Hledat firmy v obci Dobříš, ulice Azalková
Nabídka práce v okolí 30 km 527 firem
VALEN s.r.o. - náměstí Komenského 536, Dobříšweb134 m
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Stavební firmy - kompletní činnost
PECU STÁŇA s.r.o. - Pražská 112, Dobříš187 m
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Potraviny, smíšené zboží - maloobchod
POLICIE ČR obvodní oddělení Dobříš - 28. října 66, Dobříš266 m
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Policie ČR
ZŠ Dobříš - Lidická 384, Dobříš355 m
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Základní školy praktické a speciální
DOMOV SENIORŮ Dobříš - Za Poštou 1660, Dobříš394 m
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Domovy pro seniory, pečovatelské služby
RESTAURACE MODRÁ KOČKA - Školní 36, Dobříš434 m
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Restaurace
ZÁMECKÁ RESTAURACE - náměstí Svobody 1, Dobříš546 m
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Restaurace
ARRIVA SERVICES a.s. - Příbramská 964, Dobříš584 m
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Autobusy, mikrobusy - servis
PNEU TIGER s.r.o. - Příbramská 853, Dobříš664 m
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Pneumatiky - prodej
BIOS s.r.o. - U Pivovaru 1898, Dobříš981 m
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Tesařské práce, dřevostavby
ZEMĚDĚLSKÁ SPOLEČNOST DOBŘÍŠ, spol. s r.o. - Příbramská 506, Dobříš1,11 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Lesnictví
CJ IZOLACE, s.r.o. - Příbramská 506, Dobříš1,11 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Izolace - prodej
MASARYKOVO SANATORIUM DOBŘÍŠ - Na Čihadlech 833, Dobříš1,60 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Nemocnice, polikliniky
DOOSAN BOBCAT EMEA s.r.o. - U Kodetky 1810, Dobříš2,05 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Stavební stroje - výroba
ZAHRADNICTVÍ BLECHA, s.r.o. - Lhotka č. 7, Obořiště3,00 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Zahradnictví
ZAHRADNÍ CENTRUM-OVOCNÁ, OKRASNÁ A RŮŽOVÁ ŠKOLKA - Lhotka č. 7, Obořiště3,03 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Zahradnictví
VÚ, SŠ A ŠKOLNÍ JÍDELNA OBOŘIŠTĚ 1 - Obořiště č. 14,51 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Domovy, ústavy
ZŠ A MŠ Obořiště - Obořiště č. 1004,68 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Základní školy
BAMA METAL, s.r.o. - Rosovice č. 2735,26 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Plynoinstalační práce
MASNA ROSOVICE s.r.o. - Rosovice č. 2645,26 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Masné výrobky - výroba
Historie obce Dobříš celá historie
Město Dobříš je obklopeno ze všech stran lesy a leží v nadmořské výšce 371 metrů nad mořem. Z hlediska historického vývoje je Dobříš osídlena od pradávna. Nejstarší archeologické nálezy pocházejí z mladší doby kamenné. V dobříšském muzeu je uložen pozůstatek kamenné sekery z období přibližně 3500 let př.n.l. nalezený u Dobříše. Dalším nálezem je část hradiště na vrchu Hradec u Dobříše, které mělo původně rozměry 220 m délky a 94 m šířky. Obehnáno bylo kamenným valem u paty až 12 m širokém a 3 až 5 m vysokém. V 10. století procházela Dobříší „ZLATÁ
STEZKA“ z Prahy do Bavor. U myslivny Obora (v lesích za osadou Vlaška) jsou dodnes patrné zbytky slovanského nížinného kruhového hradiště zvané „Dvorce“, ale také „Na valech“. Jsou zde ještě viditelné hliněné valy 12 až 21 m široké o výši 2-3 m a vodní příkop široký 5 až 13 m. V době českých králů byly lesy v okolí Dobříše oblíbenou loveckou honitbou a od pradávna patřilo dobříšské zboží do majetku českých panovníků. Dle pověsti jakýsi vladyka Dobřich (či Dobroch) dal na skalnatém ostrohu nad ohybem cesty vybudovat dřevěnou tvrz, která měla tuto důležitou komunikaci střežit a měla poskytovat útulek zejména projíždějícím kupcům při odpočinku. Později tu dal panovník, snad Přemysl Otakar I. vybudovat královský dvorec. Nejstarší písemná historická zmínka o Dobříši je z roku 1252, kdy na dobříšském opevněném dřevěném loveckém dvorci sídlil král Václav I. s celým svým dvorem a kanceláří a vydal zde čtyři královské listiny (uložené v archivu ve Vídni). Opevněný lovecký hrádek na skalním ostrohu „VARGAČ“ byl za Jana Lucemburského a jeho syna Karla IV. přestavěn kolem roku 1340 (před stavbou hradu Karlštejna) na pevný kamenný hrad. Ten pak převzal správu nad okolními vesnicemi a byl zabezpečen soustavou služebních manství k jeho provozu a obraně. Někteří manové měli povinnost k hradu Dobříši a někteří k hradu Karlštejn.Kolem hradu vyrostla původně trho- Náměstí Svobody čp. 2 (areál bývalého statku) vá ves (písemně připomínána r.1321), která Dobříš Mírové náměstí čp. 119 (radnice) postupně vzrostla na městečko. V r. 1367 přenesl Karel IV. úřad nejvyššího lovčího království Českého z Kamýku na hrad Dobříš. Královský hrad Dobříš spolu s hradem Karlštejn udržoval královskou moc v Podbrdí.
Na začátku husitských válek dorazilo před
Dobříš Žižkovo vojsko, k němuž se připojily
oddíly revolučních Pražanů a celkem se zde soustředilo
sedm tisíc bojovníků a 250 válečných
vozů. Oddíly udeřily na dobříšský hrad, který
po dobytí vypálily a vypálily i městečko v podhradí
(současný hřbitov a návrší nad rybníkem
Koryto – U Ovčína). K této události došlo dne
6.února 1421. Poté dal tehdejší král Zikmund
hrad Dobříš v roce 1422 do zástavy bratřím Hanušovi a Bedřichovi z Kolovrat. Úřad královského
lovčího přeložil na hrad Žebrák. Zdejší statky pak byly po dobu téměř půl druhého století v zástavním
držení. Avšak zástavní držitelé na svěřených
statcích příliš dobře nehospodařili, a tak
se tu poměry zlepšily teprve po roce 1569, kdy
královská česká komora dobříšské zboží vyplatila
a převzala zpět pod svoji správu.Samotné
městečko po svém vypálení husity se již neobnovilo
v podhradí na původním místě ( po husitských
válkách v polovině 16. století zde zůstalo
pouze 27 vesnických usedlostí), ale středem
nového osídlení v 16. století se stalo přibližně
dnešní hlavní náměstí. Král Ferdinand I. v roce
1543 potvrdil pro Dobříš výsady udělené kdysi
Janem Lucemburským. To povzbudilo dobříšskou
obec, aby si roku 1569 na císaři Maxmiliánu
II. vyžádala nové povýšení na město, právo
pečetiti i některé hospodářské výsady. V zastoupení panovníka vedli správu Dobříše královští
hejtmani z nichž první byl Pavel Kůrka z Korkyně.
Za něho došlo k rozsáhlejším opravám
hradu a k založení pivovaru. Za správcovství
hejtmana Oldřicha Doudlebského z Doudleb
císař Rudolf II. roku 1589 povýšil opět Dobříš
na město s právem používat městského znaku
a pečeti. Starý dobříšský hrad však přestal vyhovovat
náročným renesančním požadavkům na
bydlení a pro panovníky nebyl Dobříš již tak
přitažlivý. Nepřitahovalo ani nové renesanční
sídlo vybudované v poslední třetině 16. století
pod starým hradem (nynější zámek). V roce
1606 dal Rudolf II. dobříšské panství znovu do
zástavy. Královským majetkem po několika stoletích
přestala být Dobříš natrvalo za třicetileté
Francouzský park dobříšského zámku s fontánou
Dobříšský zámek (jižní pohled)
Dukelské náměstí čp. 443
(Dům s pečovatelskou službou)
války. Císař Ferdinand II. potřeboval mnoho
peněz na vydržování vojska a proto v roce 1627
dobříšské panství zastavil a v roce 1630 prodal
císařskému radovi a nejvyššímu lovčímu Bruno
Mannsfeldovi. Přitom však vyhradil sobě, svým
dědicům a příštím českým králům právo lovit
v dobříšských lesích „červenou a černou“ zvěř.
Toto právo bylo zaznamenáno v Deskách Zemských
a zrušeno bylo až v roce 1927.
Z konce 16. století jsou zaznamenány první
zmínky o židovské obci. Z tohoto období pocházejí
náhrobky na židovském hřbitově na severním
okraji města.
Doba středověkého rozkvětu končí po bitvě
na Bílé Hoře. Za třicetileté války je Dobříš několikrát vypleněna cizími žoldáky. Už v roce 1629
vyplenila Dobříš císařská vojska, vedená bělohorským vítězem Maxmiliánem Bavorským. V roce
1631 vydrancovalo všechny domy v Dobříši vojsko Valdštejnovo. Po necelých dvou letech pak
Dobříš vypálili a zpustošili vojáci švédského
generála Jana Gustavssona Bannéra. I Sasové,
kteří Dobříší protáhli v roce 1634 tu napáchali
velké škody. A pak ještě třikrát ničili Dobříš
Švédové. V roce 1639 ve dnech 22.-23. října
bylo město opět celé vypáleno včetně zámku.
V té době mělo město Dobříš 53 městských
usedlostí. Bruno Mannsfeld již příležitost
k obnově Dobříše neměl, neboť v roce 1648,
kdy končila válka, zemřel. Dobříšské panství se
vzpamatovávalo jen pomalu. Teprve když v 50.
letech 17. století syn Bruna, František Maxmilián
založil ve Staré Huti železárnu a začal průmyslově
podnikat, válkou rozrušené hospodářství
se postupně zotavovalo.
Přišli noví obyvatelé a městečko se rozrostlo
směrem k západu, kde vzniklo nové podélné
náměstí. V roce 1675 císař Leopold I. obnovil
městečku Dobříši někdejší privilegia. Renesanční
zámek dal Mannsfeld přebudovat na velkou
barokní rezidenci (původně měl čtyři křídla
– viz plánek z roku 1727). Za silnicí před průčelím
zámku nechal postavit loretánskou kapli,
která sloužila jako kaple zámecká, ale i jako farní
kostel obyvatel městečka.Starší, značně poničený
kostelík na návrší (první dobříšský kostel
), který stál snad již od 14. století na vyvýšině
proti hradu, přestavěný v roce 1589, dal František
Maxmilián Mannsfeld v roce 1688 opravit
Náměstí Svobody - kostel nejsvětější Trojice
Karnetova zahrada - nová bytová zástavba
Radnice - Mírové náměstí (severní pohled)
a zřídit v něm rodinou hrobku. Za panování jeho
syna Karla Františka Adama Mannsfelda bylo
Dobříšské panství a Dobříš postižena morovou
epidemií a 20. května 1720 po velkém požáru
vyhořela čtvrtina města a celý zámek. V té době
panství spravovala vdova Elenora (po Karlovi)
s nezletilým Jindřichem Pavlem. Podařilo se jim
získat prostředky na opravu zámku. Při tom si
Mannsfeld vymohl přeložit silnici před zámkem
do oblouku, aby byla dále od vjezdu do zámku.
Přestavba byla započata v roce 1745 a ukončena
byla v roce 1765. Interiéry se zařizovaly ještě
kolem roku 1770. Starý hrad byl po přestavbě
změněn v sýpku.
Dobříšské panství měl v držení tento rod až do r.1775. Dne 24. listopadu 1775 se stala rodinná
úmluva stran spojení rodu a erbu knížat z Mannsfeldu a na Dobříši a knížat z Colloredo a na Opočně.
S těmito jmény jsou pak spojeny další osudy Dobříše prakticky až do dnešních dob. Zámek
a další majetek byl v držení rodiny Colloredo-Mannsfeld až do roku 1945, kdy byl dekretem prezidenta
republiky znárodněn. Po rozhodnutí soudu ve věci restituce byl v roce 1977 zámek vrácen
bratru posledního majitele Jeronýmu Colloredo-Mannsfeldovi (zemřel 2.12.1998).Novým majitelem
zámku po zemřelém se stal jeho synovec Ing.Jerome Colloredo Mannsfeld.
V 18. století nastává mohutný rozmach Dobříše. V letech 1745-1765 byl postaven zámek,
v roce 1797 dokončena stavba kostela Nejsvětější Trojice, po požáru byl obnoven i starý hrad Vargač,
který však po přestavbě začal sloužit jako sýpka. Jako hospodářské centrum sloužil knížecímu
dvoru statek, který je dodnes nejrozsáhlejším stavebním komplexem v Dobříši. Kromě zemědělství
se v Dobříši mimořádně rychle rozvíjí průmyslová výroba. V druhé polovině 17. století v sousední
Staré Huti vznikají železárny, v Dobříši byla postavena parní pila, Dobříš měla svůj pivovar,
lihovar a další menší továrny. Město se začalo rychle rozrůstat a v roce 1811 čítalo již 235 domů.
Rovněž se zlepšily komunikační možnosti přebudováním Pasovské silnice, zřízením poštovní
stanice v roce 1825, telegrafního úřadu a železnice z Dobříše do Prahy v roce 1897. Oživení cestovního
ruchu bylo vzpruhou pro místní živnosti, zvláště obchodní a hostinské. V roce 1865 byla
zahájena faktorská výroba rukavic, posléze nejvýznamnější obor zdejšího průmyslu. V roce 1850
se město stalo sídlem okresního soudu, později
i okresní samosprávy a berního úřadu.
V 19. století se zdrojem obživy kromě zemědělství,
stávalo rostoucí měrou rukavičkářství
(po II. světové válce byly založeny Rukavičkářské
závody n.p.Dobříš a několika tisíci zaměstnanci
a městu se říkalo: „Dobříš – město rukavic“),
kovovýroba ( v současné době zůstala ve
městě tradiční výroba svěráků YORK a v dalším
objektu bývalého závodu Kovosvit je výroba
malých zemních strojů ), těžba a zpracování
dřeva (původně parní knížecí pila, nyní závod
Bios a depo Lesního závodu Dobříš). Výhodná
poloha města podnítila stavbu Masarykova
Hrad Vargač (pohled od zámku)
Zámek Dobříš (pohled přes rybník Strž)
sanatoria, dokončeného v roce 1938. Rozvoj
města si počátkem 20. století vynutil zbudování
veřejného vodovodu a kanalizace. Rovněž bylo
město elektrifikováno, elektřinu vyráběla dobříšská
elektrárna na pile.
Společenský a kulturní život města je velmi
bohatý. V Dobříši byla v období jeho historie
založena celá řada spolků s velmi intenzivní
činností. Roku 1864 byla založena Občanská
beseda, roku 1866 zpěvácký spolek Zvonař
a roku 1880 další spolek Přátelé hudby. Roku
1868 byl na Dobříši založen Sokol, který od té
doby patří svou činností k nejvýznamnějším
občanským sdružením v Dobříši. Ke konci
19. století vznikl Sbor dobrovolných hasičů a Červený kříž. V prvních letech 20. století se počaly
objevovat další sportovní spolky, například Klub českých velocipedistů pro Dobříš a okolí, tenisový
klub, fotbalový klub a další. Roku 1909 se
Dobříš stala cílem motocyklových závodů. Vznikl
také Okrašlovací spolek, veřejná knihovna,
křesťansko sociální spolek Osvěta a další. Dobříšské
školství se datuje od počátku výuky ve
farní škole v čp.110, v roce 1888 byla založena
živnostenská a pokračovací škola. V roce 1899
byla postavena nová školní budova na Komenského
náměstí (současná I. ZŠ), v roce 1914 jí
navštěvovalo 854 dětí. V šedesátých až devadesátých
létech 20. století byly postaveny nové
školní pavilony (současná II.ZŠ a gymnázium),
zrekonstruovány budovy pro Zvláštní školu
a Základní uměleckou školu. Pro sportovní
vyžití byly postaveny nové tělocvičny u škol,
sportovní hala, fotbalový stadion, zimní stadion,
volejbalové a tenisové kurty a další sportovní
zařízení včetně dětských hřišť.
Současné společenské a ekonomické podmínky
umožňují, aby se zvolna rostoucím městem
dále rozvíjela oblast průmyslu, obchodu
a služeb. Město připravilo nové stavební zóny
jak pro výstavbu nových rodinných domů tak
i pro výrobu v průmyslových zónách. Novou
výstavbu zajistilo nalezením a připojením
nových vodních zdrojů z Brdských lesů, posílením
přívodu elektřiny, plynu (město je nyní
již téměř celé plynofikováno), vybudováním
nových komunikací a dalších potřebných sítí
a zařízení. Město Dobříš má také velkou výhodu
tím, že leží na jednom z hlavních dopravních
Mírové náměstí - alejka
Strž ve Staré Huti - památník K. Čapka
Kostelíček - pohled přes rybník Koryto
tahů z Prahy na jih Čech. Těsně po jeho okraji vede čtyřproudová komunikace, která zajišťuje velmi
pohodlné a zejména rychlé spojení města s hlavním městem a dalšími regiony ČR. Vzhledem
k tomu je zde i pro cestující velmi dobré autobusové spojení, které představuje to, že každou půlhodinu
po celý den je možno odjet do Prahy nebo na opačnou stranu .
V současnosti je osmitisícové město Dobříš,
díky své poloze uprostřed pohoří Hřebeny, Brdy
a Kozí Hory, vyhledávaným místem zimní a letní
rekreace. Lesnatá krajina s četnými rybníky
nabízí množství turistických tras pro pěší turistiku,
lyžaře a další. Pro cyklisty jsou vyznačeny
nové cyklotrasy. Pro návštěvníky Dobříše je rovněž
připraveno kulturní vyžití, zejména v dobříšském
zámku, kde jsou pořádány různé kulturní
akce, je zde zámecká expozice, dobříšské
muzeum ve kterém jsou vystaveny i historické
motocykly československé výroby, galerie JCM,
muzeum hodin a další možnosti. Kulturní dům
Dobříš pořádá pravidelně výstavy obrazů
a fotografií ve svém výstavním sále a ve společenském
sále je téměř každý týden nějaký
kulturní pořad (hudba, divadlo, přednášky
apod.). Ve městě je však pořádáno ještě
mnoho dalších kulturních , společenských
a sportovních akcí.
V měsíci srpnu 2005 sepsal kronikář
města Dobříše Oldřich Průša.
Demografické údaje
MĚSTO Dobříš
Mírové náměstí 119, Dobříš, 26301, Dobříš
Osoby
- Ing. Svoboda Pavel, starosta
Kontakty
- 318 533 311
- epodatelna@mestodobris.cz
- www.mestodobris.cz