Z roku 1257 pochází první písemná zpráva o Kaplici, která v té době patřila pod správu premonstrátského kláštera v Milevsku. Jedná se o listinu papeže Alexandra IV., v níž uděluje mariánskému kostelu v Kaplici výsadu vydávání odpustků.

Hledat firmy v obci Kaplice, ulice Bělidlo
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Historie obce Kaplice celá historie

Z roku 1257 pochází první písemná zpráva o Kaplici, která v té době patřila pod správu premonstrátského kláštera v Milevsku. Jedná se o listinu papeže Alexandra IV., v níž uděluje mariánskému kostelu v Kaplici výsadu vydávání odpustků. Ve 13. století došlo k připojení Kaplice k panství pořešínskému. 6. 12. 1382 propůjčil Markvart z Pořešína jejím obyvatelům městské právo a Kaplice se tak stala městem s voleným rychtářem a konšely, konšelským soudem a právem. Podléhala apelačnímu soudu v Českých Budějovicích. Propůjčením městského práva byl dán základ pro lepší rozvoj obchodu a řemesel. Přesto Kaplice zůstala pod přímým vlivem pánů z Pořešína.

Roku 1387 potvrzuje Markvart z Pořešína Kaplici městské právo již samostatně.

Počátkem 15. století Kaplice během čtyř let dvakráte vyhořela. Při těchto požárech byly zničeny i listiny, udělující městské právo. Hrad Pořešín od roku 1406 do roku 1423 držel Hroch z Maršovic, poručník dětí pánů z Pořešína.

V době husitských válek neušla Kaplice vyplenění a vypálení. Nedaleko stojící hrad Pořešín nechal v průběhu válek pobořit Oldřich z Rožmberka, který kolem roku 1434 za dosud ne zcela vyjasněných okolností získal pořešínské panství a připojil k panství novohradskému.

Roku 1466 potvrdil Jan z Rožmberka Kaplici městské právo a roku 1482 na přímluvu bratrů Petra a Voka z Rožmberka udělil král Vladislav II. Jagelonský městu "mílové právo". Toto právo znamenalo pro rozvoj města mnoho, neboť v okruhu jedné míle (cca 7,5 km) nesměl nikdo vařit pivo a provozovat žádné řemeslo, s výjimkou kovářství. Řemeslníci se tu v následujících desetiletích začali sdružovat v cechy. V průběhu 16. a 17. století zde bylo založeno hned několik cechů - k cechu soukeníků přibyli koželuzi, krejčí, kováři a koláři, hrnčíři, pekaři, perníkáři, mlynáři, kameníci, zedníci, řezníci, provazníci, tkalci a punčocháři.

Roku 1504 byl v Kaplici zřízen první městský špitál, špitál sv. Martina. Byl to dům, ve kterém se pečovalo o staré, chudé a nemocné lidi. Podporovali jej bohatší měšťané i Petr Vok z Rožmberka.

Rok 1529 je opět významným rokem pro Kaplici, neboť město získalo od krále Ferdinanda I. další výsadu, a to právo konat ročně dva výroční trhy. Zároveň byla králem stvrzena i práva předcházející. Do této doby spadá i založení poštovní stanice v Kaplici.

Z roku 1530 je první písemný záznam o tom, že na trati Praha-Benátky byla vytvořena poštovní linka a jedna ze stanic byla v Kaplici. Spojení udržovali jízdní poslové, kteří ve stanicích měnili koně. Poštmistry se stávali proto měšťané, kteří pro takové účely měli vhodné prostory a potřebný počet koní. Z Kaplice proslul jako poštmistr jistý Schober, v jehož rodu tato funkce zůstala po několik generací.

V této době byl ve městě zřízen první "vodovod", který přiváděl užitkovou vodu z Novodomského potoka do města. Voda byla vedena příkopy v ulicích a zakrytými dřevěnými koryty do dřevěných nádrží (kašen).

31. 1. až 1. 2. 1612 nocoval v Kaplici pohřební průvod Petra Voka z Rožmberka. Zemřelý byl převážen z Třeboně do Vyššího Brodu a tuto noc bylo jeho tělo uloženo ve stanu na náměstí. Po vymření Rožmberků zdědili jejich majetek Švamberkové.

1614 je první písemný záznam o kaplické škole. Není pochyb o tom, že tato zde byla již dříve.

Po bitvě na Bílé hoře 1620 získal Kaplici (panství Nové Hrady a Rožmberk) hrabě Karl Bonaventura Buquoy, velitel císařských vojsk a vítěz zmíněné bitvy. Rod Buquoyů držel získaná panství až do roku 1945.

Roku 1648 si vrchnost postavila nový pivovar za městem při řece Malši a rok 1652 se stal pro město významným, neboť císař Ferdinand III. rozšířil jeho výsady o právo konat týdenní trhy na dobytek a obilí a dva roční jarmarky.

Roku 1738 nechal farář Janouschek přestavět bývalý protestantský kostel v západní části města na církevní špitál s kaplí sv. Josefa a sv. Barbory.

Roku 1753 byla postavena silnice spojující České Budějovice - Kaplici - Horní Rakousko. Obyvatelstvo města nalezlo při této práci obživu, její dokončení prospělo i obchodu a jako nová živnost se v Kaplici rozvíjí formanství. Zrychlená doprava a rozvětvené povoznictví přispělo k tomu, že mimo pivovaru byl jako první průmyslový podnik v Kaplici postaven hamr (1771).

V letech 1771 až 1775 se Kaplice proslavila v celém tehdejším rakouském státu svojí školou. Zasloužil se o to kaplický farář a pozdější děkan Ferdinand Kindermann. Zdejší, v té době zanedbanou, školu pozvedl brzy na vzorný ústav, který se stal příkladem v celém mocnářství. Kindermann sestavil nový učební plán, zavedl metodu "zaháňskou", vyučování rozšířil o výuku hudby, zpěvu, ručních prací, a zejména pokrokových metod práce v zemědělství. Vyučoval nové metody obdělávání půdy, sadařství, zahradnictví i včelařství, které později nazval "industrií". Majitelé panství vysílali do Kaplice své učitele "na zkušenou" a tito pak Kindermannovy metody šířili dále. Kindermann ve smyslu školského dvorního dekretu z roku 1770 vyučoval a zkušenosti předával jen německy, i když v Kaplici měl také jednu českou třídu. Prokázal bohatou činnost velkého školského reformátora, který svého vysokého vzdělání využil ve prospěch obecného lidu. V roce 1777 byl za zásluhy ve školství povýšen do šlechtického stavu (Ritter von Schulenstein). Zemřel v roce 1801 jako biskup litoměřický.

Roku 1825 se stavěla "koňská dráha". Vedla z Českých Budějovic do Lince. Byla to první železnice na evropském kontinentu vůbec. Její stavba se projevila příznivě pro Kaplici, která získala na obchodu i na službách.

V roce 1870 byla "koňka" přestavěna na železnici s parními stroji. Městská rada ji odmítla, z obavy z konkurence místním povozníkům, zavést na pozemky k městu, a proto i dnes je nádraží od města vzdáleno 5 km, ačkoliv se již obyvatelstvo formanstvím nezabývá.

Roku 1848 se Kaplice po odstranění vrchnostenských svazků stala samosprávným městem a sídlem státních úřadů (1850).

Roku 1869 vznikla v Kaplici Národní jednota pošumavská. Ta sdružovala občany české národnosti, hájila jejich práva proti německé většině a usilovala o zřízení české školy. Řada občanů Kaplice české národnosti byla za členství či činnost v Národní jednotě pošumavské tehdejšími německými podnikateli sociálně postihována.

V roce 1918 po skončení první světové války se Kaplice stala součástí ČSR. Kapličtí občané, mezi nimiž převládala již německá národnost, odmítli uznat hranici nového čs. státu na hranici dřívějšího Království českého a chtěli připojit k Hornímu Rakousku. V Kaplici vznikl organizovaný ozbrojený odpor. Ten byl potlačen dne 3. 12. 1918 zásahem českého vojska z Českých Budějovic a v Kaplici byla zřízena vojenská posádka.

1919 se Kaplice stala sídlem místních a okresních úřadů. Okres tvořily tři soudní okresy: Kaplice, Nové Hrady a Vyšší Brod. Přesto podle počtu obyvatel byla v nové správní soustavě vedena jako městys. V tomto roce byla také otevřena první česká škola (znovu po 300 letech) a město zlepšilo svůj vzhled i novou dlažbou, výstavbou několika domů a opravou starých.

1927 zřízena v Kaplici první mateřská škola.

1928 dokončena stavba nové budovy poštovního úřadu v ulici Masné.

1931 vybudován nový městský vodovod za přispění státu. Práce provedla firma Rumpel, Teplice.

1936 v červenci byla usnesením vlády povýšena Kaplice na město.

1937 navštívil Kaplici tehdejší president ČSR dr. Edvard Beneš. Zástupci města mu poděkovali za státní příspěvek na vodovod a udělení statutu města.

1938 byla v Kaplici slavnostně otevřena nově postavená česká škola.

1938 na základě mnichovské dohody se Kaplice stala součástí Německa a byla připojena k rakouské župě Oberdonau. České obyvatelstvo se muselo vystěhovat. Během druhé světové války padlo také mnoho mužů z Kaplice německé národnosti.

1945 byla Kaplice osvobozena spojeneckými vojsky. V městě zůstala posádka sovětské armády, armáda USA se stáhla do Omlenic na demarkační čáru. V Kaplici byl zřízen hrob a památník sovětských vojáků, kteří zemřeli ve zdejší vojenské nemocnici (budova české školy). Po odsunu Němců byla Kaplice dosídlena Čechy a Slováky. Stala se sídlem místních i okresních úřadů. Byla též obnovena posádka čs. vojska. V této době začíná také nová výstavba Kaplice.

V roce 1960 byl okres Kaplice zrušen. Počet obyvatel města se od roku 1860 až do roku 1945 takřka nezměnil. Pohyboval se kolem 2.300 obyvatel. (V roce 1922 zde bylo 2.258 obyvatel, z toho 2.004 národnosti německé a 254 národnosti české). Od roku 1945 se město rozrostlo na stav 6 kolem 7.000 obyvatel (2005).

Od 1. 1. 1994 se od města Kaplice oddělila samostatná obec Střítež; zahrnující osady Kaplice-Nádraží, Střítež, Ráveň, Rejta a Malý a Velký Chuchelec.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Web používá nezbytné cookies pro jejich fungování. Se souhlasem jsou zpracovávané preferenční a statistické cookies, které slouží pro zapamatování nastavení a měření návštěvnosti. Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies. Podrobnou úpravu můžete provést kliknutím na “Vlastní nastavení”. Své preference můžete kdykoliv změnit a souhlas odvolat kliknutím na “Cookies” v zápatí stránky. Volba pouze nezbytných cookies může mít vliv na funkčnost a výkon stránek.