Borovno

Největší rozvoj Borovno zaznamenalo před koncem XVIII. století, rozvojem hutnictví na okolních panstvích. Z této doby jsou již zápisy o tom, že domy jsou postaveny vedle sebe a křižují se tu dvě cesty. Bylo tu 30 domů s 231 obyvateli. Po začátku XIX. století stavební rozvoj obce ustal. A nyní ještě několik zajímavostí z historie, které měly vliv na život obce.

1904 - byla velká sucha a bída, pršelo až v srpnu 1905

1914 - vyhlášena mobilizace, povoláno 43 mužů, 7 jich padlo

1923 - byl odhalen pomník padlým v první světové válce, v témže roce byla obec elektrifikována

1928 - byla velká bouře, byl protržen rybník v dolním Borovně a byl velice poškozen mlýn, zima přišla brzy - mrazy až 30 stupnů

1945 - přijeli do obce američtí vojáci a demarkační čára byla na křižovatce u kulturního domu, později se posunula do Nezvěstic

1949 - bylo velké krupobití, byla zničena téměř všechna úroda a rozbity střechy téměř všech domů

1956 - byla otevřena pošta

1957 - založeno JZD

1963 - otevřena hospoda na křižovatce - zbudováno svépomocí občanů

1968 - v tomto roce vstoupila vojska Varšavské smlouvy na území našeho státu i do Borovna, na katastru obce měla základnu až do 1.6.1990

1971 - slavnostně otevřen KD

1979 - dokončena stavba MNV a požární zbrojnice a ještě v tomto roce obec integrovala do Spáleného Poříčí

1990 - zvoleno obecní zastupitelstvo, jako první starosta v obci byl zvolen ing. J. Loukota

1991 - obec Borovno se stává opět samostatnou, též byla dokončena vodní nádrž v dolním Borovně / v letě je možné využívat ke koupání

2007 - 92 trvale žijících obyvatel, v majetku obce je 230 ha pozemků

Současnost obce, vzhledem k nedostatku pracovních příležitostí v celé oblasti, je možné charakterizovat jako stagnující, s rekreačním charakterem. Překrásná okolní lesnatá krajina nabízí cyklistické a turistické trasy, např. na Kokšín /675m/ nebo Třemšín /827m/, odkud je při dobré viditelnosti možno spatřit panorama Šumavy.