Hradec nad Moravicí je kulturním centrem této části Slezska. Najdete zde Městskou galerii a muzeum, divadelní a koncertní sál, kino, knihovnu pověřenou regionální funkcí a informační centrum. Působí zde Matice slezská, místní organizace Hradec nad Mo

Hledat firmy v obci Hradec nad Moravicí, ulice Doubrava
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 767 firem

PEKÁRNA LOMNÁ Bílovec - Slezské náměstí 59/6, Bílovec16,70 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Potraviny, smíšené zboží - maloobchod

PEKAŘSTVÍ ILLÍK Bílovec - Čs. armády 226/1, Bílovec16,72 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Potraviny, smíšené zboží - maloobchod

KAXL s.r.o. - Dukelská 240/16, Bílovec16,74 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Internetové obchody, e-shopy

JANKOVA JANA MUDr. - Hlučínská 684/6, Bolatice16,78 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Praktičtí lékaři - pro dospělé

ZŠ A MŠ T. G. MASARYKA Bílovec - Ostravská 658/28, Bílovec16,80 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Základní školy

CONROP, s.r.o. - Hlučínská 93/7, Bolatice16,83 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Plastové a foliové obaly

MÍSTNÍ KNIHOVNA Kamenka - Kamenka č. 86, Odry16,86 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Knihovny

PIZZA KOBEŘICE - Slezská 178/85, Kobeřice16,87 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Restaurace

ZŠ A MŠ T. G. MASARYKA Bílovec - Wolkerova 1000/9, Bílovec16,97 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Mateřské školy a jesle

PEKAŘSTVÍ ILLÍK, spol. s r.o. - Lhotka č. 25, Bílovecweb17,63 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Pekárny

ELVE RESTAURANT s.r.o. - náměstí Svobody 82, Dolní Benešov17,66 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Restaurace

GYPSTREND s.r.o. - Stiborská 790, Kobeřice17,69 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Stavební materiál - výroba

LB GASTRO s.r.o. - Hájecká 238, Dolní Benešov17,69 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Stavební práce - drobné

SANATORIA KLIMKOVICE - Hýlov č. 24, Klimkovice17,75 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Lázeňské a ostatní služby

VVM-IPSO s.r.o. - Opavská 569, Fulnek17,86 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Čisticí a úklidové stroje, materiál

LUCCO a.s. - Velké Albrechtice č. 24217,88 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Obrábění

ARMATURY GROUP a.s. - Nádražní 129, Dolní Benešov17,95 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Voda - materiál, spotřebiče - prodej, servis

ÚŘAD MĚSTSKÉHO OBVODU Ostrava-Krásné Pole - Družební 576, Krásné Pole, Ostrava18,08 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Městské úřady, magistráty

BRANDS DOPRAVNÍ ZNAČENÍ - Plzeňská 316, Vřesina18,13 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Dopravní značení a signalizace

NORDIC STEEL s.r.o. - Masarykova 428, Fulnek18,25 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Povrchové úpravy, koroze, otryskávání

Historie obce Hradec nad Moravicí celá historie

Osídlení Hradce nad Moravicí je prastaré, dosvědčují to nálezy svázané s lidem kultury nálevkových pohárů z doby cca 3000 až 2700 př.n.l., a doklady spjaté s lidem popelnicových polí z období 800 až 600 př.n.l. Počátky křesťanství zmiňuje nedoložená pověst pro rok 965, kdy zde na ostrožné, sevřené řekou Moravicí a potokem Hradečná, měli své hradisko Slované. Minulost města Hradce nad Moravicí je úzce spjata s dějinami středověkého zeměpanského hradu (viz Zámek). Někdy v polovině 11. století vybudovali ve střední části ostrohu svůj knížecí hrad Přemyslovci. Hradec se stal nejen kulturním a správním centrem Opavska, ale byl v této době význačnou pohraniční pevností, která odolala i útokům polského knížete Boleslava II. Smělého. Zdejší hradisko střežilo nejméně od roku 1078 také frekventovanou obchodní cestu z Moravy přes Oderské vrchy do Polska a pod Hradcem bylo vybíráno mýto a clo 6 denárů.

Zhruba v polovině 13. století byl starší knížecí hrad velkoryse přestavován na mohutný románsko-gotický hrad Přemyslovců, který se po smrti Přemysla Otakara II. v letech 1279 - 1281 stal útočištěm královny Kunhuty. V prostoru před hradem se rozložilo město Hradec, nejprve se třinácti a záhy devatenácti usedlostmi. K městu bývala jako předměstí mnohdy počítána také obec Podolí, ležící na úpatí ostrohu, nazývaná také - na rozdíl do Horního městečka (Hradce) - Dolní městečko.

Třetího října 1481 ocenil opavský kníže Viktorin, syn krále Jiřího z Poděbrad, zásluhy Hradce v bojích proti uherským vojskům Matyáše Korvína a přiznal mu znak, městská privilegia a právo trhu a jarmarku. Od roku 1528 byl Hradec zástavním zbožím. V roce 1585 prodal císař Rudolf II. zdejší panství Kašparovi, svobodnému pánu Pruskovskému z Pruskova, který započal se zásadní přestavbou dosavadního gotického hradu na pohodlný zámek. V letech 1587 - 1594 byl rovněž stavebníkem kostela sv. Petra a Pavla.

S Kašparem Pruskovským se hradecké panství ustálilo ve své rozloze a tvořily jej vedle samotného Hradce s Podolím vsi Žimrovice, Benkovice, Branka, Bohučovice, Větřkovice, Březová, Lesní Albrechtice, Jančí, díl Milostovic, Chvalíkovice a Vehovice. Panství nebylo hospodářsky příliš bohaté, samotné městečko Hradec (bez Podolí) patřilo k nejmenším na Opavsku.

Po Kašparově smrti převzal statky i s hradem jeho bratranec Jan Kryštof, který se jako věrný katolík odmítl připojit ke stavovskému povstání a byl proto nejen zbaven svých úřadů, ale i panství. Za následující třicetileté války přecházel Hradec střídavě do rukou císařských i protestantských vojsk, za dánského vpádu 1626 - 1627 se zde razily falešné mince.

Válkou panství značně utrpělo - přerušena byla pochopitelně i renesanční přestavba zámku. Městská práva byla Hradci obnovena až v roce 1701. O rok později se od něj odtrhlo Podolí, prohlášené za samostatnou obec, s Hradcem bylo Podolí opětně sloučeno až v roce 1948. V roce 1733 prodal Erdman Pruskovský hradecké panství radovi císařské komory Wolfgandu Konradovi z Neffzernu, jeho dědice, adoptivního syna a synovce Wolfganga Karla dodnes připomíná Kalvárie, postavená v roce 1764 ve stráni proti zámku k věčnému uctění smrti Wolfgangova skutečného otce Jana Josefa Thomagnini. Za Neffzernů prožíval Hradec se zhruba stovkou obyvatel léta prusko-rakouských válek, jeho posádku osobně kontroloval mj. i císař Josef v doprovodu generála Laudona.

V roce 1778 přešlo hradecké panství do rukou knížat Lichnovských, kteří se tu v šesti generacích střídali až do roku 1945. Lichnovští přinesli do Hradce hospodářskou prosperitu. Mj. tu zavedli chov ovcí, který dal práci tolika soukeníkům, že tu v roce 1780 vznikl soukenický cech. Od roku 1795 byly postupně zastavovány parcely bývalých panských zahrad pod městečkem a to tak intenzivně, že již v roce 1835 zde vznikla samostatná obec Kozí Hradec, která byla k Hradci připojena až v roce 1919. Na pravém břehu Moravice se rozrůstala samostatná obce Podolí. Začal se rozvíjet průmysl - na levém břehu Moravice byla postavena přádelna a tkalcovna, v prostoru hospodářského dvora Stránky byla zřízena papírna, později adaptována na lepenkárnu, elektrárna a škrobárna.

V období 1874 až 1902 procházel zámecký areál poslední velkou etapou povětšinou novogotických stavebních změn, byl přistavěn tzv. Červený zámek s hospodářskými prostorami, Bílá věž, východní hradební zeď a byly provedeny rozsáhlé modernizační i dekoratérské úpravy. Proměnou prošlo zámecké náměstí s domovní zástavbou. Na hřbitově byla postavena pohřební kaple Lichnovských, zasvěcená sv. Jakubovi.

V Hradci - Podolí se začal rozvíjet i průmysl , upevňoval se národní život Čechů. V roce 1890 byla postavena obecná čtyřtřídní škola na dnešní Zámecké ulici. V roce 1903 - 1905 byla postavena železniční trať. V roce 1907 byl založen Sokol, v r. 1909 postaven Národní dům, ve kterém byla restaurace a společenský sál . V současné době je v něm umístěna Městská knihovna a informační centrum, Městské kulturní středisko, kino a Muzeum.

V roce 1922 začala výstavba měšťanské a mateřské školy v obci Podolí. Obec Hradec umožnila ve svém katastru výstavbu rodinných domků - tzv. Nový Hradec. Obce se začaly velmi rychle rozrůstat. Po I. světové válce zde působila Matice opavská, dnes Matice slezská. Hradec pravidelně navštěvoval i básník Petr Bezruč a věnoval mu své básně.

V záři 1948 byl sloučen Hradec s Podolím. V r. 1971 byla obec nesoucí od r. 1968 název Hradec nad Moravicí znovu povýšena na město. V roce 1995 mu byl Parlamentem ČR udělen prapor.

Město Hradec nad Moravicí je dnes významnou střediskovou obcí , kulturním centrem této části Slezska , významným cílem výletů obyvatel naší republiky i zahraničních návštěvníků.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.