město Broumov je již více než sedm století správním, kulturním a hospodářským střediskem kotliny protékané řekou Stěnavou a ohraničené pásmem pohraničních Javořích hor a hřebenem pískovcových Broumovských stěn. Až do konce 12. stol. byla Broumovská vrchovina , tvořící přechod mezi východními Krkonošemi a Orlickými horami, součástí pralesa - přirozené hranice českého přemyslovského státu.
Počátky Broumova jsou spojeny s působením nejstaršího mužského řeholního řádu na území Čech - břevnovskými benediktýny. Ti v roce 1213 získali darem od krále Přemysla Otakara I. území dnešního Broumovska a Policka s malou osadou benediktinských poustevníků a dřevěným kostelem P. Marie na místě nazvaném Police a o čtyřicet let později zahájili jeho kolonizaci. Zatímco polická část vznikajícího klášterního dominia byla osídlena poddanými z vnitrozemí Čech, kolonizace Broumovska byla součástí mohutné německé kolonizační vlny, která ve 13. stol. zalidnila mimo jiné i sousední Slezsko a Kladsko. Organizaci osídlení Broumovska svěřil břevnovský opat podnikatelům - lokátorům, kteří si přivedli zemědělce, rozdělili lesní půdu, vyměřili katastry obcí a stali se držiteli svobodných statků a vykonavateli nižších soudních pravomocí - fojty.
Pravděpodobně v roce 1255 byl na ostrohu nad pravým břehem Stěnavy založen Broumov jako správní centrum a jediné místo na panství vyhrazené obchodu a řemeslné výrobě. V roce 1266 opat Martin odkoupil od fojta Wichera, snad hlavního organizátora kolonizace Broumovska, za 200 hřiven stříbra dědičná práva na broumovské fojtství se dvěma domy na tržišti, dvorem na předměstí a všemi k němu náležejícími pozemky.
Mezi broumovskými řemeslníky získali již v prvních letech existence městečka významné postavení soukeníci. V roce 1275 jim král Přemysl Otakar II. udělil privilegium na výrobu a prodej sukna a soukenická produkce brzy přerostla omezené potřeby místního trhu. Byl tak předznamenán charakter budoucího hospodářského rozvoje Broumova a položeny základy tradice textilní produkce orientované na export.
Po Přemyslově smrti na Moravském poli se na dobu svého života zmocnil spolu s Kladskem i Broumovska kníže Jindřich IV. Vratislavský. Po roce 1290 bylo panství vráceno benediktinům, ale potíže s obhájením pozemkového vlastnictví na slezských hranicích pokračovaly i nadále. Roku 1300 proti opatově moci povstali držitelé broumovského a několika vesnických fojtství a plenění klášterních majetku téměř stočlennou loupežnickou družinou se podařilo zakončit až s pomocí vojenského zásahu spřátelených šlechticů. Před rokem 1331 král Jan Lucemburský zastavil všechny příjmy z broumovského panství na úhradu svých dluhů doživotně příslušníkům kladského šlechtického rodu Pannewitzů.
Demografické údaje
Město Broumov
třída Masarykova 239, Broumov, 55001, Broumov 1
Osoby
- p. Vodochodský Arnold, starosta
Kontakty
Vlajka
8 částí obce:
100 ulic:
U Horní brány 81, BroumovOtevřenoPřadlácká 89, Velká Ves, BroumovOtevřeno
Historie obce Broumov celá historie
Město Broumov je již více než sedm století správním, kulturním a hospodářským střediskem kotliny protékané řekou Stěnavou a ohraničené pásmem pohraničních Javořích hor a hřebenem pískovcových Broumovských stěn. Až do konce 12. stol. byla Broumovská vrchovina , tvořící přechod mezi východními Krkonošemi a Orlickými horami, součástí pralesa - přirozené hranice českého přemyslovského státu.
Počátky Broumova jsou spojeny s působením nejstaršího mužského řeholního řádu na území Čech - břevnovskými benediktýny. Ti v roce 1213 získali darem od krále Přemysla Otakara I. území dnešního Broumovska a Policka s malou osadou benediktinských poustevníků a dřevěným kostelem P. Marie na místě nazvaném Police a o čtyřicet let později zahájili jeho kolonizaci. Zatímco polická část vznikajícího klášterního dominia byla osídlena poddanými z vnitrozemí Čech, kolonizace Broumovska byla součástí mohutné německé kolonizační vlny, která ve 13. stol. zalidnila mimo jiné i sousední Slezsko a Kladsko. Organizaci osídlení Broumovska svěřil břevnovský opat podnikatelům - lokátorům, kteří si přivedli zemědělce, rozdělili lesní půdu, vyměřili katastry obcí a stali se držiteli svobodných statků a vykonavateli nižších soudních pravomocí - fojty.
Pravděpodobně v roce 1255 byl na ostrohu nad pravým břehem Stěnavy založen Broumov jako správní centrum a jediné místo na panství vyhrazené obchodu a řemeslné výrobě. V roce 1266 opat Martin odkoupil od fojta Wichera, snad hlavního organizátora kolonizace Broumovska, za 200 hřiven stříbra dědičná práva na broumovské fojtství se dvěma domy na tržišti, dvorem na předměstí a všemi k němu náležejícími pozemky.
Mezi broumovskými řemeslníky získali již v prvních letech existence městečka významné postavení soukeníci. V roce 1275 jim král Přemysl Otakar II. udělil privilegium na výrobu a prodej sukna a soukenická produkce brzy přerostla omezené potřeby místního trhu. Byl tak předznamenán charakter budoucího hospodářského rozvoje Broumova a položeny základy tradice textilní produkce orientované na export.
Po Přemyslově smrti na Moravském poli se na dobu svého života zmocnil spolu s Kladskem i Broumovska kníže Jindřich IV. Vratislavský. Po roce 1290 bylo panství vráceno benediktinům, ale potíže s obhájením pozemkového vlastnictví na slezských hranicích pokračovaly i nadále. Roku 1300 proti opatově moci povstali držitelé broumovského a několika vesnických fojtství a plenění klášterních majetku téměř stočlennou loupežnickou družinou se podařilo zakončit až s pomocí vojenského zásahu spřátelených šlechticů. Před rokem 1331 král Jan Lucemburský zastavil všechny příjmy z broumovského panství na úhradu svých dluhů doživotně příslušníkům kladského šlechtického rodu Pannewitzů.
Demografické údaje
Město Broumov
třída Masarykova 239, Broumov, 55001, Broumov 1
Osoby
- p. Vodochodský Arnold, starosta
Kontakty
Vlajka
8 částí obce:
100 ulic:
Přadlácká 89, Velká Ves, BroumovOtevřeno
Historie obce Broumov celá historie
Město Broumov je již více než sedm století správním, kulturním a hospodářským střediskem kotliny protékané řekou Stěnavou a ohraničené pásmem pohraničních Javořích hor a hřebenem pískovcových Broumovských stěn. Až do konce 12. stol. byla Broumovská vrchovina , tvořící přechod mezi východními Krkonošemi a Orlickými horami, součástí pralesa - přirozené hranice českého přemyslovského státu.
Počátky Broumova jsou spojeny s působením nejstaršího mužského řeholního řádu na území Čech - břevnovskými benediktýny. Ti v roce 1213 získali darem od krále Přemysla Otakara I. území dnešního Broumovska a Policka s malou osadou benediktinských poustevníků a dřevěným kostelem P. Marie na místě nazvaném Police a o čtyřicet let později zahájili jeho kolonizaci. Zatímco polická část vznikajícího klášterního dominia byla osídlena poddanými z vnitrozemí Čech, kolonizace Broumovska byla součástí mohutné německé kolonizační vlny, která ve 13. stol. zalidnila mimo jiné i sousední Slezsko a Kladsko. Organizaci osídlení Broumovska svěřil břevnovský opat podnikatelům - lokátorům, kteří si přivedli zemědělce, rozdělili lesní půdu, vyměřili katastry obcí a stali se držiteli svobodných statků a vykonavateli nižších soudních pravomocí - fojty.
Pravděpodobně v roce 1255 byl na ostrohu nad pravým břehem Stěnavy založen Broumov jako správní centrum a jediné místo na panství vyhrazené obchodu a řemeslné výrobě. V roce 1266 opat Martin odkoupil od fojta Wichera, snad hlavního organizátora kolonizace Broumovska, za 200 hřiven stříbra dědičná práva na broumovské fojtství se dvěma domy na tržišti, dvorem na předměstí a všemi k němu náležejícími pozemky.
Mezi broumovskými řemeslníky získali již v prvních letech existence městečka významné postavení soukeníci. V roce 1275 jim král Přemysl Otakar II. udělil privilegium na výrobu a prodej sukna a soukenická produkce brzy přerostla omezené potřeby místního trhu. Byl tak předznamenán charakter budoucího hospodářského rozvoje Broumova a položeny základy tradice textilní produkce orientované na export.
Po Přemyslově smrti na Moravském poli se na dobu svého života zmocnil spolu s Kladskem i Broumovska kníže Jindřich IV. Vratislavský. Po roce 1290 bylo panství vráceno benediktinům, ale potíže s obhájením pozemkového vlastnictví na slezských hranicích pokračovaly i nadále. Roku 1300 proti opatově moci povstali držitelé broumovského a několika vesnických fojtství a plenění klášterních majetku téměř stočlennou loupežnickou družinou se podařilo zakončit až s pomocí vojenského zásahu spřátelených šlechticů. Před rokem 1331 král Jan Lucemburský zastavil všechny příjmy z broumovského panství na úhradu svých dluhů doživotně příslušníkům kladského šlechtického rodu Pannewitzů.
Demografické údaje
Město Broumov
třída Masarykova 239, Broumov, 55001, Broumov 1
Osoby
- p. Vodochodský Arnold, starosta
Kontakty
Vlajka
8 částí obce:
100 ulic:
Historie obce Broumov celá historie
Město Broumov je již více než sedm století správním, kulturním a hospodářským střediskem kotliny protékané řekou Stěnavou a ohraničené pásmem pohraničních Javořích hor a hřebenem pískovcových Broumovských stěn. Až do konce 12. stol. byla Broumovská vrchovina , tvořící přechod mezi východními Krkonošemi a Orlickými horami, součástí pralesa - přirozené hranice českého přemyslovského státu.
Počátky Broumova jsou spojeny s působením nejstaršího mužského řeholního řádu na území Čech - břevnovskými benediktýny. Ti v roce 1213 získali darem od krále Přemysla Otakara I. území dnešního Broumovska a Policka s malou osadou benediktinských poustevníků a dřevěným kostelem P. Marie na místě nazvaném Police a o čtyřicet let později zahájili jeho kolonizaci. Zatímco polická část vznikajícího klášterního dominia byla osídlena poddanými z vnitrozemí Čech, kolonizace Broumovska byla součástí mohutné německé kolonizační vlny, která ve 13. stol. zalidnila mimo jiné i sousední Slezsko a Kladsko. Organizaci osídlení Broumovska svěřil břevnovský opat podnikatelům - lokátorům, kteří si přivedli zemědělce, rozdělili lesní půdu, vyměřili katastry obcí a stali se držiteli svobodných statků a vykonavateli nižších soudních pravomocí - fojty.
Pravděpodobně v roce 1255 byl na ostrohu nad pravým břehem Stěnavy založen Broumov jako správní centrum a jediné místo na panství vyhrazené obchodu a řemeslné výrobě. V roce 1266 opat Martin odkoupil od fojta Wichera, snad hlavního organizátora kolonizace Broumovska, za 200 hřiven stříbra dědičná práva na broumovské fojtství se dvěma domy na tržišti, dvorem na předměstí a všemi k němu náležejícími pozemky.
Mezi broumovskými řemeslníky získali již v prvních letech existence městečka významné postavení soukeníci. V roce 1275 jim král Přemysl Otakar II. udělil privilegium na výrobu a prodej sukna a soukenická produkce brzy přerostla omezené potřeby místního trhu. Byl tak předznamenán charakter budoucího hospodářského rozvoje Broumova a položeny základy tradice textilní produkce orientované na export.
Po Přemyslově smrti na Moravském poli se na dobu svého života zmocnil spolu s Kladskem i Broumovska kníže Jindřich IV. Vratislavský. Po roce 1290 bylo panství vráceno benediktinům, ale potíže s obhájením pozemkového vlastnictví na slezských hranicích pokračovaly i nadále. Roku 1300 proti opatově moci povstali držitelé broumovského a několika vesnických fojtství a plenění klášterních majetku téměř stočlennou loupežnickou družinou se podařilo zakončit až s pomocí vojenského zásahu spřátelených šlechticů. Před rokem 1331 král Jan Lucemburský zastavil všechny příjmy z broumovského panství na úhradu svých dluhů doživotně příslušníkům kladského šlechtického rodu Pannewitzů.
Demografické údaje
Historie obce Broumov celá historie
Město Broumov je již více než sedm století správním, kulturním a hospodářským střediskem kotliny protékané řekou Stěnavou a ohraničené pásmem pohraničních Javořích hor a hřebenem pískovcových Broumovských stěn. Až do konce 12. stol. byla Broumovská vrchovina , tvořící přechod mezi východními Krkonošemi a Orlickými horami, součástí pralesa - přirozené hranice českého přemyslovského státu.
Počátky Broumova jsou spojeny s působením nejstaršího mužského řeholního řádu na území Čech - břevnovskými benediktýny. Ti v roce 1213 získali darem od krále Přemysla Otakara I. území dnešního Broumovska a Policka s malou osadou benediktinských poustevníků a dřevěným kostelem P. Marie na místě nazvaném Police a o čtyřicet let později zahájili jeho kolonizaci. Zatímco polická část vznikajícího klášterního dominia byla osídlena poddanými z vnitrozemí Čech, kolonizace Broumovska byla součástí mohutné německé kolonizační vlny, která ve 13. stol. zalidnila mimo jiné i sousední Slezsko a Kladsko. Organizaci osídlení Broumovska svěřil břevnovský opat podnikatelům - lokátorům, kteří si přivedli zemědělce, rozdělili lesní půdu, vyměřili katastry obcí a stali se držiteli svobodných statků a vykonavateli nižších soudních pravomocí - fojty.
Pravděpodobně v roce 1255 byl na ostrohu nad pravým břehem Stěnavy založen Broumov jako správní centrum a jediné místo na panství vyhrazené obchodu a řemeslné výrobě. V roce 1266 opat Martin odkoupil od fojta Wichera, snad hlavního organizátora kolonizace Broumovska, za 200 hřiven stříbra dědičná práva na broumovské fojtství se dvěma domy na tržišti, dvorem na předměstí a všemi k němu náležejícími pozemky.
Mezi broumovskými řemeslníky získali již v prvních letech existence městečka významné postavení soukeníci. V roce 1275 jim král Přemysl Otakar II. udělil privilegium na výrobu a prodej sukna a soukenická produkce brzy přerostla omezené potřeby místního trhu. Byl tak předznamenán charakter budoucího hospodářského rozvoje Broumova a položeny základy tradice textilní produkce orientované na export.
Po Přemyslově smrti na Moravském poli se na dobu svého života zmocnil spolu s Kladskem i Broumovska kníže Jindřich IV. Vratislavský. Po roce 1290 bylo panství vráceno benediktinům, ale potíže s obhájením pozemkového vlastnictví na slezských hranicích pokračovaly i nadále. Roku 1300 proti opatově moci povstali držitelé broumovského a několika vesnických fojtství a plenění klášterních majetku téměř stočlennou loupežnickou družinou se podařilo zakončit až s pomocí vojenského zásahu spřátelených šlechticů. Před rokem 1331 král Jan Lucemburský zastavil všechny příjmy z broumovského panství na úhradu svých dluhů doživotně příslušníkům kladského šlechtického rodu Pannewitzů.
Město Broumov
třída Masarykova 239, Broumov, 55001, Broumov 1
Osoby
- p. Vodochodský Arnold, starosta
Kontakty
Vlajka












