Hledat firmy v obci Bernartice
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Firmy v obci Bernartice
Posledně opravené/vložené firmy:zobrazit více

SALVOVÁ HANA - Bernartice č. 305

ZD AGROHOLDING - Bernartice č. 111

ZŠ A MŠ Bernartice - Bernartice č. 259

Historie obce Bernartice celá historie

Název obce je zřejmě odvozen od osobního jména zakladatele Bernarda nebo Bertolda, čemuž odpovídalo i dřívější německé označení, ustálené teprve od 19. století v podobě Barzdorf. Roku 1850 byly k Bernarticím připojeny dříve samostatné obce Buková (Buchsdorf) a Horní Heřmanice (Ober Hermsdorf), které si i nadále podržely vlastní katastr, zatímco přímo na katastru původních Bernartic vznikly osady Gotartovice (Gottharsdorf) a Pavlinka (Paulinsburg).

Areál těchto pěti v podstatě zemědělských sídlišť je rozmístěn v úrodném kraji Vidnavské nížiny (nadmořská výška kolem 250 m) při státní hranici s Polskem (do roku 1945 s Německem). Všechny tři katastry měly značnou výměru 2902 hektary, z toho připadalo na Bukovou 575 a na Horní Heřmanice 386 hektarů. V roce 1959 došlo na území obce k relativně velmi malé korektuře hranic ve prospěch Polska (katastr 2851 ha). Vlastní ves Bernartice se táhne podél silnice a potoka od jihu k severu až ke státní hranici a její nadmořská výška je 254 m. Buková leží v nadmořské výšce 288 m a stavebně navazuje na jižní okraj Bernartic. Uprostřed Bernartic je pravoúhlá křižovatka, kde odbočuje silnice jednak na západ do Javorníku, jednak na východ k Horním Heřmanicím a dále podél státních hranic k Vidnavě. Pavlinka je umístěna v severozápadní, Gotartovice v severovýchodní části bernartického katastru.

Ve všech pěti lokalitách sídlilo v polovině 19. století kolem 3000 lidí, ale jejich počet se v následujících desetiletích pomalu snižoval, v roce 1900 zde bylo 2951 obyvatel a 43l domů, z toho v Bernarticích 263 domů a 1928 osob, v Pavlince jenom 19 domů a 70 osob a v Gotartovicích dokonce jen 10 domů a 48 osob; v Bukové to bylo 86 domů a 597 osob a v Horních Heřmanicích 53 domů a 308 osob. Ve všech případech bylo obyvatelstvo výhradně německé, teprve po roce 1918 se zde objevila skupina Čechů, většinou státních zaměstnanců (v roce 1930 se hlásilo k české národnosti 71 osob). Vzhledem k odsunu Němců a novému osídlení klesl počet zdejších osadníků v roce 1950 na 1188 ve 242 domech. Při posledním sčítání v roce 1991 bylo v Bernarticích zjištěno celkem 884 obyvatel a 214 domů, z toho v Bukové 73 osob a 29 domů a v Horních Heřmanicích 60 osob a 19 domů.

O Bernarticích existuje první písemná zpráva z roku 1291, i když podle stavebního rázu tehdejšího kostela je ves určitě starší. Byla to mimořádně velká vesnice se 70 lány. V 15. století zde byly dva dvory, z nichž dolní patřil ke zdejšímu fojtství a horní k majetku vratislavského biskupství. Koncem 16. století zde bylo stále ještě 44 lánů, ale jenom část byla obdělávána. Rozdělení vsi na dvě majetkově odlišné části se udrželo asi do roku 1579, kdy byly pozemky horního dvora rozprodány, kdežto fojtský majetek i nadále střídal majitele.

Bernartice patřily k těm vsím, které byly mimořádně těžce a snad nejtížeji na Frývaldovsku postiženy za třicetileté války. Ves byla několikrát vypleněna vojsky obou válčících stran a roku 1633 podlehli téměř všichni zdejší osadníci moru; zůstalo jich naživu jenom třináct. Roku 1650 bylo z 26 před válkou obhospodařovaných lánů dvacet pustých. Zaniklo i několik rybníků a pravděpodobně i zdejší olejny. Neobjevuje se již také škola, která je připomínaná na počátku 17. století. V 18. století se ves opět zalidnila, i když ji roku 1713 znovu postihla morová nákaza; roku 1722 tu bylo již 60 usedlých sedláků a 102 zahradníků.

Fojtství se statkem koupila v roce 1779 Pavlína Rustová, manželka ředitele biskupských statků a matka lékaře Jana N. Rusta z Javorníka. Podle ní byla nazvána i nová osada Pavlinka, která vznikla rozparcelováním pozemků dvora kolem roku 1782 a postavením pivovaru, palírny a mlýna. Podobným způsobem vznikla kolem roku 1780 osada Gotartovice, která byla nazvána podle vratislavského biskupa Gottharda Filipa Schaffgotsche. V roce 1848 vlastnil majetek fojtství statkář Josef Latzel, tehdy poslanec říšského sněmu.Počet domů vzrostl do roku 1836 v Bernarticích na 279 a počet obyvatel na 1436, v Pavlince na 20 domů a 110 obyvatel a v Gotartovicích na 10 domů a 66 obyvatel, takže tato ves s dvěma osadami patřila tehdy k největším na celém Javornicku. Vzhledem k poloze v úrodné části Jesenicka se ve všech částech katastru rozvíjela úspěšně zemědělská výroba a zásluhou majitele bernartického fojtství J. Latzela byl postaven jeden z prvních cukrovarů ve Slezsku, avšak na německé straně hranice v Horních Bernarticích. Největší pozemkový majetek vlastnily vedle bernartického biskupského dvora bývalé fojtské statky v Bernarticích, Bukové a Horních Heřmanicích, všechny s rozlohou kolem 240 hektarů půdy, a to i po roce 1918, protože první pozemková reforma se jich dotkla jen nepatrně. Zdejší statkáři byli také iniciátory při zakládání různých zpracovatelských závodů, zejména lihovarů a likérky v Bernarticích a v Bukové. Určitým specifikem Bernartic byla od roku 1892 továrna na zápalky, kterou po roce 1918 jenom dočasně nahradila výroba čisticích a pracích prostředků. Tradici měly v celém areálu mlýny a některé další menší provozovny včetně lomů. Důležitou roli sehrála lokální želez, nice, postavená v roce 1896 z Dolní Lipové přes Bernartice do tehdejšího Německa a o rok později z Bernartic do Javorníka. K nejstarší škole v Bernarticích přibyly ještě před rokem 1848 také školy v Bukové a Horních Heřmanicích; česká menšinová škola v Bernarticích z roku 1929 se udržela z pochopitelných důvodů jenom do podzimu roku 1938.

V politickém životě všech lokalit měla dlouhou dobu největší vliv německá křesťanskosociální strana, avšak ve volbách v roce 1935 ji předstihla dost výrazně Henleinova Sudetoněmecká strana. Hospodářská struktura obce zůstala po odsunu Němců určitou dobu zachována, na zemědělské statky a průmyslové závody byli dosazeni národní správci. To vše se však velmi rychle změnilo po roce 1948, kdy byly i menší podniky a statky zestátněny a mnohé provozy zrušeny a zastaveny. Bernartice poněkud paradoxně v době tzv. industrializace znovu získaly svůj původní zemědělský ráz.

Přípravný výbor JZD byl v Bernarticích utvořen již koncem roku 1949. K podstatné změně došlo však až v roce 1974, kdy se Bernartice staly sídlem velkého zemědělského družstva, s nímž se spojila JZD v Javorníku, Uhelné, Velké Kraši a Skorošicích. Protože v tomto areálu obhospodařovaly část půdy státní statky v Javorníku a Žulové, došlo v roce 1980 k delimitaci a ZD Javornicko v Bernarticích potom obhospodařovalo celkem 4117 hektarů v podstatě souvislé půdy v areálu Bernartic, Vidnavy, Velké Kraše, Tomíkovic a Kobylé. Pro potřeby družstva bylo v Bernarticích postaveno menší obytné sídliště a jiné objekty.

V roce 1990 byla v Bernarticích, vedle sídla zemědělského družstva, čistírna osiv Státního statku Javorník a granulační linka na krmiva Společného zemědělského podniku. Dále je zde pošta a základní škola nižšího stupně. Promítání ve stálém kině bylo v té době již zastaveno.

Nejvýznamnější památkou v popisovaných lokalitách je nesporně farní kostel sv. Petra a Pavla, který patří k nejstarším na Javornicku; tento soud se vztahuje bohužel jen na původní jádro z období přechodu od románského k raně gotickému slohu, protože celkově byl kostel změněn v posledních stoletích dost podstatnými přístavbami, zejména věže v roce 1712 a boční lodě v roce 1896. Také barokní zámeček v Bernarticích byl podstatně poznamenán přestavbami v 19. století. Významným rodákem je kartograf Josef Jiittner (narozen 1775), autor známého plánu Prahy.

OBEC Bernartice

Bernartice č. 60, 79057, Bernartice u Javorníka

Osoby

  • p. Michálek Mojmír, starosta

Kontakty