Hledat firmy v obci Běhařov, část obce Běhařov
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 203 firem

Chodské náměstí 97, Město, Domažlice19,80 km

Prokopa Velikého 654, Týnské Předměstí, Domažlice19,92 km

Prokopa Velikého 689, Týnské Předměstí, Domažlice19,92 km

Baldovská 638, Týnské Předměstí, Domažlice19,95 km

Msgre. B. Staška 265, Hořejší Předměstí, Domažlice19,97 km

Mánesova 522, Týnské Předměstí, Domažlice20,00 km

Msgre. B. Staška 66, Hořejší Předměstí, Domažlice20,02 km

Hájkova 479, Bezděkovské Předměstí, Domažlice20,03 km

Benešova 97, Týnské Předměstí, Domažlice20,15 km

Kozinova 122, Hořejší Předměstí, Domažlice20,20 km

Špičák č. 5, Železná Ruda20,29 km

Biřkov č. 4320,36 km

Kozinova 305, Hořejší Předměstí, Domažlice20,39 km

Kozinova 178, Hořejší Předměstí, Domažlice20,44 km

Erbenova 184, Týnské Předměstí, Domažlice20,49 km

Sadová 636, Týnské Předměstí, Domažlice20,51 km

Kolinec č. 29520,73 km

Pancíř č. 126, Železná Ruda20,78 km

Petrovická 294, Hořejší Předměstí, Domažlice20,84 km

Kozinova 292, Hořejší Předměstí, Domažlice20,95 km

Historie obce Běhařov celá historie

Ves Běhařov je v pramenech poprvé doložena v roce 1352, kdy tu již stála tvrz vladyků z Běhařova. Ves byla v té době rozdělena na tři zemanské statky, které roku 1379 drželi Bušek, Lvík a Sezema. Jejich potomci vlastnili statek až do počátku 16. století. V 80. letech 14. století se v pramenech uvádí Jindřich z Běhařova, který v roce 1382 získal od krále Václava IV. Jako odúmrť také jeden ze dvou statků v Pňovanech na Stříbrsku a byl posledním známým členem tohoto rodu.

Další držitelé Běhařova se připomínají až v 16. století. Roku 1510 jej vlastnil Jindřich z Malovic a roku 1527 Johanka z Hognestu. Ta v roce 1533 vdávala dceru Markétu ze Žihobce za Bernarda Barchance z Baršov a prodala Běhařov svému zeti. Již v roce 1543 prodal Bernard tvrz, dvůr a ves Běhařov s částí sousedních Miletic a pustou tvrzí Budislavičkami Janu Sádlovi z Kladrubec. Od roku 1546 téměř až do konce 16. století seděli na Běhařově Fremutové ze Stropčic, za nichž se v roce 1590 připomíná běhařovská tvrz jako velmi sešlá. Od vladyků ze Stropčic získali statek Měsíčkové z Výškova, kteří jej v roce 1631 postoupili Lidmile Kateřině Gerštorfové, od níž ho koupil roku 1651 Karel Heřman Koc z Dobrše a připojil Běhařov ke svému panství Bystřice nad Úhlavou, s nímž prodělával Běhařov další majetnické osudy.

Berní rula uvádí k roku 1654 v Běhařově 7 sedláků (Jan Tomáš, Michal Kuba, Jan Kuba, Martin Bureš, Ondřej Toman, Condrat Kučera, Pavel Toman). Od panství Bystřice byl roku 1661 Běhařov spolu s Mileticemi jako samostatný statek separován. V roce 1739 získal Běhařov rytířský rod Hubatiů z Kotnova, který vybudoval v polovině 18. století v Běhařově na místě někdejší tvrze obdélníkový jednopatrový zámek.

Jan Hubatius z Kotnova prodal roku 1834 Běhařov Eduardovy hraběti Stadionovi - Tannhausenovi, který ho po roce postoupil Františkovy hraběti Stadionovi – Tannhausenovi. Od něho statek roku 1838 koupil Václav Veit a ten ho roku 1844 prodal Karlovi Antonínovi Bedřichovi knížeti Hohenzollernovi. K roku 1839 měla ves Běhařov celkem 67 čísel a 516 obyvatel. Vrchnost hospodařila na čtyřech dvorech (Běhařov, Loučim, Smržovice a Modlín) a dvou ovčínech v Běhařově a Loučimě. Obchod a řemesla byla zastoupena jedním sládkem, dvěma vinopalníky, bednářem, pěti řezníky a šenkýři, sklenářem, zednickým mistrem, čtyřmi brusiči, pohodným, čtyřmi vařiči drasla (salajkáři), cihlářem a tesařským mistrem, třemi mlynáři, dvěma kováři, třemi krejčími, dvěma ševci a dvěma koláři. Dále tu byl pivovar na 5 sudů, vinopalna, draslárna, mlýn “Silbermühle“ a pila.

Ke statku náležely vsi Běhařov, Libkov, Loučim, dominikální vesnička Nové Chalupy založené 1804, Modlín a Smržovice. Samostatný založený spojený statek Libkov-Běhařov-Loučim-Smržovice přestal existovat po roce 1848.

Není bez zajímavosti se stručně zmínit i o správě statku. V roce 1837 byl do Běhařova přenesen i hospodářský úřad a místní dlažovský soud, který byl záhy přenesen do Miletic a v Běhařově pak zůstal jen místní soud pro tento statek. Když roku 1844 koupili statek Hohenzollerové, vedl správu statku správce s justiciárem a třemi písaři. Po tomto roce byla správa statku přenesena na nově utvořený důchodní úřad v Mileticích a v Běhařově zůstal do roku 1855 lesní úřad, kdy přešla správa lesů a později i hospodářství na příslušné úřady v Bystřici nad Úhlavou.

V první pozemkové reformě byl běhařovský dvůr zcela rozparcelován a zpustlý zámeček byl roku 1922 prodán malíři A. Kalvodovi, který ho se značným nákladem zachránil „od zkázy a zapomenutí“. Na sloupu stojí bronzová socha Josefa Drahoňovského (1877-1938), na kašně Pasačka Františka Úprky, v okolí Štursova Mesalina, barokní busta Lomikarova a další plastiky.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.