Vraný

Přímo ve Vraném i v blízkém okolí je několik otevřených pramenných vývěrů vody – např. ve sklepě domu č. p. 35 odkud je donedávna dobrá pitná voda vedena do obecní kašny, za městečkem vyvěrají prameny obou ramen Vranského potoka (Oborka a Močidelský), vydatný je i pramen pod Studenou strání, který s rezervou stačí napájet místní vodovod.

Městečko je rozloženo na zvlněném terénu s dvěma údolími (280 m/nm), která se rozvíjí směrem k východu. Močidelský potok napájí požární nádrž – koupaliště,(býv. Farský rybník), Víchův rybník a po spojení s „Oborkou“ 1,5 km za obcí i rybníček u býv. Mlýna v Práči. Na vranském katastru se rozprostírají lesy Obora-68ha, Hřeblo-50ha, Práč-42ha a mladý les pod peruckou silnicí zatím bez názvu.

Pravěká osídlení lokality dnešního městečka Vraný dokládá řada místních archeologických průzkumů a nálezů, řazených od starší doby ledové před 25 tisíci let (v zaniklé vranské cihelně), přes mladší dobu kamennou (sídliště pod zámkem, na „Ostrově“ a „Pod bránou a ještě mladší sídliště v lokalitě „Nad splavem“). Pozdní dobu kamennou reprezentují nálezy z období kultury řivnáčské na „Čertovce“ a „Žižkaperku“. Nález z doby bronzové, šest kostrových hrobů (skrčenců), byl odkryt v r. 1932 v pískovně p. Kotouze a také na „Čertovce“ byly nalezeny pozůstatky osady z této doby. Část slovanského sídliště (základy chaty s obilnicí) byla odkryta na ostrohu „Žiškaperk“, což je unikátní nález z novější doby slovanského osidlování v regionu. Jak je z uvedeného zřejmé, lidem se ve zdejší lokalitě od pradávna líbilo a nacházeli zde dobré zdroje obživy a životního prostředí.

Historické počátky dnešního městečka Vraný jsou skryty v propadlišti dějin a lze je pouze odhadovat. Vraný (v latin.a něm. textech též Wrannay, Wranic, Vrana, Vraní, Vrané aj.) bylo původně vsí s tvrzí.

První písemná zmínka o něm pochází z roku 1228, kdy je část Vraného jmenována mezi zbožím kláštera sv. Jiří na Pražském hradě (listina abatyše Anežky, Palacký Dějiny národa českého…). Zbývající část patřila vladykům z Vraného, rodu pocházejícího od pánů ze Žerotína a spřízněných s těmi, kteří měli ve znaku orlici, později přibrali do svého znaku ruku ve zbroji s mečem. Pod jejich správou se ves rychle rozrůstala. Nejstarším známým držitelem V. Fridrich (Bedřich z Vraného),podle jména byl Fridrich z Vraného, připomínající se v r. 1341 a dochovanou pečetí z r. 1356. V průběhu šesti století v období let 1341-1945 se vystřídalo 42 držitelů Vraného nebo jeho části. Někteří z nich měli zásadní podíl na jeho historii, výstavbě, hospodářském a veřejném životě.

Z významných událostí lze uvést alespoň následující:

- r. 1394 majitelem části V. Hynek z Kaufunku, který obec osídlil většinou Němců, takže až do XV. stol. se stala převážně německou.

- r. 1394 byl patronem vranského kostela Jan Jindřich z Dubé, hofmistr království českého.

- r. 1434 kupuje Vraný Vilém II., Zajíc z Hazenburka, jehož rod jej drží s přestávkami plných 100 let do r. 1354. Tím nastává pro Vraný doba nebývalého rozkvětu, obzvlášť když na přímluvu Jana III. Zajíce z Hazenburku-nejvyššího truksase (stolníka)-povýšil král Vladislav II. Jagelonský 4.dubna 1513 v Budíně-Pešti Vraný na městečko a udělil mu významná privilegia, která potvrdil r. 1538 císař Ferdinand I. a r. 1570 cíař Maxmilián II. Povýšení a privilegia (jako výroční trhy, usazování a cechy řemeslníků „právo míle“ vybírání cla, rozhodování, souzení,získání erbu a pečeti aj.) pomohly městečku ke slávě a majetnosti.

- r. 1552-Petr Chotek z Vojnína, královský prokurátor, též držitel Žerotína, staví ve Vraném novou tvrz

- r. 1538 Bedřich Doupovec z Doupova zakládá „ Purkrechtní knihu městečka Vraného“ a r. 1592 zakládá „Urbář panství Vraninského a Žerotínského

- 1618-1648 válka třicetiletá zle zpustošila i Vraný, ze 650 lidí před válkou jich zbylo sotva 150, z 28 statků a 33 chalup zbylo pouhých 8 statků a 13 chalup. Vše ostatní lehlo popelem, městečko bylo velmi zpustlé a trvalo mnoho let než se z tohoto válečného utrpení vzpamatovalo

- r. 1706 předposlední majitel Krištof Karel baron Voračický prodal Vraný Metropolitní kapitule sv. Víta na Pražském hradě. Ta působila ve zdejší obci až do r. 1945. Za tuto dobu byly také vytvořeny nejvýznamnější vranské památky, i veřejně prospěšné zařízení. Kapitula učinila Vraný sídlem nového rozsáhlého panství.

- pokračování událostí od r. 1848 do současnosti např. zestátnění kap. statků, založení JZD, jeho sloučení a transformace atd.

- r. 1980 sloučení obcí Vraný, Lukov, Horní Kamenice Páleč(dodá paní Plašilová)