Jméno obce bylo odvozeno dle březových porostů. Někde v místech dnešního zámku stávala tvrz, pravděpodobně obehnána vodním příkopem. Další dominantou náměstí je farní kostel sv. Václava, vybudovaný roku 1718 hrabětem Janem Josefem z Bubna.

Hledat firmy v obci Březno
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Živé firmy v obci Březno 11 firem

ZŠ A MŠ Březno - Březno č. 115webFotografie u firmy

ČESKÁ POŠTA Březno u Mladé Boleslavě - Březno č. 50

MĚSTYS Březno - Březno č. 13Fotografie u firmy

LESY MĚSTA MLADÁ BOLESLAV s.r.o. - Březno č. 58

DEJTONAWEB s.r.o. - Březno č. 133

ANTOŠ JOSEF ZÁMEČNICTVÍ A KOVOVÝROBA - Březno č. 156Fotografie u firmy

DĚTSKÁ SPORTOVIŠTĚ - Březno č. 138

TJ SOKOL Březno - Březno č. 167

HOLBOVÁ MARKÉTA - Březno č. 21

VALENTOVÁ HELENA - Březno č. 75

HRUŠKOVÁ RADMILA MUDr. - Březno č. 1

Historie obce Březno celá historie

Jméno obce bylo odvozeno dle březových porostů v této kotlině ohraničené pahorkatinou Chlumu. Březno má dávnou a zajímavou minulost. Je vzdáleno východně od Mladé Boleslavi 7,7 km a leží na 50 o 24 28 severní šířky , 32 o 40 15 východní délky a 212 m nad mořskou hladinou.

Jméno obce bylo odvozeno dle březových porostů v této kotlině ohraničené pahorkatinou Chlumu na jižní a tokem Klenice na severní straně. Základem je slovo bříza. První písemná zmínka v historických letopisech pochází z roku 1255. Tehdejší osada byla v držení pánů z Vartenberka. Někde v místech dnešního zámku stávala tvrz, pravděpodobně obehnaná vodním příkopem. Zde sídlil Markvart a Hostilka, rodiče Havla z Lemberka, Jaroslava, Markvarta a Vojslavy. S nimi byt také spřízněn Zbislav z Bračič, otec Přibyslava z Křízanova – dědeček svaté Zdislavy. Ve Březně je tedy kolébka zakladatelů hradu Lemberka, Jablonného, hruštické tvrze nad Turnovem, zámku Valdštejna, Hrubého Rohozce, ale i hradu Zvířetice na Mladoboleslavsku. Vartenberkové drželi ves s tvrzí až do 15. století, kdy ji postupně vlastnili různí vladykové z okolí a později další šlechtické rody (Lapačkové ze Sukorad, Hložkové ze Žampachu, Bubunové z Bubna a Litic aj.). Podle výpisu ze zemských desek bylo Březno jmenováno městečkem již v roce 1561, za Mikuláše Vratislava z Bubna. Později kleslo zpět na ves. V závěru října 1727 povýšil císař Karel IV. ves opět na městečko s právem tří výročí a jednoho týdenního trhu.

V roce 1749 koupili Březno Netoličtí z Netolic, kteří je ale drželi jen do roku 1751, kdy je prodali Janu A. hraběti z Kounic. Když v roce 1765 původní chátrající zámek , jehož dominantou byla patrně kamenná čtyřhraná věž, později přeměněná ve zvonici, vyhořel, vybudovali místo něho v roce 1770 nový, daleko rozsáhlejší barokní zámek. Zámeckou budovu obklopoval anglický park, založený na místě původních hospodářských objektů renesančního zámku a pivovaru. Kounicové drželi Březno do 2.poloviny 19.století. Po smrti hraběte Albrechta z Kounic zdědila panství dle rodinné úmluvy jeho dcera, baronka Marie provdaná za knížete Hohonlohe-Waldenburg.V roce 1934 – zámek koupil známý pražský stavební podnikatel Ing V. Stieber.Po II. světové válce byl zestátněn a dán do správy Pražského kraje a později Středočeského KNV. Byla zde umístěna základní škola a úřadovny MNV.

Dnes je zámek s přilehlým parkem v majetku pp.Ing Martina Jonáše, Ing. Jitky Jonášové, Františka Báčka a Lenky Báčkové. V současnosti probíhá obnova této nemovité kulturní památky /od r. 2003/ s využitím finančního příspěvku ministerstva kultury ČR v rámci programu záchrany architektonického dědictví a je rovněž podpořena Středočeským krajským úřadem z fondu obnovy památek.

Další dominantou náměstí je farní kostel sv. Václava, vybudovaný roku 1718 hrabětem Janem Josefem z Bubna. Jeho někdejší výzdoba, dnes v depozitáři deicéze, dokládá, že bylo Březno v 18.století významným uměleckým centrem. Řada soch a bust světců a evangelistů pocházela kolem roku 1760 z dílny sochaře M. Jelínka ze známé kosmonoské hutě. Na prostorném náměstí jsou barokní sochy sv. Floriana /z r. 1727/, sv. Prokopa /z r. 1730/. Na rozcestí silnic do Nové Telibi a Dolánek socha sv. Václava, která původně zdobila průčelí kostela.

Zvonice, nejvyšší stavba obce, byla postavena počátkem 16.století, kdy byla součástí původního renesančního zámku. Faktograficky je doložena roku 1586. Stanová střecha s dvěma makovicemi pochází z roku 1869. Místnosti v prvním i druhém poschodí sloužily jako obydlí zvoníka. Z druhého poschodí vedou schůdky ke 2 zvonům. První, nazvaný Václav pochází z roku 1598 od zvonaře Jakuba Mělnického. Dle odhadu váží 850 kg . Druhý zvon pochází z roku 1546 od zvonaře Petra z Hradce, má obdobnou výšku a průměr a odhadovanou hmotnost 950 kg . V roce 1988, kdy probíhala generální oprava věže, byl instalován nový hodinový stroj a cymbál. Ve zvonici se střídavě zvoní jedním zvonem, o státních svátcích, v den sv. Josefa a sv. Václava, o Květné neděli , o velikonočních a vánočních svátcích, většinou ve 12 hodin nebo večerní klekání.

V obci je mateřská a základní škola. Po výstavbě nového objektu v r. 1985 byla zrekonstruována také původní školní budova z r. 1923. K významným rozhodnutím a akcím sloužícím zkvalitňování životního prostředí, patří rekonstrukce komplexu Tělocvičné jednoty SOKOL, výstavba kanalizačního systému a zejména nedávno dokončené víceúčelové hřiště pro míčové hry s tartanovým povrchem v hodnotě téměř pět milionů korun. Fotbalový oddíl hraje své soutěže na hřišti v Židněvsi. S Březnem souvisí dlouholetá tradice české házené.

V posledních více než deseti letech se výrazně mění tvář obce na všech světových stranách, přirůstá řada nových rodinných domů. Od roku 1992 jich bylo již 30 dokončeno a 30 je rozestavěno a dalších 30 stavebních parcel je připraveno k zástavbě, parcely jsou již ve vlastnictví budoucích stavebníků.

V obci byla v roce 1991 dokončena stavba vodovodní sítě napojené na VaK, a.s. Mladá Boleslav. V obci je ČOV s tlakovou kanalizační sítí společnou i pro sousední obec Židněves. Na tuto stavbu v hodnotě 42 milionů korun přispěl SFŽP částkou 18,6 milionu korun a FŽP Středočeského kraje částkou 1,1 milionu korun. Rozvíjí se též podnikatelské aktivity občanů ve více oborech např.pohostinství, obchodní síť, kadeřnictví, kosmetika, zámečnictví. Nejvýznamnější je firma Ing. Ladislava Vyrtycha – výroba osvětlovacích těles s počtem zaměstnanců cca 70. Zemědělskou výrobou se zabývá Zemědělská, a.s. se sídlem v Dlouhé Lhotě.

Dnes tvoří obec Březno 205 domů, v obci a sousedních Dolánkách žije 658 obyvatel.Převážná část občanů pracuje v podnicích a organizacích v Mladé Boleslavi a nejbližším okolí. Společenský život v obci prožil největší rozkvět za I. republiky a v době těsně poválečné – do doby, kdy byl ze známých důvodů narušen. Společenské organizace, které působily v té době v obci mají svoje pokračování T.J. Sokol ČSTV, které má mnoho sportovních oddílů v soutěžích a pracuje soustavně s mládeží. Soustavně s mládeží pracuje i SDH a Obec baračníků pro Březno a okolí. Obec finančně podporuje hlavně sportovní organizace a ty, které pracují s mládeží, lze předpokládat rozšíření aktivit společenských organizací z důvodu, že ze strany obce jsou vytvořeny podmínky – budování nových kvalitních sportovišť a druhý důvod – rostoucí počet obyvatel obce – mladých rodin.

Významní rodáci a osobnosti

V Obci se narodil Josef Vendelín Sokol /1821–1858/, vynikající houslista, ředitel orchestru v litevském Vilniusu a v Petrohradě.

Dalším rodákem byl kněz Josef Ješina /1824/, nadšený průkopník vynálezu fotografie. Mj. patřil ke znalcům cinkánského jazyka, dokonce se stal spoluautorem mluvnice „Romani čib“ z roku 1880.

V oblasti hudby byl rodákem také učitel a hudební skladatel Hugo Dohnal /1890–1954/, kapelník dechových orchestrů, autor písní, z nichž dodnes se hraje píseň „Ve vzpomínkách“, četných klavírních skladeb. Rodný dům stál v místech čp.55. V obci, kde učil na obecné škole, je také pohřben.

Z domu čp. 19 pocházel tako Ing. arch. František Řezáč, který se spolupodílel na architektonickém řešení přestavby Mladá Boleslavi v 60. letech minulého století spolu s arch. O.Döberem a Ing. J. Kosíkem. Projektoval řadu staveb i ve Březně.

Do obce svých rodičů se pravidelně vrací tak Doc. Ing. Václav Horák, Dr.Sc. /1928/, významný vědecký pracovník a vysokoškolský pedagog. Mj. se podílel na úpravách historických objektů Pražského hradu, na rekonstrukci a dostavbě Národního divadla, řešení ocelové skořepiny zastřešení sportovní haly – dnes Pegas arény – v Praze 7. Je autorem více než 300 vědeckých prací, mnoha významných technických postupů při výstavbě mostů, průmyslových hal. V roce 1963 byl oceněn státní cenou.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Web používá nezbytné cookies pro jejich fungování. Se souhlasem jsou zpracovávané preferenční a statistické cookies, které slouží pro zapamatování nastavení a měření návštěvnosti. Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies. Podrobnou úpravu můžete provést kliknutím na “Vlastní nastavení”. Své preference můžete kdykoliv změnit a souhlas odvolat kliknutím na “Cookies” v zápatí stránky. Volba pouze nezbytných cookies může mít vliv na funkčnost a výkon stránek.