Hledat firmy v obci Bakov nad Jizerou
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Historie obce Bakov nad Jizerou celá historie

Stejně jako u většiny historických obcí neznáme ani v případě našeho Bakova přesný letopočet založení prapůvodní obce na pravém břehu Jizery. Je ale pravděpodobné, že Bakov vznikl v souvislosti s kolonizací Čech od přelomu 12. a 13. století. Jeho zakladatel - Bak - si zřejmě v místech dnešního středu obce vystavěl svůj dvůr a tak dal osadě Bakov své jméno. Kolem něho se postupně obec rozrostla o nová stavení. Brzy také vznikla v místech dnešního kostela dřevěná kaple Panny Marie.

Od roku 1345 se Bakov stává součástí panství Zvířetice, neboť jeho majitel - Markvart ze Zvířetic, městečko koupil z majetku kláštera Hradiště, včetně okolních vesnic. Bakov se pak stává přirozeným středem - centrem zvířetického panství. Husitskými válkami prošel Bakov takřka bez úhony - Několikráte táhly krajem Žižkova vojska, avšak ani hrad Zvířetice nebyl nucen čelit jejich útokům. Důležitým mezníkem se stává rok 1497, kdy majitel panství - Hašek ze Zvířetic, získal pro Bakov městská práva a pečeť. - Tím byl Bakov povýšen na město. Svých privilegií bakováci dlouho neužili - po příchodu kamenické větve Vartenberků na ně dolehly opětovné feudální povinnosti včetně povinných naturálních dávek a roboty.

Zemědělství, tradiční zdroj obživy obyvatel, se rozrostl o řemesla, pro každé městečko charakteristická - v Bakově bylo tradičním a prvním řemeslem hrnčířství. Pomístní označení „Na Zbábě" pocházející z počátku šestnáctého století, bylo lokalitou, odkud se dolovala hlína pro hrnčířské pece. Dokladem čilé řemeslné organizace jsou cechovní prapory a pokladna v bakovském muzeu. Krejčí, tkalci a kováři, barvíři látek a řezníci, ti všichni zde našli své uplatnění.

Další významná privilegia na sebe nenechala čekat téměř sto let - V listopadu 1590 uděluje Jindřich z Vartenberka Bakovu právo várečné, solné a kšaftu (dědictví vlastního majetku). V této době také vzniká dominanta Bakova - hřbitovní brána před kostelem svaté Barbory. Jan z Mitrovic, dědic zvířetického panství, zbavuje Bakováky všech starých dávek vůči vrchnosti, a zasloužil se o obnovu zchátralého českobratrského kostelíka.

Největší zkázu Třicetileté války znamenal pro Bakov 22. květen 1643, kdy rukou Švédů lehl do základů. Ještě dlouho se měl Bakov z tak velké rány vzpamatovávat. Druhá polovinu 17. století však znamená opětovný rozvoj, stavbu městského špitálu (1676) i radnice (1678). Rok 1689 byl rokem vzniku Literátského kůru, jež vedl bakovský kantor Tomáš Rotelius. Ve stejné době začíná v Bakově nové charakteristické řemeslo - pletení z orobince, které vystřídalo tradiční hrnčířství, jehož význam v 18. století upadá.

Blízkost řeky Jizery byla již od nepaměti důvodem zničujících povodní. Proto bylo roku 1753 přeloženo její koryto v místech pod Panským ostrovem směrem dále od města. Jeho další úpravy byly provedeny o padesát let později. V roce 1810 pak byla postavena dnešní silnice vedoucí od Malobělského mostu do Krchovní (Linkova) ulice. První třetina 19. století je také obdobím vyvrcholení snad o novou kamennou školu. Byla dokončena roku 1824 a dnes hostí prostory městského muzea. Z doby před polovinou 19. století máme také první souvislé písemné záznamy o našem městě a jeho obyvatelích - roku 1847 byla totiž založena Kniha pamětihodností, prvním kronikářem se stal Jan Koloc.

Konstituční ústava z roku 1848 přinesla obyvatelům městečka nad Jizerou řadu výhod: Byla zrušena robotní povinnost i dosud povinně odváděné dávky. V Bakově byla také zřízena městská garda.

Druhá polovina 19. století je dobou vzniku mnoha spolků: Od roku 1867 funguje pěvecký Slavoj, jsou zakládány spořící a loterijní spolky Budoucnost a poté Včera, potravní spolek Malý Oul a konečně i Sokol. V 70. letech byla zřízena Měšťanská beseda a divadelní spolek Tyl.

Do období 60. let spadá i stavba nové železnice - tah z Kralup do Turnova se zastávkou - tak zvanou Starou štací - byl poprvé zprovozněn roku 1865. O dva roky později byla dokončena i trať do České Lípy a vybudováno hlavní nádraží v Bakově.

Prusko Rakouská válka (1866) nepřinesla jen drancování ze strany procházecích Prusů, ale také ničivou vlnu cholery. O tři roky později následoval ničivý požár, který měl na svědomí i zničení kostelních zvonů u kostela svaté Barbory.

Do éry 20. století stoupil Bakov významným počinem - Stavbou nové školy, dokončené v roce 1905. Původně byla chlapecká, dívčí obecná škola byla umístěna ve staré budově na náměstí. Období první republiky pak konečně znamená uklidnění poměrů. V roce 1919 byla založena měšťanská dívčí škola a roku 1922 odhalen památník padlým vojínům. Také stavební růst města je charakteristický pro toto období. V letech 1924 - 1933 přibývá každoročně 30 - 40 nových domů. Postaveny tehdy byly významné městské stavby jako tělocvična nebo nouzový dům, nový most přes Jizeru u Malé Bělé či sbor Prokopa Velikého.

1. ledna 1966 byl Bakovu nad Jizerou opět udělen status města a roku 1973 byly pod jeho zprávu připojeny obce Malá Bělá, Nová Ves, Zvířetice, Podhradí, Horka, Buda, Studénka, Chudoplesy, dále samoty Brejlov, oba Rečkovy a Klokočka. - Jsou to obce, které Bakov nad Jizerou spravuje až do dnešních dob.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Web používá nezbytné cookies pro jejich fungování. Se souhlasem jsou zpracovávané preferenční a statistické cookies, které slouží pro zapamatování nastavení a měření návštěvnosti. Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies. Podrobnou úpravu můžete provést kliknutím na “Vlastní nastavení”. Své preference můžete kdykoliv změnit a souhlas odvolat kliknutím na “Cookies” v zápatí stránky. Volba pouze nezbytných cookies může mít vliv na funkčnost a výkon stránek.