Bílá je obec nacházející se v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji a je jednou z nejmladších beskydských obcí. Vznikla až v roce 1951 rozdělením obce Ostravice. Obec leží na moravské straně historické moravsko-slezské zemské hranice.

Hledat firmy v obci Bílá, část obce Bílá
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 311 firem

8. pěšího pluku 85, Místek, Frýdek-Místek27,09 km

Novodvorská 3052, Frýdek, Frýdek-Místek27,10 km

8. pěšího pluku 2389, Místek, Frýdek-Místek27,10 km

8. pěšího pluku 821, Místek, Frýdek-Místek27,11 km

Sadová 618, Frýdek, Frýdek-Místek27,15 km

Potoční 1094, Frýdek, Frýdek-Místek27,16 km

Sadová 624, Frýdek, Frýdek-Místek27,17 km

Hamerská 9, Zubří27,19 km

Komenského 622/37, Kopřivnice27,22 km

Národních mučedníků 499, Frýdek, Frýdek-Místek27,22 km

Těšínská 1115, Frýdek, Frýdek-Místek27,28 km

tř. T. G. Masaryka 602, Frýdek, Frýdek-Místek27,28 km

Sadová 604, Frýdek, Frýdek-Místek27,29 km

Malý Koloredov 811, Místek, Frýdek-Místek27,32 km

Malý Koloredov 811, Místek, Frýdek-Místek27,32 km

Chlebovice č. 250, Frýdek-Místek27,33 km

Oldřichovice č. 472, Třinec27,36 km

Písek č. 18427,37 km

Riegrova 832, Místek, Frýdek-Místek27,43 km

Horymírova 2287, Frýdek, Frýdek-Místek27,45 km

Historie obce Bílá celá historie

Vznik obce je spojen se správním vývojem území, porostlém původně hlubokým pralesem, které bylo již před rokem 1100 na hranicí českého přemyslovského státu a slezského knížectví opolského. Řeka Ostravice v této části Beskyd rozdělila území na dva odlišné správní celky. Kraj na pravém břehu potoka Černé náležel ke frýdeckému panství.

Území na levém břehu Černé a Ostravice byla od dob Přemysla Otakara II. (r. 1256) předána s celým hukvaldským panstvím olomouckým biskupům a od r. 1777 arcibiskupům.

K osídlování území obce došlo daleko později, teprve v době pasekářské a současně probíhající valašské kolonizace v období 15. až 18. století. Výše položená místa hukvaldského panství byla osídlována od druhé poloviny 16. století, kdy nejprve paseky s výstavbou dvorcových hospodářských usedlostí s pastvinami a horskými rolemi vedly k prosvětlení okolních lesů a vzniku vesnic Ostravice (1581) Čeladná a Trojanovice. S postupující pasekářskou kolonizací se potomci prvních osadníkům obce Ostravice usazovali na obou březích Ostravice a Černé. Současně s pasekářskou kolonizací probíhalo i valašské osídlení. Valašští kolonisté pastevci slovenské, polské, ukrajinské a také rumunské národnosti zavedli na horských stráních Zadních hor salašnické hospodaření, které dalo oblasti významný ráz, který se dochoval do dnešních dnů. Jsou to především enklávy luk a pastvin s dřevěnými stavbami obydlí i hospodářských budov, ale také četné názvy, které se dochovaly z mluvy valašských osadníků (Košárky, Solisko, Grapy, Grúň, Sihly, Gigula, Polana, Ujmisko, Borsučí, Kyčera a další). Také stav lesních porostů zůstal změněn klučením a vypalováním lesů při zakládání sídel a pastvin před staletími i toulavou pastvou ovcí a koz, která lesní porosty devastovala okusem nárostů a kůry stromů i zahušťováním drnu kopýtky dobytka.

Toulavý způsob pastvy byl zakázán v Beskydech až při rozvoji manufakturní výroby na Ostravsku, Frýdecku a Frýdlantsku, při zaznamenaném nedostatku přístupného vhodného dříví v 17. století.

Železná ruda s obsahem železa až 33 % se dolovala až po Bílou a byla zpracovávána v hamrech arcibiskupské společnosti frýdlantských železáren. Hamry potřebovaly velké množství dřevěného uhlí páleného v milířích na místech zvaných uhliska.

Vydání tereziánského Císařského a královského patentu z roku 1754, který chránil les před drancováním těžbou a pastvou bylo základem pro postupné prosazování trvalého lesního hospodaření.

Hlavním zaměstnání v oblasti obce bylo pastevectví a těžká, nebezpečná práce v lese při těžbě, svážení dříví s ručním spouštěním, v zimě na saních a dopravou potahem nebo při jarním tání plavením s pomocí vody zadržované v nádržích zvaných „klauzy“.

Značný význam pro hospodářský rozvoj měla výstavba železnice Frýdlant nad Ostravicí – Bílá, jejíž výstavba proběhla od roku 1905 do roku 1908. Byla náročnou stavbou v horském členitém terénu, spojila horské samoty se světem, přispěla především ke zlepšení dopravy dříví a podpořila také rozvoj turistiky. V létech 1908 – 1910 byla zřízena také úzkokolejná lesní dráha pro dopravu, která umožnila dopravu z Mezivodí na Bílou a v další fázi z Bedřichova klauzu na Mezivodí. Úzkokolejka byla využívána až do roku 1947.

Území obce bylo vzhledem k pohraniční poloze vždy provázeno pohnutým děním. Bylo tomu tak při osídlování území, ale i v době 2. světové války, kdy v celé oblasti lesnatých Beskyd byly podmínky pro partyzánský odboj.

Samostatnost obce Bílá je od roku 1951. V tomto roce byla postavena budova pro středisko pracujícího dorostu, nynější Střední odborné učiliště lesnické.

Místní kronika uvádí jako významné události etapy elektrifikace obce a asfaltování státní silnice z Hlavaté až po rozcestí v Černé (r. 1953).

Významnou změnou byla výstavba údolní nádrže Šance. V roce 1965 byla poslední jízda na trati Ostravice – Bílá, která stavbě přehrady musela ustoupit. Přehrada jen zvýšila vodohospodářský význam oblasti tím, že je významnou zásobárnou vody pro Ostravsko.

V současné době je převážná většina obyvatel zaměstnaných ve zdejších lesních provozech nebo v lesním učňovském školství.

Lesy v majetku státu spravuje podnik Lesy České republiky, zaujímají svou hmotnatostí první místo mezi lesními oblastmi v ČR. Jsou tak srovnatelné s nejproduktivnějšími lesy v Evropě – lesy švýcarskými a rakouskými.

Významné je postavení obce jako turistického a rekreačního centra.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.