Březová

Březová tvořila porost, který byl vysekáváním dřevin zčásti přeměněn na louku a zčásti na porostlý les v pohraničním prostoru. Zdejší lidé měli těžký život nejen díky přírodním vlivům, ale především díky lidským faktorům. V roce 1606 po vpádu sedmihradského knížete Štěpána Bočkaje byla obec zničená. V roce 1615 založila městská rada uherskobrodská Novou Březovou. Prvními obyvateli této obce byli měšťané a poddaní z Korytné. Dne 8. října 1616 byly stanoveny hranice nového březovského katastru. Obec musela i tady neustále čelit neshodám s okolními obcemi, především se Suchou Lozí, Stráním nebo Horním Němčím. Boje a rozepře o pozemky byly tak velké, že dne 23. června 1617 Vavřinec Vrabec, fojt březovský doporučuje, aby se osídlenci březové odebrali na jiná panství, což ovšem neučinili.

V roce 1621 zažila Nová Březová jeden z největších nájezdů pod vedením Gabora Bethlenema, a zanechali po sobě pouze zbídačenou spálenou pustinu. I po nájezdech a totálním zničení tohoto místa byla v letech 1627 – 1641 zbudovaná další Nová Březová. Bylo to období, kdy kraj pod Lopeníkem prožíval léta oddechu od válečných hrůz.

Název Nová Březová se dlouho neudržel a zlidověl název Březová, který přetrval do dnes.