Braňany (německy Prohn) je obec v okrese Most v Ústeckém kraji. Je vzdálená asi 6 km severovýchodně od města Mostu a 5 km východně od města Bíliny. Braňany se nacházejí v nadmořské výšce 253 m a jsou obklopeny čtyřmi vrchy.

Hledat firmy v obci Braňany
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Firmy v obci Braňany
Posledně opravené/vložené firmy:zobrazit více

CAR DESIGN - Braňany č. 146

ZŠ A MŠ Braňany - Braňany č. 191

QUOC COUNG NGUYEN - Braňany č. 198

Historie obce Braňany celá historie

Následující řádky nemají ambici být vyčerpávajícím pojednáním o historii obce. Budou zmíněny především ty skutečnosti, které mohou být pro výběr heraldických figur do znaku obce inspirující. Braňany jsou v historických písemných pramenech poprvé připomenuty údajně v roce 1239 v přídomku šlechtice – „Wolzik de Brani“. V roce 1281 je zmiňován jistý Čáslav z Bran. Na počátku 14. století je Jindřich z Brany uváděn jak rytíř pánů z Riesenburka (z Oseka). Z odborné literatury vyplývá, že existuje jednoznačný rozpor, zda v roce 1239 připomenutý „Wolzik de Brani“ užívá přídomek skutečně po vsi zvané později Braňany a nikoliv po zaniklé vsi Brany. Historikové v současnosti spojují zmínku z roku 1239 nikoliv s Braňany u Mostu, ale s Brany u Chomutova (Zdena Binterová, Zaniklé obce Chomutovska I., Chomutov, 1995, s. 17).

K chomutovským Branám se váže i přídomek Čáslava z Bran, který je v roce 1281 uváděný jako svědek v listině s jednoznačnou spojitostí s okolím Chomutova. Uvedená zmínka o Čáslavovi z Bran je starší literaturou považována za druhé připomenutí vsi Braňany v písemných pramenech. Zdá se, že ve uvažovaném vztahu k Braňanům je možné zcela vyloučit i další užití přídomku z Bran. Tím se první zmínka o obci posunula až na počátek 14. století do roku 1327, kdy je zaznamenán „Guntherus de Brand“.

Pod Červenou horou u Braňan stávala tvrz Červený Dvůr. Její držitelé byli povinni manskou službou ke královskému hradu v Mostě. Vlastníci tvrze obvykle byli i držiteli vsi Braňany. V roce 1420 se jako vlastník Červeného Dvora připomíná Václav z Moravěvsi. Ale již v roce 1421, když byl husity obléhán hrad v Mostě, zřejmě ze strategických důvodů vypálili mostečtí měšťané Červený Dvůr, který patřil bratřím Hartungovi a Jindřichovi z Krynic a jim se písemně zavázali škody uhradit (skutečně uhrazeno v r. 1457). Potomci jednoho z bratrů pak drželi statky příslušné k Červenému Dvoru až do roku 1514, kdy Albrecht z Krynic prodal statek s výjimkou tvrze Bartoloměji z Velebudic. Ten však v roce 1521 vše opět prodal Oplovi z Fictum na Perštejně. Od té doby přestal být statek služebným manstvím a stal se svobodným. Ani Fictum zde dlouho nehospodařil, protože v roce 1534 je zde jako vlastník zmiňován Bedřich Satanéř z Drahonic. Od něho Červený Dvůr koupil Petr Čirn z Čirnu a ten ho v roce 1545 prodal obci města Mostu. Bývalí vlastníci rytíři z Krynic i dále vlastnili tvrz a žili zde. Teprve v roce 1563 získal Most i jejich vlastnické podíly. V roce 1621 byl městu Most za účast ve stavovském povstání v letech 1618 – 1620 konfiskován majetek a ten převzala Česká královská komora. Později byl majetek mostecké obci vrácen.

Samotná ves Braňany měla v uvedeném období zřejmě jiné osudy než Červený dvůr. Za zápisů konfiskační komise, která konfiskovala majetek účastníkům stavovského povstání z let 1618 – 1620, vyplývá, že Braňany byly součástí panství Teplice, které bylo konfiskováno Vilémovi Vchynskému z Vchynic, držiteli řady statků zejména v severních Čechách (Teplice, Doubravská Hora, Česká Kamenice, Benešov n. Pl., Rumburk, Lipová, Záhořany). I tento konfiskovaný majetek po nějaký čas spravovala Česká královská komora a od ní se pak dostával do soukromých rukou odprodejem, panovníkovým darováním, jako náhrada škody, umoření králových dluhů apod. Braňany se dostaly do držení řádu křížovníků s červenou hvězdou, vlastníků mosteckého špitálu, kteří ves připojili ke svému starobylému statku Chanov. Podle Berní ruly z roku 1654 patřila část vsi k panství Mirošovice, vlastněném hrabaty z Martinic. Od nich se dostala tato část knížatům z Dietrichsteina a nakonec bílinským Lobkowiczům.

O ERBU ŠLECHTICKÉHO RODU Z KRYNIC

Mezi nejvýraznější držitele Červeného dvora patřil rod psaný z Krynic - později také Krynesové z Červeného Dvora. Ti zde seděli více jak jedno století (1421 – 1563). Jejich erbem byl štít polcený, vpravo dělený stříbrno-černě a vlevo zlatý.

O JMÉNU

V průběhu historie byly zaznamenány následující podoby místního jména (A. Profous, Místní jména v Čechách…, Praha 1954, s 159 - prvních pět zmínek však patří k obci Brany u Chomutova): Wolzik de Brani (1239), Schazlab de Bran (1281 – svědek v listině o postoupení vsi Křimov komendě Řádu německých rytířů v Chomutově), Heinricus de Brana (1316 – jako man pánů z Riesenburka), Gotzkonis de Brana (1322), Petrus filius Gotzkonis de Brana (1322 – zde ve vztahu ke vsi Břešťany u Bíliny a k oseckému klášteru), Guntherus de Brand (1327), in villa sua Brana (1328), uff dem felde bei dem Dorffe Brunau (m. Branau) zwischen Bruns und Belin (1435), Braniany (1512, 1542), uvázati se v braniany (1552), ve vsi Branianech (1585), Brann, Pron (1654), Prohn (1787, 1833), Braňany, Prohn (1854 úředně česky a německy).

Výklad významu místního jména Braňany činí jazykovědci takto: Jméno Braňany = ves Braňanů, t. j. lidí bydlících v Bráně. Takto se ves původně nazývala. Vesnice leží na silnici uprostřed mezi městy Mostem a Bílinou, ve výšce 251 m a po obou bocích má vrchy, z nichž vrch k zjz je vysoký 364 m a k vjv. 436 m. Ves tedy leží v přirozené bráně a pojmenována byla tudíž podle své polohy. Němečtí přistěhovalci obměňovali staré jméno Brána v Brand, neboť české jméno spojovali s německým místním jménem Brand, ale pod stálým vlivem české jména Brána se vyvinul pozdější německý tvar Prohn. Na základě tohoto výkladu lze vytvořit znak zv. mluvící.

Geografickou polohu obce lze upřesnit konstatováním, že obec leží na křižovatce historických cest spojujících ve směru přibližně východ – západ města Bílinu a Most a ve směru přibližně jih – sever vzdálenější Louny (Praha) se směrem k hraničním přechodům u Oseku (Jenišův Újezd, klášter v Oseku a hrad Riesenburk, resp. Dubá, Cínovec). Tuto křižovatku obklopují čtyři vrchy Červený vrch (365,5 m), Na Skalce (327,7 m), Kaňkov (436,2 m) a Mnišský les (378,6 m). I geografickou polohu obce lze heraldicky vyjádřit ve spojení s mluvícím znamením.

OBEC Braňany

Bílinská 76, Braňany, 43522, Braňany

Osoby

  • p. Škanta Petr, starosta

Kontakty

2 části obce: