Blažim

V husitských válkách se zmocnili Blažimi Lounští, tehdy se ves nazývala Dlažim ne o také Sblažim.

V r. 1454 se ves i tvrz stala majetkem krále Ladislava. Dalším držitelem byl Jaroslav z Vřesovic, vnuk Jakoubka z Vřesovic. Po něm ji r. 1467 zdědil Jindřich Dlažimský z Vřesovic. V r. 1533 byl majitelem Jan Dlažimský z Vřesovic hejtman Žateckého kraje. V držení tohoto rodu byla ves i tvrz do r.1629,kdy ji koupil Pavel Michna z Vacínova. Ten tvrz i ves připojil k postoloprtskému panství.

V r. 1671 koupil Blažim Ludvík ze Sinzedorfu. Tvrz je v té době uváděna jako zcela zpustlá. Poslední zpráva o tvrzi pochází z r. 1692, kdy ji spolu se vsí a vyhořelým ovčínem koupil kníže Ferdinand ze Schwarzenberka. Tvrz je zachována v původní dispozici bývalého dvora v jeho východní Části. Je to mohutná, jednopatrová budova, stojící na mírném návrší uprostřed návsi. V její blízkosti stojí barokní kostel sv. Prokopa s věží, postavený v r. 1778 - 1781 podle projektu J. Jakobice. K zajímavostem patří i fara postavena podle plánů P. I. Bayera v l. 1710 - 1711. Na břehu rybníka stojí socha sv. Jana Nepomuckého.

Druhá polovina 20. stol. přinesla obci dvě rozdílná období. V prvém úpadek, kdy koncem 80. let klesl počet obyvatel na 124 a ani vzhled obce neodpovídal konci 20. století.

V devadesátých letech začíná nový rozkvět obce. Do země byly položeny veškeré inženýrské sítě, započala výstavba rodinných domů a opravy stávajících. Postupně se začal zvyšovat počet obyvatel na současných 241 a zároveň došlo ke snížení věkového průměru na 31 let, což značí, jak obec omladila.

Připravuje se výstavba dalších 16 až 20 rodinných domů. V obci jsou dva obchody a pohostinství. K nadstandartnímu vybavení patří kabelová televize a vysokorychlostníbezdrátový internet, na který je připojeno přes 50% domácností.