Hledat firmy v obci Bezděkov
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Firmy v obci Bezděkov
Živé firmy - počet: 11, obec Bezděkov

ANNA VESELÁ - Bezděkov č. 91

JIŘÍ KVOCH - Bezděkov č. 8

LUKÁŠ VOTÁPEK - Bezděkov č. 44

OBEC Bezděkov - Bezděkov č. 60

ONDRÁČEK LADISLAV Ing. - Bezděkov č. 86

ROMAN MEJTSKÝ - Bezděkov č. 4

ŠMATERA PŘEMYSL - Bezděkov č. 93

ŠTĚPÁNKA TICHÁ - Bezděkov č. 30

TEREZA POSPÍŠILOVÁ - Bezděkov č. 128

VESELÝ PETR - Bezděkov č. 91

WARRIOR SECURITY s.r.o. - Bezděkov č. 38

Posledně opravené/vložené firmy:zobrazit více

OBEC Bezděkov - Bezděkov č. 60

ŠMATERA PŘEMYSL - Bezděkov č. 93

VESELÝ PETR - Bezděkov č. 91

Historie obce Bezděkov celá historie

Obec založená při Návesním potoce (dnes již téměř neexistuje), který za obcí ústí do Zlatotoku, vzdálená sedm kilometrů jihovýchodně od Přelouče, nese jméno Bezděkov. O nejstarším osídlení svědčí archeologické nálezy – kamenné mlaty, nalezené v roce 1878, mince nalezené v roce 1894 a hroby skrčenců objevené v roce 1895 a další.

Obec Bezděkov má jméno podle hlavy rodu, který se zde usadil, podle Bezděka, podobně jako mnoho jiných osad po celé naší republice.

Nejstarší písemná zpráva o obci Bezděkov je z roku 1441, kdy biskupství Olomoucké prodává zboží Jezbořické a sice Jezbořice, Bezděkov, Barchov, Opočen, Opočínek, Lány na Důlku a Crkaň, tak jak je do té doby držel Jindřich Lacenbok z Chlumu, Mikuláši Bochovcovi z Bochova. Nad tím to zbožím později vládl Mikulášův syn Štěpán, který je převedl na svého bratra Zbyňka, od něhož je převzal Jindřich, kníže Minsterberský. Ten je v roce 1488 prodal Václavu z Nestájova a z Žehušic, který je roku 1491 prodal Vilémovi z Pernštejna.

Tak byla obec Bezděkov v roce 1491 připojena k panství Pardubickému, od něhož již nebyla odtržena. Dle pardubického urbáře z roku 1494 bylo v obci 13 osadníků, z nichž tři měli od panství pronajaty rybníčky k chování ryb.

Poblíž Bezděkova bývala osada Crkaň, která však kolem roku 1488 byla pustá. Pozemky z této obce byly pronajímány bezděkovským občanům na pastvu dobytka a obdělávání polí. Na části pozemků nechal Vilém z Pernštejna vybudovat rybník Crkaňský.

I když po třicetileté válce zůstal v obci Bezděkov jeden grunt spálený a pustý, byl znovu záhy obsazen a v Tereziánském katastru se opět uvádí 13 hospodářů a navíc dva domy bez polnosti. Dobře se dařilo lnu, konopí a prosu, a rozšířeno zde bylo dobytkářství.

V obci Bezděkov bývala panská krčma s masným krámem, kterou v roce 1549 Jaroslav z Pernštejna popustil obci Pardubické, když si stěžovala, že jen málo krčem bere pivo z Pardubic. Bývala to stará zájezdní hospoda postavená ze dřeva, až do roku 1887 neomítnuta. Zbořena byla v roce 1928.

V roce 1839 začali občané usilovat o zřízení školy v místě. I když se podařilo získat povolení k vyučování a do obce přišel učitel, trvalo několik let, než bylo přikročeno ke stavbě školy. Ta se začala v roce 1851 a do té doby se učilo v různých domech, naposledy v obecním domku. Škola byla postavena, ale již kolem roku 1880 se zjistilo, že nevyhovuje, a proto bylo rozhodnuto postavit školu novou. Těsně před dokončením stavby schválilo obecní zastupitelstvo, aby do věže školy byly zasazeny hodiny. A tak byl Bezděkov jedinou obcí v okrese, kde na škole byly hodiny. Jejich uvedení do chodu bylo spojeno s místní slavností, střílelo se z hmoždířů a ten den se nekonalo vyučování. V lednu 1884 se začalo vyučovat v nové školní budově.

Od druhé poloviny 19. století se zrychlil rozvoj obce. Umožnila to nejen výstavba silnic, v roce 1895 okresní silnice od Choltic do Bezděkova a v roce 1898 od Bezděkova k Barchovu, která přinesla občanům možnost většího styku s okolními vesnicemi a s okresním městem, ale i rozvoj spolkového a veřejného života. V roce 1887 byla zde založena obecní knihovna, v roce 1890 vzdělávací jednota Tyl (do roku 1936), v roce 1899 byl založen hasičský sbor, 1903 otevřena Kampelička, 1910 založeno hospodářské a v roce 1912 chovatelské družstvo. Ruch veřejného a společenského života neustal ani v pozdějších letech.

Dne 25. června 1922 byl v Bezděkově odhalen pomník občanům padlým v první světové válce, z něhož musel být v roce 1940 odstraněn nápis: „Padli, aniž by tušili, že z krve jejich vzejde svobodná vlast.“

K elektrifikaci obce došlo v letech 1925 – 1927.

Doba okupace postihla Bezděkov stejně jako jiné obce. V letech 1944-1945 byly v okolí Bezděkova vybudovány německou armádou muniční sklady, které byly v květnu 1945 zabaveny místním národním výborem a odtud byli municí zásobováni partyzáni na Seči. Dne 11.května 1945 přijely do obce první oddíly Rudé armády. Místní národní výbor, škola a všichni občané pořádali sbírky pro postiženou Prahu, Brno a Slezsko. Po roce 1945 se opět rozvíjel spolkový a veřejný život – v roce 1946 byl založen pobočný spolek ROH. V roce 1950 bylo v obci založeno JZD, které o dva roky později přešlo na třetí typ.

Stav obyvatelstva v obci se během let měnil. Jestliže v roce 1848 zde bylo 254 obyvatel, v 31 domech, roku 1900 bylo 408 obyvatel a 53 domů, 1934 370 obyvatel a 61 domů, 1945 429 obyvatel a v roce 1965 jen 294 obyvatel v 76 domech. V roce 2007 žilo v obci 266 obyvatel ve 111 číslech popisných.

V Bezděkově se narodil v roce 1850 Miroslav Svoboda, zahradník v Libochovanech, který uveřejnil řadu odborných článků v Zahradnických listech a ve Floře. Druhým významným rodákem z Bezděkova byl František Chvojka, rolník a vynálezce tzv.Chvojkových samočinných napajedel vyráběných v Přelouči.

Článek je citace materiálů oblastního archivu v Pardubicích

OBEC Bezděkov

Bezděkov č. 60, 53501, Přelouč

Osoby

  • p. Vašíček Vladimír, starosta

Kontakty

1 části obce: