Mlýnské Struhadlo

Obec Strhadlo byla založena v roce 1379 na teritoriu panství, který ovládal určité území a vlastnil v něm půdu, přidělil z této půdy osadníkům určitý díl, aby na takto získané půdě založili ves. Za to museli osadníci odvádět majiteli panství určitý poplatek, který se nazýval zákup. Tento zákup dle dochovaných pramenů platili i obyvatelé vsi Strhadlo. Noví osadníci, z nichž jeden založil mlýn za vsí, další byl krčmářem a zbylých osm osadníků postavili svá stavení po obvodu kruhové návsi a to jako když rozkrojí koláč na osminy. Prostředek nechali na samotnou náves a osminu si každý zabral na výstavbu obytného a hospodářského stavení.

První osadníci s největší pravděpodobností přišli z jiných obcí po vodě potoka zvoucí Bradlava, jež je dnes v mapách uváděn jako řeka Úslava. Bylo to v době, kdy vznikaly nové vesnice v souvislosti s rozvojem zemědělské i řemeslné výroby, což bylo podnětem pro osidlování dosud pustých oblastí. Tyto skutečnosti lze dohledat v darovacích listinách klášterům, kterým byla připisována neobydlená půda a celá území světskou vrchností.

Při zakládání nových vsí a osad byla stanovena práva a povinnosti osadníků a pořízen písemný zápis, jimž se zaručovalo, že se osadníci stali dědičnými držiteli půdy. Povinnost platit zákup měli v obci Strhadlo tito majitelé půdy: Josef Mašek později č.p.2 , Matěj Brašna později č.p. 4 , Matouš Kříž později č.p. 10, Vít Petrovic později č.p. 11, Ticháček později č.p. 1, postavil mlýn ve vsi, Valenta krčmář, Holý Petrovic později č.p. 22 , Velíšek později č.p. 23 , Diviš Tůma později č.p.20 , Jiří Komenda postavil mlýn na řece pod vsí, nynější Flosmanův mlýn č.p. 26. Z uvedených zakládajících hospodářů se na původním rodovém gruntu dochoval jen rod Brašnů.

V době husitských válek se proti husitům postavil majitel panství Zelená Hora Bohuslav ze Švamberka. V roce 1420, když husitské vojsko Jana Žižky z Trocnova táhlo od hradu Rábí na Plzeň, se Žižka marně pokoušel dobýt Zelenou Horu. Při těchto bojích byl vypálen a rozbořen blízký klášter, který založil v roce 1122 řád Cisterciáků z Elbrachtu v Bavořích. Na pozemcích darovaných šlechtou tomuto řádu se nacházela ves Strhadlo. Po vyhnání Cisterciáků z kláštera byla Plánice a okolní vsi připsány do majetku českého šlechtice Kostky z Postupic a ještě v roce 1420 do panství Bohuslava a Hynka za Švamberka. V roce 1421 táhla vojska Jana Žižky naším krajem ještě jednou po dobytí hradu Rábí, kde Žižka přišel o druhé oko. Husitská vojska částečně vypálila Plánici odkud táhla přes Strhadlo do Žinkov. Kronikář František Brašna nalezl při orbě podkovy husitských koní, zlomený meč, kamenné koule do husitských praků a to vše na louce u Děsa. Vesnice kolem Plánice se hlásili k husitům a v Třebíšově byla dokonce husitská fara ( tam kde je dnes stavení kováře Šilhavého). Po skončení husitských bouří připsal král Zikmund ves Strhadlo královskému měšt´anovi Jankovi Janebovi za 60 kop grošů. Roku 1437 však král obec Strhadlo připsal zpět klášteru Zelenohorskému.

V roce 1532 koupil panství Zelená Hora Adam za Šternberka, po jehož smrti si toto panství rozdělili jeho synové. V té době byla 1551 založena obec Újezd a ves již pod názvem Struhadlo dostal roku 1562 do svého panství Ladislav za Šternberka, Ladislav byl špatný hospodář a v roce 1620 prodal vsi Kvasetice, Bližanovy a Struhadlo. Sám byl v roce 1606 zbaven svéprávnosti. Poté, co na zámku Zelená Hora zešílel Ferdinand ze Šternberka, získal panství Zelená Hora, Plánici a Němčice s přilehlými vesnicemi rod Martiniců, který vymřel po meči roku 1760. Roku 1790 bylo toto panství prodáno Františku z Valisa, po kterém panství zdědil rod Coloredo Mansfeldů. Panství bylo roku 1834 dáno věnem dceři Vilemíně provdané kněžně Auspurkové a tento šlechtický rod Ausperků držel panství Zelená Hora a Plánice až do roku 1931, kdy panství přešlo pod civilní správu.