První písemná zmínka o obci pochází z roku 1366, kdy byl řešen spor o hranice mezi novoměstským panstvím a žďárským klášterem a při popisu sporné hranice byl ve spisech uváděn mimo jiné právě i Moravský Herálec.
Hledat firmy v obci Herálec, část obce Kuchyně
Nabídka práce v okolí 30 km 344 firem
ZŠ A MŠ Řepníky - Řepníky č. 3424,53 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Základní školy
ŠVOMA-STROJE, s.r.o. - Bohdalov č. 35924,74 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Stroje, zařízení a součásti - prodej
ZD DOLNÍ ÚJEZD - Dolní Újezd č. 47124,74 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: ZD, statky, farmy - živočišná výroba
IKOV TRADE a.s. - Bítovany č. 17625,11 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Stroje, zařízení a součásti - výroba
AGRAS BOHDALOV, a.s. - Bohdalov č. 27825,11 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Mléčné výrobky - výroba
KONZUM Javorník - Javorník č. 5125,18 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Potraviny, smíšené zboží - maloobchod
AMD KONSTRUKT s.r.o. - Křižanovice č. 3825,28 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Dřevoobráběcí stroje, nářadí - prodej, servis
HRUŠKA Radostín nad Oslavou - Radostín nad Oslavou č. 6225,29 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Potraviny, smíšené zboží - maloobchod
ZEMĚDĚLSKÉ DRUŽSTVO MALEČ - Maleč č. 4925,32 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: ZD, statky, farmy - rostlinná výroba
DB BETONOVÉ JÍMKY s.r.o. - Stříbrná 851, Bystřice nad Pernštejnem25,52 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Beton, betonářské výrobky
AGRO JENIŠOVICE a.s. - Lozice č. 1625,59 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: ZD, statky, farmy - živočišná výroba
PROVEM HAVLÍČKŮV BROD a.s. - Kojetín č. 6125,67 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: ZD, statky, farmy - živočišná výroba
BLEHA A SYNOVÉ s.r.o. - Zaječice č. 225,95 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Kamionová doprava
IMA-MATERIÁL PRO NÁBYTKOVÝ PRŮMYSL s.r.o. - Brzkov č. 8125,95 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Nábytek, bytové doplňky - prodej, montáž
KVĚTNÁ ZAHRADA - Květná č. 4026,01 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Cechy, sdružení, asociace
DVOŘÁK-SVAHOVÉ SEKAČKY s.r.o. - Pohled č. 277web26,06 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Zahradní technika - výroba
PENZION HOTELOVKA - Hornická 758, Bystřice nad Pernštejnem26,06 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Penziony, ubytování v soukromí
CHARITNÍ PEČOVATELSKÁ SLUŽBA - Hornická 643, Bystřice nad Pernštejnem26,10 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Domovy pro seniory, pečovatelské služby
VČELA-VOLNOČASOVÝ KLUB PRO SENIORY A OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM - Hornická 643, Bystřice nad Pernštejnem26,10 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Zájmová sdružení - hobby
ZŠ A MŠ KVĚTNÁ - Květná č. 9226,14 km
1 pracovní pozice firma působí v oboru: Základní školy
Historie obce Herálec celá historie
Moravský Herálec byl pravděpodobně založen ve druhé polovině 13. století Heraltem z Obřan, synem zakladatele žďárského kláštera Bočka. V roce 1312 vymřel rod pánu z Obřan po meči a jejich majetek převzal Jindřich z Lipé, jemuž připadlo také Nové Město na Moravě.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1366, kdy byl řešen spor o hranice mezi novoměstským panstvím a žďárským klášterem a při popisu sporné hranice byl ve spisech uváděn mimo jiné právě i Moravský Herálec. Po rozřešení sporu připadl k novoměstskému panství, zatímco klášter získal lesy nalevo od pramene ze Stříbrné studánky a od pramene "Černé Svratky" až po soutok s pramenem od Křivého javora. Na české straně byl založen Český Herálec, který patřil k rychmburskému panství a je již v roce 1456 písemně doložen. Přirozenou zemskou hranici mezi oběma částmi tvořila řeka Svratka pramenící na nedaleké Žákově hoře. V roce 1496 koupil Herálec Vilém z Pernštejna.
První komunikace ve smyslu veřejné silnice v širokém okolí vedla z Herálce do tehdejší osady Vříšť. Tato cesta je v historických pramenech vzpomínána jako "via Strata" a vycházela z Herálce pravděpodobně stejnou trasou jako dnešní silnice Herálec–Kadov.
Obec Herálec
Nejstarší zápis o herálecké rychtě pochází z roku 1571. O necelá dvě století poté, v roce 1749 dostala obec vlastní pečeť – ve znaku byl drvař porážející jehličnatý strom. Od druhé poloviny 17. století působil v Herálci učitel, první místnost k vyučování byla upravena roku 1765. V 18. a 19. století dodával železnou rudu pro kadovské a novoměstské železárny, zmínky o těžbě pocházejí z roku 1759 a 1838.
Původní kostel se v Herálci připomíná k roku 1587. Byl zasvěcen sv. Kateřině a po silném poškození bleskem v roce 1785 byl o dva roky později postaven kostel nový, v klasicistním stylu a díky své poloze na kopci tvořící výraznou dominantu obce. Roku 1879 byly přestavěny obě věže a ke stavebním úpravám došlo ještě několikrát.
Sklářské hutě
V okolí obce pracovaly v dřívějších dobách 4 sklářské hutě. Nejstarší huť je zmiňována v roce 1604, pravděpodobně se jednalo o sklárnu, později nazývanou Mariánská huť, jihozápadně od Herálce. Tato také zůstala v provozu nejdéle, až do roku 1914, kdy musel být její provoz ukončen pro nedostatek dřeva a absenci mladých sklářů, kteří museli odejít do císařských armádních služeb za první světové války. Dlouhou dobu byla výroba v této huti zaměřena převážně na lité tabulové sklo, ale ve druhé polovině 19. století také na foukané užitkové sklo v proslulé barevnosti a zdobném natavovaném dekoru. Šlo o nejdéle pracující sklárnu na Vysočině, v níž začínal i Emanuel Beránek, zakladatel škrdlovické huti.
Po velkých lesních polomech v roce 1740 byly za účelem zpracování dřeva vystavěny dvě sklárny mezi Herálcem a Křižánkami: Brušovecká, v provozu mezi léty 1744 a 1759 (figuruje už na mapě z roku 1741) a Kolářka (1750–1763). Poblíž těchto skláren si stavěli dělníci pracující na huti domky a vznikla tak osada Brušovec, která tvořila samostatnou ves až do roku 1850, kdy byla přičleněna k moravské části Herálce. Mimochodem, na Brušovci také pracovaly dva známé mlýny s pilami: Hánův a Rumpoldův.
Čtvrtá sklárna byla v provozu před rokem 1759 na Kocandě a proslula výrobou tabulového a zrcadlového skla. I zde brzy vyrostla osada. V roce 1787 měla deset domů, huť v tomto roce již neexistovala, a z pozemků vzniknul panský dům. Zmínky o huti na Kocandě jsou však ještě z let 1793–1834 a ještě v roce 1834 ji měl ve správě spolu s Mariánskou hutí sklářský odborník J. I. Hafenbrädel. Osada Kocanda (dříve německy Gottseida) patřila již ke žďárskému panství, v letech 1850–1950 byla přičleněna k Cikháji a teprve od konce roku 1950 se stala součástí Herálce.
Novodobá historie
Po lesní kalamitě byla v letech 1931–1933 v provozu železnice z osady Lány u Kameniček až k Herálci. Po zlikvidování polomů byla dráha rozebrána. Českou a moravskou část obce spojuje kamenný most (zvaný Valenův) z roku 1856 klenutý ze tří oblouků, u kterého stojí kámen, na kterém je vyznačena zemská hranici Čechy-Morava. Obě části byly spojeny v jednu obec v roce 1952.
Demografické údaje
OBEC Herálec
Český Herálec č. 80, Herálec, 59201, Herálec pod Žákovou horou
Osoby
- p. Gregor Zdeněk, starosta
Kontakty
- 566 663 115
- urad@obecheralec.cz
- www.obecheralec.cz