Blatná je jihočeské město ležící v severozápadní části Jihočeského kraje, v okrese Strakonice. V Blatné vzniká z několika potoků řeka Lomnice. Historické jádro města je městskou památkovou zónou. První písemná zmínka o Blatné je z roku 1235.
Hledat firmy v obci Blatná
Živé firmy v obci Blatná 229 firem
Strakatého 725, Blatná9. května 469, BlatnáZavřenoJana Wericha 576, BlatnáZavřenotř. J. P. Koubka 4, BlatnáZavřenonáměstí J. A. Komenského 1076, BlatnáZavřenoNerudova 821, BlatnáZavřenoBlatná č. 1522Zavřenotř. J. P. Koubka 110, BlatnáZavřenoFügnerova 64, BlatnáZavřenoVrchlického 726, BlatnázavřenoJiráskova 1438, BlatnázavřenoŠilhova 822, BlatnázavřenoSpálená 727, BlatnázavřenoPalackého 652, BlatnázavřenoRiegrova 512, Blatnázavřenotř. J. P. Koubka 81, Blatnázavřenotř. J. P. Koubka 43, BlatnáZavřenoNádražní 362, BlatnáZavřenoŽižkova 145, Blatnázavřeno
Historie obce Blatná celá historie
Město Blatná leží při řece Lomnici obklopené mírnými pahorky, které na severu přecházejí v lesní masív Brd. Blatná dostala jméno od blat, mezi nimiž byla založena. Souvislejší osídlení lze doložit archeologickými nálezy již v době laténské ve 4.stol. př.n.l. Slovanské osídlení datujeme do 8. a 9. stol.n.l. První písemná zpráva o Blatné je z r.1235 a lze předpokládat, že již dříve zde byla tvrz s osadou. K rozkvětu osady dochází za Bavorů ze Strakonic, majitelů Blatné ve 14. století. Význam Blatné se stupňuje zejména v 15.a na počátku 16. století, kdy se Blatná stává centrem dominia významného českého rodu pánů z Rožmitálu. Nejvýznamnějším členem rodu Rožmitálů je Jaroslav Lev, za kterým často přijíždí Jiří z Poděbrad – ten si po svém ovdovění odvádí z blatenského hradu za svoji druhou manželku sestru pana Jaroslava Johanku, která pak byla korunována na českou královnu. Jaroslav Lev byl postaven do čela reprezentativního českého poselstva, jež mělo na evropských panovnických dvorech získávat sympatie pro politiku krále Jiřího z Poděbrad, jejímž cílem byla všeobecná mírová unie. Toto poselstvo vyjelo 25. 11. 1465 z nádvoří blatenského hradu, který Jaroslav Lev začal velkoryse přestavovat. Privilegia, která získali blatenští měšťané v 15. a 16. století umožnila rozvoj řemeslné výroby a růst městského podnikání – trhy a právo vařit pivo. Důsledkem hospodářské prosperity Blatné bylo povýšení na město v roce 1601 císařem Rudolfem II.
Třicetiletá válka přinesla městu řadu pohrom. Blatná, položená na důležité komunikaci z jižních do západních Čech, byla často navštěvována vojenskými oddíly válčících stran. To bylo vždy spojeno s drancováním, kontribucemi a požáry města. Po skončení války zde zůstalo pouze 60 obydlených domů.
Rozkvět města i řemesel začíná až v 18. stol., kdy majitelé panství hrabata Serenyiové staví při kostele věž, špitál, školu a zdobí město i okolí četnými barokními plastikami. Z té doby je i významný kostel sv.Jana Křtitele v nedalekých Paštikách, postavený podle plánů K.I. Dientzenhofera. Velký požár města v r. 1834 zničil v Blatné 118 domů a Blatná klesla na jedno z nejchudších měst. Teprve v druhé polovině 19. stol. se Blatná začíná z této rány vzpamatovávat, v r. 1858 se stává sídlem okresu i městem známým zejména svými ševci a zahradníky. Na oživení řemeslného podnikání působila příznivě výstavba železnice Strakonice – Blatná – Březnice na konci 19.století. V letech mezi světovými válkami voní Blatná růžemi, které zde na desítkách hektarů polí pěstuje vynikající odborník Jan Böhm – za své růže získává na soutěžích ta nejvyšší ocenění.
V druhé polovině 20. stol. se Blatná postupně ze zemědělského města přeměňuje na průmyslové centrum zdejšího kraje. Jsou zde zakládány četné průmyslové podniky. Blatná se rozrůstá o další domy, nová sídliště. Z dřívějších dob pokračuje tradiční chov ryb a těžba kamene – blatenské žuly.
Demografické údaje
MĚSTO Blatná
tř. T. G. Masaryka 322, Blatná, 38801, Blatná
Osoby
- Ing. Flandera Robert, starosta
Kontakty
- 383 416 111
- mesto@mesto-blatna.cz
- www.mesto-blatna.cz
Vlajka
9 částí obce:
94 ulic:
9. května 469, BlatnáZavřenoJana Wericha 576, BlatnáZavřenotř. J. P. Koubka 4, BlatnáZavřenonáměstí J. A. Komenského 1076, BlatnáZavřenoNerudova 821, BlatnáZavřenoBlatná č. 1522Zavřenotř. J. P. Koubka 110, BlatnáZavřenoFügnerova 64, BlatnáZavřenoVrchlického 726, BlatnázavřenoJiráskova 1438, BlatnázavřenoŠilhova 822, BlatnázavřenoSpálená 727, BlatnázavřenoPalackého 652, BlatnázavřenoRiegrova 512, Blatnázavřenotř. J. P. Koubka 81, Blatnázavřenotř. J. P. Koubka 43, BlatnáZavřenoNádražní 362, BlatnáZavřenoŽižkova 145, Blatnázavřeno
Historie obce Blatná celá historie
Město Blatná leží při řece Lomnici obklopené mírnými pahorky, které na severu přecházejí v lesní masív Brd. Blatná dostala jméno od blat, mezi nimiž byla založena. Souvislejší osídlení lze doložit archeologickými nálezy již v době laténské ve 4.stol. př.n.l. Slovanské osídlení datujeme do 8. a 9. stol.n.l. První písemná zpráva o Blatné je z r.1235 a lze předpokládat, že již dříve zde byla tvrz s osadou. K rozkvětu osady dochází za Bavorů ze Strakonic, majitelů Blatné ve 14. století. Význam Blatné se stupňuje zejména v 15.a na počátku 16. století, kdy se Blatná stává centrem dominia významného českého rodu pánů z Rožmitálu. Nejvýznamnějším členem rodu Rožmitálů je Jaroslav Lev, za kterým často přijíždí Jiří z Poděbrad – ten si po svém ovdovění odvádí z blatenského hradu za svoji druhou manželku sestru pana Jaroslava Johanku, která pak byla korunována na českou královnu. Jaroslav Lev byl postaven do čela reprezentativního českého poselstva, jež mělo na evropských panovnických dvorech získávat sympatie pro politiku krále Jiřího z Poděbrad, jejímž cílem byla všeobecná mírová unie. Toto poselstvo vyjelo 25. 11. 1465 z nádvoří blatenského hradu, který Jaroslav Lev začal velkoryse přestavovat. Privilegia, která získali blatenští měšťané v 15. a 16. století umožnila rozvoj řemeslné výroby a růst městského podnikání – trhy a právo vařit pivo. Důsledkem hospodářské prosperity Blatné bylo povýšení na město v roce 1601 císařem Rudolfem II.
Třicetiletá válka přinesla městu řadu pohrom. Blatná, položená na důležité komunikaci z jižních do západních Čech, byla často navštěvována vojenskými oddíly válčících stran. To bylo vždy spojeno s drancováním, kontribucemi a požáry města. Po skončení války zde zůstalo pouze 60 obydlených domů.
Rozkvět města i řemesel začíná až v 18. stol., kdy majitelé panství hrabata Serenyiové staví při kostele věž, špitál, školu a zdobí město i okolí četnými barokními plastikami. Z té doby je i významný kostel sv.Jana Křtitele v nedalekých Paštikách, postavený podle plánů K.I. Dientzenhofera. Velký požár města v r. 1834 zničil v Blatné 118 domů a Blatná klesla na jedno z nejchudších měst. Teprve v druhé polovině 19. stol. se Blatná začíná z této rány vzpamatovávat, v r. 1858 se stává sídlem okresu i městem známým zejména svými ševci a zahradníky. Na oživení řemeslného podnikání působila příznivě výstavba železnice Strakonice – Blatná – Březnice na konci 19.století. V letech mezi světovými válkami voní Blatná růžemi, které zde na desítkách hektarů polí pěstuje vynikající odborník Jan Böhm – za své růže získává na soutěžích ta nejvyšší ocenění.
V druhé polovině 20. stol. se Blatná postupně ze zemědělského města přeměňuje na průmyslové centrum zdejšího kraje. Jsou zde zakládány četné průmyslové podniky. Blatná se rozrůstá o další domy, nová sídliště. Z dřívějších dob pokračuje tradiční chov ryb a těžba kamene – blatenské žuly.
Demografické údaje
MĚSTO Blatná
tř. T. G. Masaryka 322, Blatná, 38801, Blatná
Osoby
- Ing. Flandera Robert, starosta
Kontakty
- 383 416 111
- mesto@mesto-blatna.cz
- www.mesto-blatna.cz
Vlajka
9 částí obce:
94 ulic:
Jana Wericha 576, BlatnáZavřenotř. J. P. Koubka 4, BlatnáZavřenonáměstí J. A. Komenského 1076, BlatnáZavřenoNerudova 821, BlatnáZavřenoBlatná č. 1522Zavřenotř. J. P. Koubka 110, BlatnáZavřenoFügnerova 64, BlatnáZavřenoVrchlického 726, BlatnázavřenoJiráskova 1438, BlatnázavřenoŠilhova 822, BlatnázavřenoSpálená 727, BlatnázavřenoPalackého 652, BlatnázavřenoRiegrova 512, Blatnázavřenotř. J. P. Koubka 81, Blatnázavřenotř. J. P. Koubka 43, BlatnáZavřenoNádražní 362, BlatnáZavřenoŽižkova 145, Blatnázavřeno
Historie obce Blatná celá historie
Město Blatná leží při řece Lomnici obklopené mírnými pahorky, které na severu přecházejí v lesní masív Brd. Blatná dostala jméno od blat, mezi nimiž byla založena. Souvislejší osídlení lze doložit archeologickými nálezy již v době laténské ve 4.stol. př.n.l. Slovanské osídlení datujeme do 8. a 9. stol.n.l. První písemná zpráva o Blatné je z r.1235 a lze předpokládat, že již dříve zde byla tvrz s osadou. K rozkvětu osady dochází za Bavorů ze Strakonic, majitelů Blatné ve 14. století. Význam Blatné se stupňuje zejména v 15.a na počátku 16. století, kdy se Blatná stává centrem dominia významného českého rodu pánů z Rožmitálu. Nejvýznamnějším členem rodu Rožmitálů je Jaroslav Lev, za kterým často přijíždí Jiří z Poděbrad – ten si po svém ovdovění odvádí z blatenského hradu za svoji druhou manželku sestru pana Jaroslava Johanku, která pak byla korunována na českou královnu. Jaroslav Lev byl postaven do čela reprezentativního českého poselstva, jež mělo na evropských panovnických dvorech získávat sympatie pro politiku krále Jiřího z Poděbrad, jejímž cílem byla všeobecná mírová unie. Toto poselstvo vyjelo 25. 11. 1465 z nádvoří blatenského hradu, který Jaroslav Lev začal velkoryse přestavovat. Privilegia, která získali blatenští měšťané v 15. a 16. století umožnila rozvoj řemeslné výroby a růst městského podnikání – trhy a právo vařit pivo. Důsledkem hospodářské prosperity Blatné bylo povýšení na město v roce 1601 císařem Rudolfem II.
Třicetiletá válka přinesla městu řadu pohrom. Blatná, položená na důležité komunikaci z jižních do západních Čech, byla často navštěvována vojenskými oddíly válčících stran. To bylo vždy spojeno s drancováním, kontribucemi a požáry města. Po skončení války zde zůstalo pouze 60 obydlených domů.
Rozkvět města i řemesel začíná až v 18. stol., kdy majitelé panství hrabata Serenyiové staví při kostele věž, špitál, školu a zdobí město i okolí četnými barokními plastikami. Z té doby je i významný kostel sv.Jana Křtitele v nedalekých Paštikách, postavený podle plánů K.I. Dientzenhofera. Velký požár města v r. 1834 zničil v Blatné 118 domů a Blatná klesla na jedno z nejchudších měst. Teprve v druhé polovině 19. stol. se Blatná začíná z této rány vzpamatovávat, v r. 1858 se stává sídlem okresu i městem známým zejména svými ševci a zahradníky. Na oživení řemeslného podnikání působila příznivě výstavba železnice Strakonice – Blatná – Březnice na konci 19.století. V letech mezi světovými válkami voní Blatná růžemi, které zde na desítkách hektarů polí pěstuje vynikající odborník Jan Böhm – za své růže získává na soutěžích ta nejvyšší ocenění.
V druhé polovině 20. stol. se Blatná postupně ze zemědělského města přeměňuje na průmyslové centrum zdejšího kraje. Jsou zde zakládány četné průmyslové podniky. Blatná se rozrůstá o další domy, nová sídliště. Z dřívějších dob pokračuje tradiční chov ryb a těžba kamene – blatenské žuly.
Demografické údaje
MĚSTO Blatná
tř. T. G. Masaryka 322, Blatná, 38801, Blatná
Osoby
- Ing. Flandera Robert, starosta
Kontakty
- 383 416 111
- mesto@mesto-blatna.cz
- www.mesto-blatna.cz
Vlajka
9 částí obce:
94 ulic:
tř. J. P. Koubka 4, BlatnáZavřenonáměstí J. A. Komenského 1076, BlatnáZavřenoNerudova 821, BlatnáZavřenoBlatná č. 1522Zavřenotř. J. P. Koubka 110, BlatnáZavřenoFügnerova 64, BlatnáZavřenoVrchlického 726, BlatnázavřenoJiráskova 1438, BlatnázavřenoŠilhova 822, BlatnázavřenoSpálená 727, BlatnázavřenoPalackého 652, BlatnázavřenoRiegrova 512, Blatnázavřenotř. J. P. Koubka 81, Blatnázavřenotř. J. P. Koubka 43, BlatnáZavřenoNádražní 362, BlatnáZavřenoŽižkova 145, Blatnázavřeno
Historie obce Blatná celá historie
Město Blatná leží při řece Lomnici obklopené mírnými pahorky, které na severu přecházejí v lesní masív Brd. Blatná dostala jméno od blat, mezi nimiž byla založena. Souvislejší osídlení lze doložit archeologickými nálezy již v době laténské ve 4.stol. př.n.l. Slovanské osídlení datujeme do 8. a 9. stol.n.l. První písemná zpráva o Blatné je z r.1235 a lze předpokládat, že již dříve zde byla tvrz s osadou. K rozkvětu osady dochází za Bavorů ze Strakonic, majitelů Blatné ve 14. století. Význam Blatné se stupňuje zejména v 15.a na počátku 16. století, kdy se Blatná stává centrem dominia významného českého rodu pánů z Rožmitálu. Nejvýznamnějším členem rodu Rožmitálů je Jaroslav Lev, za kterým často přijíždí Jiří z Poděbrad – ten si po svém ovdovění odvádí z blatenského hradu za svoji druhou manželku sestru pana Jaroslava Johanku, která pak byla korunována na českou královnu. Jaroslav Lev byl postaven do čela reprezentativního českého poselstva, jež mělo na evropských panovnických dvorech získávat sympatie pro politiku krále Jiřího z Poděbrad, jejímž cílem byla všeobecná mírová unie. Toto poselstvo vyjelo 25. 11. 1465 z nádvoří blatenského hradu, který Jaroslav Lev začal velkoryse přestavovat. Privilegia, která získali blatenští měšťané v 15. a 16. století umožnila rozvoj řemeslné výroby a růst městského podnikání – trhy a právo vařit pivo. Důsledkem hospodářské prosperity Blatné bylo povýšení na město v roce 1601 císařem Rudolfem II.
Třicetiletá válka přinesla městu řadu pohrom. Blatná, položená na důležité komunikaci z jižních do západních Čech, byla často navštěvována vojenskými oddíly válčících stran. To bylo vždy spojeno s drancováním, kontribucemi a požáry města. Po skončení války zde zůstalo pouze 60 obydlených domů.
Rozkvět města i řemesel začíná až v 18. stol., kdy majitelé panství hrabata Serenyiové staví při kostele věž, špitál, školu a zdobí město i okolí četnými barokními plastikami. Z té doby je i významný kostel sv.Jana Křtitele v nedalekých Paštikách, postavený podle plánů K.I. Dientzenhofera. Velký požár města v r. 1834 zničil v Blatné 118 domů a Blatná klesla na jedno z nejchudších měst. Teprve v druhé polovině 19. stol. se Blatná začíná z této rány vzpamatovávat, v r. 1858 se stává sídlem okresu i městem známým zejména svými ševci a zahradníky. Na oživení řemeslného podnikání působila příznivě výstavba železnice Strakonice – Blatná – Březnice na konci 19.století. V letech mezi světovými válkami voní Blatná růžemi, které zde na desítkách hektarů polí pěstuje vynikající odborník Jan Böhm – za své růže získává na soutěžích ta nejvyšší ocenění.
V druhé polovině 20. stol. se Blatná postupně ze zemědělského města přeměňuje na průmyslové centrum zdejšího kraje. Jsou zde zakládány četné průmyslové podniky. Blatná se rozrůstá o další domy, nová sídliště. Z dřívějších dob pokračuje tradiční chov ryb a těžba kamene – blatenské žuly.
Demografické údaje
MĚSTO Blatná
tř. T. G. Masaryka 322, Blatná, 38801, Blatná
Osoby
- Ing. Flandera Robert, starosta
Kontakty
- 383 416 111
- mesto@mesto-blatna.cz
- www.mesto-blatna.cz
Vlajka
9 částí obce:
94 ulic:
náměstí J. A. Komenského 1076, BlatnáZavřenoNerudova 821, BlatnáZavřenoBlatná č. 1522Zavřenotř. J. P. Koubka 110, BlatnáZavřenoFügnerova 64, BlatnáZavřenoVrchlického 726, BlatnázavřenoJiráskova 1438, BlatnázavřenoŠilhova 822, BlatnázavřenoSpálená 727, BlatnázavřenoPalackého 652, BlatnázavřenoRiegrova 512, Blatnázavřenotř. J. P. Koubka 81, Blatnázavřenotř. J. P. Koubka 43, BlatnáZavřenoNádražní 362, BlatnáZavřenoŽižkova 145, Blatnázavřeno
Historie obce Blatná celá historie
Město Blatná leží při řece Lomnici obklopené mírnými pahorky, které na severu přecházejí v lesní masív Brd. Blatná dostala jméno od blat, mezi nimiž byla založena. Souvislejší osídlení lze doložit archeologickými nálezy již v době laténské ve 4.stol. př.n.l. Slovanské osídlení datujeme do 8. a 9. stol.n.l. První písemná zpráva o Blatné je z r.1235 a lze předpokládat, že již dříve zde byla tvrz s osadou. K rozkvětu osady dochází za Bavorů ze Strakonic, majitelů Blatné ve 14. století. Význam Blatné se stupňuje zejména v 15.a na počátku 16. století, kdy se Blatná stává centrem dominia významného českého rodu pánů z Rožmitálu. Nejvýznamnějším členem rodu Rožmitálů je Jaroslav Lev, za kterým často přijíždí Jiří z Poděbrad – ten si po svém ovdovění odvádí z blatenského hradu za svoji druhou manželku sestru pana Jaroslava Johanku, která pak byla korunována na českou královnu. Jaroslav Lev byl postaven do čela reprezentativního českého poselstva, jež mělo na evropských panovnických dvorech získávat sympatie pro politiku krále Jiřího z Poděbrad, jejímž cílem byla všeobecná mírová unie. Toto poselstvo vyjelo 25. 11. 1465 z nádvoří blatenského hradu, který Jaroslav Lev začal velkoryse přestavovat. Privilegia, která získali blatenští měšťané v 15. a 16. století umožnila rozvoj řemeslné výroby a růst městského podnikání – trhy a právo vařit pivo. Důsledkem hospodářské prosperity Blatné bylo povýšení na město v roce 1601 císařem Rudolfem II.
Třicetiletá válka přinesla městu řadu pohrom. Blatná, položená na důležité komunikaci z jižních do západních Čech, byla často navštěvována vojenskými oddíly válčících stran. To bylo vždy spojeno s drancováním, kontribucemi a požáry města. Po skončení války zde zůstalo pouze 60 obydlených domů.
Rozkvět města i řemesel začíná až v 18. stol., kdy majitelé panství hrabata Serenyiové staví při kostele věž, špitál, školu a zdobí město i okolí četnými barokními plastikami. Z té doby je i významný kostel sv.Jana Křtitele v nedalekých Paštikách, postavený podle plánů K.I. Dientzenhofera. Velký požár města v r. 1834 zničil v Blatné 118 domů a Blatná klesla na jedno z nejchudších měst. Teprve v druhé polovině 19. stol. se Blatná začíná z této rány vzpamatovávat, v r. 1858 se stává sídlem okresu i městem známým zejména svými ševci a zahradníky. Na oživení řemeslného podnikání působila příznivě výstavba železnice Strakonice – Blatná – Březnice na konci 19.století. V letech mezi světovými válkami voní Blatná růžemi, které zde na desítkách hektarů polí pěstuje vynikající odborník Jan Böhm – za své růže získává na soutěžích ta nejvyšší ocenění.
V druhé polovině 20. stol. se Blatná postupně ze zemědělského města přeměňuje na průmyslové centrum zdejšího kraje. Jsou zde zakládány četné průmyslové podniky. Blatná se rozrůstá o další domy, nová sídliště. Z dřívějších dob pokračuje tradiční chov ryb a těžba kamene – blatenské žuly.
Demografické údaje
MĚSTO Blatná
tř. T. G. Masaryka 322, Blatná, 38801, Blatná
Osoby
- Ing. Flandera Robert, starosta
Kontakty
- 383 416 111
- mesto@mesto-blatna.cz
- www.mesto-blatna.cz
Vlajka
9 částí obce:
94 ulic:
Nerudova 821, BlatnáZavřenoBlatná č. 1522Zavřenotř. J. P. Koubka 110, BlatnáZavřenoFügnerova 64, BlatnáZavřenoVrchlického 726, BlatnázavřenoJiráskova 1438, BlatnázavřenoŠilhova 822, BlatnázavřenoSpálená 727, BlatnázavřenoPalackého 652, BlatnázavřenoRiegrova 512, Blatnázavřenotř. J. P. Koubka 81, Blatnázavřenotř. J. P. Koubka 43, BlatnáZavřenoNádražní 362, BlatnáZavřenoŽižkova 145, Blatnázavřeno
Historie obce Blatná celá historie
Město Blatná leží při řece Lomnici obklopené mírnými pahorky, které na severu přecházejí v lesní masív Brd. Blatná dostala jméno od blat, mezi nimiž byla založena. Souvislejší osídlení lze doložit archeologickými nálezy již v době laténské ve 4.stol. př.n.l. Slovanské osídlení datujeme do 8. a 9. stol.n.l. První písemná zpráva o Blatné je z r.1235 a lze předpokládat, že již dříve zde byla tvrz s osadou. K rozkvětu osady dochází za Bavorů ze Strakonic, majitelů Blatné ve 14. století. Význam Blatné se stupňuje zejména v 15.a na počátku 16. století, kdy se Blatná stává centrem dominia významného českého rodu pánů z Rožmitálu. Nejvýznamnějším členem rodu Rožmitálů je Jaroslav Lev, za kterým často přijíždí Jiří z Poděbrad – ten si po svém ovdovění odvádí z blatenského hradu za svoji druhou manželku sestru pana Jaroslava Johanku, která pak byla korunována na českou královnu. Jaroslav Lev byl postaven do čela reprezentativního českého poselstva, jež mělo na evropských panovnických dvorech získávat sympatie pro politiku krále Jiřího z Poděbrad, jejímž cílem byla všeobecná mírová unie. Toto poselstvo vyjelo 25. 11. 1465 z nádvoří blatenského hradu, který Jaroslav Lev začal velkoryse přestavovat. Privilegia, která získali blatenští měšťané v 15. a 16. století umožnila rozvoj řemeslné výroby a růst městského podnikání – trhy a právo vařit pivo. Důsledkem hospodářské prosperity Blatné bylo povýšení na město v roce 1601 císařem Rudolfem II.
Třicetiletá válka přinesla městu řadu pohrom. Blatná, položená na důležité komunikaci z jižních do západních Čech, byla často navštěvována vojenskými oddíly válčících stran. To bylo vždy spojeno s drancováním, kontribucemi a požáry města. Po skončení války zde zůstalo pouze 60 obydlených domů.
Rozkvět města i řemesel začíná až v 18. stol., kdy majitelé panství hrabata Serenyiové staví při kostele věž, špitál, školu a zdobí město i okolí četnými barokními plastikami. Z té doby je i významný kostel sv.Jana Křtitele v nedalekých Paštikách, postavený podle plánů K.I. Dientzenhofera. Velký požár města v r. 1834 zničil v Blatné 118 domů a Blatná klesla na jedno z nejchudších měst. Teprve v druhé polovině 19. stol. se Blatná začíná z této rány vzpamatovávat, v r. 1858 se stává sídlem okresu i městem známým zejména svými ševci a zahradníky. Na oživení řemeslného podnikání působila příznivě výstavba železnice Strakonice – Blatná – Březnice na konci 19.století. V letech mezi světovými válkami voní Blatná růžemi, které zde na desítkách hektarů polí pěstuje vynikající odborník Jan Böhm – za své růže získává na soutěžích ta nejvyšší ocenění.
V druhé polovině 20. stol. se Blatná postupně ze zemědělského města přeměňuje na průmyslové centrum zdejšího kraje. Jsou zde zakládány četné průmyslové podniky. Blatná se rozrůstá o další domy, nová sídliště. Z dřívějších dob pokračuje tradiční chov ryb a těžba kamene – blatenské žuly.
Demografické údaje
MĚSTO Blatná
tř. T. G. Masaryka 322, Blatná, 38801, Blatná
Osoby
- Ing. Flandera Robert, starosta
Kontakty
- 383 416 111
- mesto@mesto-blatna.cz
- www.mesto-blatna.cz
Vlajka
9 částí obce:
94 ulic:
Blatná č. 1522Zavřenotř. J. P. Koubka 110, BlatnáZavřenoFügnerova 64, BlatnáZavřenoVrchlického 726, BlatnázavřenoJiráskova 1438, BlatnázavřenoŠilhova 822, BlatnázavřenoSpálená 727, BlatnázavřenoPalackého 652, BlatnázavřenoRiegrova 512, Blatnázavřenotř. J. P. Koubka 81, Blatnázavřenotř. J. P. Koubka 43, BlatnáZavřenoNádražní 362, BlatnáZavřenoŽižkova 145, Blatnázavřeno
Historie obce Blatná celá historie
Město Blatná leží při řece Lomnici obklopené mírnými pahorky, které na severu přecházejí v lesní masív Brd. Blatná dostala jméno od blat, mezi nimiž byla založena. Souvislejší osídlení lze doložit archeologickými nálezy již v době laténské ve 4.stol. př.n.l. Slovanské osídlení datujeme do 8. a 9. stol.n.l. První písemná zpráva o Blatné je z r.1235 a lze předpokládat, že již dříve zde byla tvrz s osadou. K rozkvětu osady dochází za Bavorů ze Strakonic, majitelů Blatné ve 14. století. Význam Blatné se stupňuje zejména v 15.a na počátku 16. století, kdy se Blatná stává centrem dominia významného českého rodu pánů z Rožmitálu. Nejvýznamnějším členem rodu Rožmitálů je Jaroslav Lev, za kterým často přijíždí Jiří z Poděbrad – ten si po svém ovdovění odvádí z blatenského hradu za svoji druhou manželku sestru pana Jaroslava Johanku, která pak byla korunována na českou královnu. Jaroslav Lev byl postaven do čela reprezentativního českého poselstva, jež mělo na evropských panovnických dvorech získávat sympatie pro politiku krále Jiřího z Poděbrad, jejímž cílem byla všeobecná mírová unie. Toto poselstvo vyjelo 25. 11. 1465 z nádvoří blatenského hradu, který Jaroslav Lev začal velkoryse přestavovat. Privilegia, která získali blatenští měšťané v 15. a 16. století umožnila rozvoj řemeslné výroby a růst městského podnikání – trhy a právo vařit pivo. Důsledkem hospodářské prosperity Blatné bylo povýšení na město v roce 1601 císařem Rudolfem II.
Třicetiletá válka přinesla městu řadu pohrom. Blatná, položená na důležité komunikaci z jižních do západních Čech, byla často navštěvována vojenskými oddíly válčících stran. To bylo vždy spojeno s drancováním, kontribucemi a požáry města. Po skončení války zde zůstalo pouze 60 obydlených domů.
Rozkvět města i řemesel začíná až v 18. stol., kdy majitelé panství hrabata Serenyiové staví při kostele věž, špitál, školu a zdobí město i okolí četnými barokními plastikami. Z té doby je i významný kostel sv.Jana Křtitele v nedalekých Paštikách, postavený podle plánů K.I. Dientzenhofera. Velký požár města v r. 1834 zničil v Blatné 118 domů a Blatná klesla na jedno z nejchudších měst. Teprve v druhé polovině 19. stol. se Blatná začíná z této rány vzpamatovávat, v r. 1858 se stává sídlem okresu i městem známým zejména svými ševci a zahradníky. Na oživení řemeslného podnikání působila příznivě výstavba železnice Strakonice – Blatná – Březnice na konci 19.století. V letech mezi světovými válkami voní Blatná růžemi, které zde na desítkách hektarů polí pěstuje vynikající odborník Jan Böhm – za své růže získává na soutěžích ta nejvyšší ocenění.
V druhé polovině 20. stol. se Blatná postupně ze zemědělského města přeměňuje na průmyslové centrum zdejšího kraje. Jsou zde zakládány četné průmyslové podniky. Blatná se rozrůstá o další domy, nová sídliště. Z dřívějších dob pokračuje tradiční chov ryb a těžba kamene – blatenské žuly.
Demografické údaje
MĚSTO Blatná
tř. T. G. Masaryka 322, Blatná, 38801, Blatná
Osoby
- Ing. Flandera Robert, starosta
Kontakty
- 383 416 111
- mesto@mesto-blatna.cz
- www.mesto-blatna.cz
Vlajka
9 částí obce:
94 ulic:
tř. J. P. Koubka 110, BlatnáZavřenoFügnerova 64, BlatnáZavřenoVrchlického 726, BlatnázavřenoJiráskova 1438, BlatnázavřenoŠilhova 822, BlatnázavřenoSpálená 727, BlatnázavřenoPalackého 652, BlatnázavřenoRiegrova 512, Blatnázavřenotř. J. P. Koubka 81, Blatnázavřenotř. J. P. Koubka 43, BlatnáZavřenoNádražní 362, BlatnáZavřenoŽižkova 145, Blatnázavřeno
Historie obce Blatná celá historie
Město Blatná leží při řece Lomnici obklopené mírnými pahorky, které na severu přecházejí v lesní masív Brd. Blatná dostala jméno od blat, mezi nimiž byla založena. Souvislejší osídlení lze doložit archeologickými nálezy již v době laténské ve 4.stol. př.n.l. Slovanské osídlení datujeme do 8. a 9. stol.n.l. První písemná zpráva o Blatné je z r.1235 a lze předpokládat, že již dříve zde byla tvrz s osadou. K rozkvětu osady dochází za Bavorů ze Strakonic, majitelů Blatné ve 14. století. Význam Blatné se stupňuje zejména v 15.a na počátku 16. století, kdy se Blatná stává centrem dominia významného českého rodu pánů z Rožmitálu. Nejvýznamnějším členem rodu Rožmitálů je Jaroslav Lev, za kterým často přijíždí Jiří z Poděbrad – ten si po svém ovdovění odvádí z blatenského hradu za svoji druhou manželku sestru pana Jaroslava Johanku, která pak byla korunována na českou královnu. Jaroslav Lev byl postaven do čela reprezentativního českého poselstva, jež mělo na evropských panovnických dvorech získávat sympatie pro politiku krále Jiřího z Poděbrad, jejímž cílem byla všeobecná mírová unie. Toto poselstvo vyjelo 25. 11. 1465 z nádvoří blatenského hradu, který Jaroslav Lev začal velkoryse přestavovat. Privilegia, která získali blatenští měšťané v 15. a 16. století umožnila rozvoj řemeslné výroby a růst městského podnikání – trhy a právo vařit pivo. Důsledkem hospodářské prosperity Blatné bylo povýšení na město v roce 1601 císařem Rudolfem II.
Třicetiletá válka přinesla městu řadu pohrom. Blatná, položená na důležité komunikaci z jižních do západních Čech, byla často navštěvována vojenskými oddíly válčících stran. To bylo vždy spojeno s drancováním, kontribucemi a požáry města. Po skončení války zde zůstalo pouze 60 obydlených domů.
Rozkvět města i řemesel začíná až v 18. stol., kdy majitelé panství hrabata Serenyiové staví při kostele věž, špitál, školu a zdobí město i okolí četnými barokními plastikami. Z té doby je i významný kostel sv.Jana Křtitele v nedalekých Paštikách, postavený podle plánů K.I. Dientzenhofera. Velký požár města v r. 1834 zničil v Blatné 118 domů a Blatná klesla na jedno z nejchudších měst. Teprve v druhé polovině 19. stol. se Blatná začíná z této rány vzpamatovávat, v r. 1858 se stává sídlem okresu i městem známým zejména svými ševci a zahradníky. Na oživení řemeslného podnikání působila příznivě výstavba železnice Strakonice – Blatná – Březnice na konci 19.století. V letech mezi světovými válkami voní Blatná růžemi, které zde na desítkách hektarů polí pěstuje vynikající odborník Jan Böhm – za své růže získává na soutěžích ta nejvyšší ocenění.
V druhé polovině 20. stol. se Blatná postupně ze zemědělského města přeměňuje na průmyslové centrum zdejšího kraje. Jsou zde zakládány četné průmyslové podniky. Blatná se rozrůstá o další domy, nová sídliště. Z dřívějších dob pokračuje tradiční chov ryb a těžba kamene – blatenské žuly.
Demografické údaje
MĚSTO Blatná
tř. T. G. Masaryka 322, Blatná, 38801, Blatná
Osoby
- Ing. Flandera Robert, starosta
Kontakty
- 383 416 111
- mesto@mesto-blatna.cz
- www.mesto-blatna.cz
Vlajka
9 částí obce:
94 ulic:
Fügnerova 64, BlatnáZavřenoVrchlického 726, BlatnázavřenoJiráskova 1438, BlatnázavřenoŠilhova 822, BlatnázavřenoSpálená 727, BlatnázavřenoPalackého 652, BlatnázavřenoRiegrova 512, Blatnázavřenotř. J. P. Koubka 81, Blatnázavřenotř. J. P. Koubka 43, BlatnáZavřenoNádražní 362, BlatnáZavřenoŽižkova 145, Blatnázavřeno
Historie obce Blatná celá historie
Město Blatná leží při řece Lomnici obklopené mírnými pahorky, které na severu přecházejí v lesní masív Brd. Blatná dostala jméno od blat, mezi nimiž byla založena. Souvislejší osídlení lze doložit archeologickými nálezy již v době laténské ve 4.stol. př.n.l. Slovanské osídlení datujeme do 8. a 9. stol.n.l. První písemná zpráva o Blatné je z r.1235 a lze předpokládat, že již dříve zde byla tvrz s osadou. K rozkvětu osady dochází za Bavorů ze Strakonic, majitelů Blatné ve 14. století. Význam Blatné se stupňuje zejména v 15.a na počátku 16. století, kdy se Blatná stává centrem dominia významného českého rodu pánů z Rožmitálu. Nejvýznamnějším členem rodu Rožmitálů je Jaroslav Lev, za kterým často přijíždí Jiří z Poděbrad – ten si po svém ovdovění odvádí z blatenského hradu za svoji druhou manželku sestru pana Jaroslava Johanku, která pak byla korunována na českou královnu. Jaroslav Lev byl postaven do čela reprezentativního českého poselstva, jež mělo na evropských panovnických dvorech získávat sympatie pro politiku krále Jiřího z Poděbrad, jejímž cílem byla všeobecná mírová unie. Toto poselstvo vyjelo 25. 11. 1465 z nádvoří blatenského hradu, který Jaroslav Lev začal velkoryse přestavovat. Privilegia, která získali blatenští měšťané v 15. a 16. století umožnila rozvoj řemeslné výroby a růst městského podnikání – trhy a právo vařit pivo. Důsledkem hospodářské prosperity Blatné bylo povýšení na město v roce 1601 císařem Rudolfem II.
Třicetiletá válka přinesla městu řadu pohrom. Blatná, položená na důležité komunikaci z jižních do západních Čech, byla často navštěvována vojenskými oddíly válčících stran. To bylo vždy spojeno s drancováním, kontribucemi a požáry města. Po skončení války zde zůstalo pouze 60 obydlených domů.
Rozkvět města i řemesel začíná až v 18. stol., kdy majitelé panství hrabata Serenyiové staví při kostele věž, špitál, školu a zdobí město i okolí četnými barokními plastikami. Z té doby je i významný kostel sv.Jana Křtitele v nedalekých Paštikách, postavený podle plánů K.I. Dientzenhofera. Velký požár města v r. 1834 zničil v Blatné 118 domů a Blatná klesla na jedno z nejchudších měst. Teprve v druhé polovině 19. stol. se Blatná začíná z této rány vzpamatovávat, v r. 1858 se stává sídlem okresu i městem známým zejména svými ševci a zahradníky. Na oživení řemeslného podnikání působila příznivě výstavba železnice Strakonice – Blatná – Březnice na konci 19.století. V letech mezi světovými válkami voní Blatná růžemi, které zde na desítkách hektarů polí pěstuje vynikající odborník Jan Böhm – za své růže získává na soutěžích ta nejvyšší ocenění.
V druhé polovině 20. stol. se Blatná postupně ze zemědělského města přeměňuje na průmyslové centrum zdejšího kraje. Jsou zde zakládány četné průmyslové podniky. Blatná se rozrůstá o další domy, nová sídliště. Z dřívějších dob pokračuje tradiční chov ryb a těžba kamene – blatenské žuly.
Demografické údaje
MĚSTO Blatná
tř. T. G. Masaryka 322, Blatná, 38801, Blatná
Osoby
- Ing. Flandera Robert, starosta
Kontakty
- 383 416 111
- mesto@mesto-blatna.cz
- www.mesto-blatna.cz
Vlajka
9 částí obce:
94 ulic:
Vrchlického 726, BlatnázavřenoJiráskova 1438, BlatnázavřenoŠilhova 822, BlatnázavřenoSpálená 727, BlatnázavřenoPalackého 652, BlatnázavřenoRiegrova 512, Blatnázavřenotř. J. P. Koubka 81, Blatnázavřenotř. J. P. Koubka 43, BlatnáZavřenoNádražní 362, BlatnáZavřenoŽižkova 145, Blatnázavřeno
Historie obce Blatná celá historie
Město Blatná leží při řece Lomnici obklopené mírnými pahorky, které na severu přecházejí v lesní masív Brd. Blatná dostala jméno od blat, mezi nimiž byla založena. Souvislejší osídlení lze doložit archeologickými nálezy již v době laténské ve 4.stol. př.n.l. Slovanské osídlení datujeme do 8. a 9. stol.n.l. První písemná zpráva o Blatné je z r.1235 a lze předpokládat, že již dříve zde byla tvrz s osadou. K rozkvětu osady dochází za Bavorů ze Strakonic, majitelů Blatné ve 14. století. Význam Blatné se stupňuje zejména v 15.a na počátku 16. století, kdy se Blatná stává centrem dominia významného českého rodu pánů z Rožmitálu. Nejvýznamnějším členem rodu Rožmitálů je Jaroslav Lev, za kterým často přijíždí Jiří z Poděbrad – ten si po svém ovdovění odvádí z blatenského hradu za svoji druhou manželku sestru pana Jaroslava Johanku, která pak byla korunována na českou královnu. Jaroslav Lev byl postaven do čela reprezentativního českého poselstva, jež mělo na evropských panovnických dvorech získávat sympatie pro politiku krále Jiřího z Poděbrad, jejímž cílem byla všeobecná mírová unie. Toto poselstvo vyjelo 25. 11. 1465 z nádvoří blatenského hradu, který Jaroslav Lev začal velkoryse přestavovat. Privilegia, která získali blatenští měšťané v 15. a 16. století umožnila rozvoj řemeslné výroby a růst městského podnikání – trhy a právo vařit pivo. Důsledkem hospodářské prosperity Blatné bylo povýšení na město v roce 1601 císařem Rudolfem II.
Třicetiletá válka přinesla městu řadu pohrom. Blatná, položená na důležité komunikaci z jižních do západních Čech, byla často navštěvována vojenskými oddíly válčících stran. To bylo vždy spojeno s drancováním, kontribucemi a požáry města. Po skončení války zde zůstalo pouze 60 obydlených domů.
Rozkvět města i řemesel začíná až v 18. stol., kdy majitelé panství hrabata Serenyiové staví při kostele věž, špitál, školu a zdobí město i okolí četnými barokními plastikami. Z té doby je i významný kostel sv.Jana Křtitele v nedalekých Paštikách, postavený podle plánů K.I. Dientzenhofera. Velký požár města v r. 1834 zničil v Blatné 118 domů a Blatná klesla na jedno z nejchudších měst. Teprve v druhé polovině 19. stol. se Blatná začíná z této rány vzpamatovávat, v r. 1858 se stává sídlem okresu i městem známým zejména svými ševci a zahradníky. Na oživení řemeslného podnikání působila příznivě výstavba železnice Strakonice – Blatná – Březnice na konci 19.století. V letech mezi světovými válkami voní Blatná růžemi, které zde na desítkách hektarů polí pěstuje vynikající odborník Jan Böhm – za své růže získává na soutěžích ta nejvyšší ocenění.
V druhé polovině 20. stol. se Blatná postupně ze zemědělského města přeměňuje na průmyslové centrum zdejšího kraje. Jsou zde zakládány četné průmyslové podniky. Blatná se rozrůstá o další domy, nová sídliště. Z dřívějších dob pokračuje tradiční chov ryb a těžba kamene – blatenské žuly.
Demografické údaje
MĚSTO Blatná
tř. T. G. Masaryka 322, Blatná, 38801, Blatná
Osoby
- Ing. Flandera Robert, starosta
Kontakty
- 383 416 111
- mesto@mesto-blatna.cz
- www.mesto-blatna.cz
Vlajka
9 částí obce:
94 ulic:
Jiráskova 1438, BlatnázavřenoŠilhova 822, BlatnázavřenoSpálená 727, BlatnázavřenoPalackého 652, BlatnázavřenoRiegrova 512, Blatnázavřenotř. J. P. Koubka 81, Blatnázavřenotř. J. P. Koubka 43, BlatnáZavřenoNádražní 362, BlatnáZavřenoŽižkova 145, Blatnázavřeno
Historie obce Blatná celá historie
Město Blatná leží při řece Lomnici obklopené mírnými pahorky, které na severu přecházejí v lesní masív Brd. Blatná dostala jméno od blat, mezi nimiž byla založena. Souvislejší osídlení lze doložit archeologickými nálezy již v době laténské ve 4.stol. př.n.l. Slovanské osídlení datujeme do 8. a 9. stol.n.l. První písemná zpráva o Blatné je z r.1235 a lze předpokládat, že již dříve zde byla tvrz s osadou. K rozkvětu osady dochází za Bavorů ze Strakonic, majitelů Blatné ve 14. století. Význam Blatné se stupňuje zejména v 15.a na počátku 16. století, kdy se Blatná stává centrem dominia významného českého rodu pánů z Rožmitálu. Nejvýznamnějším členem rodu Rožmitálů je Jaroslav Lev, za kterým často přijíždí Jiří z Poděbrad – ten si po svém ovdovění odvádí z blatenského hradu za svoji druhou manželku sestru pana Jaroslava Johanku, která pak byla korunována na českou královnu. Jaroslav Lev byl postaven do čela reprezentativního českého poselstva, jež mělo na evropských panovnických dvorech získávat sympatie pro politiku krále Jiřího z Poděbrad, jejímž cílem byla všeobecná mírová unie. Toto poselstvo vyjelo 25. 11. 1465 z nádvoří blatenského hradu, který Jaroslav Lev začal velkoryse přestavovat. Privilegia, která získali blatenští měšťané v 15. a 16. století umožnila rozvoj řemeslné výroby a růst městského podnikání – trhy a právo vařit pivo. Důsledkem hospodářské prosperity Blatné bylo povýšení na město v roce 1601 císařem Rudolfem II.
Třicetiletá válka přinesla městu řadu pohrom. Blatná, položená na důležité komunikaci z jižních do západních Čech, byla často navštěvována vojenskými oddíly válčících stran. To bylo vždy spojeno s drancováním, kontribucemi a požáry města. Po skončení války zde zůstalo pouze 60 obydlených domů.
Rozkvět města i řemesel začíná až v 18. stol., kdy majitelé panství hrabata Serenyiové staví při kostele věž, špitál, školu a zdobí město i okolí četnými barokními plastikami. Z té doby je i významný kostel sv.Jana Křtitele v nedalekých Paštikách, postavený podle plánů K.I. Dientzenhofera. Velký požár města v r. 1834 zničil v Blatné 118 domů a Blatná klesla na jedno z nejchudších měst. Teprve v druhé polovině 19. stol. se Blatná začíná z této rány vzpamatovávat, v r. 1858 se stává sídlem okresu i městem známým zejména svými ševci a zahradníky. Na oživení řemeslného podnikání působila příznivě výstavba železnice Strakonice – Blatná – Březnice na konci 19.století. V letech mezi světovými válkami voní Blatná růžemi, které zde na desítkách hektarů polí pěstuje vynikající odborník Jan Böhm – za své růže získává na soutěžích ta nejvyšší ocenění.
V druhé polovině 20. stol. se Blatná postupně ze zemědělského města přeměňuje na průmyslové centrum zdejšího kraje. Jsou zde zakládány četné průmyslové podniky. Blatná se rozrůstá o další domy, nová sídliště. Z dřívějších dob pokračuje tradiční chov ryb a těžba kamene – blatenské žuly.
Demografické údaje
MĚSTO Blatná
tř. T. G. Masaryka 322, Blatná, 38801, Blatná
Osoby
- Ing. Flandera Robert, starosta
Kontakty
- 383 416 111
- mesto@mesto-blatna.cz
- www.mesto-blatna.cz
Vlajka
9 částí obce:
94 ulic:
Šilhova 822, BlatnázavřenoSpálená 727, BlatnázavřenoPalackého 652, BlatnázavřenoRiegrova 512, Blatnázavřenotř. J. P. Koubka 81, Blatnázavřenotř. J. P. Koubka 43, BlatnáZavřenoNádražní 362, BlatnáZavřenoŽižkova 145, Blatnázavřeno
Historie obce Blatná celá historie
Město Blatná leží při řece Lomnici obklopené mírnými pahorky, které na severu přecházejí v lesní masív Brd. Blatná dostala jméno od blat, mezi nimiž byla založena. Souvislejší osídlení lze doložit archeologickými nálezy již v době laténské ve 4.stol. př.n.l. Slovanské osídlení datujeme do 8. a 9. stol.n.l. První písemná zpráva o Blatné je z r.1235 a lze předpokládat, že již dříve zde byla tvrz s osadou. K rozkvětu osady dochází za Bavorů ze Strakonic, majitelů Blatné ve 14. století. Význam Blatné se stupňuje zejména v 15.a na počátku 16. století, kdy se Blatná stává centrem dominia významného českého rodu pánů z Rožmitálu. Nejvýznamnějším členem rodu Rožmitálů je Jaroslav Lev, za kterým často přijíždí Jiří z Poděbrad – ten si po svém ovdovění odvádí z blatenského hradu za svoji druhou manželku sestru pana Jaroslava Johanku, která pak byla korunována na českou královnu. Jaroslav Lev byl postaven do čela reprezentativního českého poselstva, jež mělo na evropských panovnických dvorech získávat sympatie pro politiku krále Jiřího z Poděbrad, jejímž cílem byla všeobecná mírová unie. Toto poselstvo vyjelo 25. 11. 1465 z nádvoří blatenského hradu, který Jaroslav Lev začal velkoryse přestavovat. Privilegia, která získali blatenští měšťané v 15. a 16. století umožnila rozvoj řemeslné výroby a růst městského podnikání – trhy a právo vařit pivo. Důsledkem hospodářské prosperity Blatné bylo povýšení na město v roce 1601 císařem Rudolfem II.
Třicetiletá válka přinesla městu řadu pohrom. Blatná, položená na důležité komunikaci z jižních do západních Čech, byla často navštěvována vojenskými oddíly válčících stran. To bylo vždy spojeno s drancováním, kontribucemi a požáry města. Po skončení války zde zůstalo pouze 60 obydlených domů.
Rozkvět města i řemesel začíná až v 18. stol., kdy majitelé panství hrabata Serenyiové staví při kostele věž, špitál, školu a zdobí město i okolí četnými barokními plastikami. Z té doby je i významný kostel sv.Jana Křtitele v nedalekých Paštikách, postavený podle plánů K.I. Dientzenhofera. Velký požár města v r. 1834 zničil v Blatné 118 domů a Blatná klesla na jedno z nejchudších měst. Teprve v druhé polovině 19. stol. se Blatná začíná z této rány vzpamatovávat, v r. 1858 se stává sídlem okresu i městem známým zejména svými ševci a zahradníky. Na oživení řemeslného podnikání působila příznivě výstavba železnice Strakonice – Blatná – Březnice na konci 19.století. V letech mezi světovými válkami voní Blatná růžemi, které zde na desítkách hektarů polí pěstuje vynikající odborník Jan Böhm – za své růže získává na soutěžích ta nejvyšší ocenění.
V druhé polovině 20. stol. se Blatná postupně ze zemědělského města přeměňuje na průmyslové centrum zdejšího kraje. Jsou zde zakládány četné průmyslové podniky. Blatná se rozrůstá o další domy, nová sídliště. Z dřívějších dob pokračuje tradiční chov ryb a těžba kamene – blatenské žuly.
Demografické údaje
MĚSTO Blatná
tř. T. G. Masaryka 322, Blatná, 38801, Blatná
Osoby
- Ing. Flandera Robert, starosta
Kontakty
- 383 416 111
- mesto@mesto-blatna.cz
- www.mesto-blatna.cz
Vlajka
9 částí obce:
94 ulic:
Spálená 727, BlatnázavřenoPalackého 652, BlatnázavřenoRiegrova 512, Blatnázavřenotř. J. P. Koubka 81, Blatnázavřenotř. J. P. Koubka 43, BlatnáZavřenoNádražní 362, BlatnáZavřenoŽižkova 145, Blatnázavřeno
Historie obce Blatná celá historie
Město Blatná leží při řece Lomnici obklopené mírnými pahorky, které na severu přecházejí v lesní masív Brd. Blatná dostala jméno od blat, mezi nimiž byla založena. Souvislejší osídlení lze doložit archeologickými nálezy již v době laténské ve 4.stol. př.n.l. Slovanské osídlení datujeme do 8. a 9. stol.n.l. První písemná zpráva o Blatné je z r.1235 a lze předpokládat, že již dříve zde byla tvrz s osadou. K rozkvětu osady dochází za Bavorů ze Strakonic, majitelů Blatné ve 14. století. Význam Blatné se stupňuje zejména v 15.a na počátku 16. století, kdy se Blatná stává centrem dominia významného českého rodu pánů z Rožmitálu. Nejvýznamnějším členem rodu Rožmitálů je Jaroslav Lev, za kterým často přijíždí Jiří z Poděbrad – ten si po svém ovdovění odvádí z blatenského hradu za svoji druhou manželku sestru pana Jaroslava Johanku, která pak byla korunována na českou královnu. Jaroslav Lev byl postaven do čela reprezentativního českého poselstva, jež mělo na evropských panovnických dvorech získávat sympatie pro politiku krále Jiřího z Poděbrad, jejímž cílem byla všeobecná mírová unie. Toto poselstvo vyjelo 25. 11. 1465 z nádvoří blatenského hradu, který Jaroslav Lev začal velkoryse přestavovat. Privilegia, která získali blatenští měšťané v 15. a 16. století umožnila rozvoj řemeslné výroby a růst městského podnikání – trhy a právo vařit pivo. Důsledkem hospodářské prosperity Blatné bylo povýšení na město v roce 1601 císařem Rudolfem II.
Třicetiletá válka přinesla městu řadu pohrom. Blatná, položená na důležité komunikaci z jižních do západních Čech, byla často navštěvována vojenskými oddíly válčících stran. To bylo vždy spojeno s drancováním, kontribucemi a požáry města. Po skončení války zde zůstalo pouze 60 obydlených domů.
Rozkvět města i řemesel začíná až v 18. stol., kdy majitelé panství hrabata Serenyiové staví při kostele věž, špitál, školu a zdobí město i okolí četnými barokními plastikami. Z té doby je i významný kostel sv.Jana Křtitele v nedalekých Paštikách, postavený podle plánů K.I. Dientzenhofera. Velký požár města v r. 1834 zničil v Blatné 118 domů a Blatná klesla na jedno z nejchudších měst. Teprve v druhé polovině 19. stol. se Blatná začíná z této rány vzpamatovávat, v r. 1858 se stává sídlem okresu i městem známým zejména svými ševci a zahradníky. Na oživení řemeslného podnikání působila příznivě výstavba železnice Strakonice – Blatná – Březnice na konci 19.století. V letech mezi světovými válkami voní Blatná růžemi, které zde na desítkách hektarů polí pěstuje vynikající odborník Jan Böhm – za své růže získává na soutěžích ta nejvyšší ocenění.
V druhé polovině 20. stol. se Blatná postupně ze zemědělského města přeměňuje na průmyslové centrum zdejšího kraje. Jsou zde zakládány četné průmyslové podniky. Blatná se rozrůstá o další domy, nová sídliště. Z dřívějších dob pokračuje tradiční chov ryb a těžba kamene – blatenské žuly.
Demografické údaje
MĚSTO Blatná
tř. T. G. Masaryka 322, Blatná, 38801, Blatná
Osoby
- Ing. Flandera Robert, starosta
Kontakty
- 383 416 111
- mesto@mesto-blatna.cz
- www.mesto-blatna.cz
Vlajka
9 částí obce:
94 ulic:
Palackého 652, BlatnázavřenoRiegrova 512, Blatnázavřenotř. J. P. Koubka 81, Blatnázavřenotř. J. P. Koubka 43, BlatnáZavřenoNádražní 362, BlatnáZavřenoŽižkova 145, Blatnázavřeno
Historie obce Blatná celá historie
Město Blatná leží při řece Lomnici obklopené mírnými pahorky, které na severu přecházejí v lesní masív Brd. Blatná dostala jméno od blat, mezi nimiž byla založena. Souvislejší osídlení lze doložit archeologickými nálezy již v době laténské ve 4.stol. př.n.l. Slovanské osídlení datujeme do 8. a 9. stol.n.l. První písemná zpráva o Blatné je z r.1235 a lze předpokládat, že již dříve zde byla tvrz s osadou. K rozkvětu osady dochází za Bavorů ze Strakonic, majitelů Blatné ve 14. století. Význam Blatné se stupňuje zejména v 15.a na počátku 16. století, kdy se Blatná stává centrem dominia významného českého rodu pánů z Rožmitálu. Nejvýznamnějším členem rodu Rožmitálů je Jaroslav Lev, za kterým často přijíždí Jiří z Poděbrad – ten si po svém ovdovění odvádí z blatenského hradu za svoji druhou manželku sestru pana Jaroslava Johanku, která pak byla korunována na českou královnu. Jaroslav Lev byl postaven do čela reprezentativního českého poselstva, jež mělo na evropských panovnických dvorech získávat sympatie pro politiku krále Jiřího z Poděbrad, jejímž cílem byla všeobecná mírová unie. Toto poselstvo vyjelo 25. 11. 1465 z nádvoří blatenského hradu, který Jaroslav Lev začal velkoryse přestavovat. Privilegia, která získali blatenští měšťané v 15. a 16. století umožnila rozvoj řemeslné výroby a růst městského podnikání – trhy a právo vařit pivo. Důsledkem hospodářské prosperity Blatné bylo povýšení na město v roce 1601 císařem Rudolfem II.
Třicetiletá válka přinesla městu řadu pohrom. Blatná, položená na důležité komunikaci z jižních do západních Čech, byla často navštěvována vojenskými oddíly válčících stran. To bylo vždy spojeno s drancováním, kontribucemi a požáry města. Po skončení války zde zůstalo pouze 60 obydlených domů.
Rozkvět města i řemesel začíná až v 18. stol., kdy majitelé panství hrabata Serenyiové staví při kostele věž, špitál, školu a zdobí město i okolí četnými barokními plastikami. Z té doby je i významný kostel sv.Jana Křtitele v nedalekých Paštikách, postavený podle plánů K.I. Dientzenhofera. Velký požár města v r. 1834 zničil v Blatné 118 domů a Blatná klesla na jedno z nejchudších měst. Teprve v druhé polovině 19. stol. se Blatná začíná z této rány vzpamatovávat, v r. 1858 se stává sídlem okresu i městem známým zejména svými ševci a zahradníky. Na oživení řemeslného podnikání působila příznivě výstavba železnice Strakonice – Blatná – Březnice na konci 19.století. V letech mezi světovými válkami voní Blatná růžemi, které zde na desítkách hektarů polí pěstuje vynikající odborník Jan Böhm – za své růže získává na soutěžích ta nejvyšší ocenění.
V druhé polovině 20. stol. se Blatná postupně ze zemědělského města přeměňuje na průmyslové centrum zdejšího kraje. Jsou zde zakládány četné průmyslové podniky. Blatná se rozrůstá o další domy, nová sídliště. Z dřívějších dob pokračuje tradiční chov ryb a těžba kamene – blatenské žuly.
Demografické údaje
MĚSTO Blatná
tř. T. G. Masaryka 322, Blatná, 38801, Blatná
Osoby
- Ing. Flandera Robert, starosta
Kontakty
- 383 416 111
- mesto@mesto-blatna.cz
- www.mesto-blatna.cz
Vlajka
9 částí obce:
94 ulic:
Riegrova 512, Blatnázavřenotř. J. P. Koubka 81, Blatnázavřenotř. J. P. Koubka 43, BlatnáZavřenoNádražní 362, BlatnáZavřenoŽižkova 145, Blatnázavřeno
Historie obce Blatná celá historie
Město Blatná leží při řece Lomnici obklopené mírnými pahorky, které na severu přecházejí v lesní masív Brd. Blatná dostala jméno od blat, mezi nimiž byla založena. Souvislejší osídlení lze doložit archeologickými nálezy již v době laténské ve 4.stol. př.n.l. Slovanské osídlení datujeme do 8. a 9. stol.n.l. První písemná zpráva o Blatné je z r.1235 a lze předpokládat, že již dříve zde byla tvrz s osadou. K rozkvětu osady dochází za Bavorů ze Strakonic, majitelů Blatné ve 14. století. Význam Blatné se stupňuje zejména v 15.a na počátku 16. století, kdy se Blatná stává centrem dominia významného českého rodu pánů z Rožmitálu. Nejvýznamnějším členem rodu Rožmitálů je Jaroslav Lev, za kterým často přijíždí Jiří z Poděbrad – ten si po svém ovdovění odvádí z blatenského hradu za svoji druhou manželku sestru pana Jaroslava Johanku, která pak byla korunována na českou královnu. Jaroslav Lev byl postaven do čela reprezentativního českého poselstva, jež mělo na evropských panovnických dvorech získávat sympatie pro politiku krále Jiřího z Poděbrad, jejímž cílem byla všeobecná mírová unie. Toto poselstvo vyjelo 25. 11. 1465 z nádvoří blatenského hradu, který Jaroslav Lev začal velkoryse přestavovat. Privilegia, která získali blatenští měšťané v 15. a 16. století umožnila rozvoj řemeslné výroby a růst městského podnikání – trhy a právo vařit pivo. Důsledkem hospodářské prosperity Blatné bylo povýšení na město v roce 1601 císařem Rudolfem II.
Třicetiletá válka přinesla městu řadu pohrom. Blatná, položená na důležité komunikaci z jižních do západních Čech, byla často navštěvována vojenskými oddíly válčících stran. To bylo vždy spojeno s drancováním, kontribucemi a požáry města. Po skončení války zde zůstalo pouze 60 obydlených domů.
Rozkvět města i řemesel začíná až v 18. stol., kdy majitelé panství hrabata Serenyiové staví při kostele věž, špitál, školu a zdobí město i okolí četnými barokními plastikami. Z té doby je i významný kostel sv.Jana Křtitele v nedalekých Paštikách, postavený podle plánů K.I. Dientzenhofera. Velký požár města v r. 1834 zničil v Blatné 118 domů a Blatná klesla na jedno z nejchudších měst. Teprve v druhé polovině 19. stol. se Blatná začíná z této rány vzpamatovávat, v r. 1858 se stává sídlem okresu i městem známým zejména svými ševci a zahradníky. Na oživení řemeslného podnikání působila příznivě výstavba železnice Strakonice – Blatná – Březnice na konci 19.století. V letech mezi světovými válkami voní Blatná růžemi, které zde na desítkách hektarů polí pěstuje vynikající odborník Jan Böhm – za své růže získává na soutěžích ta nejvyšší ocenění.
V druhé polovině 20. stol. se Blatná postupně ze zemědělského města přeměňuje na průmyslové centrum zdejšího kraje. Jsou zde zakládány četné průmyslové podniky. Blatná se rozrůstá o další domy, nová sídliště. Z dřívějších dob pokračuje tradiční chov ryb a těžba kamene – blatenské žuly.
Demografické údaje
MĚSTO Blatná
tř. T. G. Masaryka 322, Blatná, 38801, Blatná
Osoby
- Ing. Flandera Robert, starosta
Kontakty
- 383 416 111
- mesto@mesto-blatna.cz
- www.mesto-blatna.cz
Vlajka
9 částí obce:
94 ulic:
tř. J. P. Koubka 81, Blatnázavřenotř. J. P. Koubka 43, BlatnáZavřenoNádražní 362, BlatnáZavřenoŽižkova 145, Blatnázavřeno
Historie obce Blatná celá historie
Město Blatná leží při řece Lomnici obklopené mírnými pahorky, které na severu přecházejí v lesní masív Brd. Blatná dostala jméno od blat, mezi nimiž byla založena. Souvislejší osídlení lze doložit archeologickými nálezy již v době laténské ve 4.stol. př.n.l. Slovanské osídlení datujeme do 8. a 9. stol.n.l. První písemná zpráva o Blatné je z r.1235 a lze předpokládat, že již dříve zde byla tvrz s osadou. K rozkvětu osady dochází za Bavorů ze Strakonic, majitelů Blatné ve 14. století. Význam Blatné se stupňuje zejména v 15.a na počátku 16. století, kdy se Blatná stává centrem dominia významného českého rodu pánů z Rožmitálu. Nejvýznamnějším členem rodu Rožmitálů je Jaroslav Lev, za kterým často přijíždí Jiří z Poděbrad – ten si po svém ovdovění odvádí z blatenského hradu za svoji druhou manželku sestru pana Jaroslava Johanku, která pak byla korunována na českou královnu. Jaroslav Lev byl postaven do čela reprezentativního českého poselstva, jež mělo na evropských panovnických dvorech získávat sympatie pro politiku krále Jiřího z Poděbrad, jejímž cílem byla všeobecná mírová unie. Toto poselstvo vyjelo 25. 11. 1465 z nádvoří blatenského hradu, který Jaroslav Lev začal velkoryse přestavovat. Privilegia, která získali blatenští měšťané v 15. a 16. století umožnila rozvoj řemeslné výroby a růst městského podnikání – trhy a právo vařit pivo. Důsledkem hospodářské prosperity Blatné bylo povýšení na město v roce 1601 císařem Rudolfem II.
Třicetiletá válka přinesla městu řadu pohrom. Blatná, položená na důležité komunikaci z jižních do západních Čech, byla často navštěvována vojenskými oddíly válčících stran. To bylo vždy spojeno s drancováním, kontribucemi a požáry města. Po skončení války zde zůstalo pouze 60 obydlených domů.
Rozkvět města i řemesel začíná až v 18. stol., kdy majitelé panství hrabata Serenyiové staví při kostele věž, špitál, školu a zdobí město i okolí četnými barokními plastikami. Z té doby je i významný kostel sv.Jana Křtitele v nedalekých Paštikách, postavený podle plánů K.I. Dientzenhofera. Velký požár města v r. 1834 zničil v Blatné 118 domů a Blatná klesla na jedno z nejchudších měst. Teprve v druhé polovině 19. stol. se Blatná začíná z této rány vzpamatovávat, v r. 1858 se stává sídlem okresu i městem známým zejména svými ševci a zahradníky. Na oživení řemeslného podnikání působila příznivě výstavba železnice Strakonice – Blatná – Březnice na konci 19.století. V letech mezi světovými válkami voní Blatná růžemi, které zde na desítkách hektarů polí pěstuje vynikající odborník Jan Böhm – za své růže získává na soutěžích ta nejvyšší ocenění.
V druhé polovině 20. stol. se Blatná postupně ze zemědělského města přeměňuje na průmyslové centrum zdejšího kraje. Jsou zde zakládány četné průmyslové podniky. Blatná se rozrůstá o další domy, nová sídliště. Z dřívějších dob pokračuje tradiční chov ryb a těžba kamene – blatenské žuly.
Demografické údaje
MĚSTO Blatná
tř. T. G. Masaryka 322, Blatná, 38801, Blatná
Osoby
- Ing. Flandera Robert, starosta
Kontakty
- 383 416 111
- mesto@mesto-blatna.cz
- www.mesto-blatna.cz
Vlajka
9 částí obce:
94 ulic:
tř. J. P. Koubka 43, BlatnáZavřenoNádražní 362, BlatnáZavřenoŽižkova 145, Blatnázavřeno
Historie obce Blatná celá historie
Město Blatná leží při řece Lomnici obklopené mírnými pahorky, které na severu přecházejí v lesní masív Brd. Blatná dostala jméno od blat, mezi nimiž byla založena. Souvislejší osídlení lze doložit archeologickými nálezy již v době laténské ve 4.stol. př.n.l. Slovanské osídlení datujeme do 8. a 9. stol.n.l. První písemná zpráva o Blatné je z r.1235 a lze předpokládat, že již dříve zde byla tvrz s osadou. K rozkvětu osady dochází za Bavorů ze Strakonic, majitelů Blatné ve 14. století. Význam Blatné se stupňuje zejména v 15.a na počátku 16. století, kdy se Blatná stává centrem dominia významného českého rodu pánů z Rožmitálu. Nejvýznamnějším členem rodu Rožmitálů je Jaroslav Lev, za kterým často přijíždí Jiří z Poděbrad – ten si po svém ovdovění odvádí z blatenského hradu za svoji druhou manželku sestru pana Jaroslava Johanku, která pak byla korunována na českou královnu. Jaroslav Lev byl postaven do čela reprezentativního českého poselstva, jež mělo na evropských panovnických dvorech získávat sympatie pro politiku krále Jiřího z Poděbrad, jejímž cílem byla všeobecná mírová unie. Toto poselstvo vyjelo 25. 11. 1465 z nádvoří blatenského hradu, který Jaroslav Lev začal velkoryse přestavovat. Privilegia, která získali blatenští měšťané v 15. a 16. století umožnila rozvoj řemeslné výroby a růst městského podnikání – trhy a právo vařit pivo. Důsledkem hospodářské prosperity Blatné bylo povýšení na město v roce 1601 císařem Rudolfem II.
Třicetiletá válka přinesla městu řadu pohrom. Blatná, položená na důležité komunikaci z jižních do západních Čech, byla často navštěvována vojenskými oddíly válčících stran. To bylo vždy spojeno s drancováním, kontribucemi a požáry města. Po skončení války zde zůstalo pouze 60 obydlených domů.
Rozkvět města i řemesel začíná až v 18. stol., kdy majitelé panství hrabata Serenyiové staví při kostele věž, špitál, školu a zdobí město i okolí četnými barokními plastikami. Z té doby je i významný kostel sv.Jana Křtitele v nedalekých Paštikách, postavený podle plánů K.I. Dientzenhofera. Velký požár města v r. 1834 zničil v Blatné 118 domů a Blatná klesla na jedno z nejchudších měst. Teprve v druhé polovině 19. stol. se Blatná začíná z této rány vzpamatovávat, v r. 1858 se stává sídlem okresu i městem známým zejména svými ševci a zahradníky. Na oživení řemeslného podnikání působila příznivě výstavba železnice Strakonice – Blatná – Březnice na konci 19.století. V letech mezi světovými válkami voní Blatná růžemi, které zde na desítkách hektarů polí pěstuje vynikající odborník Jan Böhm – za své růže získává na soutěžích ta nejvyšší ocenění.
V druhé polovině 20. stol. se Blatná postupně ze zemědělského města přeměňuje na průmyslové centrum zdejšího kraje. Jsou zde zakládány četné průmyslové podniky. Blatná se rozrůstá o další domy, nová sídliště. Z dřívějších dob pokračuje tradiční chov ryb a těžba kamene – blatenské žuly.
Demografické údaje
MĚSTO Blatná
tř. T. G. Masaryka 322, Blatná, 38801, Blatná
Osoby
- Ing. Flandera Robert, starosta
Kontakty
- 383 416 111
- mesto@mesto-blatna.cz
- www.mesto-blatna.cz
Vlajka
9 částí obce:
94 ulic:
Nádražní 362, BlatnáZavřenoŽižkova 145, Blatnázavřeno
Historie obce Blatná celá historie
Město Blatná leží při řece Lomnici obklopené mírnými pahorky, které na severu přecházejí v lesní masív Brd. Blatná dostala jméno od blat, mezi nimiž byla založena. Souvislejší osídlení lze doložit archeologickými nálezy již v době laténské ve 4.stol. př.n.l. Slovanské osídlení datujeme do 8. a 9. stol.n.l. První písemná zpráva o Blatné je z r.1235 a lze předpokládat, že již dříve zde byla tvrz s osadou. K rozkvětu osady dochází za Bavorů ze Strakonic, majitelů Blatné ve 14. století. Význam Blatné se stupňuje zejména v 15.a na počátku 16. století, kdy se Blatná stává centrem dominia významného českého rodu pánů z Rožmitálu. Nejvýznamnějším členem rodu Rožmitálů je Jaroslav Lev, za kterým často přijíždí Jiří z Poděbrad – ten si po svém ovdovění odvádí z blatenského hradu za svoji druhou manželku sestru pana Jaroslava Johanku, která pak byla korunována na českou královnu. Jaroslav Lev byl postaven do čela reprezentativního českého poselstva, jež mělo na evropských panovnických dvorech získávat sympatie pro politiku krále Jiřího z Poděbrad, jejímž cílem byla všeobecná mírová unie. Toto poselstvo vyjelo 25. 11. 1465 z nádvoří blatenského hradu, který Jaroslav Lev začal velkoryse přestavovat. Privilegia, která získali blatenští měšťané v 15. a 16. století umožnila rozvoj řemeslné výroby a růst městského podnikání – trhy a právo vařit pivo. Důsledkem hospodářské prosperity Blatné bylo povýšení na město v roce 1601 císařem Rudolfem II.
Třicetiletá válka přinesla městu řadu pohrom. Blatná, položená na důležité komunikaci z jižních do západních Čech, byla často navštěvována vojenskými oddíly válčících stran. To bylo vždy spojeno s drancováním, kontribucemi a požáry města. Po skončení války zde zůstalo pouze 60 obydlených domů.
Rozkvět města i řemesel začíná až v 18. stol., kdy majitelé panství hrabata Serenyiové staví při kostele věž, špitál, školu a zdobí město i okolí četnými barokními plastikami. Z té doby je i významný kostel sv.Jana Křtitele v nedalekých Paštikách, postavený podle plánů K.I. Dientzenhofera. Velký požár města v r. 1834 zničil v Blatné 118 domů a Blatná klesla na jedno z nejchudších měst. Teprve v druhé polovině 19. stol. se Blatná začíná z této rány vzpamatovávat, v r. 1858 se stává sídlem okresu i městem známým zejména svými ševci a zahradníky. Na oživení řemeslného podnikání působila příznivě výstavba železnice Strakonice – Blatná – Březnice na konci 19.století. V letech mezi světovými válkami voní Blatná růžemi, které zde na desítkách hektarů polí pěstuje vynikající odborník Jan Böhm – za své růže získává na soutěžích ta nejvyšší ocenění.
V druhé polovině 20. stol. se Blatná postupně ze zemědělského města přeměňuje na průmyslové centrum zdejšího kraje. Jsou zde zakládány četné průmyslové podniky. Blatná se rozrůstá o další domy, nová sídliště. Z dřívějších dob pokračuje tradiční chov ryb a těžba kamene – blatenské žuly.
Demografické údaje
MĚSTO Blatná
tř. T. G. Masaryka 322, Blatná, 38801, Blatná
Osoby
- Ing. Flandera Robert, starosta
Kontakty
- 383 416 111
- mesto@mesto-blatna.cz
- www.mesto-blatna.cz
Vlajka
9 částí obce:
94 ulic:
Žižkova 145, Blatnázavřeno
Historie obce Blatná celá historie
Město Blatná leží při řece Lomnici obklopené mírnými pahorky, které na severu přecházejí v lesní masív Brd. Blatná dostala jméno od blat, mezi nimiž byla založena. Souvislejší osídlení lze doložit archeologickými nálezy již v době laténské ve 4.stol. př.n.l. Slovanské osídlení datujeme do 8. a 9. stol.n.l. První písemná zpráva o Blatné je z r.1235 a lze předpokládat, že již dříve zde byla tvrz s osadou. K rozkvětu osady dochází za Bavorů ze Strakonic, majitelů Blatné ve 14. století. Význam Blatné se stupňuje zejména v 15.a na počátku 16. století, kdy se Blatná stává centrem dominia významného českého rodu pánů z Rožmitálu. Nejvýznamnějším členem rodu Rožmitálů je Jaroslav Lev, za kterým často přijíždí Jiří z Poděbrad – ten si po svém ovdovění odvádí z blatenského hradu za svoji druhou manželku sestru pana Jaroslava Johanku, která pak byla korunována na českou královnu. Jaroslav Lev byl postaven do čela reprezentativního českého poselstva, jež mělo na evropských panovnických dvorech získávat sympatie pro politiku krále Jiřího z Poděbrad, jejímž cílem byla všeobecná mírová unie. Toto poselstvo vyjelo 25. 11. 1465 z nádvoří blatenského hradu, který Jaroslav Lev začal velkoryse přestavovat. Privilegia, která získali blatenští měšťané v 15. a 16. století umožnila rozvoj řemeslné výroby a růst městského podnikání – trhy a právo vařit pivo. Důsledkem hospodářské prosperity Blatné bylo povýšení na město v roce 1601 císařem Rudolfem II.
Třicetiletá válka přinesla městu řadu pohrom. Blatná, položená na důležité komunikaci z jižních do západních Čech, byla často navštěvována vojenskými oddíly válčících stran. To bylo vždy spojeno s drancováním, kontribucemi a požáry města. Po skončení války zde zůstalo pouze 60 obydlených domů.
Rozkvět města i řemesel začíná až v 18. stol., kdy majitelé panství hrabata Serenyiové staví při kostele věž, špitál, školu a zdobí město i okolí četnými barokními plastikami. Z té doby je i významný kostel sv.Jana Křtitele v nedalekých Paštikách, postavený podle plánů K.I. Dientzenhofera. Velký požár města v r. 1834 zničil v Blatné 118 domů a Blatná klesla na jedno z nejchudších měst. Teprve v druhé polovině 19. stol. se Blatná začíná z této rány vzpamatovávat, v r. 1858 se stává sídlem okresu i městem známým zejména svými ševci a zahradníky. Na oživení řemeslného podnikání působila příznivě výstavba železnice Strakonice – Blatná – Březnice na konci 19.století. V letech mezi světovými válkami voní Blatná růžemi, které zde na desítkách hektarů polí pěstuje vynikající odborník Jan Böhm – za své růže získává na soutěžích ta nejvyšší ocenění.
V druhé polovině 20. stol. se Blatná postupně ze zemědělského města přeměňuje na průmyslové centrum zdejšího kraje. Jsou zde zakládány četné průmyslové podniky. Blatná se rozrůstá o další domy, nová sídliště. Z dřívějších dob pokračuje tradiční chov ryb a těžba kamene – blatenské žuly.
Demografické údaje
MĚSTO Blatná
tř. T. G. Masaryka 322, Blatná, 38801, Blatná
Osoby
- Ing. Flandera Robert, starosta
Kontakty
- 383 416 111
- mesto@mesto-blatna.cz
- www.mesto-blatna.cz
Vlajka
9 částí obce:
94 ulic:
Historie obce Blatná celá historie
Město Blatná leží při řece Lomnici obklopené mírnými pahorky, které na severu přecházejí v lesní masív Brd. Blatná dostala jméno od blat, mezi nimiž byla založena. Souvislejší osídlení lze doložit archeologickými nálezy již v době laténské ve 4.stol. př.n.l. Slovanské osídlení datujeme do 8. a 9. stol.n.l. První písemná zpráva o Blatné je z r.1235 a lze předpokládat, že již dříve zde byla tvrz s osadou. K rozkvětu osady dochází za Bavorů ze Strakonic, majitelů Blatné ve 14. století. Význam Blatné se stupňuje zejména v 15.a na počátku 16. století, kdy se Blatná stává centrem dominia významného českého rodu pánů z Rožmitálu. Nejvýznamnějším členem rodu Rožmitálů je Jaroslav Lev, za kterým často přijíždí Jiří z Poděbrad – ten si po svém ovdovění odvádí z blatenského hradu za svoji druhou manželku sestru pana Jaroslava Johanku, která pak byla korunována na českou královnu. Jaroslav Lev byl postaven do čela reprezentativního českého poselstva, jež mělo na evropských panovnických dvorech získávat sympatie pro politiku krále Jiřího z Poděbrad, jejímž cílem byla všeobecná mírová unie. Toto poselstvo vyjelo 25. 11. 1465 z nádvoří blatenského hradu, který Jaroslav Lev začal velkoryse přestavovat. Privilegia, která získali blatenští měšťané v 15. a 16. století umožnila rozvoj řemeslné výroby a růst městského podnikání – trhy a právo vařit pivo. Důsledkem hospodářské prosperity Blatné bylo povýšení na město v roce 1601 císařem Rudolfem II.
Třicetiletá válka přinesla městu řadu pohrom. Blatná, položená na důležité komunikaci z jižních do západních Čech, byla často navštěvována vojenskými oddíly válčících stran. To bylo vždy spojeno s drancováním, kontribucemi a požáry města. Po skončení války zde zůstalo pouze 60 obydlených domů.
Rozkvět města i řemesel začíná až v 18. stol., kdy majitelé panství hrabata Serenyiové staví při kostele věž, špitál, školu a zdobí město i okolí četnými barokními plastikami. Z té doby je i významný kostel sv.Jana Křtitele v nedalekých Paštikách, postavený podle plánů K.I. Dientzenhofera. Velký požár města v r. 1834 zničil v Blatné 118 domů a Blatná klesla na jedno z nejchudších měst. Teprve v druhé polovině 19. stol. se Blatná začíná z této rány vzpamatovávat, v r. 1858 se stává sídlem okresu i městem známým zejména svými ševci a zahradníky. Na oživení řemeslného podnikání působila příznivě výstavba železnice Strakonice – Blatná – Březnice na konci 19.století. V letech mezi světovými válkami voní Blatná růžemi, které zde na desítkách hektarů polí pěstuje vynikající odborník Jan Böhm – za své růže získává na soutěžích ta nejvyšší ocenění.
V druhé polovině 20. stol. se Blatná postupně ze zemědělského města přeměňuje na průmyslové centrum zdejšího kraje. Jsou zde zakládány četné průmyslové podniky. Blatná se rozrůstá o další domy, nová sídliště. Z dřívějších dob pokračuje tradiční chov ryb a těžba kamene – blatenské žuly.
Demografické údaje
Historie obce Blatná celá historie
Město Blatná leží při řece Lomnici obklopené mírnými pahorky, které na severu přecházejí v lesní masív Brd. Blatná dostala jméno od blat, mezi nimiž byla založena. Souvislejší osídlení lze doložit archeologickými nálezy již v době laténské ve 4.stol. př.n.l. Slovanské osídlení datujeme do 8. a 9. stol.n.l. První písemná zpráva o Blatné je z r.1235 a lze předpokládat, že již dříve zde byla tvrz s osadou. K rozkvětu osady dochází za Bavorů ze Strakonic, majitelů Blatné ve 14. století. Význam Blatné se stupňuje zejména v 15.a na počátku 16. století, kdy se Blatná stává centrem dominia významného českého rodu pánů z Rožmitálu. Nejvýznamnějším členem rodu Rožmitálů je Jaroslav Lev, za kterým často přijíždí Jiří z Poděbrad – ten si po svém ovdovění odvádí z blatenského hradu za svoji druhou manželku sestru pana Jaroslava Johanku, která pak byla korunována na českou královnu. Jaroslav Lev byl postaven do čela reprezentativního českého poselstva, jež mělo na evropských panovnických dvorech získávat sympatie pro politiku krále Jiřího z Poděbrad, jejímž cílem byla všeobecná mírová unie. Toto poselstvo vyjelo 25. 11. 1465 z nádvoří blatenského hradu, který Jaroslav Lev začal velkoryse přestavovat. Privilegia, která získali blatenští měšťané v 15. a 16. století umožnila rozvoj řemeslné výroby a růst městského podnikání – trhy a právo vařit pivo. Důsledkem hospodářské prosperity Blatné bylo povýšení na město v roce 1601 císařem Rudolfem II.
Třicetiletá válka přinesla městu řadu pohrom. Blatná, položená na důležité komunikaci z jižních do západních Čech, byla často navštěvována vojenskými oddíly válčících stran. To bylo vždy spojeno s drancováním, kontribucemi a požáry města. Po skončení války zde zůstalo pouze 60 obydlených domů.
Rozkvět města i řemesel začíná až v 18. stol., kdy majitelé panství hrabata Serenyiové staví při kostele věž, špitál, školu a zdobí město i okolí četnými barokními plastikami. Z té doby je i významný kostel sv.Jana Křtitele v nedalekých Paštikách, postavený podle plánů K.I. Dientzenhofera. Velký požár města v r. 1834 zničil v Blatné 118 domů a Blatná klesla na jedno z nejchudších měst. Teprve v druhé polovině 19. stol. se Blatná začíná z této rány vzpamatovávat, v r. 1858 se stává sídlem okresu i městem známým zejména svými ševci a zahradníky. Na oživení řemeslného podnikání působila příznivě výstavba železnice Strakonice – Blatná – Březnice na konci 19.století. V letech mezi světovými válkami voní Blatná růžemi, které zde na desítkách hektarů polí pěstuje vynikající odborník Jan Böhm – za své růže získává na soutěžích ta nejvyšší ocenění.
V druhé polovině 20. stol. se Blatná postupně ze zemědělského města přeměňuje na průmyslové centrum zdejšího kraje. Jsou zde zakládány četné průmyslové podniky. Blatná se rozrůstá o další domy, nová sídliště. Z dřívějších dob pokračuje tradiční chov ryb a těžba kamene – blatenské žuly.
MĚSTO Blatná
tř. T. G. Masaryka 322, Blatná, 38801, Blatná
Osoby
- Ing. Flandera Robert, starosta
Kontakty
- 383 416 111
- mesto@mesto-blatna.cz
- www.mesto-blatna.cz
Vlajka
