Hradec nad Moravicí je kulturním centrem této části Slezska. Najdete zde Městskou galerii a muzeum, divadelní a koncertní sál, kino, knihovnu pověřenou regionální funkcí a informační centrum. Působí zde Matice slezská, místní organizace Hradec nad Mo
Hledat firmy v obci Hradec nad Moravicí, ulice Žimrovická
Nabídka práce v okolí 30 km 839 firem
BRANO-SAUNA - Tovární okruh 513, Hradec nad Moravicí347 m
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Lázeňské a ostatní služby
BRANO a.s. - Opavská 1000, Hradec nad Moravicí444 m
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Díly pro automobilový průmysl - výroba
PAVEL KUZNÍK s.r.o. - K. H. Borovského 41, Hradec nad Moravicí838 m
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Kamionová doprava
ALBREKO s.r.o. - Školní 278, Branka u Opavyweb1,17 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Svítidla, osvětlení - prodej, montáž
HOTEL SONÁTA - Zámecká 302, Hradec nad Moravicí1,24 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Hotely
BOHUMIL WOLF s.r.o. - Cihelní 282, Branka u Opavy1,31 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Nákladní doprava - lehká, střední
PILA KAREL VLČEK s.r.o. - Branka u Opavy č. 2581,31 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Dřevomateriál - prodej
JUGLANS TRANS s.r.o. - Cihelní 274, Branka u Opavy1,34 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Kamionová doprava
1. HRADECKÁ ZEMĚDĚLSKÁ a.s. - Cihelní 298, Branka u Opavy1,49 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: ZD, statky, farmy - rostlinná výroba
KNOP-KOVOVÝROBA s.r.o. - Vršůvka 166/9, Chvalíkovice2,77 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Zámečnické práce, kovovýroba
SEMIX PLUSO, spol. s r.o. - Rybníčky 338, Otice2,98 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Potraviny ostatní - výroba
KEMP KAJLOVEC - Opavská 386, Hradec nad Moravicí3,76 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Kempy, rekreační střediska
TECHFLOOR s.r.o. - K Rybníčkům 342, Otice3,91 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Obklady, dlažby, podlahy - provedení
JATKA-KURKA s.r.o. - K Rybníčkům 359, Otice3,95 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Masné výrobky - výroba
ŠTENCEL TRANSPORT s.r.o. - K Rybníčkům 334, Otice4,02 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Nákladní doprava - lehká, střední
ZAHRADNICTVÍ WEISS s.r.o. - K Rybníčkům 20, Otice4,18 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Zahradnictví
TISKÁRNA GRAFICO s.r.o. - U Panského mlýna 1438/33, Kylešovice, Opava4,67 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Ofset, knihtisk
CENTRUM PRO ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE o.p.s. - Liptovská 1045/21, Kylešovice, Opava5,37 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Zdravotnictví - poradny
ANIMA VIVA z. s. - Liptovská 1045/21, Kylešovice, Opava5,37 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Cechy, sdružení, asociace
ROSSTÍN s.r.o. - Ruská 335/54, Kylešovice, Opava5,56 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Žaluzie, rolety - prodej, montáž
Historie obce Hradec nad Moravicí celá historie
Osídlení Hradce nad Moravicí je prastaré, dosvědčují to nálezy svázané s lidem kultury nálevkových pohárů z doby cca 3000 až 2700 př.n.l., a doklady spjaté s lidem popelnicových polí z období 800 až 600 př.n.l. Počátky křesťanství zmiňuje nedoložená pověst pro rok 965, kdy zde na ostrožné, sevřené řekou Moravicí a potokem Hradečná, měli své hradisko Slované. Minulost města Hradce nad Moravicí je úzce spjata s dějinami středověkého zeměpanského hradu (viz Zámek). Někdy v polovině 11. století vybudovali ve střední části ostrohu svůj knížecí hrad Přemyslovci. Hradec se stal nejen kulturním a správním centrem Opavska, ale byl v této době význačnou pohraniční pevností, která odolala i útokům polského knížete Boleslava II. Smělého. Zdejší hradisko střežilo nejméně od roku 1078 také frekventovanou obchodní cestu z Moravy přes Oderské vrchy do Polska a pod Hradcem bylo vybíráno mýto a clo 6 denárů.
Zhruba v polovině 13. století byl starší knížecí hrad velkoryse přestavován na mohutný románsko-gotický hrad Přemyslovců, který se po smrti Přemysla Otakara II. v letech 1279 - 1281 stal útočištěm královny Kunhuty. V prostoru před hradem se rozložilo město Hradec, nejprve se třinácti a záhy devatenácti usedlostmi. K městu bývala jako předměstí mnohdy počítána také obec Podolí, ležící na úpatí ostrohu, nazývaná také - na rozdíl do Horního městečka (Hradce) - Dolní městečko.
Třetího října 1481 ocenil opavský kníže Viktorin, syn krále Jiřího z Poděbrad, zásluhy Hradce v bojích proti uherským vojskům Matyáše Korvína a přiznal mu znak, městská privilegia a právo trhu a jarmarku. Od roku 1528 byl Hradec zástavním zbožím. V roce 1585 prodal císař Rudolf II. zdejší panství Kašparovi, svobodnému pánu Pruskovskému z Pruskova, který započal se zásadní přestavbou dosavadního gotického hradu na pohodlný zámek. V letech 1587 - 1594 byl rovněž stavebníkem kostela sv. Petra a Pavla.
S Kašparem Pruskovským se hradecké panství ustálilo ve své rozloze a tvořily jej vedle samotného Hradce s Podolím vsi Žimrovice, Benkovice, Branka, Bohučovice, Větřkovice, Březová, Lesní Albrechtice, Jančí, díl Milostovic, Chvalíkovice a Vehovice. Panství nebylo hospodářsky příliš bohaté, samotné městečko Hradec (bez Podolí) patřilo k nejmenším na Opavsku.
Po Kašparově smrti převzal statky i s hradem jeho bratranec Jan Kryštof, který se jako věrný katolík odmítl připojit ke stavovskému povstání a byl proto nejen zbaven svých úřadů, ale i panství. Za následující třicetileté války přecházel Hradec střídavě do rukou císařských i protestantských vojsk, za dánského vpádu 1626 - 1627 se zde razily falešné mince.
Válkou panství značně utrpělo - přerušena byla pochopitelně i renesanční přestavba zámku. Městská práva byla Hradci obnovena až v roce 1701. O rok později se od něj odtrhlo Podolí, prohlášené za samostatnou obec, s Hradcem bylo Podolí opětně sloučeno až v roce 1948. V roce 1733 prodal Erdman Pruskovský hradecké panství radovi císařské komory Wolfgandu Konradovi z Neffzernu, jeho dědice, adoptivního syna a synovce Wolfganga Karla dodnes připomíná Kalvárie, postavená v roce 1764 ve stráni proti zámku k věčnému uctění smrti Wolfgangova skutečného otce Jana Josefa Thomagnini. Za Neffzernů prožíval Hradec se zhruba stovkou obyvatel léta prusko-rakouských válek, jeho posádku osobně kontroloval mj. i císař Josef v doprovodu generála Laudona.
V roce 1778 přešlo hradecké panství do rukou knížat Lichnovských, kteří se tu v šesti generacích střídali až do roku 1945. Lichnovští přinesli do Hradce hospodářskou prosperitu. Mj. tu zavedli chov ovcí, který dal práci tolika soukeníkům, že tu v roce 1780 vznikl soukenický cech. Od roku 1795 byly postupně zastavovány parcely bývalých panských zahrad pod městečkem a to tak intenzivně, že již v roce 1835 zde vznikla samostatná obec Kozí Hradec, která byla k Hradci připojena až v roce 1919. Na pravém břehu Moravice se rozrůstala samostatná obce Podolí. Začal se rozvíjet průmysl - na levém břehu Moravice byla postavena přádelna a tkalcovna, v prostoru hospodářského dvora Stránky byla zřízena papírna, později adaptována na lepenkárnu, elektrárna a škrobárna.
V období 1874 až 1902 procházel zámecký areál poslední velkou etapou povětšinou novogotických stavebních změn, byl přistavěn tzv. Červený zámek s hospodářskými prostorami, Bílá věž, východní hradební zeď a byly provedeny rozsáhlé modernizační i dekoratérské úpravy. Proměnou prošlo zámecké náměstí s domovní zástavbou. Na hřbitově byla postavena pohřební kaple Lichnovských, zasvěcená sv. Jakubovi.
V Hradci - Podolí se začal rozvíjet i průmysl , upevňoval se národní život Čechů. V roce 1890 byla postavena obecná čtyřtřídní škola na dnešní Zámecké ulici. V roce 1903 - 1905 byla postavena železniční trať. V roce 1907 byl založen Sokol, v r. 1909 postaven Národní dům, ve kterém byla restaurace a společenský sál . V současné době je v něm umístěna Městská knihovna a informační centrum, Městské kulturní středisko, kino a Muzeum.
V roce 1922 začala výstavba měšťanské a mateřské školy v obci Podolí. Obec Hradec umožnila ve svém katastru výstavbu rodinných domků - tzv. Nový Hradec. Obce se začaly velmi rychle rozrůstat. Po I. světové válce zde působila Matice opavská, dnes Matice slezská. Hradec pravidelně navštěvoval i básník Petr Bezruč a věnoval mu své básně.
V záři 1948 byl sloučen Hradec s Podolím. V r. 1971 byla obec nesoucí od r. 1968 název Hradec nad Moravicí znovu povýšena na město. V roce 1995 mu byl Parlamentem ČR udělen prapor.
Město Hradec nad Moravicí je dnes významnou střediskovou obcí , kulturním centrem této části Slezska , významným cílem výletů obyvatel naší republiky i zahraničních návštěvníků.
Demografické údaje
MĚSTO Hradec nad Moravicí
Opavská 265, Hradec nad Moravicí, 74741, Hradec nad Moravicí
Osoby
- Mgr. Orlík Patrik, starosta
Kontakty
- 553 783 920
- sekretariat@muhradec.cz
- www.muhradec.cz