Obec Rodná (německy Rodna) se nachází v severovýchodním výběžku Jihočeského kraje přibližně šestnáct kilometrů severovýchodně od okresního města Tábor. Žije zde 103 obyvatel.

Hledat firmy v obci Rodná, část obce Blanička
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 214 firem

Masarykovo náměstí 4, Pelhřimov28,18 km

Masarykovo náměstí 4, Pelhřimov28,18 km

U Prostředního mlýna 2016, Pelhřimov28,20 km

U Agrostroje 1412, Pelhřimov28,26 km

Opařany č. 12128,26 km

Masarykovo náměstí 29, Pelhřimov28,26 km

Tylova 836, Pelhřimov28,28 km

U Nádraží 1967, Pelhřimov28,33 km

Karlovo náměstí 167, Pelhřimov28,35 km

Nová 538, Soběslav II, Soběslav28,38 km

Myslotínská 1048, Pelhřimov28,42 km

Myslotínská 1430, Pelhřimov28,42 km

Myslotínská 2166, Pelhřimov28,43 km

U Elektrárny 1965, Pelhřimov28,48 km

U Elektrárny 1965, Pelhřimov28,48 km

Myslotínská 2449, Pelhřimov28,51 km

Křemešnická 824, Pelhřimov28,54 km

Myslotínská 1978, Pelhřimov28,55 km

Myslotínská 1429, Pelhřimov28,57 km

U Pekárny 849, Pelhřimov28,59 km

Historie obce Rodná celá historie

Historie

První písemná zmínka o obci, týkající se jistého Uzidila z Pohnání jenž vlastnil v Rodným jeden lán, pochází z roku 1394. Původně se obci říkalo skutečně "Rodný", jeden čas byla oficiálně přejmenována na "Rodné" a v roce 1850 dostala název jenž ji vydržel až do současnosti. Až do roku 1623 menší část obce přináležela k Dolní Hořici a větší část patřila k Radenínu. 18. června 1604 přikoupil Rodnou Jan Bernard Fünfkirchner a připojil ji ke svému panství šelmberskému a mladovožickému. Poté co byl za protistátní činy rozhodnutím císaře dne 22. dubna 1622 uvržen do vazby na Zbiroh, bylo jeho jmění zkonfiskováno.

Zkonfiskované statky koupil 10. února za 68 829 zl. generálleitnant španělského krále don Baltazar de Maradas.

Své panství držel do 15. října 1629, kdy jej prodává Veronice Přehořovské, rozené Častolárové z Dlouhé vsi na Měšicích. Po její smrti přešly dědictvím veškeré její statky v držení Krištofa Karla Přehořovského, jenž je držel 11 let a 7. července 1677 prodává mimo jiné i městečko Vožici spolu s Rodnou Františku Ferdinadovi hraběti z Khüenburku, císařskému komoří a kanovníku solnohradskému a pasovskému.

Dále se stačili ještě vystřídat majitelé Maximilian Josef hrabě z Khüenburku, Anna Černínová z Chudenic, František Josef z Khüenburku, Leopold hrabě z Khüenburku a Karel hrabě z Khüenburku.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.