Brankovice

Místní pojmenování z osobních jmen a končící na -ice se v našem regionu vyskytují velmi často. Název Brankovice vznikl z osobního jména Branek. Z majittelů obce zasluhují pozornost následující:

Anka, Vilém a Bohuněk z Brankovic jsou v roce 1348 zaznamenáni v zemských deskách v souvislosti se změnami šlechtického pozemkového vlastnictví v Brankovicích - jedná se o první písemnou zmínku o vsi.

Půta z Lichtenburka prodal v roce 1481 střílecké panství, k němuž patřily i Brankovice.

Janovi staršímu, Jiřímu, Alšovi a Tasovi z Ojnic.

Tas z Ojnic daroval Brankovicím lesy Chroustová a Vysoká (zda se tak stalo roku 1512, jak je uvedeno v opise darovací listiny z roku 1778, nelze bezpečně prokázat) a spojil Brankovice s panstvím bučovickým; přibližně v této době vznikla nová část obce Tasov nazvaná podle svého šlechtického zakladatele.

Tasova dcera Anna, provdaná za Václava z Boskovic, se stala paní bučovického panství v roce 1533.

Jan Šembera černohorský z Boskovic, mimo jiné zakladatel bučovického zámku, se stal majitelem panství roku 1560.

Šemberovy dcery Anna a kateřina, provdané za bratry Karla a Maxmiliána z Lichtenštejnů, zdědily panství po Šemberově smrti v roce 1597, od tohoto roku

Lichtenštejnové byli pány Bučovic, a tedy i Brankovic.

Velké společenské změny nastaly po roce 1848. Byla zrušena robota a vrchnostenská správa šlechty na jejích panstvích. Rychtáře nahradil starosta. Rovněž Lichtenštejnům na bučovickém panství zůstalo jen pozemkové vlastnictví

Od roku 1869 byl dvůr v Nových zámcích, kam patřily i Brankovice, pronajímán různým nájemcům, naposledy Redlichovu cukrovaru ve Slavkově u Brna v letech 1912-24.

Poté během pozemkové reformy po první světové válce byly pozemky lichtenštejnského velkostatku (61 hektarů orné půdy) rozparcelovány mezi zájemce, kteří je vlastnili až do kolektivizace.

Pokud jde o státní správu, Brankovice spadaly pod okresní hejtmanství ve Vyškově a pod soudní okres Bučovice a tento stav trval až do vzniku krajů v roce 1949.

V letech 1949-59 byly Brankovice součástí bučovického okresu, který byl v roce 1960 připojen k vyškovskému.