Až do roku 1850 patřila tato obec k panství Náchodskému jsouc od Náchoda 4 hodiny vzdálena se zříceninami někdejšího hradu, který nepochybně od některého pána z Vísenburku nebo z Dubu a z Lípy, jimž již v středověku to celé okolí náleželo, vzdělán a

Hledat firmy v obci Batňovice, část obce Batňovice
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Historie obce Batňovice celá historie

Podle pověsti (bohužel dosud zatím neptvrzené) založil obec Batňovice rytíř Bartoloměj Svatoň v roce 1009. Alespoň to tvrdí pan Eduard Pelhřimovský v kronice města Úpice. Své pojmenování ovšem obec odvozuje od jakéhosi knížete Batiny, jehož čeládce se přezdívalo Batinovci, a tak nějak se postupně došlo k názvu Batňovice. Můžete věřit, ale nemusíte. Žádný doklad o existenci knížete Batiny jsme zatím nenašli. A to jsme hledali skoro všude ...na půdách, v potoce i na Vartě. Nic...

... a takto počíná se vyprávění v obecní kronice:

Pamětnosti obce Batňovic - Záleské sepsal František Jorka učitel r. 1878

Batňovice s přiměřenou roku 1848 Kvičalou a obcí Zálesí činí dohromady Obec katastrální pod jedním obecním úřadem. Až do roku 1850 patřila tato obec k panství Náchodskému jsouc od Náchoda 4 hodiny vzdálena se zříceninami někdejšího hradu, který nepochybně od některého pána z Vísenburku nebo z Dubu a z Lípy, jimž již v středověku to celé okolí náleželo, vzdělán a obýván byl. Tato katastrální obec má 953 jitra 1290 sáhu dle staré míry neb 548 hektarů 88 arů 14 čtvercových metrů nové plochomíry s čistým katastrálním výnosem 5047 zl 34.... neb 5299 zl 9 41/2 kr. rak. čísla. Tato mince počala 1. listopadu 1858.

Roku 1794 měla Batňovice 42 domů a 255 obyvatelů. Roku 1794 mělo Zálesí 11 domů a 75 obyvatelů. Roku 1877 má Batňovice 77 domů a 790 obyvatelů bez Kvičaly. Roku 1877 má Zálesí 22 domů a 178 obyvatelů. Roku 1877 má Kvičala 16 domů. Před 50ti lety roku 1827 měla Batňovice 52 domů 327 obyvatelů a Zálesí 15 domů a 102 obyvatelů.

Potok Rtinka, počínající ve Rtyni, protéká obec Batňovic od východu k západu a pod kostelem se obrátí k jihu tekouc skrze Zálesí a ústí na Sychrově do řeky Úpy, kterážto u Jaroměře do Labe ústí. Tento potok byl vyhlášen dříve pro množství pstruhů v něm se nacházejících, nyní ale skrze uhlovou prádelnu ani střevle, nercili pstruhy v sobě nechová. Vrchy na obou stranách obce se nacházející mají jména: Na jihu "Varta" na sever "Hradiště" neb jak jej též nazývají "Čertův kopec". Hory na severu se táhnoucí jsou takzvané "Jestřebí hory" kteréž v nitru svém množství kamenného uhlí chovají, jehožto dobýváním, svážením do prádelny a koksoven, průmyslových to knížecích závodů se zdejší lid vyživuje. Mimo to též práci v poblízkých přádelných továrnách přízných v Úpici a Svatoňovicích, takže při rolnictví hlavní to zdejší obživa...

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Web používá nezbytné cookies pro jejich fungování. Se souhlasem jsou zpracovávané preferenční a statistické cookies, které slouží pro zapamatování nastavení a měření návštěvnosti. Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies. Podrobnou úpravu můžete provést kliknutím na “Vlastní nastavení”. Své preference můžete kdykoliv změnit a souhlas odvolat kliknutím na “Cookies” v zápatí stránky. Volba pouze nezbytných cookies může mít vliv na funkčnost a výkon stránek.