Železnice

Primitivní železářství

Pojmenování místa, kde stávala podle některých pramenů tvrz pánů z Isenburka, má bezpochyby souvislost se železem. V okolí (Karlův vrch v Lipině) se nalézá bílý pískovec se slabšími vložkami železné rudy a na několika místech (cesta na okraji lesa Lipiny) byly nalezeny hutní jámy s dřevěným uhlím, vypalovaným železitým pískovcem a na polích táhnoucích se směrem k Železnici byly nalezeny kusy železné strusky. To vše nasvědčuje provozování primitivního železářství a podává i nejpravděpodobnější výklad k původu jména města.

Hrad Železný, představa lidového malíře , J. Rameš

Souvislost se železem má zřejmě i jméno blízkého vrchu Železný, na kterém stával v minulých dobách hrádek (pravděpodobně dřevěný). Nedochovaly se o něm žádné písemné zprávy, pouze zbytky hliněných valů a příkopů na západní a jihozápadní straně dávají tušit, že bylo uvedené místo opevněno. Jaký byl vztah mezi Železnicí a Železným však není doloženo.

První písemná zmínka

Nejstarší zmínka o pánech železnických erbu orlice je dosud z roku 1318, kdy se praví:"že téhož roku násilný pán Ratibor ze Železnice spolu s Havlem z Cidliny a Hynkem z Libštátu vyplenili mnohé vesnice v okolí a to zejména panství údrnické". V roce 1343 se připomíná Jarek ze Železnice. Bezprostředními pány na Železnici byl rod pánů ze Železnice pravděpodobně jen asi do poloviny 14. století, neboť již v roce 1356 patří místní podací právo kostelní, vykonávané vždy jen vlastníkem zboží, pánům z Bradlce.

Majitelé železnického panství

Během 14. století vcházejí páni ze Železnice v příbuzenství s pány Markvartici, zakladateli Bradlce. Majitelé se pak často píší ze Železnice a Bradlce. Jeden z prvních takto se píšících byl Půta z Turgova, připomínaný v roce 1356: "kdy podává do Železnice kněze Ramsolda po zemřelém faráři Smilovi".

Železnice v roce 1848, J. Rameš

Po Turgovcích bylo panství v majetku pánů z Jenštejna (asi do období kolem roku 1500), kdy přešlo do držení rodu pánů z Valdštejna. V roce 1533 se stal majitelem našeho města spolu s částí bývalého rozsáhlého panství bradleckého Albrecht z Valdštejna. Ten pak postupně svůj majetek rozprodával, takže v roce 1539 došlo i na Železnici, která spolu s Těšínem a Bradleckou Lhotou , byla prodána za 3047 kop grošů městu Jičínu. Od té doby byla Železnice v poddanství tohoto města až do roku 1848, tedy do zrušení roboty.

Doba svrchovanosti města Jičína, zejména pak období po třicetileté válce, je nepřetržitým řetězem sporů a bojů mezi železnickými poddanými a jičínskou vrchností, z nichž některé propukají ve zjevné vypovídání poslušnosti a mají za následek i několik povstání a to zejména v druhé polovině 17. a 18. století.

Povýšení na město

Jako městečko se připomíná Železnice již před rokem 1541, podle tradice byla povýšena na město v roce 1599. Doklady o tom však nejsou. Svědčil by o tom jen letopočet znamenaný na všech starších obecních pečetidlech a na městském znaku. Proto byla opět na začátku 20. století podána žádost o povýšení na město, jíž bylo vyhověno císařským dekretem z 28. prosince 1911.

Tragické požáry

Město bylo postiženo mnoha požáry, z nichž zejména dva byly přímo katastrofální. Prvý v roce 1788, kdy vyhořelo 74 domů, druhý v roce 1826, kdy vyhořelo 72 domů i s ostatním příslušenstvím. Tehdy padlo ohni za oběť celé náměstí s původními jednopatrovými roubenými domy s podloubím. Po tomto požáru získala Železnice svou dnešní klasicistní podobu.

Novodobá historie

Významných rokem pro Železnici je rok 1903, kdy poštmistr Jan Vondrák založil rašelinné lázně. Ve stejném roce byl zahájen provoz na železniční trati Jičín - Turnov a město tak získalo vlakové spojení.

Po první světové válce nastal další rozvoj (1922 - elektrifikace města, 1924 - zavedení telefonního spojení).V rekordně krátkém čase čtyř měsíců byla postavena v roce 1932 sokolovna a za tři roky na to, v roce 1935, byla otevřena nová školní budova. Obě slouží stejnému účelu dodnes. Výstavba rodinných domků ve dvacátých a třicátých letech rozšířila město především směrem k vlakovému nádraží.

Hlavní budova lázní, foto P. Prášil

V roce 1953 vznikla v areálu rašelinných lázní léčebna dětské obrny. Léčebné metody jejích zakladatelů prof. Vojty a prof. Lesného, proslavily toto zařízení po celé Evropě. Bohužel díky přístupu posledního provozovatele a nedořešeným restitučním sporům byla léčebna na podzim roku 2002 uzavřena.

V osmdesátých letech dostala novou budovu mateřská škola a vybudováním motelu Achát byla vyřešena otázka chybějících ubytovacích kapacit. V devadesátých letech a vlastně až do současnosti je nejvíce finančních prostředků vynakládáno na novou infrastrukturu (vodovod, kanalizace, čistírna odpadních vod) a na nové chodníky a komunikace.