Řehlovice tvoří části: Řehlovice (k. ú. Řehlovice a Lochočice), Brozánky, Dubice (k. ú. Dubice nad Labem), Habří, Hliňany, Moravany (k. ú. Moravany u Dubic), Radejčín a Stadice.

Hledat firmy v obci Řehlovice
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Firmy v obci Řehlovice
Posledně opravené/vložené firmy:zobrazit více

AUTODOPRAVA FRANTIŠEK VLČEK - Brozánky č. 50, ŘehlovicewebFotografie u firmy

Od počátku se specializujeme na přepravu zemědělské techniky, stavebních strojů a nadměrných nákladů. Dále nabízíme doprovod nadměrných nákladů a jako top produkt je tzv. expres doprava zemědělské techniky do 24 hodin od objednání.

MŮJOBCHOD-POTRAVINY U KEVINA - Dubice č. 74, Řehlovice

MONTA KOUTNÍK - Dubice č. 18, Řehlovice

Historie obce Řehlovice celá historie

Ves Řehlovice leží v údolí řeky Bíliny, na křižovatce dvou starých obchodních cest: Srbské - z Prahy přes Lovosice, Velemín, Řehlovice, Chabařovice a dále přes hraniční hory do Německa a cesty Bílinské - do Ústí nad Labem. První historická zmínka je z roku 1328. Vesnice vznikla spojením dvou osad - Řehlovic a Šachova. Odtud německý název Tschochau, později Großtschochau. Původní okrouhlice, tj. osídlení kolem kruhové návsi, se později rozrostlo o řadovou výstavbu podél výpadových cest.

Vlastníci

Na počátku 14. století byla ves lénem pražského arcibiskupství. Před rokem 1366 tu však již seděl první známý majitel vsi s tvrzí Rydkéř, jehož synové uváděli za jménem ze Skalky (tj. hrádek ve Vlastislavi u Lovosic). V 15. století vlastnili Řehlovice pánové ze Sulevic a Řehlovic, od r. 1468 bratři Jan a Pavel Knieže. Oba stáli věrně na straně Jiříka z Poděbrad.

Začátkem 16. století zde vládl Alexander z Leisneka a ten městečko s tvrzí prodal r. 1528 rytíři Jetřichu z Bílé. Roku 1587 došlo k dědickému dělení majetku: bratři Hendrych a Jáchym získávají Malhostice s poplužním dvorem, Rtýni a Brozánky. Bratři Bedřich, Adolf a Jiřík zůstávají v městečku Řehlovicích (označení městečko je běžně uváděno v podrobné dědické smlouvě). Náleží jim stará a nová tvrz, poplužní dvůr, ves Zálezly, Chvalov, řehlovický pivovar a několik poddaných ze Žímu, Radejčína, Brozánek a Zálužan.

Posléze vlastnil Řehlovice rytíř Bedřich sám. Byl to učený a odvážný muž, horlivý protestant. Roku 1618 se stal jedním ze třiceti direktorů země české a za aktivní účast ve stavovském povstání byl jedním ze 27 českých pánů sťatých 21.6.1621 na Staroměstském náměstí. Majetek byl zkonfiskován, později však restituován a vydán dědicům. Ti panství r. 1628 prodali za 19 311 kop a 64 grošů hraběti Oto Nosticovi. Sami pro víru opustili vlast a odešli do sousedního Saska.

O rok později přikoupila nová vrchnost i sousední Hliňany, kam byla správa spojených panství přenesena. V polovině 17. století dostavěli Nosticové v Hliňanech barokní zámek. Řehlovická tvrz přestala plnit obytnou funkci a sloužila jen hospodářským účelům. Chátrala a byla r. 1719 zbourána.

Ztráta městských práv

Řehlovice byly v 17. století trhovým městečkem i s právem hrdelním, jak svědčí pomístní jméno "Na šibenici". Avšak r. 1664 Nosticové převedli právo trhové na Trmice, které od té doby zaznamenávají výrazný vzestup. V Hliňanech vrchnost pobývala většinou jen v létě, vybudovala si totiž honosný palác na Malé straně v Praze. Přesto byl zámeček v 18. století rozšířen o další budovy. Měl i oranžerii. Za sedmileté války se stal hlavním stanem velitele pruských vojsk. Roku 1778 pobýval v Hliňanech i císař Josef II.

Buditel F.M. Pelcl

Do českých kulturních dějin vstoupil významně vychovatel zdejšího šlechtického rodu, národní buditel a obrozenecký historik František Martin Pelcl, autor "Nové kroniky české". V řehlovickém kostele se oženil s dcerou správce místního statku.

Více o F.M. Pelclovi se můžete dozvědět ZDE.

Památník Přemysla Oráče

Známým historickým činem Ervína Nostice bylo postavení pomníku Přemysla Oráče na Královském poli u Stadic r. 1841. Pomník byl od počátku chápán jako symbol a oslava zemědělství, nikoliv jako národnostní projev k oslavě české panovnické dynastie Přemyslovců. Proto byl i německými obyvateli, kteří tvořili v kraji výraznou většinu (například sousední Stadice, bájné rodiště Přemyslovo, byly v 19. století zcela německé), dobře přijat.

Další významné stavební památky

Kostel Nejsvětější Trojice

Původně nesl název Kostel sv. Mikuláše, prvně byl připomenut r. 1352. Po třicetileté válce znovu vystavěn. Interiér byl vybaven barokně v 1. polovině 18. století, zvláště zásluhou místního kněze J. Tomáše Vojtěcha Berghauera. Sloužil v Řehlovicích v letech 1716 až 1749. Postaral se o postavení nové školní budovy, nové fary a o zavedení řady novinek, jako vodovodu do farské zahrady, rozvoj ovocnářství, založil rybník s chovem ryb na farské zahradě. Byl činný badatelsky a posléze literárně. Napsal dvoudílné životopisné dílo Protomartyr o Janu Nepomuckém, jehož svatořečení se v té době chystalo. Zajímala ho i česká historie, ač sám byl Němec. Součástí farnosti byly i Stadice, které zvláště císař Karel IV. vyznamenal svou návštěvou a výsadami, které poskytl svobodníkům. Za každoroční odvádění úrody z Přemyslova lískového keře na královský hrad byli osvobození od povinné roboty.

Berghauerova mimořádná budovatelská a literární aktivita se brzy stala známou nejen v rámci litoměřické diecéze, ale i v Praze, kam často zajížděl za studiem na právnické fakultě, kde získal v roce 1721 doktorský titul. V roce 1726 se stal kanovníkem vyšehradské kapituly a po určitý čas učil mladého hraběte F.A. Nostice. Pastorační službu v Řehlovicích zajišťoval tou dobou kaplan. Největšího ocenění se mu dostalo v roce 1749, kdy byl zvolen děkanem vyšehradské kapituly. To už Řehlovice po 33 letech definitivně opouští. Jako prelát se stal i členem zemského sněmu. Byl to vzdělaný, pilný muž, barokní učenec, především historik. Řehlovice za jeho působení očividně rozkvetly (viz. zápisy ve farní kronice).

Barokní interiér kostela se od dob Berghauerových již zásadně neměnil. Vnější vzhled však ano. V roce 1892 byla hranolová věž s vchodem a jehlanovitou střechou opatřena novou, cibulovitého tvaru. Zvon z roku 1535 je zachován. Varhany jsou z roku 1815. Byly postaveny mistrem Antonem Ruschem z Litoměřic. Jsou to nejstarší hrající varhany na Ústecku. Byly opraveny v roce 1997.

Barokní kaple sv. Anny z roku 1709

Stávala uprostřed návsi. Stavebníkem byl G. David Jäger, pensionovaný kuchař hliňanského zámku. Kaple byla zbořena v roce 1959.

Škola

Základní kámen k výstavbě církevní školy byl položen 20. 6. 1729 za působení faráře P. Berghauera. V roce 1884 byla budova stržena a na témže místě, s ohledem na rostoucí význam školství a počet žáků, byla v rekordním čase 7 měsíců vystavěna nová školní budova č.p. 1 – dnešní Obecní úřad. Trojice historických budov – kostel, barokní fara č.p. 2 a škola stojí v těsném, tehdy funkčním, sousedství. Tvoří s vedlejší návsí centrum vesnice. Tzv. nová škola č.p. 100 byla postavena v roce 1934 Ústřední maticí školskou pro místní českou menšinu.

Vypracovala:

PaedDr. Anna Rauerová, kronikářka obce

OBEC Řehlovice

Řehlovice č. 1, 40313, Řehlovice

Osoby

  • Bc. Princová Jana, DiS., starostka

Kontakty