Bačkov

V některých písemných památkách předhusitské doby se uvádí jméno vladyků z Bačkova, je tedy pravděpodobné, že zde stávala už v této době tvrz. Asi roku 1400 dal opat Mikuláš za souhlasu konventu svému bratru Beneši ze Smrdova a jeho synu Václavovi na dluh Bačkov se vsí Zboží. Syn Václava byl jménem Procek a psal se z Bačkova. V Českém archivu od Františka Palackého, díl I, str. 254 se píše: Procek z Bačkova dne 17. března 1440 na sjezdu v Čáslavi podepsal zápis na mír zemský (Landfried) čtyř spojených krajů – kouřimského, čáslavského, chrudimského a hradeckého.

15. prosince 1402 zemřel ve vsi Sedletín Mikuláš z Bačkova, v kterýžto uvedený den byl proveden zápis v Čáslavi. Peníze spadly na krále (Archiv český 35 / 303 – č. 23).

Roku 1414 byl Mikuláš Lelek z Bačkova uveden na listině z toho roku (Archiv český 35/415 – č. 3). Roku 1458 je uváděn Procek z Bačkova, z této doby pochází první zmínka o tvrzi (Kol. – Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. VI. Východní Čechy – Praha 1989, str. 34).

V roce 1421, po zničení benediktinského kláštera ve Vilémově, přešel Bačkov, jako součást světelského a i haberského panství do majetku krále Zikmunda I. Avšak po roce 1429 je získávají, podobně jako mnoho jiných duchovenských statků Trčkové z Lípy a to Mikuláš Trčka, který je připojil ke svému panství Světlá nad Sázavou. V této době byl Bačkov a Zboží při panství světelském spravován svobodným rychtářem v Bačkově. Trčkům náležel do roku 1636, jmění hrabat Trčků, jak syna Adama Erdmana, tak i otce Jana Rudolfa Trčky z Lípy bylo konfiskováno podle císařského patentu dne 29. března 1634 a soud ve Vídni v květnu 1636 tento patent potvrdil (desky zemské 622- 17).

Bačkov jako konfiskát byl prodán oblíbenci Ferdinanda II jeho komorníkovi a válečnému radovi Donu Aldobrandinu a jeho dědicům. Za jejich vlády došlo k rozdrobení světelského panství a Bačkov se stal samostatným statkem.

Kolem roku 1650 se stal pánem Bačkova trčkovský fořtmistr Albert Beneš Klusák z Kostelce (+ 1651), po něm jeho syn Jan Maxmilián a později vnuk Jan Václav ( 1674 – 1747) který byl pochován v klášteře v Sedlci. Po něm držela Bačkov Tereza Amchová z Borovnice, rodem Klusáková z Kostelce (manželka Matěje Amchy z Borovnice, pána na Nové vsi (kronika obce Bačkov s odvoláním na Ottův slovník a farní kroniku ve Smrdově).

Koncem 18. století náležel Bačkov Janu Heřmanu z Herrnrittu a nacházel se zde zámek, /který si nechal postavit na základech staré tvrze před rokem 1787 (Hrady, 1989, str. 34) dvůr uprostřed něho byl malý lihovar, v místech domu p. Adamce čp. stál pivovar (na poli nad Bačkovem se pravděpodobně pěstoval chmel – pole se jmenuje „Na chmelnici“) a větrný mlýn (dodnes se pozemkům za vsí říká „Na větrníku“). Obec měla v této době 22 domů (r. 1787). Později Bačkov ještě několikrát změnil držitele, většinou cizince, v roce 1809 patřil Antonínu rytíři z Mosburgu, který prodal Bačkov vídeňskému měšťanu a kupci Josefu Ullerichovi. Od roku 1843 patřil Leopoldovi Simplovi (Limpovi) /v té době bydlel na zámku správce/, od kterého ho koupil Jan Moravec společně s manželkou Antonií za 40 000,- zlatých ražení českého /1854 Johann Morawec (Ebrhart Jonák Der Land und lehentäfliche grundbesitz in Kön. Böhmen, Prag 1865, str. 2)/, datován jako vlastník i v roce 1870.

V době prusko – rakouské války se léčil na zámku pruský poručík, který však následkům zranění podlehl a byl pochován v zámeckém parku tzv. „Oboře“, pod dubem, kde rád sedával.Na jeho památku zde je postaven pomníček s tímto nápisem:

„Zde v míru odpočívá Viktor gvasovský, krakovský a Pruský, druhý poručík a praporní adjutant ve IV. Pomořanském pěším pluku č. 21.

Narozen 23. prosince 1838 v Topiau, zemřel po přestálém polním tažení, po utrpení 10. srpna 1866 v zámku u Bačkova.

Postaven jeho truchlícími rodiči a majitelem statku Johanem Moravcem.

Roku 1872 prodal panství Františku – starohraběti Salmovi z Reifferscheidu za 182 tisíc zlatých ražení českého, dne 26. prosince 1887 po jeho smrti po něm dědila jeho sestra Johanna hraběnka z Thun – Hohensteinu.Posledním majitelem panství Světlá nad Sázavou a Habry, k němuž patřilo deskové panství Bačkov, byl hrabě Josef Osvald Thun-Hohenstein, který toto panství zdědil po matce Johanně v roce 1892 /1891 – Johanna hraběnka z Thun – Hohensteinu, svobodná hraběnka ze Salm – Reifferscheidu (Procházka – Grundbesitz .., str. 605)/, v červnu 1913 ho přinutily finanční potíže, aby prostřednictvím pozemkové banky bylo toto panství postupně prodáno. V tomto období koupil dvůr Richard Morawetz, továrník, a v roce 1916 k němu připojil dvůr Kysibl.

František Tůma koupil zbytkový statek a zámek po pozemkové reformě v roce 1925, v roce 1948 byl společně s rodinou vystěhován, po navrácení v roce 1993 provedeny menší opravy zámku, které nepokračují a zámek v současné době dále chátrá.